Zobrazení zdroje stránky Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je

Vznik a rozvoj starověkých knihoven jako organizovaných sbírek [[dokument|dokumentů]] souvisí se vznikem a [[vývoj písma|vývojem písma]] a písemností v prvních kulturních říších na Blízkém Východě '''v Mezopotámii''' (Summer, Akkad, Babylon, Asýrie), '''v Asii''' (Chetité, Čína), '''v Egyptě''' a v oblasti '''Středomoří''' (Řecko, Řím). Vynález písma umožnil těmto státům zavést správní a náboženský aparát, což je považováno za počátek civilizace. Počátek starověku je časově vymezen polovinou 4. tisíciletí př. n. l. 
a jeho konec zánikem západořímské říše v roce 476.<ref name="cejpek">CEJPEK, Jiří et al. <i>Dějiny knihoven a knihovnictví</i>. 2., dopl. vyd. V Praze: Karolinum, 2002, 247 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-246-0323-3.</ref>

== '''Egypt''' ==
Starověký Egypt rozkládající se podél Nilu patřil mezi nejvelkolepější civilizace starověku.<ref name="cejpek" />

=== Písmo a psací prostředky ===
Egypťané nejprve používali [[obrázkové písmo]]. Z obrázkového písma se vyvinuly [[hieroglyfy]] (kombinace písma slovního 
a hláskového). Používaly a dochovaly se jako nápisy na monumentálních stavbách, pro běžné užívání však nebyly příliš vhodné. Proto se na konci 3. tisíciletí začalo používat zjednodušené [[písmo hieratické]] a později [[Démotština|démotické]], zejména pro obchodní záznamy. Egyptské písmo pomohly rozluštit nápisy na tzv. Rosettské desce objevené v roce 1799 za Napoleonova tažení do Egypta. Tato čedičová deska obsahovala shodný text v hieroglyfech, hieratickém a řeckém písmu. K rozluštění pomohlo přečtení jmen panovníků Ptolemaia a Kleopatry, která byla uvedena v kartuši představující věčnost. Hlavním psacím materiálem byl papyrus. Papyrusové svitky se vyráběly z dřeně rostliny '''Cyper papyrus''', psalo se na ně seříznutým rákosem nebo štětcem.<ref name="cejpek" />

=== Uchování ===
Svitky se uchovávaly v hliněných džbánech nebo dřevěných skříňkách.<ref name="cejpek" /> 

=== '''[[Knihovny ve starověkém Egyptě]]''' === 
<br />

=== Literární žánry ===
Staroegyptská literatura obsahovala náboženské texty, vědecká pojednání z oblasti lékařství, matematiky, astronomie i historie, 
ale i pohádky, cestopisy, novely, pijácké, milostné i pracovní písně, hospodářské a diplomatické smlouvy. K nejrozšířenějšímu žánru patřily "knihy mrtvých", které byly vkládány do hrobů zesnulých. Jednalo se o sbírky zaříkadel, kouzelnických formulí a praktických rad pro posmrtný život, které měly zemřelé chránit před zlou vůlí bohů.<ref name="cejpek" />

== '''Mezopotámie''' ==
Další vyspělá starověká kultura vznikla v Mezopotámii (řec. "meziříčí"). Rozkládala se mezi řekami Eufrat a Tigris a jejími částmi byly Babylónie a Asýrie. Babylónie se později rozpadla na jižní část ([[Sumer]]) a severní část ([[Akkad]]).<ref name="cejpek" />

=== Písmo a psací prostředky ===
Nejstarší dochované obrázkové písmo vytvořili Sumerové kolem roku 3100 př. n. l. Tyto [[piktogramy]] používali hlavně pro obchodní záznamy. Písmo ryli do hliněných tabulek, které sušili na slunci nebo vypalovali. Na přelomu 4. a 3. tisíciletí př. n. l. začali místo obrázků vtlačovat do vlhké hlíny tabulek malé klínky. Používali na to šikmo seříznutá rákosová pisátka. Podle klínků se toto písmo nazývá [[klínové písmo]]. Od Sumerů jej převzaly ostatní národy žijící v oblasti Mezopotámie. Stejné písmo tedy bylo používáno pro více jazyků. Navíc bylo tak drobné, že vědci zkoumající hliněné tabulky se nejprve domnívali, že jde o výsledek působení červů. Rozluštění babylónského klínového písma v 19. století Georgem Friedrichem Grotefendem a Henry Rawlinsonem a později chetitského klínového písma Bedřichem Hrozným významně přispělo k naší dnešní představě o životě ve starověké Mezopotámii.<ref name="cejpek" />

=== Uchování === 
Hliněné tabulky stály buď na hliněných podstavcích pokrytých kvůli izolaci asfaltem nebo byly uloženy v nádobách z hlíny a rákosu.<ref name="cejpek" />

=== '''[[Knihovny ve starověké Mezopotámii]]''' ===
<br />
=== Literární žánry ===
Aššurbanipalův státní [[archiv]] obsahoval kromě jiného státní smlouvy, diplomatickou a právní korespondenci, astrologické zprávy a dotazy k bohu slunce. Jeho knihovna obsahovala eposy (např. [[Epos o Gilgamešovi]], bajky, mýty, přísloví, historické a ekonomické texty, matematická, lékařská a astronomická díla.<ref name="cejpek" />

== '''Řecko''' ==
Během 1. tisíciletí př. n. l. se centrum vývoje přesunulo z Předního východu do Středomoří. Nově vznikající řecké městské státy využívaly poznatků a kultury starověkých východních civilizací a přetvořily všechny oblasti života do nové historicky vyspělejší podoby. Došlo k rozvoji řemesel, obchodu, soustředění obyvatelstva do měst. Velmi vzrostla vzdělanost a věda díky vysoké životní úrovni svobodných občanů těžících z práce otroků.<ref name="cejpek" />

=== Písmo a psací prostředky ===
Řekové převzali kolem roku 800 př. n. l. od Féničanů jednoduché hláskové písmo a zdokonalili jej připojením samohlásek. Tím byl dokončen proces [[fonetizace]] písma. Z Egypta dováželi papyrus a od Egypťanů také převzali i tvar knihy - svitek. Teprve od 4. století se prosadila kodexová podoba knihy, která se používá dodnes.<ref name="cejpek" />

=== Uchování ===
Podobně jako v Egyptě se i v Řecku papyrové svitky uchovávaly v nádobách nebo na policích.<ref name="cejpek" />

=== '''[[Knihovny ve starověkém Řecku]]''' ===
<br />
=== Literární žánry ===
Ve starověkém Řecku vznikala vynikající vědecká díla, např. z oblastí filozofie, matematiky a astronomie, básnická a dramatická díla, ale také kuchařské knihy, recepty pro nemocné, anekdoty, náboženské a magické traktáty, apod.<ref name="cejpek" />

== '''Řím''' ==
V roce 27 př. n. l. se na Apeninském poloostrově zformovalo nové impérium, které postupně ovládlo tehdy známý svět - Římská říše.
Římané udělali ještě větší pokrok v rozvoji knih a knihoven než Řekové, jejichž kulturou byli ovlivněni. Poprvé v dějinách se v Římě osamostatnilo vydávání knih a objevil se knižní obchod. Řím udělil všem svým občanům právo číst knihu a otevřel první [[veřejná knihovna|veřejnou knihovnu]]. <ref name="cejpek" />

=== Písmo a psací prostředky ===
Stejně jako Řekové, i Římané používali k psaní papyrus, který se do Říma dostal v době První punské války (264-241 př. n. l.). Římané psali latinkou. Díla psaná na papyru uchovávali jako svitky, později používali [[pergamen]] a díla vázali do kodexu.<ref name="cejpek" />

=== Uchování === 
Římané uchovávali knihy na policích podél stěn knihovny v nádobách nebo v pouzdrech. V soukromých knihovnách byly svitky uloženy v pouzdrech z cedrového dřeva nebo v drahocenných kožených pouzdrech.<ref name="cejpek" />

=== '''[[Knihovny ve starověkém Římě]]''' ===
<br />
=== Literární žánry ===
Ve starověkém Římě vznikala díla z podobných oblastí a žánrů jako ve starověkém Řecku.<ref name="cejpek" />

== '''Čína''' ==
Starověká Čína byla kulturně i technicky velmi vyspělou civilizací. Její nejstarší literární památky jsou datovány do 1. tisíciletí př. n. l.<ref name="buřilová">BUŘILOVÁ, Marcela. <i>Dějiny knihoven a informačních institucí 1: Počátky - knihovny ve starověku</i>. Dostupné také z: http://info.sks.cz/users/bl/</ref>

=== Písmo a psací prostředky ===
Používali obrázkové písmo, které ryli rydly na zvířecí kosti nebo na kovové desky. Luxusním materiálem bylo hedvábí, na které psali tuší (inkoustem) štětcem z králičích chlupů. Číňané vynalezli papír, na který také psali štětcem a tuší (doloženo zprávou z roku 105). Obrázkové znaky se kladly do sloupce shora dolů a sloupce se řadily zprava doleva.<ref name="buřilová" />

=== '''[[Knihovny ve starověké Číně]]''' ===
<br />
== Shrnutí ==
Starověké knihovny se až na výjimky nedochovaly, ale víme o nich z pozdější literatury. Příčinou byla křehkost a malá trvanlivost materiálu - papyru, časté požáry, války a přírodní katastrofy. Z 3.000 řeckých tragédií se zachovalo pouze několik desítek, texty římských autorů známe jen z opisů.<ref name="buřilová" />
Ve všech starověkých říších knihovny vznikaly díky bohatství a míru. Jejich společnými prvky byla uspořádanost fondu jako souboru zaznamenaného poznání a přístupové cesty (katalog, volný přístup). Většina vládců chápala budování knihoven jako zajištění své nesmrtelnosti a předání dědictví své doby dalším generacím.<ref name="buřilová" /> 

== Reference == 
<references/>.

== Související články ==

== Klíčová slova == 
starověk, antika, knihovny, veřejné knihovny, soukromé knihovny, písmo

[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]