Kognitivní disonance: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
 
V 60. letech 20. století se zájem '''sociální psychologie''' začal soustředit na '''kognitivní funkce'''. Počátek tohoto uvažování je zřejmý již u [[Edward C. Tolman|'''E.C. Tolmana''']]  v roce 1932, výrazněji však přispěl [[Albert Bandura|'''A. Bandura''']] se svou '''teorií sociálního učení''', kterou již psychologové označovali jako '''kognitivistickou'''. Sociální psychologie se v tuto dobu oprošťuje od vlivu [[Behaviorismus|'''behaviorismu''']].<ref name="nakonečný">Nakonečný, M. (1999). Sociální psychologie. Praha: Academia.</ref>
 
V 60. letech 20. století se zájem '''sociální psychologie''' začal soustředit na '''kognitivní funkce'''. Počátek tohoto uvažování je zřejmý již u [[Edward C. Tolman|'''E.C. Tolmana''']]  v roce 1932, výrazněji však přispěl [[Albert Bandura|'''A. Bandura''']] se svou '''teorií sociálního učení''', kterou již psychologové označovali jako '''kognitivistickou'''. Sociální psychologie se v tuto dobu oprošťuje od vlivu [[Behaviorismus|'''behaviorismu''']].<ref name="nakonečný">Nakonečný, M. (1999). Sociální psychologie. Praha: Academia.</ref>
 +
 
Autorem teorie kognitivní disonance je americký sociální psycholog '''Leon Festinger'''. Jedinec ve svém vnitřním životě směřuje k určité konzistenci. Jeho názory, víra a přesvědčení by měly být v souladu s tím, co jedinec skutečně dělá. Avšak v běžném životě přicházejí situace, kdy nitro člověka s vnější realitou konzistentní není. Tento jev nazval Festinger '''kognitivní disonance'''.  
 
Autorem teorie kognitivní disonance je americký sociální psycholog '''Leon Festinger'''. Jedinec ve svém vnitřním životě směřuje k určité konzistenci. Jeho názory, víra a přesvědčení by měly být v souladu s tím, co jedinec skutečně dělá. Avšak v běžném životě přicházejí situace, kdy nitro člověka s vnější realitou konzistentní není. Tento jev nazval Festinger '''kognitivní disonance'''.  
 +
 
Disonanci Festinger vysvětluje jako '''nevhodný, neodpovídající vztah mezi poznáními'''. Pod pojmem poznání jsou zahrnuty veškeré '''postoje, názory, přesvědčení, vědomosti a víra daného jedince'''. Kognitivní disonance je označení pro výchozí stav, který vede aktivity orientované na snížení této disonance.
 
Disonanci Festinger vysvětluje jako '''nevhodný, neodpovídající vztah mezi poznáními'''. Pod pojmem poznání jsou zahrnuty veškeré '''postoje, názory, přesvědčení, vědomosti a víra daného jedince'''. Kognitivní disonance je označení pro výchozí stav, který vede aktivity orientované na snížení této disonance.
  
 
== Reference ==
 
== Reference ==
 
<references />
 
<references />

Verze z 29. 10. 2014, 10:29

V 60. letech 20. století se zájem sociální psychologie začal soustředit na kognitivní funkce. Počátek tohoto uvažování je zřejmý již u E.C. Tolmana v roce 1932, výrazněji však přispěl A. Bandura se svou teorií sociálního učení, kterou již psychologové označovali jako kognitivistickou. Sociální psychologie se v tuto dobu oprošťuje od vlivu behaviorismu.[1]

Autorem teorie kognitivní disonance je americký sociální psycholog Leon Festinger. Jedinec ve svém vnitřním životě směřuje k určité konzistenci. Jeho názory, víra a přesvědčení by měly být v souladu s tím, co jedinec skutečně dělá. Avšak v běžném životě přicházejí situace, kdy nitro člověka s vnější realitou konzistentní není. Tento jev nazval Festinger kognitivní disonance.

Disonanci Festinger vysvětluje jako nevhodný, neodpovídající vztah mezi poznáními. Pod pojmem poznání jsou zahrnuty veškeré postoje, názory, přesvědčení, vědomosti a víra daného jedince. Kognitivní disonance je označení pro výchozí stav, který vede aktivity orientované na snížení této disonance.

Reference

  1. Nakonečný, M. (1999). Sociální psychologie. Praha: Academia.