Kódování: Porovnání verzí

Řádek 23: Řádek 23:
 
# Není zásadní rozdíl mezi jevem, informací a reálným objektem. Informace neexistuje bez hmoty, je produktem jejího pohybu.  
 
# Není zásadní rozdíl mezi jevem, informací a reálným objektem. Informace neexistuje bez hmoty, je produktem jejího pohybu.  
 
# Poznání reálného objektu není úplné a neměnné, je tudíž třeba zkoumat, jak vzniká a vyvíjí se.  
 
# Poznání reálného objektu není úplné a neměnné, je tudíž třeba zkoumat, jak vzniká a vyvíjí se.  
 +
Pojem "informace" je spíš filozofický. Lze ji chápat jako jsoucno<ref>Jsoucno je obecné filozofické označení pro cokoliv, co jest.</ref>, které odstraňuje nejistotu či nevědění, čímž ovlivňuje stav jejího příjemce (využívání informace k rozhodování je základním projevem [[inteligence]]). Z hlediska [[komunikace]] je informace vztahem objektu a subjektu v prostoru a čase. Další možnou definicí je, že informace je abstraktní, smysluplná reprezentace výroků o věcech. 
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==

Verze z 9. 1. 2017, 16:10


Počátky kódu

Již několik staletí před naším letopočtem staří Řekové a Římané prozkoumali základní principy tvorby šifer šifry, které se s některými upřesňujícími dodatky používaly další dvě tisíciletí. Lidská potřeba síťové komunikace a šifer jako jejího nezbytného doplňku, byla natolik silná, že vznikla a rozvíjela se ještě před objevem vhodné techniky. Předchůdce našich současných digitálních sítí po staletí představovala optická telegrafie telekomunikace s pochodněmi, zrcadly, kouřem, vlajkami či semafory.

První tvůrce kódů

Pythagoras[1]který žil v 6. století př. n. l, byl prvním vědomým "kodérem" - první osobou, která hledala a uváděla do praxe logickou strukturu umění, hudby, vědy, a dokonce i náboženství v podobě kódů. Díky Pythagorově mimořádné osobnosti termín kód rozšiřuje svůj význam. Odteď se budeme setkávat s kódy a kodexy v plné šíři, nejen v oblasti komunikace. Pythagoras přišel s natolik vlivným pojetím kódu, že jím úspěšně smiřoval vědu s náboženstvím. Jeho dílo nevyřešilo jejich vzájemný konflikt, ten probíhá do dnešních dnů, ale poskytlo vědě přijatelné základy.

Svět čísel

Pythagorejci se snažili odhalit povahové rysy jednotlivých čísel. Podle nich čísla nejsou, jak by se mohlo zdát, jen řadou bodů uspořádaných na nekonečné přímce. Přes jejich společný původ - vznikla přičtením jedničky ke svému předchůdci - je každé číslo jiné a má odlišné vlastnosti. Přičtení jedničky nevytvoří jen další podobné číslo, ale dá vzniknout číslu zbrusu novému. Pythagorejci používali tuto množinu "osobitých čísel" za nejzákladnější kód vesmíru, za cihly, jejichž použitím bohové stvořili svět.

Čísla ze symbolického úhlu pohledu

Podívejme se na některá vybraná čísla z aritmetického a symbolického úhlu pohledu.

JEDNA (1)

Jde o základní číslo, o hlavní tmel a nástroj používaný k vytváření dalších členů v řadě. Nekonečným přičítáním jedničky sama k sobě dostaneme nekonečnou množinu celých čísel. Symbolika: Číslo 1 ztělesňuje princip totožnosti, rovnosti, jednoty a soucitu.

DVĚ (2)

Pythagorejci i čínští filozofové se shodují na tom, že číslo dvě zosobňuje ženský princip, protože se může rozdělit a "porodit" nová čísla; jako sudé číslo ho lze rozdělit na dvě celočíselné poloviny. Pythagoras nemohl předvídat význam a potenciál čísla dvě v rozvoji logiky logika, binární aritmetiky a elektronického počítání, který dnes dominuje naší kultuře. Ve shodě s tvrzením Šifry mistra Leonarda lze říct, že moderní rozvoj výpočetní techniky je skutečnou pomstou ženského principu. Symbolika: Číslo dvě reprezentuje dualitu, pravdu a faleš, přátelství a nepřátelství, i rozdíl mezi sebou sama a vesmírem.

PĚT (5)

Číslo 5 je prvočíslem, a navíc součtem dvou dalších prvočísel (2+3). Symbolika: Číslo 5 ztělesňuje spojení ženského čísla 2 a mužského čísla 3, a tudíž je číslem lásky láska. Představuje také počet vrcholů pentagramu[2], což ještě podtrhuje jeho posvátnost. Číslo 5 navíc odlišuje lidské bytosti s pěti prsty na rukou i na nohou od většiny ostatních zvířat.

Kódování

Kódování je proces, který přivádí informaci informace z jedné formy do druhé. Před formální definicí kódování je nutné zavést několik základních pojmů z teorie informace.

Informace

Pro vymezení pojmu informace je nutné přijmout následující předpoklady:

  1. Reálné objekty existují nezávisle na vědomí subjektu.
  2. Není zásadní rozdíl mezi jevem, informací a reálným objektem. Informace neexistuje bez hmoty, je produktem jejího pohybu.
  3. Poznání reálného objektu není úplné a neměnné, je tudíž třeba zkoumat, jak vzniká a vyvíjí se.

Pojem "informace" je spíš filozofický. Lze ji chápat jako jsoucno[3], které odstraňuje nejistotu či nevědění, čímž ovlivňuje stav jejího příjemce (využívání informace k rozhodování je základním projevem inteligence). Z hlediska komunikace je informace vztahem objektu a subjektu v prostoru a čase. Další možnou definicí je, že informace je abstraktní, smysluplná reprezentace výroků o věcech.

Odkazy

Reference

  1. Pythagoras byl řecký matematik, filosof, astronom i kněz. Byl přezdíván Otec čísel.
  2. Jako pentagram se označuje pěticípá hvězda nakreslená pěti přímými tahy. Je prastarým magickým a ochranným znamením.
  3. Jsoucno je obecné filozofické označení pro cokoliv, co jest.

Použitá literatura

PIERRE, Berloquin. Skryté kódy a velkolepé projekty. Praha, 2011. ISBN 978-80-242-2847-1.

Klíčová slova

kódování, kódy, čísla