Informační zahlcení: Porovnání verzí

m (Doplněny související články)
Řádek 30: Řádek 30:
  
 
=== Odkazy ===
 
=== Odkazy ===
 
+
===Reference===
 
<references/>
 
<references/>
  
== Doporučená literatura ==
+
=== Doporučená literatura ===
  
  
Řádek 41: Řádek 41:
 
* Důsledky informačního zahlcení. In: Důsledky informačního zahlcení [online]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/D%C5%AFsledky_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD
 
* Důsledky informačního zahlcení. In: Důsledky informačního zahlcení [online]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/D%C5%AFsledky_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD
  
== Externí odkazy ==
+
===Externí odkazy ===
  
 
* [https://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/informacni-zahlceni-internetu-a-jeji-podil-na-vzniku-zavislo/ Průzkum portálu Vyplnto.cz na téma Informační zahlcení internetu a její podíl na vzniku závislosti]
 
* [https://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/informacni-zahlceni-internetu-a-jeji-podil-na-vzniku-zavislo/ Průzkum portálu Vyplnto.cz na téma Informační zahlcení internetu a její podíl na vzniku závislosti]

Verze z 25. 1. 2017, 13:25


Informační zahlcení (anglicky Information overload) je termín, kterým rozumíme situaci, kdy jedinec nedokáže efektivně pracovat s informacemi, jelikož informací je nadbytek a není pro jedince možné je zpracovat v adekvátním čase.

Výklad termínu podle TDKIV: Situace, kdy je člověk zahlcen velkým množstvím informací, především redundantních či nerelevantních informací, a tak nedokáže rozlišit podstatné informace od nadbytečných a není schopen rychlého racionálního rozhodnutí. To může vést ke stresu, únavě, roztržitosti apod.[1]

Definice podle Millera

Již v šedesátých letech dvacátého století idetifikoval Miller [2] sedm různých kategorií - odpovědí člověka na informační zahlcení. Mezi ně zařadil:

  • vypuštění, přehlédnutí (omission) - neschopnost zpracovat některé podněty
  • chyba (error) – některé informace nejsou zpracovány správně
  • řazení do front, sekvenční zpracování (queuing) – zpracování některých
  • informací je odloženo s tím, že budou zpracovány později
  • filtrování (filtering) – zpracování jen těch informací, které se jeví jako nejvyšší priorita
  • přibližování (approximation) – snižování standardů rozlišování tím, že je snížena
  • přesnost při hodnocení vstupů a odpovědí
  • rozmanité kanály (multiple channels) – rozdělení příchozích informací na části
  • za účelem rozdělení odpovědí
  • útěk (escape) – kompletní ignorování příchozích informací

Odkazy

Reference

  1. HAVLOVÁ, Jaroslava. Informační přetížení. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000003317&local_base=KTD.
  2. MILLER, James. Information Input Overload and Psychopatology. American Journal of Psychiatry. 1960, vol. 116, is. 1, s. 695-704. ISSN 1535-7228. In: PŘÍBRAMSKÁ, Ivana. Úvod do informačního chování. Praha, 2008. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví 2008. Studentská práce. Dostupné pro přihlášení na portálu Elektronické informační texty z WWW: <http://texty.jinonice.cuni.cz/novinky/2008/novy-text-informacnichovani>.

Doporučená literatura

  • TOMEČKOVÁ, Jana. Informační zahlcení jako bariéra ve sdílení informací v organizaci = Information overload as a barrier to information sharing within an organization. Praha, 2010.https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/91353/

Externí odkazy

Související články

Příčiny informačního zahlcení Moorův zákon