Informační společnost: Porovnání verzí

m
 
(Není zobrazeno 19 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
== Informační společnost ==
+
'''Informační společnost''' je společnost založená na '''integraci informačních a komunikačních technologií''' do všech oblastí společenského života v takové míře, že zásadně mění společenské vztahy a procesy. Nárůst informačních zdrojů a komunikačních toků vzrůstá do té míry, že ho nelze zvládat dosavadními informačními a komunikačními technologiemi. <ref name="info">[JONÁK, Zdeněk. Informační společnost. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2017-01-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000468&local_base=KTD.], </ref>
''„Sociální fenomén spojený s transformací společnosti tradiční industriální do informační. Informační společnost s rozvinutým informačním průmyslem a vysokým podílem informačních služeb vytváří předpoklady pro vznik nové elitní sociální vrstvy schopné využívat informace, znalosti a informační a komunikační technologie a naopak vede k chudnutí vrstev zaměstnanců spojených s tradičními odvětvími, kteří se nedokázali včas rekvalifikovat a nenalézají proto v informační společnosti uplatnění.“''<ref>JONÁK, Zdeněk. Informační společnost. KTD: ''Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy'' (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-[cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000468&local_base=KTD</ref>
 
  
=== Charakteristika informační společnosti ===
+
==Definice pojmu informační společnost ==
* vzniká kvaliltativní proměnou industriální společnosti,
+
Po skončení 2. světové války byla započata nová éra, pro kterou se hledal název.  V 70. letech v západní společnosti došlo k přestavbě názorových a hodnotových systémů  ve společenského vědomí. Kanadský sociolog [[Marshall McLuhan]] v knize Gutenbergova galaxie (The Gutenberg Galaxy, 1962) definuje moderní společnost jako společnost charakterizovanou rozvojem audiovizuálních médií.
* nositelem inovačních změn a výchozím zdrojem rozvoje jsou znalosti a [[informace]],
+
 
* intenzivní informatizace společnosti související hlavně s rozvojem informačních a komunikačních technologií,
+
Daniel Bell v roce 1973 uvedl, že [[Postindustriální společnost|postindustriální informační společnost]] bude orientována především na znalosti a vědění. Přístup k informacím bude hrát zásadní roli.
 +
Tato postindustriální informační společnost se jasně realizuje od 80. let. '''Jde o společnost, v níž práce s informacemi je efektivnější než klasická práce se hmotou.''' <ref name="spol">[MUSIL, Josef. Komunikace v informační společnosti. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2007. ISBN 978-80-86723-39-6.] </ref>
 +
 
 +
== Charakteristika informační společnosti ==
 +
 
 +
* vzniká kvalitativní proměnou industriální společnosti,
 +
* nositelem inovačních změn a výchozím zdrojem rozvoje jsou znalosti a informace,
 +
* rozvoj informačních a komunikačních technologií
 +
* intenzivní informatizace společnosti,
 
* násobí se objem informací,
 
* násobí se objem informací,
* zvyšuje se schopnost konkurence,  
+
* zvyšuje se schopnost konkurence,
 
* nejvýznamnější oblastí se stává [[management informací]] a znalostí ve všech společenských sférách,
 
* nejvýznamnější oblastí se stává [[management informací]] a znalostí ve všech společenských sférách,
 
* rozvíjí se [[informační ekonomika]],
 
* rozvíjí se [[informační ekonomika]],
 
* všemi negativními i pozitivními důsledky se zvyšuje závislost na elektronizaci života,
 
* všemi negativními i pozitivními důsledky se zvyšuje závislost na elektronizaci života,
* změny pracovního prostředí, návyků, činností,... ,  
+
* změny v oblasti práce (prostředí, návyky, činnosti),
* dominuje uchování informací v elektronické podobě <ref>VYMĚTAL, Jan, DIAČIKOVÁ, Anna a VÁCHOVÁ, Miriam.''Informační a znalostní management v praxi.'' 1. vyd. Praha: LexisNexis CZ, 2006. 399 s. Studijní texty. ISBN 80-86920-01-1.</ref>
+
* dominuje uchování informací v elektronické podobě. <ref>VYMĚTAL, Jan, DIAČIKOVÁ, Anna a VÁCHOVÁ, Miriam. ''Informační a znalostní management v praxi.'' 1. vyd. Praha: LexisNexis CZ, 2006. 399 s. Studijní texty. ISBN 80-86920-01-1.</ref>
  
=== Možnosti informační společnosti ===
+
== Možnosti informační společnosti ==
  
Dokument ''Státní informační politika – cesta k informační společnosti''<ref>RADA PRO INFORMAČNÍ POLITIKU. 1999. ''Státní informační politika – cesta k informační společnosti'' [online]. [cit. 2014-06-12] Dostupné z: http://www.epractice.eu/files/media/media_425.pdf</ref> uvádí hlavní přínosy budoucí informační společnosti:
+
Dokument ''Státní informační politika – cesta k informační společnosti''<ref>RADA PRO INFORMAČNÍ POLITIKU. 1999. ''Státní informační politika – cesta k informační společnosti'' [online]. [cit. 2014-06-12] Dostupné z: http://www.epractice.eu/files/media/media_425.pdf</ref> uvádí '''hlavní přínosy budoucí informační společnosti:'''
  
* ''„zvýšení kvality života širším výběrem služeb a zábavy,''
+
* zvýšení kvality života (širší výběr služeb a zábavy),
* ''lepší podpora vzdělanosti a jejímu průběžnému doplňování během aktivního profesního života, podpora profesní flexibility společnosti,'' 
+
* podpora vzdělanosti a průběžné doplňování znalostí během aktivního profesního života,
* ''nové možnosti pro uplatnění tvůrčích schopností lidí,  
+
* podpora profesní flexibility společnosti,
* ''zvýšení schopnosti společnosti reagovat na změny ve struktuře nabídky a poptávky profesní kvalifikace pracovní síly,''
+
* nové možnosti pro uplatnění tvůrčích schopností lidí,
* ''nové možnosti uplatnění kulturních tradic a identity regionů a odstranění odlehlosti periferních oblastí,''
+
* zvýšení schopnosti společnosti reagovat na změny ve struktuře nabídky a poptávky,  
* ''kvalitativní posun v respektování ekologických požadavků, šetření přírodních zdrojů a životního prostředí,''
+
* nové možnosti uplatnění kulturních tradic a identity regionů a odstranění odlehlosti periferních oblastí,
* ''účinnější a transparentnější legislativa a administrativa, bližší k občanovi a pracující s nižšími náklady, vyšší podíl občanů na veřejné správě,''
+
* kvalitativní posun v respektování ekologických požadavků, šetření přírodních zdrojů a životního prostředí,
* ''efektivnější řízení podniků a usnadnění spojení výrobců a poskytovatelů služeb se zákazníky, které zvýší konkurenceschopnost,''
+
* účinnější a transparentnější legislativa a administrativa, bližší k občanovi a pracující s nižšími náklady, vyšší podíl občanů na veřejné správě,
* ''nové služby poskytované v rámci telekomunikací a nové trhy pro výrobce software,''
+
* efektivnější řízení podniků a usnadnění spojení výrobců a poskytovatelů služeb se zákazníky, které zvýší konkurenceschopnost,
* ''vyšší úroveň stability a bezpečnosti, racionální chování a řízení mimořádných a krizových situací.“''
+
* nové služby poskytované v rámci telekomunikací a nové trhy pro výrobce software,
 +
* vyšší úroveň stability a bezpečnosti, racionální chování a řízení mimořádných a krizových situací.
  
 
== Trendy měnící knihovny v informační společnosti ==
 
== Trendy měnící knihovny v informační společnosti ==
  
Se vznikem informační společnosti souvisí pokrok a změny v [[informačních a komunikačních technologiích]] a právě ty nesou potenciál změny [[Veřejné knihovny|knihoven]]. Informační společnost přetvořila společnost jako celek po stránce ekonomické, sociální i kulturní. Se změnami přichází i změna pracovního trhu – v popředí je profese informačního specialisty, který je charakterizován jako člověk ekonomicky využívající informace (učitelé, lékaři, vědci, ...). Úloha knihoven by měla spočívat především v podpoře této skupiny, která je pro informační společnost klíčová. Podpora by měla být realizována v několika rovinách, které můžeme chápat jako nové oblasti působení knihoven ve společnosti. Knihovny je potřeba vnímat zejména jako technologické popularizátory měly by uživatele seznamovat s novými technologiemi, jejich využitím a sociálním kontextem. Takovým popularizačním motorem by měly být zejména knihovny na univerzitách, které mají snadný přístup k technologiím a specialistům, a v malých městech, kde jsou knihovny ještě nositeli pokroku. Naléhavá je i potřeba [[informačního vzdělání]], kde je třeba se zaměřit nejen na rozvoj [[měkkých dovedností]] a [[počítačové gramotnosti]], ale měly by být implementovány i témata klasicky informační ([[informační chování]], [[informační etika]], ...). Knihovny by měly hrát roli, která vychází ze dvou zdrojů, kterými disponují. Prvním je specializovaný [[knihovní fond]] obsahující množství [[metadat]] využitelných pro další účely (například tvorba specializovaných webů, díky čemuž mohou kolem sebe sdružovat zajímavou [[komunitu]]). Dalším důležitým kapitálem je sociální kapitál, kterým knihovny disponují. Knihovníci dávají informacím společenský rozměr a zároveň dokáží s informacemi pracovat tvůrčím způsobem, což zahrnuje jejich vizualizaci, analýzu, sběr či hodnocení. Nové kreativní projekty, události, osobní spojení knihovníka a [[čtenáře]] je mimořádně důležité z hlediska dalšího vývoje těchto institucí.<ref>ČERNÝ, Michal. Osm technologických trendů, které promění knihovny v informační společnosti. ITlib: ''Informačné technológie a knižnice [online]. 2013, roč. 2013, č. 2, s. 30-35'' [cit. 2014-06-13]. Dostupné z:http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2013/2/osm-technologickych-trendu-ktere-promeni-knihovny-v-informacni-spolecnosti.html</ref>
+
Se vznikem informační společnosti souvisí pokrok a změny v informačních a komunikačních technologiích a právě ty nesou potenciál změny [[Veřejné knihovny|knihoven]]. Se změnami společenskými přichází i změna pracovního trhu – v popředí je profese '''informačního specialisty''', který je charakterizován jako '''člověk ekonomicky využívající informace''' (učitelé, lékaři, vědci, ...).  
 +
Úloha knihoven spočívá v podpoře informačních specialistů. Tato podpora s sebou zároveň přináší i nové působení knihoven ve společnosti.
 +
 +
'''To probíhá skrze:'''
 +
* popularizace technologií seznamování uživatelů s novými technologiemi, jejich využitím a sociálním kontextem (zejména se to týká [[akademické knihovny|knihoven]] na univerzitách, které mají snadný přístup k technologiím a specialistům, a v malých městech, kde jsou knihovny ještě nositeli pokroku).  
 +
* informační vzdělání - nejen na rozvoj měkkých dovedností a [[Počítačová gramotnost|počítačové gramotnosti]], ale i implementace klasicky informačních témat ([[informační chování]], [[informační etika]], ...).  
 +
 
 +
'''Knihovny by měly využít dvou zdrojů, kterými disponují:'''
 +
 
 +
* specializovaný [[knihovní fond]] obsahující množství [[Metadata|metadat]] využitelných pro další účely (například tvorba specializovaných webů, díky čemuž mohou kolem sebe sdružovat zajímavou komunitu)
 +
* sociální kapitál knihovníků - knihovníci dávají informacím společenský rozměr a zároveň dokáží s informacemi pracovat tvůrčím způsobem, což zahrnuje jejich vizualizaci, analýzu, sběr či hodnocení. Nové kreativní projekty, události, osobní spojení knihovníka a čtenáře jsou mimořádně důležité z hlediska dalšího vývoje těchto institucí. <ref>ČERNÝ, Michal. Osm technologických trendů, které promění knihovny v informační společnosti. ITlib: ''Informačné technológie a knižnice [online]. 2013, roč. 2013, č. 2, s. 30-35'' [cit. 2014-06-13]. Dostupné z:http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2013/2/osm-technologickych-trendu-ktere-promeni-knihovny-v-informacni-spolecnosti.html</ref>
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
  
 
=== Reference ===
 
=== Reference ===
<references>/
+
<references />
 +
 
 +
=== Doporučená literatura ===
 +
* Bell, D. 1973. ''The Coming of Post-Industrial Society: A Venture in Social Forecasting''. Harmondsworth  : Penguin Books.
 +
* Boyd Rayward, W. (ed.). 2008. ''European Modernism and the Information Society: Informing the Present, Understanding the Past''. Aldershot, Burlington : Ashgate.
 +
* Castells, M. 2000. ''The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. I: The Rise of Network Society''. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.
 +
* Castells, M. 2000. ''The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. III.: End of Millenium''. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.
 +
* Castells, M. 2004. ''The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. II: The Power of Identity''. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.
 +
* Cejpek, J. 1998. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. Praha: Karolinum.
 +
* Ducatel, K.; Webster, J.; Herrmann, W. (eds.) ''The Information Society in Europe: Work and Life in the Age of Globalization''. Lanham: Rowman & Littlefield.
 +
* Eriksen, T. H. 2005. ''Tyranie okamžiku: rychlý a pomalý čas''. Brno: Doplněk.
 +
* Kohyama, K. 1968. ''Introduction to Information Society Theory''. Tokyo: Chuo Koron.
 +
* Mansell, R. (ed.). 2009. ''The Information Society: Critical Concepts in Sociology''. (vol. I: ''History and Perspectives'', vol. II:  ''Knowledge, Economics and Organization'', vol. III.: ''Democracy, Government and Regulation'', vol. IV: ''Everyday Life''). London: Routledge.
 +
* Martin, J. 1978. ''The Wired Society: A Challenge for Tomorrow''. Englewood Cliffs: Prentice-Hall.
 +
* Masuda, Y. 1980. ''The Information Society as a Post-Industrial Society''. Tokyo: Institute for the Information Society.
 +
* Mattelart, A. 2003. ''The Information Society: An Introduction''. London: Sage.
 +
* Musil, J. 2003. ''Elektronická média v informační společnosti''. Praha: Votobia.
 +
* Musil, J. 2007. ''Komunikace v informační společnosti''. Praha: UJAK.
 +
* Rankov, P. 2006. ''Informačná spoločnosť - perspektívy, problémy, paradoxy''. Levice: Koloman Kertész Bagala.
 +
* Schauer, T. 2003. ''The Sustainable Information Society: Visions and Risks''. Ulm : Universitätsverlag.
 +
* Toffler, A. 1981. ''The Third Wave''. New York: Bantam Books.
 +
* Virilio, P. 2004. ''Informatická bomba''. Červený Kostelec: Pavel Mervart.
 +
* Vlasák, R. 1999. ''Světový informační průmysl''. Praha: Karolinum.
 +
* Webster, F. 2002. ''Theories of the Information Society''. London: Routledge.
 +
* Webster, F.; Blom, R. (eds.). 2004. ''The Information Society Reader''. London: Routledge - Taylor & Francis Group.
 +
 
 +
=== Související články ===
 +
 
 +
* [[Postindustriální společnost]]
 +
* [[Informační průmysl]]
 +
* [[Informační a komunikační technologie]]
 +
* [[Veřejné knihovny]]
 +
* [[Akademické knihovny]]
 +
 
 +
=== Klíčová slova ===
 +
Informační společnost, postindustriální společnost, informatizace, informace
 +
 
  
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]
+
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie: Sociologie]]
 +
[[Kategorie: Informační společnost a využívání informací]]
 +
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]

Aktuální verze z 2. 4. 2017, 18:35

Informační společnost je společnost založená na integraci informačních a komunikačních technologií do všech oblastí společenského života v takové míře, že zásadně mění společenské vztahy a procesy. Nárůst informačních zdrojů a komunikačních toků vzrůstá do té míry, že ho nelze zvládat dosavadními informačními a komunikačními technologiemi. [1]

Definice pojmu informační společnost

Po skončení 2. světové války byla započata nová éra, pro kterou se hledal název. V 70. letech v západní společnosti došlo k přestavbě názorových a hodnotových systémů ve společenského vědomí. Kanadský sociolog Marshall McLuhan v knize Gutenbergova galaxie (The Gutenberg Galaxy, 1962) definuje moderní společnost jako společnost charakterizovanou rozvojem audiovizuálních médií.

Daniel Bell v roce 1973 uvedl, že postindustriální informační společnost bude orientována především na znalosti a vědění. Přístup k informacím bude hrát zásadní roli. Tato postindustriální informační společnost se jasně realizuje od 80. let. Jde o společnost, v níž práce s informacemi je efektivnější než klasická práce se hmotou. [2]

Charakteristika informační společnosti

  • vzniká kvalitativní proměnou industriální společnosti,
  • nositelem inovačních změn a výchozím zdrojem rozvoje jsou znalosti a informace,
  • rozvoj informačních a komunikačních technologií,
  • intenzivní informatizace společnosti,
  • násobí se objem informací,
  • zvyšuje se schopnost konkurence,
  • nejvýznamnější oblastí se stává management informací a znalostí ve všech společenských sférách,
  • rozvíjí se informační ekonomika,
  • všemi negativními i pozitivními důsledky se zvyšuje závislost na elektronizaci života,
  • změny v oblasti práce (prostředí, návyky, činnosti),
  • dominuje uchování informací v elektronické podobě. [3]

Možnosti informační společnosti

Dokument Státní informační politika – cesta k informační společnosti[4] uvádí hlavní přínosy budoucí informační společnosti:

  • zvýšení kvality života (širší výběr služeb a zábavy),
  • podpora vzdělanosti a průběžné doplňování znalostí během aktivního profesního života,
  • podpora profesní flexibility společnosti,
  • nové možnosti pro uplatnění tvůrčích schopností lidí,
  • zvýšení schopnosti společnosti reagovat na změny ve struktuře nabídky a poptávky,
  • nové možnosti uplatnění kulturních tradic a identity regionů a odstranění odlehlosti periferních oblastí,
  • kvalitativní posun v respektování ekologických požadavků, šetření přírodních zdrojů a životního prostředí,
  • účinnější a transparentnější legislativa a administrativa, bližší k občanovi a pracující s nižšími náklady, vyšší podíl občanů na veřejné správě,
  • efektivnější řízení podniků a usnadnění spojení výrobců a poskytovatelů služeb se zákazníky, které zvýší konkurenceschopnost,
  • nové služby poskytované v rámci telekomunikací a nové trhy pro výrobce software,
  • vyšší úroveň stability a bezpečnosti, racionální chování a řízení mimořádných a krizových situací.

Trendy měnící knihovny v informační společnosti

Se vznikem informační společnosti souvisí pokrok a změny v informačních a komunikačních technologiích a právě ty nesou potenciál změny knihoven. Se změnami společenskými přichází i změna pracovního trhu – v popředí je profese informačního specialisty, který je charakterizován jako člověk ekonomicky využívající informace (učitelé, lékaři, vědci, ...). Úloha knihoven spočívá v podpoře informačních specialistů. Tato podpora s sebou zároveň přináší i nové působení knihoven ve společnosti.

To probíhá skrze:

  • popularizace technologií – seznamování uživatelů s novými technologiemi, jejich využitím a sociálním kontextem (zejména se to týká knihoven na univerzitách, které mají snadný přístup k technologiím a specialistům, a v malých městech, kde jsou knihovny ještě nositeli pokroku).
  • informační vzdělání - nejen na rozvoj měkkých dovedností a počítačové gramotnosti, ale i implementace klasicky informačních témat (informační chování, informační etika, ...).

Knihovny by měly využít dvou zdrojů, kterými disponují:

  • specializovaný knihovní fond obsahující množství metadat využitelných pro další účely (například tvorba specializovaných webů, díky čemuž mohou kolem sebe sdružovat zajímavou komunitu)
  • sociální kapitál knihovníků - knihovníci dávají informacím společenský rozměr a zároveň dokáží s informacemi pracovat tvůrčím způsobem, což zahrnuje jejich vizualizaci, analýzu, sběr či hodnocení. Nové kreativní projekty, události, osobní spojení knihovníka a čtenáře jsou mimořádně důležité z hlediska dalšího vývoje těchto institucí. [5]

Odkazy

Reference

  1. [JONÁK, Zdeněk. Informační společnost. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2017-01-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000468&local_base=KTD.],
  2. [MUSIL, Josef. Komunikace v informační společnosti. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2007. ISBN 978-80-86723-39-6.]
  3. VYMĚTAL, Jan, DIAČIKOVÁ, Anna a VÁCHOVÁ, Miriam. Informační a znalostní management v praxi. 1. vyd. Praha: LexisNexis CZ, 2006. 399 s. Studijní texty. ISBN 80-86920-01-1.
  4. RADA PRO INFORMAČNÍ POLITIKU. 1999. Státní informační politika – cesta k informační společnosti [online]. [cit. 2014-06-12] Dostupné z: http://www.epractice.eu/files/media/media_425.pdf
  5. ČERNÝ, Michal. Osm technologických trendů, které promění knihovny v informační společnosti. ITlib: Informačné technológie a knižnice [online]. 2013, roč. 2013, č. 2, s. 30-35 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z:http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2013/2/osm-technologickych-trendu-ktere-promeni-knihovny-v-informacni-spolecnosti.html

Doporučená literatura

  • Bell, D. 1973. The Coming of Post-Industrial Society: A Venture in Social Forecasting. Harmondsworth : Penguin Books.
  • Boyd Rayward, W. (ed.). 2008. European Modernism and the Information Society: Informing the Present, Understanding the Past. Aldershot, Burlington : Ashgate.
  • Castells, M. 2000. The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. I: The Rise of Network Society. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.
  • Castells, M. 2000. The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. III.: End of Millenium. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.
  • Castells, M. 2004. The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. II: The Power of Identity. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.
  • Cejpek, J. 1998. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. Praha: Karolinum.
  • Ducatel, K.; Webster, J.; Herrmann, W. (eds.) The Information Society in Europe: Work and Life in the Age of Globalization. Lanham: Rowman & Littlefield.
  • Eriksen, T. H. 2005. Tyranie okamžiku: rychlý a pomalý čas. Brno: Doplněk.
  • Kohyama, K. 1968. Introduction to Information Society Theory. Tokyo: Chuo Koron.
  • Mansell, R. (ed.). 2009. The Information Society: Critical Concepts in Sociology. (vol. I: History and Perspectives, vol. II: Knowledge, Economics and Organization, vol. III.: Democracy, Government and Regulation, vol. IV: Everyday Life). London: Routledge.
  • Martin, J. 1978. The Wired Society: A Challenge for Tomorrow. Englewood Cliffs: Prentice-Hall.
  • Masuda, Y. 1980. The Information Society as a Post-Industrial Society. Tokyo: Institute for the Information Society.
  • Mattelart, A. 2003. The Information Society: An Introduction. London: Sage.
  • Musil, J. 2003. Elektronická média v informační společnosti. Praha: Votobia.
  • Musil, J. 2007. Komunikace v informační společnosti. Praha: UJAK.
  • Rankov, P. 2006. Informačná spoločnosť - perspektívy, problémy, paradoxy. Levice: Koloman Kertész Bagala.
  • Schauer, T. 2003. The Sustainable Information Society: Visions and Risks. Ulm : Universitätsverlag.
  • Toffler, A. 1981. The Third Wave. New York: Bantam Books.
  • Virilio, P. 2004. Informatická bomba. Červený Kostelec: Pavel Mervart.
  • Vlasák, R. 1999. Světový informační průmysl. Praha: Karolinum.
  • Webster, F. 2002. Theories of the Information Society. London: Routledge.
  • Webster, F.; Blom, R. (eds.). 2004. The Information Society Reader. London: Routledge - Taylor & Francis Group.

Související články

Klíčová slova

Informační společnost, postindustriální společnost, informatizace, informace