Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 85 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Pracuje se}}
 
 
==Historie==
 
==Historie==
Vývoj pojmu [[Informační gramotnost|informační gramotnost]] stále probíhá, nikdy neexistovala jedna všemi uznávaná definice
+
Vývoj pojmu [[Informační gramotnost|informační gramotnost]] stále probíhá. Nikdy neexistovala jedna všemi uznávaná definice. Tento termín byl poprvé použit v sedmdesátých letech 20. století, jeho význam se ale od té doby proměnil.
• tento termín byl poprvé použit v sedmdesátých letech 20. století, jeho význam se ale od té doby proměnil
 
• nejpoužívanější definice je od ALA, 1989 (jedinec musí být schopen rozeznat, kdy potřebuje informace, umět je vyhledat, vyhodnotit a efektivně využít, je k tomu potřeba škol a univerzit, aby se lidé naučili tuto schopnost)
 
• vliv na tento pojem má rozvoj IT a počítačová gramotnost
 
• William Demo rozvinul definici – Informační gramotnost je schopnost efektivně vyhledávat a HODNOTIT informace vztahující se k určité potřebě
 
• změna pojetí termínu, je to odezvou na revoluční dobu, ve které žijeme
 
• nový rozměr – spojení se vzděláváním, celoživotním vzdělávání
 
• 1989 ALA publikovala zprávu, kde potvrzuje význam informační gramotnosti, upozorňuje na potřebu vytvoření nového modelu vyučování. Nastiňuje nový model vzdělávacího procesu, který by měl být založena na informačních zdrojích, obsahovat prvky kritického myšlení a připravovat studenty k řešení problémů a celoživotního vzdělávání.
 
• dále pak začali vznikat další vládní aktivity, profesní organizace, aktivity škol a knihoven.  <ref name=":1">LANDOVÁ, Hana. Informační gramotnost - náš problém(?). Ikaros [online]. 2002, ročník 6, číslo 8 [cit. 2020-10-29]. urn:nbn:cz:ik-10980. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10980</ref>
 
  
 +
Mezi nejpoužívanější definici je je považována definice od [[American Library Asociation|ALA]]. Definice byla zveřejněná roku 1989 ve zprávě Komise pro informační gramotnost a konkrétně se jedná o to, že: '''"K dosažení informační gramotnosti musí být jedinec schopen rozeznat, kdy [[Informační potřeba|potřebuje]] [[Informace|informace]], a dále je vyhledat, vyhodnotit a efektivně využít. Informačně gramotní lidé se naučili, jak se učit. Vědí, jak se učit, protože vědí, jak jsou znalosti pořádány, jak je možné informace vyhledat a využít je tak, aby se z nich další mohli učit. Jsou to lidé připravení pro [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|celoživotní vzdělávání]], protože mohou vždy najít informace potřebné k určitému rozhodnutí či k vyřešení daného úkolu."''' 
  
 +
* Poprvé tento termín použil [[Paul Zurkowski]] v roce 1974.
 +
* Během sedmdesátých let se objevilo několik dalších definic, které se všechny shodovaly na tom, že informace jsou pro společnost nezbytné, a že je třeba stále více znalostí a dovedností k zacházení s nimi.
 +
* vliv na tento pojem má rozvoj [[Informační technologie|IT]] a [[Počítačová gramotnost|počítačová gramotnost]]
 +
* V r. 1986 [[William Demo]] rozvinul definici, kterou o rok dříve vyslovil [[Martin Tessmer]]: "Informační gramotnost je schopnost efektivně vyhledávat a hodnotit informace vztahující se k určité potřebě."
 +
* V r. 1987 se v USA konalo sympozium "Libraries and the Search for Academic Excellence". Ze závěrů jednání vyplynulo, že knihovny by se měly plně zapojit do vzdělávacího procesu a pomoci připravovat studenty pro celoživotní vzdělávání. Základem této přípravy by mělo být právě zvyšování informační gramotnosti.
 +
* r. 1989, kdy byla publikována zpráva Komise pro informační gramotnost ALA
 +
* nový rozměr – spojení se vzděláváním, celoživotním vzdělávání
 +
* dále pak začali vznikat další vládní aktivity, profesní organizace, aktivity škol a knihoven.  <ref name=":1">LANDOVÁ, Hana. Informační gramotnost - náš problém(?). Ikaros [online]. 2002, ročník 6, číslo 8 [cit. 2020-10-29]. urn:nbn:cz:ik-10980. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10980</ref>
 +
 +
'''Informačně  gramotný  člověk má osvojeny následující způsobilosti, tedy dokáže:'''
 +
* identifikovat informační potřeby, 
 +
* pro získání informací zvolit nejvhodnější strategii,
 +
* využívat odpovídající zdroje a [[Informační systém|informační systémy]],
 +
* v [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojích]] vyhledat požadované informace,
 +
* získané informace kriticky zhodnotit, 
 +
* informace vhodně zpracovat a využít,
 +
* informace zprostředkovat jiným lidem v různých podobách  a prostřednictvím různých technologií,
 +
* posoudit morální a právní aspekty využívání informací. <ref name=":5">DOSTÁL, J. Informační a počítačová gramotnost – klíčové pojmy informační výchovy. In Infotech 2007 - moderní informační a komunikační technologie ve vzdělávání. Olomouc: Votobia, 2007. s. 60 – 65. [cit. 2020-11-04]. ISBN 978-80-7220-301-7. Dpstupné z: http://nazornost-ucebni-pomucky.xf.cz/informacni_gramotnost.pdf</ref>
  
 
==Společenský kontext==
 
==Společenský kontext==
 +
* termín informační gramotnost zpopularizoval s rozvojem [[Informační a komunikační technologie|informačních a komunikačních technologií]], které jsou dnes součástí našeho každodenního života
 +
* klade nové nároky na občany
 +
* je základem pro fungování společnosti, ekonomiky a demokracie
 +
* je základním předpokladem pro celoživotní vzdělávání
 +
* je to kompetence pro 21. století ([[Komunikace|komunikační]] dovednosti, rozhodovací dovednosti, interpersonální dovednosti, dovednosti celoživotního učení)
 +
* zahrnuje i znalost obecných etických a estetických zásad a základních společenských hodnot
 +
* [[Informační vzdělávání]] probíhá v rámci: ZŠ a SŠ, VŠ, Ministerstvo školství, profesní sdružení, knihoven
 +
* dnes je klíčovou dovedností
 +
* řeší ji také Ministerstvo kultury ČR (zajišťuje různé otázky týkající se příslušné legislativy, evidence knihoven a jejich rozvoj)
 +
 +
Informační gramotnost se rozvíjí s nástupem velkého množství [[Elektronické informační zdroje|elektronických informačních zdrojů]] v posledním desetiletí, přestože jeho podstata byla předmětem zájmu knihovníků už desetiletí předtím. Hlavně [[Internet|internet]] posunul tento vývoj dále. Další takový posun proniká i do reforem vzdělávání. Žáci a studenti by měli v průběhu celého studia procházet procesem vzdělávání v oblasti informačních studií a prací s různými programy. Vysoké školy by měli vybavit studenty schopnostmi kvalifikovaně řešit jejich problémy, měly by je připravit pro současný svět informací, rychlých změn a souvislostí. To v poslední době zahrnuje změnu stylu výuky a metod, které jsou založené na informačních zdrojích. <ref>Informační gramotnost. ManagementMania.com [online]. 2016 [cit. 2020-11-04]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/informacni-gramotnost</ref>
 +
 +
Informační gramotnost je také zásadní pro mnoho profesí. Zejména pro důležité pozice v managementu organizací je informační gramotnost nezbytná, protože v informačním věku 21. století nelze bez schopnosti získávat a využívat informace efektivně rozhodovat. Je také zásadní pro řešení problémů. Informační gramotnost také přirozeně snižuje míru rizika a dalších negativních jevů, neboť správné vyhodnocení informací vede k jejich včasné eliminaci. Vysoká míra informační gramotnosti zvyšuje míru [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika|informační bezpečnosti]]. <ref name=":2">LAURINOVÁ, Libuše. Informační gramotnost — a jak ji rozvíjet v knihovnách. Medium [online]. 2017 [cit. 2020-11-03]. Dostupné z: https://medium.com/uisk-library-services-today/informa%C4%8Dn%C3%AD-gramotnost-a-jak-ji-rozv%C3%ADjet-v-knihovn%C3%A1ch-5aa3df88452b</ref>
 +
 +
====Informační gramotnost v knihovnách====
 +
Rozvíjení informační gramotnosti v knihovnách je velice důležitá součást vzdělávání. Dnešní knihovny se nezaměřují pouze na půjčování knih, ale nabízejí [[Vzdělávací služby knihoven|vzdělání]] dětí, studentů, celoživotní vzdělávání dospělých a seniorů. Je potřeba, aby každá z knihoven pomohla dětem zdokonalit se v informační gramotnosti či proškolit je v [[Internetová bezpečnost|internetové bezpečnosti]]. Dále je potřeba zavedení kurzů informačního vzdělávání pro dospělé, zavedení [[E-learning|e-learningových kurzů]] a u seniorů je potřeba je vzdělávat v základní počítačové gramotnosti. Vzdělání by mělo nejčastěji probíhat formou kurzů, přednášek, besed, seminářů, workshopů a e-learningu. Nejčastěji se kurzy zaměřují na vyhledávání v knihovním [[Katalogy|katalogu]], práci s [[Počítač|počítačem]], vyhledávání na internetu a používání online informačních zdrojů a na internetovou bezpečnost. <ref name=":2">LAURINOVÁ, Libuše. Informační gramotnost — a jak ji rozvíjet v knihovnách. Medium [online]. 2017 [cit. 2020-11-03]. Dostupné z: https://medium.com/uisk-library-services-today/informa%C4%8Dn%C3%AD-gramotnost-a-jak-ji-rozv%C3%ADjet-v-knihovn%C3%A1ch-5aa3df88452b</ref>
 +
 +
====Informační výchova====
 +
Absence či nedostatek informační gramotnosti vytváří u občanů tak silný handicap, že může vést k diferenciaci (rozvrstvení) obyvatelstva, resp. může takovouto diferenciaci dále  prohlubovat. Jde o problém označovaný jako tzv. „ [[Digital divide - digitální propast|digital divide]]“. Řešením situace je realizace [[Informační výchova|informační výchovy]]. Zatímco informační gramotnost je cílem, informační výchova je procesem, který k tomuto cíli vede.
 +
 +
Získání informační gramotnosti není jednorázovou záležitostí, ale má kontinuální charakter. Proto ani informační výchova nemůže být realizována pouze v určité fázi vývoje osobnosti člověka. Není vázána na vybraný stupeň vzdělávání ani na určitou věkovou úroveň vzdělávaných. Informační výchova je záměrný, cílevědomý a plánovitý proces přípravy člověka na vytváření získávání, zpracovávání a využívání informací v osobním i pracovním životě. Jedná se o komplexní cílevědomý formativní proces získávání:
 +
* znalostí a vědomostí z disciplín zabývajících se shromažďováním, zpracováváním, uchováváním, zpřístupňováním a využíváním různých druhů dokumentů a odborných informací,
 +
* dovedností a návyků pro práci s různými druhy  a typy dokumentů a odborných informací a jejich zdrojů <ref name=":5">DOSTÁL, J. Informační a počítačová gramotnost – klíčové pojmy informační výchovy. In Infotech 2007 - moderní informační a komunikační technologie ve vzdělávání. Olomouc: Votobia, 2007. s. 60 – 65. [cit. 2020-11-04]. ISBN 978-80-7220-301-7. Dpstupné z: http://nazornost-ucebni-pomucky.xf.cz/informacni_gramotnost.pdf</ref>
 +
 +
==Domácí a zahraniční aktivity==
  
• Informační/znalostní/učící se společnost
+
===Mezinárodní aktivity===
• Tento termín zpopularizoval s rozvojem ICT, které je dnes součástí našeho každodenního života
+
* 2003 Information Literacy Meeting of Experts (odborný seminář)
• Začalo to vstupovat do našeho života, řešit ve školách, v životě
+
* Aktivity UNESCO/ [[IFLA]] (udělali logo informační gramotnosti)
• Je potřeba IG přesunout z knihoven do škol a do občanského života
+
* [[ECIL]] 2013-2018 - Evropská konference o informační gramotnosti, která se pořádala i u nás. Koná se jednou za dva roky.
• specifika => jiné nároky na občany
+
* [[LILAC]] - konference ve Velké Británii, která je určena pro knihovní a informační profesionály, kteří se věnují [[Univerzitní knihovna|univerzitním knihovnám]].
• IG: základ pro fungování společnosti, ekonomiky, demokracie
+
* Regionální konference a setkání
• rostoucí význam vzdělávání
 
• IG = základní předpoklad CŽV
 
• Kompetence pro 21. století (komunikační dovednosti, rozhodovací dovednosti, interpersonální dovednosti, dovednosti celoživotního učení)
 
• Zahrnuje i znalost obecných etických a estetických zásad a základních společenských hodnot
 
• Informační vzděláváni probíhá v rámci: ZŠ a SŠ, VŠ, Ministerstvo školství, Profesní sdružení, knihovny
 
• Často je to jako schopnost, při VŠ vzdělání (napsaná, že jí pak získám), dnes je to klíčová dovednost
 
  
 +
==== International Federation of Library Associations (IFLA)====
 +
'''Round Table on User Education:''' ustaven na konferenci v Havaně v roce 1994. Představuje otevřené fórum, které umožňuje knihovníkům sdílet své zkušenosti v oblasti šíření IG a informační výchovy všech skupin uživatelů.
  
 +
==== Educational Resources and Information Center (ERIC)====
 +
[[ERIC]] - jedná se o sbírku informačních zdrojů z oblasti vzdělávání je vytvářena na Syracuse University ve Spojených státech a obsahuje i dokumenty z celého světa, které jsou věnované přímo problematice IG.
  
 +
====USA====
 +
'''National Forum on Information Literacy''' - koalice více než padesáti organizací (nejen amerických), která přispívá k šíření informační gramotnosti svými programy a publikacemi.
  
 +
====Association of Supervision and Curriculum Development====
 +
[[ASCD]] usiluje o zařazení programů na zvýšení IG do školních osnov na všech úrovních vzdělávacího systému tak, aby odpovídaly věku a schopnostem studentů. <ref name=":4">LANDOVÁ, Hana. Kdo, kde a jak řeší problém informační gramotnosti?. Ikaros [online]. 2002, ročník 6, číslo 9 [cit. 2020-11-03]. urn:nbn:cz:ik-11000. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11000</ref>
  
==Výrazné domácí i zahraniční aktivity==
+
===Veřejná politika===
 +
* Hlavní aktéři: ministerstva, profesní organizace, knihovny, školy, neziskové organizace
 +
* Situace v ČR (MŠMT, MK, [[Asociace knihoven vysokých škol ČR|AKVŠ]], [[Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR|SKIP]], [[Sdružení knihoven ČR|SDRUK]], neziskové organizace)
 +
* Politické dokumenty
 +
* Legislativa, doporučení
 +
* [[Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020]]
  
Aktuální mezinárodní aktivity:
+
====Koncepce státní informační politiky ve vzdělávání (2000)====
 2003 Information Literacy Meeting of Experts (Praha): jde o odborný seminář
+
Koncepce definuje informační gramotnost převážně jako počítačovou a zabývá se především technickými hledisky, schopností pracovat s počítačem apod.  
 Aktivity UNESCO/IFLA - udělali logo informační gramotnosti
 
 ECIL 2013-2018 - Evropská konference o informační gramotnosti, pořádala se i u nás, je jednou za dva roky.
 
 LILAC - konference v Británii, je určena pro knihovní a informační profesionály, kteří se věnují informačnímu vzdělávání a kteří chtějí zlepšovat a rozšiřovat své dovednosti a znanlosti vztahující se k informační gramotnosti. Zaměřeno na univerzitní knihovny
 
 Regionální konference a setkání
 
  
Veřejná politika
+
====Státní informační a komunikační politika e-Česko 2006====
 Hlavní aktéři: ministerstva, profesní organizace, knihovny, školy, neziskové organizace
+
Vládním dokument z roku 2006, jehož východiskem se stal Akční plán EU eEurope 2005, který je  součástí tzv. Lisabonské strategie v oblasti [[Informační  společnost|informační  společnosti]]. Dokument se věnuje nejen počítačové gramotnosti, ale zmiňuje také informační kompetence. Jsou zde již zaneseny nové definiční snahy odborné komise IVIG, prosazující zvyšování informační gramotnost. <ref name=":3">SVITÁKOVÁ, Jitka.Vliv veřejných knihoven na rozvoj informační gramotnosti žáků základních a středních škol. Plzeň, 2013. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni, Filozofická fakulta, Humanitní studia. Vedoucí bakalářské práce Vedoucí práce: Mgr. Helena Šlesingerová. Dostupné z: https://otik.zcu.cz/bitstream/11025/8832/1/Bakalarska%20prace-%20Svitakova%20Jitka.pdf </ref>
 Situace v ČR (MŠMT, MK, AKVŠ, SKIP, SDRUK, neziskové organizace)
 
 Politické dokumenty
 
 Legislativa, doporučení
 
 Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020
 
 Silný vliv: sociální sítě, fake news, plagiátorství
 
  
Profesní sdružení v ČR
+
====Profesní sdružení v ČR====
- Svaz knihovníků a informačních pracovníků (založeno v roce 2003 z iniciativy několika příznivců školních knihoven i samostatných školních knihovníků. Cílem je podpora, propagace a zkvalitňování služeb knihoven na základních a středních školách).  
+
* '''Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky''' - založeno v roce 2003 z iniciativy několika příznivců školních knihoven i samostatných školních knihovníků. Cílem je podpora, propagace a zkvalitňování služeb knihoven na základních a středních školách.  
- Asociace knihoven vysokých škol ČR (hlavním cílem je podporovat aktivity vysokoškolských knihoven v oblasti informační výchovy, který přispívá k informační gramotnosti studentů i dalších uživatelů, vytvořit zázemí pro pracovníky knihoven, kteří s informační výchovou začínají, sídel získané zkušenosti atd.)
+
* '''Asociace knihoven vysokých škol ČR''' - hlavním cílem je podporovat aktivity vysokoškolských knihoven v oblasti informační výchovy, který přispívá k informační gramotnosti studentů i dalších uživatelů, vytvořit zázemí pro pracovníky knihoven, kteří s informační výchovou začínají, sídel získané zkušenosti atd.
  
 
==Zdroje==
 
==Zdroje==
Řádek 68: Řádek 101:
 
[[Mediální gramotnost]]<br />
 
[[Mediální gramotnost]]<br />
 
[[Informační společnost]]<br />
 
[[Informační společnost]]<br />
 +
[[Gramotnost (Knihovnictví a IS)]]<br />
 +
[[Informační vzdělávání]]<br />
 +
[[Knihovnické vzdělávací akce a konference]]<br />
 +
[[Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu]]<br />
  
 
===Klíčová slova===
 
===Klíčová slova===
 
informační gramotnost, informační společnost, aktivity, projekty
 
informační gramotnost, informační společnost, aktivity, projekty
 
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]
 
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]

Aktuální verze z 16. 11. 2020, 11:11

Historie

Vývoj pojmu informační gramotnost stále probíhá. Nikdy neexistovala jedna všemi uznávaná definice. Tento termín byl poprvé použit v sedmdesátých letech 20. století, jeho význam se ale od té doby proměnil.

Mezi nejpoužívanější definici je je považována definice od ALA. Definice byla zveřejněná roku 1989 ve zprávě Komise pro informační gramotnost a konkrétně se jedná o to, že: "K dosažení informační gramotnosti musí být jedinec schopen rozeznat, kdy potřebuje informace, a dále je vyhledat, vyhodnotit a efektivně využít. Informačně gramotní lidé se naučili, jak se učit. Vědí, jak se učit, protože vědí, jak jsou znalosti pořádány, jak je možné informace vyhledat a využít je tak, aby se z nich další mohli učit. Jsou to lidé připravení pro celoživotní vzdělávání, protože mohou vždy najít informace potřebné k určitému rozhodnutí či k vyřešení daného úkolu."

  • Poprvé tento termín použil Paul Zurkowski v roce 1974.
  • Během sedmdesátých let se objevilo několik dalších definic, které se všechny shodovaly na tom, že informace jsou pro společnost nezbytné, a že je třeba stále více znalostí a dovedností k zacházení s nimi.
  • vliv na tento pojem má rozvoj IT a počítačová gramotnost
  • V r. 1986 William Demo rozvinul definici, kterou o rok dříve vyslovil Martin Tessmer: "Informační gramotnost je schopnost efektivně vyhledávat a hodnotit informace vztahující se k určité potřebě."
  • V r. 1987 se v USA konalo sympozium "Libraries and the Search for Academic Excellence". Ze závěrů jednání vyplynulo, že knihovny by se měly plně zapojit do vzdělávacího procesu a pomoci připravovat studenty pro celoživotní vzdělávání. Základem této přípravy by mělo být právě zvyšování informační gramotnosti.
  • r. 1989, kdy byla publikována zpráva Komise pro informační gramotnost ALA
  • nový rozměr – spojení se vzděláváním, celoživotním vzdělávání
  • dále pak začali vznikat další vládní aktivity, profesní organizace, aktivity škol a knihoven. [1]

Informačně gramotný člověk má osvojeny následující způsobilosti, tedy dokáže:

  • identifikovat informační potřeby,
  • pro získání informací zvolit nejvhodnější strategii,
  • využívat odpovídající zdroje a informační systémy,
  • v informačních zdrojích vyhledat požadované informace,
  • získané informace kriticky zhodnotit,
  • informace vhodně zpracovat a využít,
  • informace zprostředkovat jiným lidem v různých podobách a prostřednictvím různých technologií,
  • posoudit morální a právní aspekty využívání informací. [2]

Společenský kontext

  • termín informační gramotnost zpopularizoval s rozvojem informačních a komunikačních technologií, které jsou dnes součástí našeho každodenního života
  • klade nové nároky na občany
  • je základem pro fungování společnosti, ekonomiky a demokracie
  • je základním předpokladem pro celoživotní vzdělávání
  • je to kompetence pro 21. století (komunikační dovednosti, rozhodovací dovednosti, interpersonální dovednosti, dovednosti celoživotního učení)
  • zahrnuje i znalost obecných etických a estetických zásad a základních společenských hodnot
  • Informační vzdělávání probíhá v rámci: ZŠ a SŠ, VŠ, Ministerstvo školství, profesní sdružení, knihoven
  • dnes je klíčovou dovedností
  • řeší ji také Ministerstvo kultury ČR (zajišťuje různé otázky týkající se příslušné legislativy, evidence knihoven a jejich rozvoj)

Informační gramotnost se rozvíjí s nástupem velkého množství elektronických informačních zdrojů v posledním desetiletí, přestože jeho podstata byla předmětem zájmu knihovníků už desetiletí předtím. Hlavně internet posunul tento vývoj dále. Další takový posun proniká i do reforem vzdělávání. Žáci a studenti by měli v průběhu celého studia procházet procesem vzdělávání v oblasti informačních studií a prací s různými programy. Vysoké školy by měli vybavit studenty schopnostmi kvalifikovaně řešit jejich problémy, měly by je připravit pro současný svět informací, rychlých změn a souvislostí. To v poslední době zahrnuje změnu stylu výuky a metod, které jsou založené na informačních zdrojích. [3]

Informační gramotnost je také zásadní pro mnoho profesí. Zejména pro důležité pozice v managementu organizací je informační gramotnost nezbytná, protože v informačním věku 21. století nelze bez schopnosti získávat a využívat informace efektivně rozhodovat. Je také zásadní pro řešení problémů. Informační gramotnost také přirozeně snižuje míru rizika a dalších negativních jevů, neboť správné vyhodnocení informací vede k jejich včasné eliminaci. Vysoká míra informační gramotnosti zvyšuje míru informační bezpečnosti. [4]

Informační gramotnost v knihovnách

Rozvíjení informační gramotnosti v knihovnách je velice důležitá součást vzdělávání. Dnešní knihovny se nezaměřují pouze na půjčování knih, ale nabízejí vzdělání dětí, studentů, celoživotní vzdělávání dospělých a seniorů. Je potřeba, aby každá z knihoven pomohla dětem zdokonalit se v informační gramotnosti či proškolit je v internetové bezpečnosti. Dále je potřeba zavedení kurzů informačního vzdělávání pro dospělé, zavedení e-learningových kurzů a u seniorů je potřeba je vzdělávat v základní počítačové gramotnosti. Vzdělání by mělo nejčastěji probíhat formou kurzů, přednášek, besed, seminářů, workshopů a e-learningu. Nejčastěji se kurzy zaměřují na vyhledávání v knihovním katalogu, práci s počítačem, vyhledávání na internetu a používání online informačních zdrojů a na internetovou bezpečnost. [4]

Informační výchova

Absence či nedostatek informační gramotnosti vytváří u občanů tak silný handicap, že může vést k diferenciaci (rozvrstvení) obyvatelstva, resp. může takovouto diferenciaci dále prohlubovat. Jde o problém označovaný jako tzv. „ digital divide“. Řešením situace je realizace informační výchovy. Zatímco informační gramotnost je cílem, informační výchova je procesem, který k tomuto cíli vede.

Získání informační gramotnosti není jednorázovou záležitostí, ale má kontinuální charakter. Proto ani informační výchova nemůže být realizována pouze v určité fázi vývoje osobnosti člověka. Není vázána na vybraný stupeň vzdělávání ani na určitou věkovou úroveň vzdělávaných. Informační výchova je záměrný, cílevědomý a plánovitý proces přípravy člověka na vytváření získávání, zpracovávání a využívání informací v osobním i pracovním životě. Jedná se o komplexní cílevědomý formativní proces získávání:

  • znalostí a vědomostí z disciplín zabývajících se shromažďováním, zpracováváním, uchováváním, zpřístupňováním a využíváním různých druhů dokumentů a odborných informací,
  • dovedností a návyků pro práci s různými druhy a typy dokumentů a odborných informací a jejich zdrojů [2]

Domácí a zahraniční aktivity

Mezinárodní aktivity

  • 2003 Information Literacy Meeting of Experts (odborný seminář)
  • Aktivity UNESCO/ IFLA (udělali logo informační gramotnosti)
  • ECIL 2013-2018 - Evropská konference o informační gramotnosti, která se pořádala i u nás. Koná se jednou za dva roky.
  • LILAC - konference ve Velké Británii, která je určena pro knihovní a informační profesionály, kteří se věnují univerzitním knihovnám.
  • Regionální konference a setkání

International Federation of Library Associations (IFLA)

Round Table on User Education: ustaven na konferenci v Havaně v roce 1994. Představuje otevřené fórum, které umožňuje knihovníkům sdílet své zkušenosti v oblasti šíření IG a informační výchovy všech skupin uživatelů.

Educational Resources and Information Center (ERIC)

ERIC - jedná se o sbírku informačních zdrojů z oblasti vzdělávání je vytvářena na Syracuse University ve Spojených státech a obsahuje i dokumenty z celého světa, které jsou věnované přímo problematice IG.

USA

National Forum on Information Literacy - koalice více než padesáti organizací (nejen amerických), která přispívá k šíření informační gramotnosti svými programy a publikacemi.

Association of Supervision and Curriculum Development

ASCD usiluje o zařazení programů na zvýšení IG do školních osnov na všech úrovních vzdělávacího systému tak, aby odpovídaly věku a schopnostem studentů. [5]

Veřejná politika

Koncepce státní informační politiky ve vzdělávání (2000)

Koncepce definuje informační gramotnost převážně jako počítačovou a zabývá se především technickými hledisky, schopností pracovat s počítačem apod.

Státní informační a komunikační politika e-Česko 2006

Vládním dokument z roku 2006, jehož východiskem se stal Akční plán EU eEurope 2005, který je součástí tzv. Lisabonské strategie v oblasti informační společnosti. Dokument se věnuje nejen počítačové gramotnosti, ale zmiňuje také informační kompetence. Jsou zde již zaneseny nové definiční snahy odborné komise IVIG, prosazující zvyšování informační gramotnost. [6]

Profesní sdružení v ČR

  • Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky - založeno v roce 2003 z iniciativy několika příznivců školních knihoven i samostatných školních knihovníků. Cílem je podpora, propagace a zkvalitňování služeb knihoven na základních a středních školách.
  • Asociace knihoven vysokých škol ČR - hlavním cílem je podporovat aktivity vysokoškolských knihoven v oblasti informační výchovy, který přispívá k informační gramotnosti studentů i dalších uživatelů, vytvořit zázemí pro pracovníky knihoven, kteří s informační výchovou začínají, sídel získané zkušenosti atd.

Zdroje

Reference

  1. LANDOVÁ, Hana. Informační gramotnost - náš problém(?). Ikaros [online]. 2002, ročník 6, číslo 8 [cit. 2020-10-29]. urn:nbn:cz:ik-10980. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10980
  2. 2,0 2,1 DOSTÁL, J. Informační a počítačová gramotnost – klíčové pojmy informační výchovy. In Infotech 2007 - moderní informační a komunikační technologie ve vzdělávání. Olomouc: Votobia, 2007. s. 60 – 65. [cit. 2020-11-04]. ISBN 978-80-7220-301-7. Dpstupné z: http://nazornost-ucebni-pomucky.xf.cz/informacni_gramotnost.pdf
  3. Informační gramotnost. ManagementMania.com [online]. 2016 [cit. 2020-11-04]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/informacni-gramotnost
  4. 4,0 4,1 LAURINOVÁ, Libuše. Informační gramotnost — a jak ji rozvíjet v knihovnách. Medium [online]. 2017 [cit. 2020-11-03]. Dostupné z: https://medium.com/uisk-library-services-today/informa%C4%8Dn%C3%AD-gramotnost-a-jak-ji-rozv%C3%ADjet-v-knihovn%C3%A1ch-5aa3df88452b
  5. LANDOVÁ, Hana. Kdo, kde a jak řeší problém informační gramotnosti?. Ikaros [online]. 2002, ročník 6, číslo 9 [cit. 2020-11-03]. urn:nbn:cz:ik-11000. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11000
  6. SVITÁKOVÁ, Jitka.Vliv veřejných knihoven na rozvoj informační gramotnosti žáků základních a středních škol. Plzeň, 2013. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni, Filozofická fakulta, Humanitní studia. Vedoucí bakalářské práce Vedoucí práce: Mgr. Helena Šlesingerová. Dostupné z: https://otik.zcu.cz/bitstream/11025/8832/1/Bakalarska%20prace-%20Svitakova%20Jitka.pdf

Doporučená literatura

  • Černý, Michal et al. Informační vzdělávání pro učitele. 1. vydání. Brno: Flow, 2015. 133 stran. ISBN 978-80-88123-07-1.
  • Informační gramotnost: sborník příspěvků z konference, konané ... v Moravské zemské knihovně. Brno: Moravská zemská knihovna, 2003-2008. ISSN 2694-7951.
  • Pifka, Tomáš. Informační gramotnost. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. 48 s. ISBN 978-80-244-2622-8.
  • Crawford, John C. Information literacy and lifelong learning: policy issues, the workplace, health and public libraries [online]. Philadelphia, PA: Chandos Pub., an imprint of Woodhead Pub., 2014. Chandos information professional series [cit. 2020-10-29]. ISBN 978-1-78063-348-0. Dostupné z: https://ebookcentral.proquest.com/lib/natl-ebooks/detail.action?docID=1574983.
  • Information literacy instruction that works: a guide to teaching by discipline and student population [online]. Second edition. Chicago, Illinois: Neal-Schuman, 2013 [cit. 2020-10-29]. ISBN 978-1-55570-874-0. Dostupné z: https://ebookcentral.proquest.com/lib/natl-ebooks/detail.action?docID=1702497.

Související články

Informační gramotnost
Mediální gramotnost
Informační společnost
Gramotnost (Knihovnictví a IS)
Informační vzdělávání
Knihovnické vzdělávací akce a konference
Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu

Klíčová slova

informační gramotnost, informační společnost, aktivity, projekty