Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg

Historie

Vývoj pojmu informační gramotnost stále probíhá, nikdy neexistovala jedna všemi uznávaná definice • tento termín byl poprvé použit v sedmdesátých letech 20. století, jeho význam se ale od té doby proměnil • nejpoužívanější definice je od ALA, 1989 (jedinec musí být schopen rozeznat, kdy potřebuje informace, umět je vyhledat, vyhodnotit a efektivně využít, je k tomu potřeba škol a univerzit, aby se lidé naučili tuto schopnost) • vliv na tento pojem má rozvoj IT a počítačová gramotnost • William Demo rozvinul definici – Informační gramotnost je schopnost efektivně vyhledávat a HODNOTIT informace vztahující se k určité potřebě • změna pojetí termínu, je to odezvou na revoluční dobu, ve které žijeme • nový rozměr – spojení se vzděláváním, celoživotním vzdělávání • 1989 ALA publikovala zprávu, kde potvrzuje význam informační gramotnosti, upozorňuje na potřebu vytvoření nového modelu vyučování. Nastiňuje nový model vzdělávacího procesu, který by měl být založena na informačních zdrojích, obsahovat prvky kritického myšlení a připravovat studenty k řešení problémů a celoživotního vzdělávání. • dále pak začali vznikat další vládní aktivity, profesní organizace, aktivity škol a knihoven. [1]


Společenský kontext

• Informační/znalostní/učící se společnost • Tento termín zpopularizoval s rozvojem ICT, které je dnes součástí našeho každodenního života • Začalo to vstupovat do našeho života, řešit ve školách, v životě • Je potřeba IG přesunout z knihoven do škol a do občanského života • specifika => jiné nároky na občany • IG: základ pro fungování společnosti, ekonomiky, demokracie • rostoucí význam vzdělávání • IG = základní předpoklad CŽV • Kompetence pro 21. století (komunikační dovednosti, rozhodovací dovednosti, interpersonální dovednosti, dovednosti celoživotního učení) • Zahrnuje i znalost obecných etických a estetických zásad a základních společenských hodnot • Informační vzděláváni probíhá v rámci: ZŠ a SŠ, VŠ, Ministerstvo školství, Profesní sdružení, knihovny • Často je to jako schopnost, při VŠ vzdělání (napsaná, že jí pak získám), dnes je to klíčová dovednost



Výrazné domácí i zahraniční aktivity (profesní organizace apod.)

Aktuální mezinárodní aktivity:  2003 Information Literacy Meeting of Experts (Praha): jde o odborný seminář  Aktivity UNESCO/IFLA - udělali logo informační gramotnosti  ECIL 2013-2018 - Evropská konference o informační gramotnosti, pořádala se i u nás, je jednou za dva roky.  LILAC - konference v Británii, je určena pro knihovní a informační profesionály, kteří se věnují informačnímu vzdělávání a kteří chtějí zlepšovat a rozšiřovat své dovednosti a znanlosti vztahující se k informační gramotnosti. Zaměřeno na univerzitní knihovny  Regionální konference a setkání

Veřejná politika  Hlavní aktéři: ministerstva, profesní organizace, knihovny, školy, neziskové organizace  Situace v ČR (MŠMT, MK, AKVŠ, SKIP, SDRUK, neziskové organizace)  Politické dokumenty  Legislativa, doporučení  Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020  Silný vliv: sociální sítě, fake news, plagiátorství

Profesní sdružení v ČR - Svaz knihovníků a informačních pracovníků (založeno v roce 2003 z iniciativy několika příznivců školních knihoven i samostatných školních knihovníků. Cílem je podpora, propagace a zkvalitňování služeb knihoven na základních a středních školách). - Asociace knihoven vysokých škol ČR (hlavním cílem je podporovat aktivity vysokoškolských knihoven v oblasti informační výchovy, který přispívá k informační gramotnosti studentů i dalších uživatelů, vytvořit zázemí pro pracovníky knihoven, kteří s informační výchovou začínají, sídel získané zkušenosti atd.)

Zdroje

Reference

  1. LANDOVÁ, Hana. Informační gramotnost - náš problém(?). Ikaros [online]. 2002, ročník 6, číslo 8 [cit. 2020-10-29]. urn:nbn:cz:ik-10980. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10980

Doporučená literatura

  • Černý, Michal et al. Informační vzdělávání pro učitele. 1. vydání. Brno: Flow, 2015. 133 stran. ISBN 978-80-88123-07-1.
  • Informační gramotnost: sborník příspěvků z konference, konané ... v Moravské zemské knihovně. Brno: Moravská zemská knihovna, 2003-2008. ISSN 2694-7951.
  • Pifka, Tomáš. Informační gramotnost. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. 48 s. ISBN 978-80-244-2622-8.
  • Crawford, John C. Information literacy and lifelong learning: policy issues, the workplace, health and public libraries [online]. Philadelphia, PA: Chandos Pub., an imprint of Woodhead Pub., 2014. Chandos information professional series [cit. 2020-10-29]. ISBN 978-1-78063-348-0. Dostupné z: https://ebookcentral.proquest.com/lib/natl-ebooks/detail.action?docID=1574983.
  • Information literacy instruction that works: a guide to teaching by discipline and student population [online]. Second edition. Chicago, Illinois: Neal-Schuman, 2013 [cit. 2020-10-29]. ISBN 978-1-55570-874-0. Dostupné z: https://ebookcentral.proquest.com/lib/natl-ebooks/detail.action?docID=1702497.

Související články

Informační gramotnost
Mediální gramotnost
Informační společnost

Klíčová slova

informační gramotnost, informační společnost, aktivity, projekty