Informatické myšlení

Verze z 23. 10. 2021, 21:22, kterou vytvořil Anna.Najmanova (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „ Pokud mluvíme o Informatickém myšlení (Computational Thinking), myslíme tím druh myšlení, které nám pomáhá popsat problém, analyzovat ho a n…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Pokud mluvíme o Informatickém myšlení (Computational Thinking), myslíme tím druh myšlení, které nám pomáhá popsat problém, analyzovat ho a následně najít řešení, které bude nejlepší pro danou situaci.

Charakteristika

Informatické myšlení se v posledních desetiletých stalo jednou z našich základních dovedností, minimálně u osob, které vyrůstají v digitální éře. Abychom byli schopni se v této oblasti stát kvalitními řešiteli všech překážet, je nutné, abychom se stále vzdělávali. Pojem Informatické myšlení vznikl již v devatenáctém století, kdy byl často spojován s využitím kvantitativní analýzy ve vědě. Následně se objevil také v oblasti aritmetiky. V dnešní době je již často používám v souvislosti s počítači.

Jak již bylo napsáno výše, Informatické myšlení je takové myšlení, které se zabývá popisem problému, jeho analýzou a následným hledáním nejefektnějších řešení. Toto myšlení svým uživatelům nabízí mnoho nástrojů a postupů, kterými se mohou při cestě za řešením řídit. Je možné ho využít v běžné praxi, a my už si to ani neuvědomujeme. Například když organizujeme potraviny v lednici dle data spotřeby – vytváříme pořadí, ve kterém je nutné danou věc spotřebovat, určujeme tak její prioritu.

Základní dovednosti uživatele

Několik příkladů dovedností, které by měl uživatel Informatického myšlení využívat:

-         Logicky vybrat řešení, které je pro danou situaci nejlepší

-         Plánování a řízení činností, které v průběhu vyvstanou

-         Tvoření a detailní popis postupů, které by měly uživatele dovést k uspokojivému cíli (i v případě, že se do popisu podívá i jiný uživatel než jeho autor)

-         Srovnání aspektů problémů a následné vyhodnocení, které jsou důležité a které nejsou relevantní

-         Uspořádání souborů dat, aby byla přehledná a schopná dalšího použití

-         Použití jazyků, které využívají počítače, roboti a umělá inteligence

Fáze procesu informatického myšlení

-         nalezení a definování problému

-         rozčlenění vztahů a prozkoumání dat

-         aplikace modelů a situací

-         zúžení řešení, formulování vhodného řešení a stanovení posloupnosti kroků

-         testování, přenášení a zlepšování postupu řešení problému

Řešení problémů a koncepty informatického myšlení

Můžeme se setkat s jednoduchými, ale i složitými problémy. U těch jednoduchých nám velmi často poslouží „selský rozum“, abychom nalezli optimální řešení. Pokud ale narazíme na problém složitějšího charakteru, musíme se logicky také uchýlit ke složitějšímu řešení. Velmi často nám tak mohou významně pomoci koncepty informatického myšlení:

-         dekompozice – dělení na menší části, které můžete lépe zvládnout

-         rozpoznávání vzorů – hledání podobností mezi problémy

-         abstrakce – hledání podstatného a rozlišení od méně důležitého

-         algoritmizace – návrh postupu řešení a podrobný zápis tohoto postupu

Principy informatického myšlení při výuce

Při informatickém myšlení se setkáme s následující principy:

·        pokus – omyl

Metoda, kdy se z chyby žáci poučí a příště jí už nezopakují

·        činnostní učení.

Důležité je u celého procesu přemýšlet, ne si pamatovat stálé vzorce. Tato metoda podněcuje kreativitu řešitele problému.

·        Vytrvalost

Má smysl práci věnovat i více času, důležité je se dobrat k řešení.

·        Spolupráce

Práce v týmu je důležitá a tato metoda ji podporuje.