Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 29 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Informační etika''' je umění a věda usilující o zvýšení citlivosti a uplatnění metod při posuzování morálních hodnot a činností v oblasti aplikace informací a informačních technologií v životě společnosti.<ref>Základy informační etiky - PP prezentace</i>. 2011. Dostupné také z: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2011/VIKBA06/um/24304851/Zaklady_informacni_etiky.pdf</ref>
+
'''Informační etika''' je umění a věda usilující o zvýšení citlivosti a uplatnění metod při posuzování morálních hodnot a činností v oblasti aplikace informací a informačních technologií v životě společnosti.<ref>LORENZ, Michal. Základy informační etiky - prezentace. In: Www.is.muni.cz [online]. [cit. 2017-09-05]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2011/VIKBA06/um/24304851/Zaklady_informacni_etiky.pdf</ref>
  
 
== Etika obecně ==
 
== Etika obecně ==
  
'''Etika''' je nauka, která se zabývá správným jednáním v lidské společnosti. Termín [https://en.wikipedia.org/wiki/Ethics etika] pochází z řeckého slova ''ethos'', což v překladu znamená zvyk, mrav, obyčej či zvláštnost. Předmětem etiky jako vědy je [https://en.wikipedia.org/wiki/Morality morálka], která hodnotí konání člověka z hlediska dobra a zla a porovnává to s lidským svědomím, a dále se snaží najít společné a obecné základy. Jak již bylo zmíněno, předmětem etiky jako vědy je morálka, etika je tedy věda o morálce. Protože je etika vědou teoretickou, patří v humanitních vědách do stejné kategorie jako [[Filozofie|filozofie]], s níž se etika postupně vyvíjela již od starověku. Etikou se zabýval už i [https://en.wikipedia.org/wiki/Aristoteles Aristoteles], [https://en.wikipedia.org/wiki/Sokrates Sokrates], [https://en.wikipedia.org/wiki/Plato Platón], později [https://en.wikipedia.org/wiki/Jeremy_Bentham J. Bentham], [https://en.wikipedia.org/wiki/Immanuel_Kant I.Kant] aj.
+
'''Etika''' je nauka, která se zabývá správným jednáním v lidské společnosti. Termín [https://en.wikipedia.org/wiki/Ethics etika] pochází z řeckého slova ''ethos'', což v překladu znamená zvyk, mrav, obyčej či zvláštnost. Předmětem etiky jako vědy je [https://en.wikipedia.org/wiki/Morality morálka], která hodnotí konání člověka z hlediska dobra a zla a porovnává to s lidským svědomím, a dále se snaží najít společné a obecné základy. Jak již bylo zmíněno, předmětem etiky jako vědy je morálka, etika je tedy věda o morálce. Protože je etika vědou teoretickou, patří v humanitních vědách do stejné kategorie jako filozofie, s níž se etika postupně vyvíjela již od starověku. Etikou se zabýval už i [https://cs.wikipedia.org/wiki/Aristotelés Aristoteles], [https://en.wikipedia.org/wiki/Sokrates Sokrates], [https://en.wikipedia.org/wiki/Plato Platón], později [https://en.wikipedia.org/wiki/Jeremy_Bentham J. Bentham], [https://en.wikipedia.org/wiki/Immanuel_Kant I.Kant] aj.
  
 
Existuje mnoho rozlišení a druhů etiky:
 
Existuje mnoho rozlišení a druhů etiky:
Řádek 15: Řádek 15:
 
== Informační etika ==
 
== Informační etika ==
  
Informační etika je uplatňována ve '''všech fázích životního cyklu informace''' (vznik, šíření, transformace, ukládání, vyhledávání, organizace a využívání) v profesích jako například – [[Etika informačního specialisty|informační pracovníci]], knihovníci, novináři, učitelé aj.Informační etika pro různé oblasti znamená něco jiného – př. IE pro programátora bude jiná než IE  pro lékaře, obchodníka či knihovníka. Poprvé tento pojem použil kolem roku 1988 dnes jeden nejznámějších odborníků v této oblasti - [http://www.capurro.de/ Rafael Capurro] (založil Mezinárodní centrum pro informační etiku). Ve stejném období také termín informační etika použil i Robert Hauptman (v roce 1992 založil Časopis Informační etika) ve svém článku Informační ethos a Informační etika<ref>A brief history of information ethics. BiD - textos universitaris de biblioteconomia i documentació [online]. [cit. 2017-07-28]. Dostupné z: http://bid.ub.edu/13froel2.htm</ref>. Na území ČR se touto tematikou poprvé zabývali [http://www.inflow.cz/karel-janos-intelektual-sve-doby Karel Janoš] a Jan Činčera.
+
Informační etika je uplatňována ve '''všech fázích životního cyklu informace''' (vznik, šíření, transformace, ukládání, vyhledávání, organizace a využívání) v profesích jako například – [[Etika informačního specialisty|informační pracovníci]], knihovníci, novináři, učitelé aj. Informační etika pro různé oblasti znamená něco jiného – př. IE pro programátora bude jiná než IE  pro lékaře, obchodníka či knihovníka. Poprvé tento pojem použil kolem roku 1988 dnes jeden nejznámějších odborníků v této oblasti - [http://www.capurro.de/ Rafael Capurro] (založil Mezinárodní centrum pro informační etiku). Ve stejném období také termín informační etika použil i Robert Hauptman (v roce 1992 založil Časopis Informační etika) ve svém článku Informační ethos a Informační etika<ref>FROEHLICH, Thomas. A brief history of information ethics. BiD - textos universitaris de biblioteconomia i documentació [online]. [cit. 2017-09-07]. Dostupné z: http://bid.ub.edu/13froel2.htm</ref>. Na území ČR se touto tematikou poprvé zabývali [http://www.inflow.cz/karel-janos-intelektual-sve-doby Karel Janoš] a Jan Činčera.
  
Informační etika bývá  také často zaměňována s počítačovou etikou. [https://wikisofia.cz/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_etika Počítačová etika] určuje jak používat počítač a s ním spojené služby tak, abychom nezacházeli za hranice, které určují, co je a není přijatelné, protože svým chováním vždy nějakým způsobem ovlivňujeme druhé<ref>Počítačová etika. Wikisofia [online]. [cit. 2017-07-28]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_etika</ref>.
+
Více o vývoji informační etiky [[Informační etika|zde]].
 +
 
 +
Informační etika bývá  také často zaměňována s [[Počítačová etika|počítačovou etikou]]. Počítačová etika určuje, jak používat počítač a s ním spojené služby tak, abychom nezacházeli za hranice, které určují, co je a není přijatelné, protože svým chováním vždy nějakým způsobem ovlivňujeme druhé<ref>Počítačová etika. Wikisofia [online]. [cit. 2017-07-28]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_etika</ref>.
  
 
== Oblasti informační etiky ==
 
== Oblasti informační etiky ==
  
''Rafael Capurro'' vymezil 5 oblastí, kterými se informační etika zabývá:<ref>JAN, Činčera. <i>Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy</i>. Brno: Masarykova univerzita, 2002. Dostupné také z: http://www.knihovnictvi.wz.cz/soubory/ETIKA.pdf</ref>
+
'''Rafael Capurro''' vymezil oblasti, kterými se informační etika zabývá:
  
* Vývojem morálních hodnot v informační oblasti
+
* Vývojem morálních hodnot a etických konfliktů v informační oblasti
* Vývojem etických konfliktů v informační oblasti
 
 
* Skrytými rozpory a záměry
 
* Skrytými rozpory a záměry
 
* Informačními mýty a dezinformacemi
 
* Informačními mýty a dezinformacemi
* Popisem vytváření nových mocenských struktur
+
* Popisem vytváření nových mocenských struktur<ref>ČINČERA, Jan. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2981-1.</ref>
  
Informační etika se primárně zabývá 8 hlavními oblastmi:
+
'''Konkrétněji vymezené oblasti informační etiky jsou:'''
  
* Právem na informace
+
* Právo na informace
* Ochranou soukromí
+
* Ochrana soukromí
* obchodováním s informacemi
+
* Obchodování s informacemi
* Omezováním lidské svobody nejrůznějšími informačními systémy
+
* Omezování lidské svobody nejrůznějšími informačními systémy
* Využitím a zneužitím informačních a komunikačních technlogoií a v neposlední řadě také využití a zneužití informací
+
* Využití a zneužití informačních a komunikačních technologií a informací
* Svobodou projevu a zneužíváním této svobody
+
* Svoboda projevu a zneužívání této svobody
* Profesní etikou informačních oborů
+
* Profesní etika informačních oborů
* Šířením pomluv, lživých informací, dezinformací
+
* Šíření pomluv, lživých informací, dezinformací
  
Konkrétními oblastmi, kterými se informační etika může zabývat, jsou například: plagiátorství, design citlivý na hodnoty, free a open source software, duševní vlastnictví a sdílení souborů, odpovědnost za informace zveřejněné na internetu, informační přetížení, informační soukromí, profesní etiky (např. LIS) atd.
+
'''Dílčí oblasti a problémy, které informační etika řeší:''' plagiátorství, design citlivý na hodnoty, free a [[Open source|open source software]], [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|duševní vlastnictví]] a sdílení souborů, odpovědnost za informace zveřejněné na internetu, [[Informační přetížení|informační přetížení]], [[Informační soukromí|informační soukromí]], profesní etiky (např. LIS) atd.
  
'''Karel Janoš vymezil následující cíle informační etiky'''<ref>KAREL, Janoš. <i>Informační etika</i>. Dostupné také z: http://www.knihovnictvi.wz.cz/soubory/inf.etika.PDF</ref>. Janošovy cíle informační etiky jsou aplikované na osoby pracující ve sféře informací (převážně informační pracovníci a knihovníci). Uvedeny jsou ty nejdůležitější cíle IE:
+
'''Karel Janoš''' vidí nejdůležitější cíle informační etiky, které jsou aplikovatelné na osoby pracující ve sféře informací (převážně informační pracovníci a knihovníci):
  
* upozornit na výžnam informační etiky pro informační pracovníky (a nejen pro ně)
+
* upozornit na význam informační etiky pro informační pracovníky (a nejen pro ně)
 
* rozebrat konkrétní problémy a aktivně zapojit do toho informační pracovníky
 
* rozebrat konkrétní problémy a aktivně zapojit do toho informační pracovníky
 
* zvýšit úroveň a profesionalitu práce těchto odborníků jako služby společnosti
 
* zvýšit úroveň a profesionalitu práce těchto odborníků jako služby společnosti
 
* zvýšit prestiž těchto profesí
 
* zvýšit prestiž těchto profesí
 
* přispět k tomu, aby informace byly faktorem pozitivně působícím na morální rozvoj společnosti
 
* přispět k tomu, aby informace byly faktorem pozitivně působícím na morální rozvoj společnosti
* zvýšit pocit odpovědnosti inf. pracovníků za porušování informační etiky
+
* zvýšit pocit odpovědnosti inf. pracovníků za porušování informační etiky<ref>JANOŠ, Karel. Informační etika. Praha: Česká informační společnost, 1993.</ref>
  
 
Dle '''účastníků procesu životního cyklu informace''' můžeme rozlišovat:
 
Dle '''účastníků procesu životního cyklu informace''' můžeme rozlišovat:
Řádek 59: Řádek 60:
 
'''Etické problémy''' rozlišujeme na:
 
'''Etické problémy''' rozlišujeme na:
  
* makroetické - problémy které souvisejí s dopady ICT na společnost jako celek – sem můžeme zařadit např. digital divide, informační přetížení, IT ve výuce, využití IT státem
+
* makroetické - problémy, které souvisejí s dopady ICT na společnost jako celek – sem můžeme zařadit např. [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích|digital divide]] informační přetížení, IT ve výuce, využití IT státem
* mikroetické -  problémy, které přímo souvisejí s informační prací a individuálním chováním. "Jde přímo o správnost či nesprávnost určitého způsobu nakládání s informacemi."<ref>https://www.slideshare.net/josefslerka/infoetika</ref> .Můžeme sem zařadit ochranu duševního vlastnictví a ochranu soukromí, plagiátorství.
+
* mikroetické -  problémy, které přímo souvisejí s informační prací a individuálním chováním. Jde přímo o správnost či nesprávnost určitého způsobu nakládání s informacemi.<ref>ŠLERKA, Josef. Informační etika - prezentace. In: Www.slideshare.cz [online]. [cit. 2017-09-04]. Dostupné z: https://www.slideshare.net/josefslerka/infoetika</ref> Můžeme sem zařadit ochranu duševního vlastnictví a ochranu soukromí, plagiátorství.
 +
 
  
 
'''Společenské dopady ICT'''
 
'''Společenské dopady ICT'''
  
 
Tak jako každý technologický pokrok, s sebou přináší prudký rozvoj informačních a komunikačních technologií spoustu výhod, ale přirozeně i nevýhod a problémů. Proces pronikání ICT od všech sfér oborů lidské činnosti a společnosti nazýváme informatizací společnosti. Informatizace proniká do výroby, ovlivňuje vtahy mezi lidmi, ovlivňuje mocenské vztahy a demokracii, zdravotnictví, právo atd.
 
Tak jako každý technologický pokrok, s sebou přináší prudký rozvoj informačních a komunikačních technologií spoustu výhod, ale přirozeně i nevýhod a problémů. Proces pronikání ICT od všech sfér oborů lidské činnosti a společnosti nazýváme informatizací společnosti. Informatizace proniká do výroby, ovlivňuje vtahy mezi lidmi, ovlivňuje mocenské vztahy a demokracii, zdravotnictví, právo atd.
 +
 +
Jedním z největších společenských problémů je tzv. '''digital divide'''. Je to pojem pro stále se zvětšující propast mezi lidmi, kteří informační a komunikační technologie využívají a lidmi, kteří ICT nevyužívají, hlavně z ekonomických důvodů. Zavádění ICT do zemí třetího světa může být z jedné strany prospěšnou věcí, ale stejně na tom budou nejlépe ti, co se měli nejlépe i před zaváděním ICT. Ti, kteří si nemohli dovolit např. PC, si ho nemohou dovolit ani poté. Opakem k digital divide je pojem [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích|globální vesnice]], tímto metaforickým pojmem je vyjádřeno propojení celého světa pomocí ICT.
 +
 +
Dalším tématem, v dnešní době velice aktuálním, je informační technologie a '''svoboda, soukromí'''. Při registracích na různých webech na internetu stále zadáváme své osobní údaje, což jsou potenciální zneužitelné informace. Mohou být zneužité ku prospěchu jiné osoby nebo se může jednat "pouze" o šmírování a monitorování našeho života. Více viz [[Informační soukromí|informační soukromí]].
 +
 +
ICT jsou mocným nástrojem '''politiky a mocností'''. ICT mohou být využity k masovému ovlivňování lidí. Stát využívá ICT jako nástroj [[E-government|eGovernmentu]], v plánu jsou i elektronické volby na internetu.
 +
 +
ICT si taky našlo místo ve '''výuce''', a to nejen na středních a vysokých školách, ale také na základních školách. Pro žáky to znamená interaktivnější výuku a více možností, jak se zapojit do výuky pro studenty dálkového studia.
 +
 +
Ale jedno lze konstatovat s jistotou, informační a komunikační technologie nejsou samy o sobě špatné nebo dobré, jsou hodnotově neutrální. Záleží na tom, jak je lidstvo využije.
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
Řádek 71: Řádek 83:
  
 
<references/>
 
<references/>
 +
 +
 +
=== Použitá literatura ===
 +
 +
* ČINČERA, Jan. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2981-1.
 +
* FROEHLICH, Thomas. A brief history of information ethics. BiD - textos universitaris de biblioteconomia i documentació [online]. [cit. 2017-09-07]. Dostupné z: http://bid.ub.edu/13froel2.htm
 +
* JANOŠ, Karel. Informační etika. Praha: Česká informační společnost, 1993.
 +
* LORENZ, Michal. Základy informační etiky - prezentace. In: Www.is.muni.cz [online]. [cit. 2017-09-05]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2011/VIKBA06/um/24304851/Zaklady_informacni_etiky.pdf
 +
* Počítačová etika. Wikisofia [online]. [cit. 2017-07-28]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_etika
 +
* ŠLERKA, Josef. Informační etika - prezentace. In: Www.slideshare.cz [online]. [cit. 2017-09-04]. Dostupné z: https://www.slideshare.net/josefslerka/infoetika
 +
  
 
=== Související články ===
 
=== Související články ===
 +
  
 
* [[Informační přetížení]]
 
* [[Informační přetížení]]
* [[Hodnotově citlivý design]]
+
* [[Informační soukromí]]
  
 
=== Klíčová slova ===
 
=== Klíčová slova ===
  
etika, ICT, capurro
+
etika, ICT, capurro, morálka, informatizace

Aktuální verze z 4. 1. 2020, 16:58

Informační etika je umění a věda usilující o zvýšení citlivosti a uplatnění metod při posuzování morálních hodnot a činností v oblasti aplikace informací a informačních technologií v životě společnosti.[1]

Etika obecně

Etika je nauka, která se zabývá správným jednáním v lidské společnosti. Termín etika pochází z řeckého slova ethos, což v překladu znamená zvyk, mrav, obyčej či zvláštnost. Předmětem etiky jako vědy je morálka, která hodnotí konání člověka z hlediska dobra a zla a porovnává to s lidským svědomím, a dále se snaží najít společné a obecné základy. Jak již bylo zmíněno, předmětem etiky jako vědy je morálka, etika je tedy věda o morálce. Protože je etika vědou teoretickou, patří v humanitních vědách do stejné kategorie jako filozofie, s níž se etika postupně vyvíjela již od starověku. Etikou se zabýval už i Aristoteles, Sokrates, Platón, později J. Bentham, I.Kant aj.

Existuje mnoho rozlišení a druhů etiky:

  • Etika filozofická, etika náboženská
  • Etika individuální, etika sociální
  • Etika heteronomní, etika autonomní
  • Profesní etika (etické kodexy - lékařská, obchodní, právní, počítačová, knihovnická etika atd.)
  • Dále: bioetika, environmentální etika, ...

Informační etika

Informační etika je uplatňována ve všech fázích životního cyklu informace (vznik, šíření, transformace, ukládání, vyhledávání, organizace a využívání) v profesích jako například – informační pracovníci, knihovníci, novináři, učitelé aj. Informační etika pro různé oblasti znamená něco jiného – př. IE pro programátora bude jiná než IE pro lékaře, obchodníka či knihovníka. Poprvé tento pojem použil kolem roku 1988 dnes jeden nejznámějších odborníků v této oblasti - Rafael Capurro (založil Mezinárodní centrum pro informační etiku). Ve stejném období také termín informační etika použil i Robert Hauptman (v roce 1992 založil Časopis Informační etika) ve svém článku Informační ethos a Informační etika[2]. Na území ČR se touto tematikou poprvé zabývali Karel Janoš a Jan Činčera.

Více o vývoji informační etiky zde.

Informační etika bývá také často zaměňována s počítačovou etikou. Počítačová etika určuje, jak používat počítač a s ním spojené služby tak, abychom nezacházeli za hranice, které určují, co je a není přijatelné, protože svým chováním vždy nějakým způsobem ovlivňujeme druhé[3].

Oblasti informační etiky

Rafael Capurro vymezil oblasti, kterými se informační etika zabývá:

  • Vývojem morálních hodnot a etických konfliktů v informační oblasti
  • Skrytými rozpory a záměry
  • Informačními mýty a dezinformacemi
  • Popisem vytváření nových mocenských struktur[4]

Konkrétněji vymezené oblasti informační etiky jsou:

  • Právo na informace
  • Ochrana soukromí
  • Obchodování s informacemi
  • Omezování lidské svobody nejrůznějšími informačními systémy
  • Využití a zneužití informačních a komunikačních technologií a informací
  • Svoboda projevu a zneužívání této svobody
  • Profesní etika informačních oborů
  • Šíření pomluv, lživých informací, dezinformací

Dílčí oblasti a problémy, které informační etika řeší: plagiátorství, design citlivý na hodnoty, free a open source software, duševní vlastnictví a sdílení souborů, odpovědnost za informace zveřejněné na internetu, informační přetížení, informační soukromí, profesní etiky (např. LIS) atd.

Karel Janoš vidí nejdůležitější cíle informační etiky, které jsou aplikovatelné na osoby pracující ve sféře informací (převážně informační pracovníci a knihovníci):

  • upozornit na význam informační etiky pro informační pracovníky (a nejen pro ně)
  • rozebrat konkrétní problémy a aktivně zapojit do toho informační pracovníky
  • zvýšit úroveň a profesionalitu práce těchto odborníků jako služby společnosti
  • zvýšit prestiž těchto profesí
  • přispět k tomu, aby informace byly faktorem pozitivně působícím na morální rozvoj společnosti
  • zvýšit pocit odpovědnosti inf. pracovníků za porušování informační etiky[5]

Dle účastníků procesu životního cyklu informace můžeme rozlišovat:

  1. etika tvůrce informací (nutno sdělovat pravdivé a ověřené informace, správně citovat a uvádět zdroje)
  2. etika uživatele informací (nutno vhodně a eticky informace využít)
  3. etika zprostředkovatele informací (nutno respektovat autorská práva)

Etické problémy rozlišujeme na:

  • makroetické - problémy, které souvisejí s dopady ICT na společnost jako celek – sem můžeme zařadit např. digital divide informační přetížení, IT ve výuce, využití IT státem
  • mikroetické - problémy, které přímo souvisejí s informační prací a individuálním chováním. Jde přímo o správnost či nesprávnost určitého způsobu nakládání s informacemi.[6] Můžeme sem zařadit ochranu duševního vlastnictví a ochranu soukromí, plagiátorství.


Společenské dopady ICT

Tak jako každý technologický pokrok, s sebou přináší prudký rozvoj informačních a komunikačních technologií spoustu výhod, ale přirozeně i nevýhod a problémů. Proces pronikání ICT od všech sfér oborů lidské činnosti a společnosti nazýváme informatizací společnosti. Informatizace proniká do výroby, ovlivňuje vtahy mezi lidmi, ovlivňuje mocenské vztahy a demokracii, zdravotnictví, právo atd.

Jedním z největších společenských problémů je tzv. digital divide. Je to pojem pro stále se zvětšující propast mezi lidmi, kteří informační a komunikační technologie využívají a lidmi, kteří ICT nevyužívají, hlavně z ekonomických důvodů. Zavádění ICT do zemí třetího světa může být z jedné strany prospěšnou věcí, ale stejně na tom budou nejlépe ti, co se měli nejlépe i před zaváděním ICT. Ti, kteří si nemohli dovolit např. PC, si ho nemohou dovolit ani poté. Opakem k digital divide je pojem globální vesnice, tímto metaforickým pojmem je vyjádřeno propojení celého světa pomocí ICT.

Dalším tématem, v dnešní době velice aktuálním, je informační technologie a svoboda, soukromí. Při registracích na různých webech na internetu stále zadáváme své osobní údaje, což jsou potenciální zneužitelné informace. Mohou být zneužité ku prospěchu jiné osoby nebo se může jednat "pouze" o šmírování a monitorování našeho života. Více viz informační soukromí.

ICT jsou mocným nástrojem politiky a mocností. ICT mohou být využity k masovému ovlivňování lidí. Stát využívá ICT jako nástroj eGovernmentu, v plánu jsou i elektronické volby na internetu.

ICT si taky našlo místo ve výuce, a to nejen na středních a vysokých školách, ale také na základních školách. Pro žáky to znamená interaktivnější výuku a více možností, jak se zapojit do výuky pro studenty dálkového studia.

Ale jedno lze konstatovat s jistotou, informační a komunikační technologie nejsou samy o sobě špatné nebo dobré, jsou hodnotově neutrální. Záleží na tom, jak je lidstvo využije.

Odkazy

Reference

  1. LORENZ, Michal. Základy informační etiky - prezentace. In: Www.is.muni.cz [online]. [cit. 2017-09-05]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2011/VIKBA06/um/24304851/Zaklady_informacni_etiky.pdf
  2. FROEHLICH, Thomas. A brief history of information ethics. BiD - textos universitaris de biblioteconomia i documentació [online]. [cit. 2017-09-07]. Dostupné z: http://bid.ub.edu/13froel2.htm
  3. Počítačová etika. Wikisofia [online]. [cit. 2017-07-28]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_etika
  4. ČINČERA, Jan. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2981-1.
  5. JANOŠ, Karel. Informační etika. Praha: Česká informační společnost, 1993.
  6. ŠLERKA, Josef. Informační etika - prezentace. In: Www.slideshare.cz [online]. [cit. 2017-09-04]. Dostupné z: https://www.slideshare.net/josefslerka/infoetika


Použitá literatura


Související články

Klíčová slova

etika, ICT, capurro, morálka, informatizace