Kardiovaskulární soustava

Verze z 8. 5. 2017, 18:17, kterou vytvořila Laura.Bechynova (diskuse | příspěvky) (doplnění info)

Kardiovaskulární soustava se stará o funkční činnost srdce a jeho zásobení. Srdce uvádí do pohybu krev, která proudí cévami, a zajišťuje tak cévní systém (malý a velký krevní oběh). Vedle krve se na správném fungování srdce podílí také proudění mízy (lymfy), která je do žil odváděna mízními cévami jako přebytek tkáňového moku, a tvoří tak mízní oběh.

Srdce - cor

  • nepárový orgán kuželovitého tvaru, uložený v dutině hrudní, 250 - 300 g
  • leží nesouměrně 2/3 vlevo a 1/3 vpravo, širší částí nahoru a lehce doprava, hrotem dolu, dopředu a vpravo
  • do srdce vstupují velké žíly a vystupují velké tepny
    • do srdce vstupují žíly: do pravé síně vstupuje horní a dolní dutá žíla = vena cava superior et inferior, které přivádí odkysličenou krev z těla do levé síně přicházejí z plic 4 plicní žíly = do levé síně přicházejí z plic 4 plicní žíly = venae pulmonalis, které vedou okysličenou krev z plic
    • ze srdce vystupují tepny: z pravé komory vystupuje kmen plicní = truncus pulmonalis, který míří do plic a rozdvojuje se, z levé komory vystupuje srdečnice = aorta
  • perikard = blána obepínající čistě jen srdce
  • epikard = vazivová blána obepínající povrch srdce, včetně velkých rozvodných cév
    • mezi epikardem a perikardem dutina vyplněná vazkou tekutinou
  • svalovou přepážkou rozděleno na levou a pravou část → vazivová nitroblána srdeční = endokard - v síňokomorových otvorech vytváří cípaté chlopně oddělující horní síň = atrium od dolní komory = ventriculus
    • mezi pravou síní = atrium dextrum a pravou komorou = ventriculus dexter je chlopeň trojcípá, mezi levou síní = atrium sinistrum a levou komorou = ventriculus sinister je chlopeň dvojcípá
    • chlopně jsou poloměsíčité -> brání návratu krve z tepen do komor a tvoří základ srdeční odezvy
  • myokard = speciální druh příčně pruhované svaloviny tvořící maso, základ srdce
    • má své cévní zásobení -> koronární (věnčité) tepny, které vychází těsně za aortou a vyživují srdce (změna na koronárních tepnách znamená poruchu výživy srdce a rozpad myokardových vláken -> dojde ke změně na vazivo, ne k obnově)
    • svalová stěna síní je tenčí než svalová stěna komor
    • přizpůsobuje se tělesné práci, je dráždivá a reaguje stahem

Činnost srdce

  • srdce pracuje celý život: systola (smrštění) a diastola (uvolnění) -> základ činnosti srdce je střídání těchto fází, 72x/ min. (72 tepů za minutu)
  • smrštění srdeční svaloviny = srdeční revoluce, 3 fáze:
    • systola síní - komory v diastole, krev je vháněna ze síní do komor, cípaté chlopně jsou otevřeny a komory se doplní krví do určitého napětí
    • systola komor - diastola síní, uzavírají se cípaté chlopně, systola komor začíná zvyšováním napětí svalstva komorových stěn, tím se v komorách zvyšuje tlak; v okamžiku, kdy tlak v komorách převýší tlak v aortě, otevřou se přetlakem krve polom. chlopně, výpusť ze srdce ven
    • diastola komor - krev je vypuštěná, síně v diastole, poloměsíčité chlopně se zpětným nárazem krve rozevřou, jejich okraje se spojí a tím se zabrání navrácení krve do komor; do síní přitéká krev ze žil a síně se naplní krví; otevřenými cípatými chlopněmi protéká též krev do komor a znova nastupuje první fáze
  • 1.ozva srdeční = systola komor, 2. ozva srdeční ´diastola komor -> práce chlopní; srdeční ozvy je možné slyšet fonendoskopem
  • EKG = elektrokardiogram - zevní záznam aktivity srdce
  • činnost srdce je řízena automatickými a rytmickými impulsy - excitomotorický aparát = převodní systém srdeční - uzlíček síňový (v horní části pravé síně) - vytváří rytmické impulsy
    • začíná shlukem nervové tkáně -> nodus sinuatrialis (sinusový uzel) - leží v pravé síni u ústí horní duté žíly a ovládá systém síní
    • 2.shluk nervové tkáně -> nodus atrioventricularis (atrioventikulární uzel) - leží mezi síněmi a komorami; je podřízen předchozímu
      • z něj vychází nervová vlákna - Hisův svazek (můstek) - rozbíhá se směrem ke komorám a odtud vychází drobná vlákna Hisova svazku, jehož rameno se rozplétají a končí Purkyňovými vlákny v myokardu
  • regulace rychlosti srdeční činnosti mají na starost vegetativní vlákna nervů: sympatikus (zrychluje) a parasympatikus (zpomaluje), nadřazená centra jsou v prodloužené míše
  • endokrinní orgány ovlivňující činnosti srdce: nadledvinky (adrenalin), štítná žláza (tyroxin), dále ovlivňuje mozková kůra, která dává informace o požitcích, emocích, paměti, citech...
  • tepový objem (systolický objem) - množství krve, která se ze srdce dostává z každé komory při 1 stahu
    • v klidu 60-80 mm3, při tělesné práci se může zvýšit na 100-150 mm3
  • minutový objem - množství krve, které srdce vypudí za 1 min.
    • v klidu 5 l, při námaze až 40 l
  • -> jakákoli změna tepového či minutového objemu značí nefunkčnost

Cévy

Tepny - arterie

  • vedou krev ze srdce, jejich povrch tvoří vazivo (síť vegetativních nervů - vlákna vazokonstrikční vlákna sympatická cévy stahují, parasympatická roztahují)
  • dostředivá senzitivní vlákna - registrují napětí cévních stěn přes cévohybné (vazomotorické) centrum v prodloužené míše → vazokonstrikce = zúžení X vazodilatace = rozšíření

Vlásečnice - kapiláry

  • mezi tepnami a žílami
  • tenké cévy, jen 1 vrstva endotelových buněk
  • hlavní funkční část krevního oběhu, prostupování krve do tkání a z tkání - zpomalený průtok krve

Žíly - vény

  • odvádějí krev z vlásečnic k srdci, tenčí stěny, méně svaloviny - kapsovité chlopně - znemožňují zpětný tok krve, pohybu krve napomáhají kontrakce svalů
  • překonávají gravitaci, krev je posouvána tlakem svalových vláken + naším pohybem (např. v dolních končetinách jsou kapsovité chlopně, které znemožňují zpětný tok krve)

Krevní tlak

  • tlak krve na stěny cév, nejvyšší v aortě
  • tonometr → systolický (120 torrů), diastolický (80 torrů)
  • hypertenze - léčí se; čím vyšší, tím horší, začíná u 150/100, problémy neurotických pacientů; hrozí ruptura cévy; 250/180 smrt
  • hypotenze - nepříjemné, horší zásobení, člověk je unavený, malátný, může omdlít, není životu nebezpečné, neléčí se

Krevní oběh

Velký (břišní) krevní oběh

  • levá srdeční komora → tepny → žíly → pravá srdeční síň

Tepny

  • okysličená krev → při poranění vystřikuje krev jasně červené barvy
  • aorta vzestupná = aorta ascendens → 2 tepny věnčité = a. coronaria dextra et sinistra
  • oblouk aorty = arcus aorta
  • arcus aorta má tři větve:
  1. kmen hlavopažní = truncus brachiocephalicus, pravá krkavice = a. karotis communis dextra, pravá tepna podklíčková = a. subclavia dextra
  2. levá krkavice = a. karotis communis sinistra
  3. levá podklíčková tepna = a. subclavia sinistra
  • společná krkavice se dále dělí na vnější = a. karotis externa a vnitřní = a. karotis interna
  • tepna podklíčková přechází v tepny podpažní = a. axillaris → pažní = a. brachialis → vřetenní = a. radialis → loketní = a. ulnaris → dlaně a prsty)
  • sestupná aorta = aorta descendens
  • hrudní = aorta thoracica
  • břišní = aorta abdominalis - větve párové a nepárové → orgány
  • pravá a levá tepna kyčelní = aa. iliacea communis dextra et sinistra
  • vnitřní tepna kyčelní = a. iliacea interna
  • vnější tepna kyčelní = a. iliacea externa
  • vnější větev jde do dolní končetiny kde přechází v tepnu stehenní = a. femoralis → zákolenní = a. poplitea → přední a zadní tepny holenní = a. tibialis anterior et posterior → hřbet nohy, chodidlo a prsty

Žíly

  • krev chudá na kyslík, při poranění vytéká krev tmavě červené barvy
  • dolní dutá žíla = vena cava inferior (odvádí krev z dolních končetin, pánve a břicha)
  • 2 společné žíly kyčelní = vv. iliacae communis
  • horní dutá žíla = vena cava posterior
  • žíly hlavonožní = vv. brachiocephalicae
  • vnitřní žíly hrdelní = v. jugularis interna (odvádí krev z hlavy)
  • žíla podklíčková = v. subclavia (odvádí krev z horních končetin)
  • do jejich soutoku ← zevní žíla hrdelní = v. jugularis externa

Vrátnicový oběh

  • v dutině břišní, v rámci VTO
  • začíná i končí kapilární sítí → vlásečnice ze stěn žaludku a střev, slinivky břišní a sleziny odvádějí krev do přítoků vrátnicové žíly = v. portae -zanořuje se do jater → jaterních lalůčků → jaterních buněk

Malý (plicní) oběh

pravá srdeční komora → kmen plicní = truncus pulmonalis → a. pulmonlis dextra et sinistra → pravá a levá plíce (→ tepénky → vlásečnice → plicní sklípky → vlásečnice → žilky → žíly →) → 4 plicní žíly = véne pulmonalis

  • největší zásobárnou krve jsou játra 3/4l, dále slezina 1/2l a podkožní cévní pleteně 1/2l. V případě potřeby se krev přesune ze zásobáren tam, kde je jí třeba (svaly, trávicí ústrojí…)
  • slezina (lien) 13 cm dlouhá, 8 cm široká, uplatňuje se při odbourávání opotřebovaných červených krvinek, při tvorbě bílých krvinek a obranných látek obsažených v krvi. Slezina obsahuje endotelové buňky, které mají schopnost fagocytózy. Slezina je součástí mízního systému – mízní uzlíky.

Patologie

Ischemická choroba srdeční

  • nedostatečné zásobení myokardu kyslíkem, chronické onemocnění
  • vzniká v důsledku zúžení či uzavření koronárních tepen, snížený průtok krve
  • rizikové faktory jsou obezita, kouření, stres, dlouhodobá antikoncepce, cukrovka, aterosklerotické změny (vytvoření tukových plátů)
  • projevuje se dušností, bolestí na hrudi, zvýšenou únavou, úzkost, nejistotou
  • angina pectoris - protrahovaná bolest na hrudi, tlakový a pálivý charakter, citlivost na chlad, změnu počasí apod. bolest na hrudi, tlakový a pálivý charakter, citlivost na chlad, změnu počasí apod.
  • užívá se nitroglycerin pod jazyk

Infarkt myokardu

  • nastává uzávěrem koronární tepny a následnou nekrózou myokardu→myokard se mění ve vazivo (vznik vazivové jizvy – nefunkční)
  • dojde-li tomu v dolní části - OK - čím výše, tím hůř
  • viditelné na EKG
  • bolesti na hrudi, na rozdíl od anginy pectoris nereaguje na nitroglycerin
  • bolest vystřeluje do ruky, zad…není pravidlo pocit na zvracení, mdloby, úzkost, strach ze smrti, ale bývají to přítomné symptomy
  • dává se diazephan na uklidnění
  • aterosklerotické změny - kuřáci, obézní lidé
  • provádí se bipass - náhradní cévní zásobení - většinou z nohy se vezme kus cévy

Karcinom myokardu

  • velmi ojedinělé

Arteroskleróza

  • onemocnění cév, při kterém se ukládají tukové látky do stěny tepny -> ateroskler. pláty pak způsobují kornatění tepen

Aneurysma aorty

  • aneurysma může být kdekoli, je to porucha cévní stěny, výduť
  • ruptura aneurysma -> prasknutí

Varixy

  • rozšířené → křečové žíly, vliv dědičnosti, antikoncepce

Bércový vřed

  • onemocnění cév
  • kožní defekt v důsledku žilní insuficience -> málo prokrvené, vyživené -> nehojí se
  • většinou v místech, kde je malá vrstva svaloviny, kde je kůže blízko kosti
  • hlavně ve vyšším věku a při diabetu

Zdroje

Šmarda, J. (2007). Biologie pro psychology a pedagogy. Praha: Portál.

přednášky Dr. Šivicové