Kardiovaskulární soustava: Porovnání verzí

Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
(doplnění info)
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
Řádek 24: Řádek 24:
 
=== Činnost srdce ===
 
=== Činnost srdce ===
  
* srdce pracuje celý život: '''systola''' (smrštění) a '''diastola''' (uvolnění), 72x/ min.
+
* srdce pracuje celý život: '''systola''' (smrštění) a '''diastola''' (uvolnění) -> základ činnosti srdce je střídání těchto fází, 72x/ min. (72 tepů za minutu)
* srdeční revoluce 3 fáze:
+
* smrštění srdeční svaloviny = srdeční revoluce, 3 fáze:
 
** systola síní - komory v diastole, krev je vháněna ze síní do komor, cípaté chlopně jsou otevřeny a komory se doplní krví do určitého napětí
 
** systola síní - komory v diastole, krev je vháněna ze síní do komor, cípaté chlopně jsou otevřeny a komory se doplní krví do určitého napětí
 
** systola komor - diastola síní, uzavírají se cípaté chlopně, systola komor začíná zvyšováním napětí svalstva komorových stěn, tím se v komorách zvyšuje tlak; v okamžiku, kdy tlak v komorách převýší tlak v aortě, otevřou se přetlakem krve polom. chlopně, výpusť ze srdce ven
 
** systola komor - diastola síní, uzavírají se cípaté chlopně, systola komor začíná zvyšováním napětí svalstva komorových stěn, tím se v komorách zvyšuje tlak; v okamžiku, kdy tlak v komorách převýší tlak v aortě, otevřou se přetlakem krve polom. chlopně, výpusť ze srdce ven
** diastola komor - krev je vypuštěná, síně v diastole, poloměsíčité chlopně se zpětným nárazem krve rozevřou, jejich okraje se spojí a tím se zabrání navrácení krve do komor; do síní přitéká krev ze žil a síně se naplní krví; otevřenými cípatými chlopněmi protéká též krev do komor a znova
+
** diastola komor - krev je vypuštěná, síně v diastole, poloměsíčité chlopně se zpětným nárazem krve rozevřou, jejich okraje se spojí a tím se zabrání navrácení krve do komor; do síní přitéká krev ze žil a síně se naplní krví; otevřenými cípatými chlopněmi protéká též krev do komor a znova nastupuje první fáze
 +
* 1.ozva srdeční = systola komor, 2. ozva srdeční ´diastola komor -> práce chlopní; srdeční ozvy je možné slyšet fonendoskopem
 
* EKG = elektrokardiogram - zevní záznam aktivity srdce
 
* EKG = elektrokardiogram - zevní záznam aktivity srdce
* řízena automatickými a rytmickými impulsy - '''excitomotorický aparát = převodní systém srdeční''' - '''uzlíček síňový''' (v horní části pravé síně) - vznik vzruchů (systola) - '''síňokomorový uzlík''' (dolní část síně) - '''Hisův můstek''' - spojení svaloviny síní se svalovinou komor -  2 raménka - končí v myokardu obou komor sítí '''Purkyňových vláken''' - smrštění komor
+
* činnost srdce je řízena automatickými a rytmickými impulsy - '''excitomotorický aparát = převodní systém srdeční''' - '''uzlíček síňový''' (v horní části pravé síně) - vytváří rytmické impulsy
* základem činnosti srdce je střídavé smršťování (systola) a ochabování (diastola) svaloviny. Smrštění srdeční svaloviny postupuje jako vlna z obou síní do komor. Po systole síní a komor následuje diastola celého srdce = srdeční revoluce – 3 fáze: fáze 1 – systola síní, při níž jsou komory v diastole. Krev z naplněných síní je vháněna do komor, cípaté chlopně jsou otevřeny a komory se doplní krví do určitého napětí. Fáze 2 – systola komor, při níž v síních nastává diastola. Na počátku diastoly síní a systoly komor se uzavírají otvory síňokomorové cípatými chlopněmi. Systola komor začíná zvyšováním napětí svalstva komorových stěn, tím se v komorách zvyšuje tlak. V okamžiku, kdy tlak v komorách převýší tlak v aortě, otevřou se přetlakem krve poloměsíčité chlopně a krev je vypuzována na pravé straně do kmene plicního a na levé straně do srdečnice. Fáze 3 – diastola komor, při níž síně zůstávají též v diastole. Poloměsíčité chlopně se zpětným nárazem krve rozevřou, jejich okraje se spojí, a zabrání tím navrácení krve do komor. Do síní přitéká krev ze žil a síně se naplní krví. Otevřenými cípatými chlopněmi protéká též krev do komor – po naplnění síní nastupuje zase fáze 1.
+
** začíná shlukem nervové tkáně -> '''nodus sinuatrialis''' (sinusový uzel) - leží v pravé síni u ústí horní duté žíly a ovládá systém síní
* inervováno vlákny vegetativních nervů - regulace rychlosti srdeční činnosti '''sympatikus''' zrychluje, '''parasympatikus''' zpomaluje
+
** 2.shluk nervové tkáně -> '''nodus atrioventricularis''' (atrioventikulární uzel) - leží mezi síněmi a komorami; je podřízen předchozímu
nadřízená řídící centra v prodloužené míše  
+
*** z něj vychází nervová vlákna - '''Hisův svazek''' (můstek) - rozbíhá se směrem ke komorám a odtud vychází drobná vlákna Hisova svazku, jehož rameno se rozplétají a končí '''Purkyňovými vlákny''' v myokardu
* endokrinní orgány ovlivňující činnost srdce - '''nadledvinky (adrenalin) a štítná žláza (tyroxin)'''
+
* regulace rychlosti srdeční činnosti mají na starost vegetativní vlákna nervů: '''sympatikus '''(zrychluje) a '''parasympatikus '''(zpomaluje), nadřazená centra jsou v prodloužené míše
* tepový a minutový objem vyjadřují číselně čerpací výkon srdce. Tepový objem (systolický objem) = objem krve, který se ze srdce dostává z každé komory při jednom srdečním stahu. V klidu kolísá mezi 60 80 mm3, při tělesné práci se může zvýši na 100 150 mm3. Minutový objem = množství krve, které srdce vypudí za 1 minutu. V klidu 5 litrů, při námaze až 40 litrů. Srdeční činnost se též projevuje zvuky, které se též nazývají ozvy. Poslouchají se fonendoskopem. První ozva vzniká při uzavření cípatých chlopní na začátku systoly komor, druhá ozva provází uzavření poloměsíčitých chlopní na začátku diastoly komor. Při chlopenních vadách bývají slyšet šelesty. Elektrické potenciály činnosti srdce se snímají elektrokardiografem. Roztažení a stažení aorty a z ní odstupujících tepen se šíří k obvodu těla jako pulsová vlna – tep – průměr 72 tepů za minutu.
+
* endokrinní orgány ovlivňující činnosti srdce: '''nadledvinky '''(adrenalin), '''štítná žláza '''(tyroxin), dále ovlivňuje '''mozková kůra''', která dává informace o požitcích, emocích, paměti, citech...
* srdeční ozvy - fonendoskop
+
* tepový objem (systolický objem) - množství krve, která se ze srdce dostává z každé komory při 1 stahu
* tep - 72 tepů/min
+
** v klidu 60-80 mm<sup>3</sup>, při tělesné práci se může zvýšit na 100-150 mm<sup>3</sup>
 
+
* minutový objem - množství krve, které srdce vypudí za 1 min.
=== Onemocnění srdce ===
+
** v klidu 5 l, při námaze až 40 l
 
+
* -> jakákoli změna tepového či minutového objemu značí nefunkčnost
'''Ischemická choroba srdeční'''
 
 
 
* nedostatečné zásobení myokardu kyslíkem
 
* v důsledku arterosklerózy (zúžení cév → nedostatek krve v srdci),obezita, kouření, cukrovka...
 
* dušnost, bolest na hrudi, zvýšená únava, úzkost, nejistota
 
* angina pectoris - bolest na hrudi, tlakový a pálivý charakter, citlivost na chlad, změnu počasí apod.
 
* bolest na hrudi, tlakový a pálivý charakter, citlivost na chlad, změnu počasí apod.
 
 
 
'''Infarkt myokardu'''
 
 
 
* uzávěrem koronární tepny a následnou nekrózou myokardu→myokard se mění ve vazivo (vznik vazivové jizvy – nefunkční)
 
* viditelné na EKG
 
* bolesti na hrudi, na rozdíl od anginy pectoris nereaguje na nitroglycerin
 
* vyzařuje do ruky, zad…není pravidlo
 
* pocit na zvracení, mdloby, úzkost, strach ze smrti
 
 
 
 
== Cévy ==
 
== Cévy ==
  
Řádek 73: Řádek 58:
  
 
* odvádějí krev z vlásečnic k srdci, tenčí stěny, méně svaloviny - '''kapsovité chlopně''' - znemožňují zpětný tok krve, pohybu krve napomáhají kontrakce svalů
 
* odvádějí krev z vlásečnic k srdci, tenčí stěny, méně svaloviny - '''kapsovité chlopně''' - znemožňují zpětný tok krve, pohybu krve napomáhají kontrakce svalů
 +
* překonávají gravitaci, krev je posouvána tlakem svalových vláken + naším pohybem (např. v dolních končetinách jsou kapsovité chlopně, které znemožňují zpětný tok krve)
  
 
<gallery>
 
<gallery>
Řádek 82: Řádek 68:
 
* tlak krve na stěny cév, nejvyšší v aortě  
 
* tlak krve na stěny cév, nejvyšší v aortě  
 
* tonometr → '''systolický (120 torrů), diastolický (80 torrů)'''  
 
* tonometr → '''systolický (120 torrů), diastolický (80 torrů)'''  
* ↑ '''hypertenze''' (hrozí ruptura cévy) ↓ '''hypotenze'''
+
* ↑ '''hypertenze''' - léčí se; čím vyšší, tím horší, začíná u 150/'''100''', problémy neurotických pacientů; hrozí ruptura cévy; 250/180 smrt
 +
* ↓ '''hypotenze '''- nepříjemné, horší zásobení, člověk je unavený, malátný, může omdlít, není životu nebezpečné, neléčí se
  
 
== Krevní oběh ==
 
== Krevní oběh ==
  
=== Velký (tělní) oběh ===
+
=== Velký (břišní) krevní oběh ===
  
 
* '''levá srdeční komora → tepny → žíly → pravá srdeční síň'''
 
* '''levá srdeční komora → tepny → žíly → pravá srdeční síň'''
Řádek 133: Řádek 120:
 
* slezina (lien) 13 cm dlouhá, 8 cm široká, uplatňuje se při odbourávání opotřebovaných červených krvinek, při tvorbě bílých krvinek a obranných látek obsažených v krvi. Slezina obsahuje endotelové buňky, které mají schopnost fagocytózy. Slezina je součástí mízního systému – mízní uzlíky.
 
* slezina (lien) 13 cm dlouhá, 8 cm široká, uplatňuje se při odbourávání opotřebovaných červených krvinek, při tvorbě bílých krvinek a obranných látek obsažených v krvi. Slezina obsahuje endotelové buňky, které mají schopnost fagocytózy. Slezina je součástí mízního systému – mízní uzlíky.
  
== Onemocnění cév ==
+
== Patologie ==
 +
 
 +
=== Ischemická choroba srdeční ===
 +
* nedostatečné zásobení myokardu kyslíkem, chronické onemocnění
 +
* vzniká v důsledku zúžení či uzavření koronárních tepen, snížený průtok krve
 +
* rizikové faktory jsou obezita, kouření, stres, dlouhodobá antikoncepce, cukrovka, aterosklerotické změny (vytvoření tukových plátů)
 +
* projevuje se dušností, bolestí na hrudi, zvýšenou únavou, úzkost, nejistotou
 +
* '''angina pectoris''' - protrahovaná bolest na hrudi, tlakový a pálivý charakter, citlivost na chlad, změnu počasí apod. bolest na hrudi, tlakový a pálivý charakter, citlivost na chlad, změnu počasí apod.
 +
* užívá se nitroglycerin pod jazyk
 +
 
 +
=== Infarkt myokardu ===
 +
* nastává uzávěrem koronární tepny a následnou nekrózou myokardu→myokard se mění ve vazivo (vznik vazivové jizvy – nefunkční)
 +
* dojde-li  tomu v dolní části - OK - čím výše, tím hůř
 +
* viditelné na EKG
 +
* bolesti na hrudi, na rozdíl od anginy pectoris nereaguje na nitroglycerin
 +
* bolest vystřeluje do ruky, zad…není pravidlo pocit na zvracení, mdloby, úzkost, strach ze smrti, ale bývají to přítomné symptomy
 +
* dává se diazephan na uklidnění
 +
* aterosklerotické změny - kuřáci, obézní lidé
 +
* provádí se bipass - náhradní cévní zásobení - většinou z nohy se vezme kus cévy
 +
 
 +
=== Karcinom myokardu ===
 +
* velmi ojedinělé
 +
 
 +
=== Arteroskleróza ===
 +
* onemocnění cév, při kterém se ukládají tukové látky do stěny tepny -> ateroskler. pláty pak způsobují kornatění tepen
 +
 
 +
=== Aneurysma aorty ===
 +
* aneurysma může být kdekoli, je to porucha cévní stěny, výduť
 +
* ruptura aneurysma -> prasknutí
 +
 
 +
=== Varixy ===
 +
* rozšířené → křečové žíly, vliv dědičnosti, antikoncepce     
  
* '''Varixy''' - rozšířené → křečové žíly, vliv dědičnosti, antikoncepce     
+
=== Bércový vřed ===
* '''Bércový vřed''' - kožní defekt, chronická žilní nedostatečnost, hlavně ve vyšším věku a při diabetu
+
* onemocnění cév
 +
* kožní defekt v důsledku žilní insuficience -> málo prokrvené, vyživené -> nehojí se
 +
* většinou v místech, kde je malá vrstva svaloviny, kde je kůže blízko kosti
 +
* hlavně ve vyšším věku a při diabetu
 
== Zdroje ==
 
== Zdroje ==
 
Šmarda, J. (2007).'' Biologie pro psychology a pedagogy''. Praha: Portál.
 
Šmarda, J. (2007).'' Biologie pro psychology a pedagogy''. Praha: Portál.
  
 
přednášky Dr. Šivicové[[Kategorie: Anatomie|*]]
 
přednášky Dr. Šivicové[[Kategorie: Anatomie|*]]

Verze z 8. 5. 2017, 18:17

Kardiovaskulární soustava se stará o funkční činnost srdce a jeho zásobení. Srdce uvádí do pohybu krev, která proudí cévami, a zajišťuje tak cévní systém (malý a velký krevní oběh). Vedle krve se na správném fungování srdce podílí také proudění mízy (lymfy), která je do žil odváděna mízními cévami jako přebytek tkáňového moku, a tvoří tak mízní oběh.

Srdce - cor

  • nepárový orgán kuželovitého tvaru, uložený v dutině hrudní, 250 - 300 g
  • leží nesouměrně 2/3 vlevo a 1/3 vpravo, širší částí nahoru a lehce doprava, hrotem dolu, dopředu a vpravo
  • do srdce vstupují velké žíly a vystupují velké tepny
    • do srdce vstupují žíly: do pravé síně vstupuje horní a dolní dutá žíla = vena cava superior et inferior, které přivádí odkysličenou krev z těla do levé síně přicházejí z plic 4 plicní žíly = do levé síně přicházejí z plic 4 plicní žíly = venae pulmonalis, které vedou okysličenou krev z plic
    • ze srdce vystupují tepny: z pravé komory vystupuje kmen plicní = truncus pulmonalis, který míří do plic a rozdvojuje se, z levé komory vystupuje srdečnice = aorta
  • perikard = blána obepínající čistě jen srdce
  • epikard = vazivová blána obepínající povrch srdce, včetně velkých rozvodných cév
    • mezi epikardem a perikardem dutina vyplněná vazkou tekutinou
  • svalovou přepážkou rozděleno na levou a pravou část → vazivová nitroblána srdeční = endokard - v síňokomorových otvorech vytváří cípaté chlopně oddělující horní síň = atrium od dolní komory = ventriculus
    • mezi pravou síní = atrium dextrum a pravou komorou = ventriculus dexter je chlopeň trojcípá, mezi levou síní = atrium sinistrum a levou komorou = ventriculus sinister je chlopeň dvojcípá
    • chlopně jsou poloměsíčité -> brání návratu krve z tepen do komor a tvoří základ srdeční odezvy
  • myokard = speciální druh příčně pruhované svaloviny tvořící maso, základ srdce
    • má své cévní zásobení -> koronární (věnčité) tepny, které vychází těsně za aortou a vyživují srdce (změna na koronárních tepnách znamená poruchu výživy srdce a rozpad myokardových vláken -> dojde ke změně na vazivo, ne k obnově)
    • svalová stěna síní je tenčí než svalová stěna komor
    • přizpůsobuje se tělesné práci, je dráždivá a reaguje stahem

Činnost srdce

  • srdce pracuje celý život: systola (smrštění) a diastola (uvolnění) -> základ činnosti srdce je střídání těchto fází, 72x/ min. (72 tepů za minutu)
  • smrštění srdeční svaloviny = srdeční revoluce, 3 fáze:
    • systola síní - komory v diastole, krev je vháněna ze síní do komor, cípaté chlopně jsou otevřeny a komory se doplní krví do určitého napětí
    • systola komor - diastola síní, uzavírají se cípaté chlopně, systola komor začíná zvyšováním napětí svalstva komorových stěn, tím se v komorách zvyšuje tlak; v okamžiku, kdy tlak v komorách převýší tlak v aortě, otevřou se přetlakem krve polom. chlopně, výpusť ze srdce ven
    • diastola komor - krev je vypuštěná, síně v diastole, poloměsíčité chlopně se zpětným nárazem krve rozevřou, jejich okraje se spojí a tím se zabrání navrácení krve do komor; do síní přitéká krev ze žil a síně se naplní krví; otevřenými cípatými chlopněmi protéká též krev do komor a znova nastupuje první fáze
  • 1.ozva srdeční = systola komor, 2. ozva srdeční ´diastola komor -> práce chlopní; srdeční ozvy je možné slyšet fonendoskopem
  • EKG = elektrokardiogram - zevní záznam aktivity srdce
  • činnost srdce je řízena automatickými a rytmickými impulsy - excitomotorický aparát = převodní systém srdeční - uzlíček síňový (v horní části pravé síně) - vytváří rytmické impulsy
    • začíná shlukem nervové tkáně -> nodus sinuatrialis (sinusový uzel) - leží v pravé síni u ústí horní duté žíly a ovládá systém síní
    • 2.shluk nervové tkáně -> nodus atrioventricularis (atrioventikulární uzel) - leží mezi síněmi a komorami; je podřízen předchozímu
      • z něj vychází nervová vlákna - Hisův svazek (můstek) - rozbíhá se směrem ke komorám a odtud vychází drobná vlákna Hisova svazku, jehož rameno se rozplétají a končí Purkyňovými vlákny v myokardu
  • regulace rychlosti srdeční činnosti mají na starost vegetativní vlákna nervů: sympatikus (zrychluje) a parasympatikus (zpomaluje), nadřazená centra jsou v prodloužené míše
  • endokrinní orgány ovlivňující činnosti srdce: nadledvinky (adrenalin), štítná žláza (tyroxin), dále ovlivňuje mozková kůra, která dává informace o požitcích, emocích, paměti, citech...
  • tepový objem (systolický objem) - množství krve, která se ze srdce dostává z každé komory při 1 stahu
    • v klidu 60-80 mm3, při tělesné práci se může zvýšit na 100-150 mm3
  • minutový objem - množství krve, které srdce vypudí za 1 min.
    • v klidu 5 l, při námaze až 40 l
  • -> jakákoli změna tepového či minutového objemu značí nefunkčnost

Cévy

Tepny - arterie

  • vedou krev ze srdce, jejich povrch tvoří vazivo (síť vegetativních nervů - vlákna vazokonstrikční vlákna sympatická cévy stahují, parasympatická roztahují)
  • dostředivá senzitivní vlákna - registrují napětí cévních stěn přes cévohybné (vazomotorické) centrum v prodloužené míše → vazokonstrikce = zúžení X vazodilatace = rozšíření

Vlásečnice - kapiláry

  • mezi tepnami a žílami
  • tenké cévy, jen 1 vrstva endotelových buněk
  • hlavní funkční část krevního oběhu, prostupování krve do tkání a z tkání - zpomalený průtok krve

Žíly - vény

  • odvádějí krev z vlásečnic k srdci, tenčí stěny, méně svaloviny - kapsovité chlopně - znemožňují zpětný tok krve, pohybu krve napomáhají kontrakce svalů
  • překonávají gravitaci, krev je posouvána tlakem svalových vláken + naším pohybem (např. v dolních končetinách jsou kapsovité chlopně, které znemožňují zpětný tok krve)

Krevní tlak

  • tlak krve na stěny cév, nejvyšší v aortě
  • tonometr → systolický (120 torrů), diastolický (80 torrů)
  • hypertenze - léčí se; čím vyšší, tím horší, začíná u 150/100, problémy neurotických pacientů; hrozí ruptura cévy; 250/180 smrt
  • hypotenze - nepříjemné, horší zásobení, člověk je unavený, malátný, může omdlít, není životu nebezpečné, neléčí se

Krevní oběh

Velký (břišní) krevní oběh

  • levá srdeční komora → tepny → žíly → pravá srdeční síň

Tepny

  • okysličená krev → při poranění vystřikuje krev jasně červené barvy
  • aorta vzestupná = aorta ascendens → 2 tepny věnčité = a. coronaria dextra et sinistra
  • oblouk aorty = arcus aorta
  • arcus aorta má tři větve:
  1. kmen hlavopažní = truncus brachiocephalicus, pravá krkavice = a. karotis communis dextra, pravá tepna podklíčková = a. subclavia dextra
  2. levá krkavice = a. karotis communis sinistra
  3. levá podklíčková tepna = a. subclavia sinistra
  • společná krkavice se dále dělí na vnější = a. karotis externa a vnitřní = a. karotis interna
  • tepna podklíčková přechází v tepny podpažní = a. axillaris → pažní = a. brachialis → vřetenní = a. radialis → loketní = a. ulnaris → dlaně a prsty)
  • sestupná aorta = aorta descendens
  • hrudní = aorta thoracica
  • břišní = aorta abdominalis - větve párové a nepárové → orgány
  • pravá a levá tepna kyčelní = aa. iliacea communis dextra et sinistra
  • vnitřní tepna kyčelní = a. iliacea interna
  • vnější tepna kyčelní = a. iliacea externa
  • vnější větev jde do dolní končetiny kde přechází v tepnu stehenní = a. femoralis → zákolenní = a. poplitea → přední a zadní tepny holenní = a. tibialis anterior et posterior → hřbet nohy, chodidlo a prsty

Žíly

  • krev chudá na kyslík, při poranění vytéká krev tmavě červené barvy
  • dolní dutá žíla = vena cava inferior (odvádí krev z dolních končetin, pánve a břicha)
  • 2 společné žíly kyčelní = vv. iliacae communis
  • horní dutá žíla = vena cava posterior
  • žíly hlavonožní = vv. brachiocephalicae
  • vnitřní žíly hrdelní = v. jugularis interna (odvádí krev z hlavy)
  • žíla podklíčková = v. subclavia (odvádí krev z horních končetin)
  • do jejich soutoku ← zevní žíla hrdelní = v. jugularis externa

Vrátnicový oběh

  • v dutině břišní, v rámci VTO
  • začíná i končí kapilární sítí → vlásečnice ze stěn žaludku a střev, slinivky břišní a sleziny odvádějí krev do přítoků vrátnicové žíly = v. portae -zanořuje se do jater → jaterních lalůčků → jaterních buněk

Malý (plicní) oběh

pravá srdeční komora → kmen plicní = truncus pulmonalis → a. pulmonlis dextra et sinistra → pravá a levá plíce (→ tepénky → vlásečnice → plicní sklípky → vlásečnice → žilky → žíly →) → 4 plicní žíly = véne pulmonalis

  • největší zásobárnou krve jsou játra 3/4l, dále slezina 1/2l a podkožní cévní pleteně 1/2l. V případě potřeby se krev přesune ze zásobáren tam, kde je jí třeba (svaly, trávicí ústrojí…)
  • slezina (lien) 13 cm dlouhá, 8 cm široká, uplatňuje se při odbourávání opotřebovaných červených krvinek, při tvorbě bílých krvinek a obranných látek obsažených v krvi. Slezina obsahuje endotelové buňky, které mají schopnost fagocytózy. Slezina je součástí mízního systému – mízní uzlíky.

Patologie

Ischemická choroba srdeční

  • nedostatečné zásobení myokardu kyslíkem, chronické onemocnění
  • vzniká v důsledku zúžení či uzavření koronárních tepen, snížený průtok krve
  • rizikové faktory jsou obezita, kouření, stres, dlouhodobá antikoncepce, cukrovka, aterosklerotické změny (vytvoření tukových plátů)
  • projevuje se dušností, bolestí na hrudi, zvýšenou únavou, úzkost, nejistotou
  • angina pectoris - protrahovaná bolest na hrudi, tlakový a pálivý charakter, citlivost na chlad, změnu počasí apod. bolest na hrudi, tlakový a pálivý charakter, citlivost na chlad, změnu počasí apod.
  • užívá se nitroglycerin pod jazyk

Infarkt myokardu

  • nastává uzávěrem koronární tepny a následnou nekrózou myokardu→myokard se mění ve vazivo (vznik vazivové jizvy – nefunkční)
  • dojde-li tomu v dolní části - OK - čím výše, tím hůř
  • viditelné na EKG
  • bolesti na hrudi, na rozdíl od anginy pectoris nereaguje na nitroglycerin
  • bolest vystřeluje do ruky, zad…není pravidlo pocit na zvracení, mdloby, úzkost, strach ze smrti, ale bývají to přítomné symptomy
  • dává se diazephan na uklidnění
  • aterosklerotické změny - kuřáci, obézní lidé
  • provádí se bipass - náhradní cévní zásobení - většinou z nohy se vezme kus cévy

Karcinom myokardu

  • velmi ojedinělé

Arteroskleróza

  • onemocnění cév, při kterém se ukládají tukové látky do stěny tepny -> ateroskler. pláty pak způsobují kornatění tepen

Aneurysma aorty

  • aneurysma může být kdekoli, je to porucha cévní stěny, výduť
  • ruptura aneurysma -> prasknutí

Varixy

  • rozšířené → křečové žíly, vliv dědičnosti, antikoncepce

Bércový vřed

  • onemocnění cév
  • kožní defekt v důsledku žilní insuficience -> málo prokrvené, vyživené -> nehojí se
  • většinou v místech, kde je malá vrstva svaloviny, kde je kůže blízko kosti
  • hlavně ve vyšším věku a při diabetu

Zdroje

Šmarda, J. (2007). Biologie pro psychology a pedagogy. Praha: Portál.

přednášky Dr. Šivicové