Informační společnost: Porovnání verzí

Řádek 9: Řádek 9:
 
== Charakteristika informační společnosti ==
 
== Charakteristika informační společnosti ==
  
* vzniká kvalitativní proměnou [[industriální společnost|industriální společnosti]]
+
* vzniká kvalitativní proměnou industriální společnosti
 
* nositelem inovačních změn a výchozím zdrojem rozvoje jsou znalosti a informace
 
* nositelem inovačních změn a výchozím zdrojem rozvoje jsou znalosti a informace
 
* rozvoj informačních a komunikačních technologií   
 
* rozvoj informačních a komunikačních technologií   
Řádek 18: Řádek 18:
 
* rozvíjí se [[informační ekonomika]]
 
* rozvíjí se [[informační ekonomika]]
 
* všemi negativními i pozitivními důsledky se zvyšuje závislost na elektronizaci života
 
* všemi negativními i pozitivními důsledky se zvyšuje závislost na elektronizaci života
* změny v oblasti [[práce]] (prostředí, návyky, činnosti)  
+
* změny v oblasti práce (prostředí, návyky, činnosti)  
 
* dominuje uchování informací v elektronické podobě <ref>VYMĚTAL, Jan, DIAČIKOVÁ, Anna a VÁCHOVÁ, Miriam. ''Informační a znalostní management v praxi.'' 1. vyd. Praha: LexisNexis CZ, 2006. 399 s. Studijní texty. ISBN 80-86920-01-1.</ref>
 
* dominuje uchování informací v elektronické podobě <ref>VYMĚTAL, Jan, DIAČIKOVÁ, Anna a VÁCHOVÁ, Miriam. ''Informační a znalostní management v praxi.'' 1. vyd. Praha: LexisNexis CZ, 2006. 399 s. Studijní texty. ISBN 80-86920-01-1.</ref>
  
Řádek 30: Řádek 30:
 
* nové možnosti pro uplatnění tvůrčích schopností lidí  
 
* nové možnosti pro uplatnění tvůrčích schopností lidí  
 
* zvýšení schopnosti společnosti reagovat na změny ve struktuře nabídky a poptávky  
 
* zvýšení schopnosti společnosti reagovat na změny ve struktuře nabídky a poptávky  
* nové možnosti uplatnění kulturních [[tradice|tradic]] a [[Identita|identity]] regionů a odstranění odlehlosti periferních oblastí
+
* nové možnosti uplatnění kulturních tradic a [[Identita|identity]] regionů a odstranění odlehlosti periferních oblastí
 
* kvalitativní posun v respektování ekologických požadavků, šetření přírodních zdrojů a životního prostředí
 
* kvalitativní posun v respektování ekologických požadavků, šetření přírodních zdrojů a životního prostředí
 
* účinnější a transparentnější legislativa a administrativa, bližší k občanovi a pracující s nižšími náklady, vyšší podíl občanů na veřejné správě
 
* účinnější a transparentnější legislativa a administrativa, bližší k občanovi a pracující s nižšími náklady, vyšší podíl občanů na veřejné správě
 
* efektivnější řízení podniků a usnadnění spojení výrobců a poskytovatelů služeb se zákazníky, které zvýší konkurenceschopnost
 
* efektivnější řízení podniků a usnadnění spojení výrobců a poskytovatelů služeb se zákazníky, které zvýší konkurenceschopnost
 
* nové služby poskytované v rámci telekomunikací a nové trhy pro výrobce software
 
* nové služby poskytované v rámci telekomunikací a nové trhy pro výrobce software
* vyšší úroveň stability a bezpečnosti, racionální [[chování|chování]] a řízení mimořádných a krizových situací
+
* vyšší úroveň stability a bezpečnosti, racionální chování a řízení mimořádných a krizových situací
  
 
== Trendy měnící knihovny v informační společnosti ==
 
== Trendy měnící knihovny v informační společnosti ==
Řádek 44: Řádek 44:
 
'''To probíhá skrze:'''
 
'''To probíhá skrze:'''
 
* popularizace technologií – seznamování uživatelů s novými technologiemi, jejich využitím a sociálním kontextem (zejména se to týká [[akademické knihovny|knihoven]] na univerzitách, které mají snadný přístup k technologiím a specialistům, a v malých městech, kde jsou knihovny ještě nositeli pokroku).  
 
* popularizace technologií – seznamování uživatelů s novými technologiemi, jejich využitím a sociálním kontextem (zejména se to týká [[akademické knihovny|knihoven]] na univerzitách, které mají snadný přístup k technologiím a specialistům, a v malých městech, kde jsou knihovny ještě nositeli pokroku).  
* informační vzdělání - nejen na rozvoj [[měkkých dovedností]] a [[počítačové gramotnosti]], ale i implementace klasicky informačních témat ([[informační chování]], [[informační etika]], ...).  
+
* informační vzdělání - nejen na rozvoj měkkých dovedností a [[počítačové gramotnosti]], ale i implementace klasicky informačních témat ([[informační chování]], [[informační etika]], ...).  
  
 
'''Knihovny by měly využít dvou zdrojů, kterými disponují:'''
 
'''Knihovny by měly využít dvou zdrojů, kterými disponují:'''
  
* specializovaný [[knihovní fond]] obsahující množství [[Metadata|metadat]] využitelných pro další účely (například tvorba specializovaných webů, díky čemuž mohou kolem sebe sdružovat zajímavou [[komunitu]])
+
* specializovaný [[knihovní fond]] obsahující množství [[Metadata|metadat]] využitelných pro další účely (například tvorba specializovaných webů, díky čemuž mohou kolem sebe sdružovat zajímavou komunitu)
* sociální kapitál knihovníků - knihovníci dávají informacím společenský rozměr a zároveň dokáží s informacemi pracovat tvůrčím způsobem, což zahrnuje jejich vizualizaci, analýzu, sběr či hodnocení. Nové kreativní projekty, události, osobní spojení knihovníka a [[čtenáře]] jsou mimořádně důležité z hlediska dalšího vývoje těchto institucí. <ref>ČERNÝ, Michal. Osm technologických trendů, které promění knihovny v informační společnosti. ITlib: ''Informačné technológie a knižnice [online]. 2013, roč. 2013, č. 2, s. 30-35'' [cit. 2014-06-13]. Dostupné z:http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2013/2/osm-technologickych-trendu-ktere-promeni-knihovny-v-informacni-spolecnosti.html</ref>
+
* sociální kapitál knihovníků - knihovníci dávají informacím společenský rozměr a zároveň dokáží s informacemi pracovat tvůrčím způsobem, což zahrnuje jejich vizualizaci, analýzu, sběr či hodnocení. Nové kreativní projekty, události, osobní spojení knihovníka a čtenáře jsou mimořádně důležité z hlediska dalšího vývoje těchto institucí. <ref>ČERNÝ, Michal. Osm technologických trendů, které promění knihovny v informační společnosti. ITlib: ''Informačné technológie a knižnice [online]. 2013, roč. 2013, č. 2, s. 30-35'' [cit. 2014-06-13]. Dostupné z:http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2013/2/osm-technologickych-trendu-ktere-promeni-knihovny-v-informacni-spolecnosti.html</ref>
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==

Verze z 9. 2. 2017, 12:57

Informační společnost je společnost založená na integraci informačních a komunikačních technologií do všech oblastí společenského života v takové míře, že zásadně mění společenské vztahy a procesy. Nárůst informačních zdrojů a komunikačních toků vzrůstá do té míry, že ho nelze zvládat dosavadními informačními a komunikačními technologiemi. [1]

Definice pojmu informační společnost

Po skončení 2. světové války byla započata nová éra, pro kterou se hledal název. V 70. letech v západní společnosti došlo k přestavbě názorových a hodnotových systémů ve společenského vědomí. Kanadský sociolog Marshall McLuhan v knize Gutenbergova galaxie (The Gutenberg Galaxy, 1962) definuje moderní společnost jako společnost charakterizovanou rozvojem audiovizuálních médií.

Daniel Bell v roce 1973 uvedl, že postindustriální informační společnost bude orientována především na znalosti a vědění. Přístup k informacím bude hrát zásadní roli. Tato postindustriální informační společnost se jasně realizuje od 80. let. Jde o společnost, v níž práce s informacemi je efektivnější než klasická práce se hmotou. [2]

Charakteristika informační společnosti

  • vzniká kvalitativní proměnou industriální společnosti
  • nositelem inovačních změn a výchozím zdrojem rozvoje jsou znalosti a informace
  • rozvoj informačních a komunikačních technologií
  • intenzivní informatizace společnosti
  • násobí se objem informací
  • zvyšuje se schopnost konkurence
  • nejvýznamnější oblastí se stává management informací a znalostí ve všech společenských sférách
  • rozvíjí se informační ekonomika
  • všemi negativními i pozitivními důsledky se zvyšuje závislost na elektronizaci života
  • změny v oblasti práce (prostředí, návyky, činnosti)
  • dominuje uchování informací v elektronické podobě [3]

Možnosti informační společnosti

Dokument Státní informační politika – cesta k informační společnosti[4] uvádí hlavní přínosy budoucí informační společnosti:

  • zvýšení kvality života (širší výběr služeb a zábavy)
  • podpora vzdělanosti a průběžné doplňování znalostí během aktivního profesního života
  • podpora profesní flexibility společnosti
  • nové možnosti pro uplatnění tvůrčích schopností lidí
  • zvýšení schopnosti společnosti reagovat na změny ve struktuře nabídky a poptávky
  • nové možnosti uplatnění kulturních tradic a identity regionů a odstranění odlehlosti periferních oblastí
  • kvalitativní posun v respektování ekologických požadavků, šetření přírodních zdrojů a životního prostředí
  • účinnější a transparentnější legislativa a administrativa, bližší k občanovi a pracující s nižšími náklady, vyšší podíl občanů na veřejné správě
  • efektivnější řízení podniků a usnadnění spojení výrobců a poskytovatelů služeb se zákazníky, které zvýší konkurenceschopnost
  • nové služby poskytované v rámci telekomunikací a nové trhy pro výrobce software
  • vyšší úroveň stability a bezpečnosti, racionální chování a řízení mimořádných a krizových situací

Trendy měnící knihovny v informační společnosti

Se vznikem informační společnosti souvisí pokrok a změny v informačních a komunikačních technologiích a právě ty nesou potenciál změny knihoven. Se změnami společenskými přichází i změna pracovního trhu – v popředí je profese informačního specialisty, který je charakterizován jako člověk ekonomicky využívající informace (učitelé, lékaři, vědci, ...). Úloha knihoven spočívá v podpoře informačních specialistů. Tato podpora s sebou zároveň přináší i nové působení knihoven ve společnosti.

To probíhá skrze:

  • popularizace technologií – seznamování uživatelů s novými technologiemi, jejich využitím a sociálním kontextem (zejména se to týká knihoven na univerzitách, které mají snadný přístup k technologiím a specialistům, a v malých městech, kde jsou knihovny ještě nositeli pokroku).
  • informační vzdělání - nejen na rozvoj měkkých dovedností a počítačové gramotnosti, ale i implementace klasicky informačních témat (informační chování, informační etika, ...).

Knihovny by měly využít dvou zdrojů, kterými disponují:

  • specializovaný knihovní fond obsahující množství metadat využitelných pro další účely (například tvorba specializovaných webů, díky čemuž mohou kolem sebe sdružovat zajímavou komunitu)
  • sociální kapitál knihovníků - knihovníci dávají informacím společenský rozměr a zároveň dokáží s informacemi pracovat tvůrčím způsobem, což zahrnuje jejich vizualizaci, analýzu, sběr či hodnocení. Nové kreativní projekty, události, osobní spojení knihovníka a čtenáře jsou mimořádně důležité z hlediska dalšího vývoje těchto institucí. [5]

Odkazy

Reference

  1. [JONÁK, Zdeněk. Informační společnost. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2017-01-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000468&local_base=KTD.],
  2. [MUSIL, Josef. Komunikace v informační společnosti. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2007. ISBN 978-80-86723-39-6.]
  3. VYMĚTAL, Jan, DIAČIKOVÁ, Anna a VÁCHOVÁ, Miriam. Informační a znalostní management v praxi. 1. vyd. Praha: LexisNexis CZ, 2006. 399 s. Studijní texty. ISBN 80-86920-01-1.
  4. RADA PRO INFORMAČNÍ POLITIKU. 1999. Státní informační politika – cesta k informační společnosti [online]. [cit. 2014-06-12] Dostupné z: http://www.epractice.eu/files/media/media_425.pdf
  5. ČERNÝ, Michal. Osm technologických trendů, které promění knihovny v informační společnosti. ITlib: Informačné technológie a knižnice [online]. 2013, roč. 2013, č. 2, s. 30-35 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z:http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2013/2/osm-technologickych-trendu-ktere-promeni-knihovny-v-informacni-spolecnosti.html

Doporučená literatura

  • Bell, D. 1973. The Coming of Post-Industrial Society: A Venture in Social Forecasting. Harmondsworth : Penguin Books.
  • Boyd Rayward, W. (ed.). 2008. European Modernism and the Information Society: Informing the Present, Understanding the Past. Aldershot, Burlington : Ashgate.
  • Castells, M. 2000. The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. I: The Rise of Network Society. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.
  • Castells, M. 2000. The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. III.: End of Millenium. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.
  • Castells, M. 2004. The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. II: The Power of Identity. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.
  • Cejpek, J. 1998. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. Praha: Karolinum.
  • Ducatel, K.; Webster, J.; Herrmann, W. (eds.) The Information Society in Europe: Work and Life in the Age of Globalization. Lanham: Rowman & Littlefield.
  • Eriksen, T. H. 2005. Tyranie okamžiku: rychlý a pomalý čas. Brno: Doplněk.
  • Kohyama, K. 1968. Introduction to Information Society Theory. Tokyo: Chuo Koron.
  • Mansell, R. (ed.). 2009. The Information Society: Critical Concepts in Sociology. (vol. I: History and Perspectives, vol. II: Knowledge, Economics and Organization, vol. III.: Democracy, Government and Regulation, vol. IV: Everyday Life). London: Routledge.
  • Martin, J. 1978. The Wired Society: A Challenge for Tomorrow. Englewood Cliffs: Prentice-Hall.
  • Masuda, Y. 1980. The Information Society as a Post-Industrial Society. Tokyo: Institute for the Information Society.
  • Mattelart, A. 2003. The Information Society: An Introduction. London: Sage.
  • Musil, J. 2003. Elektronická média v informační společnosti. Praha: Votobia.
  • Musil, J. 2007. Komunikace v informační společnosti. Praha: UJAK.
  • Rankov, P. 2006. Informačná spoločnosť - perspektívy, problémy, paradoxy. Levice: Koloman Kertész Bagala.
  • Schauer, T. 2003. The Sustainable Information Society: Visions and Risks. Ulm : Universitätsverlag.
  • Toffler, A. 1981. The Third Wave. New York: Bantam Books.
  • Virilio, P. 2004. Informatická bomba. Červený Kostelec: Pavel Mervart.
  • Vlasák, R. 1999. Světový informační průmysl. Praha: Karolinum.
  • Webster, F. 2002. Theories of the Information Society. London: Routledge.
  • Webster, F.; Blom, R. (eds.). 2004. The Information Society Reader. London: Routledge - Taylor & Francis Group.

Související články

Klíčová slova

Informační společnost, postindustriální společnost, informatizace, informace