Koncepce typu chování a typu osobnosti ve vztahu ke zdraví: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
 +
== Úvod do problematiky vztahu mezi vzorci chování či osobnostními specifiky a rozvojem či výskytem určitých onemocnění ==
 +
Možné vztahy a souvislosti mezi osobnostními charakteristikami či chováním a fyzickým zdravím jsou popisovány nejméně od dob Hippokrata a intenzivně vědecky zkoumány v posledních asi 60 dekádách. Velmi intenzivně byly zkoumány psychologické prediktory kardiovaskulárních onemocnění (KVO), kupř. ischemické choroby srdeční (ICHS) nebo také onkologických onemocnění. Pravděpodobně prvním pozorovatelem určitého vztahu mezi mortalitou při KVO a určitými prvky chování byl německý lékař von Dusch v 19. století a v první polovině 20. století W. Osler či manželé Menningerovi <ref name=":0">Kebza, V. (2005). ''Psychosociální determinanty zdraví''. Praha: Academia.</ref>. Zároveň se problematikou zabývali také psychoanalytičtí teoretici, kteří považovali hněv a neflexibilní způsoby jeho projevu za podporující faktor rozvoje KVO<ref>Smith, T. W., Glazer, K., Ruiz, J. M. & Galo, L. C.(2004). Hostility, anger, agressiveness and coronary heart desease: An interpersonal perspective on personality, emotion and health. ''Journal of Personality, 72,'' 1217-1270</ref>.
  
 
+
Velké úsilí o výzkum rizikových prvků chování bylo vyvinuto v 50. letech minulého století popsali kardiologové '''M. Friedman''' a '''R. H. Rosenman''' projevy chování, které se často projevovaly u jedinců s rizikem rozvoje kardiovaskulárních onemocnění. Hlavní podklady pro koncipování CHTA následně přinesly '''dvě již klasické studie: “Western Collaborative Group Study ”''' a '''“Framingham Study “'''<ref name=":0" />
  
 
==Odkazy==
 
==Odkazy==

Verze z 27. 2. 2021, 21:24

Úvod do problematiky vztahu mezi vzorci chování či osobnostními specifiky a rozvojem či výskytem určitých onemocnění

Možné vztahy a souvislosti mezi osobnostními charakteristikami či chováním a fyzickým zdravím jsou popisovány nejméně od dob Hippokrata a intenzivně vědecky zkoumány v posledních asi 60 dekádách. Velmi intenzivně byly zkoumány psychologické prediktory kardiovaskulárních onemocnění (KVO), kupř. ischemické choroby srdeční (ICHS) nebo také onkologických onemocnění. Pravděpodobně prvním pozorovatelem určitého vztahu mezi mortalitou při KVO a určitými prvky chování byl německý lékař von Dusch v 19. století a v první polovině 20. století W. Osler či manželé Menningerovi [1]. Zároveň se problematikou zabývali také psychoanalytičtí teoretici, kteří považovali hněv a neflexibilní způsoby jeho projevu za podporující faktor rozvoje KVO[2].

Velké úsilí o výzkum rizikových prvků chování bylo vyvinuto v 50. letech minulého století popsali kardiologové M. Friedman a R. H. Rosenman projevy chování, které se často projevovaly u jedinců s rizikem rozvoje kardiovaskulárních onemocnění. Hlavní podklady pro koncipování CHTA následně přinesly dvě již klasické studie: “Western Collaborative Group Study ” a “Framingham Study “[1]

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 Kebza, V. (2005). Psychosociální determinanty zdraví. Praha: Academia.
  2. Smith, T. W., Glazer, K., Ruiz, J. M. & Galo, L. C.(2004). Hostility, anger, agressiveness and coronary heart desease: An interpersonal perspective on personality, emotion and health. Journal of Personality, 72, 1217-1270

Další doporučená literatura

  • Křivohlavý, J. (2003). Psychologie zdraví. Praha: Portál.


Zdroje obrázků

Externí odkazy

Odkazy na související články


Klíčová slova