Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity: Porovnání verzí

Řádek 30: Řádek 30:
 
* je základním předpokladem pro celoživotní vzdělávání
 
* je základním předpokladem pro celoživotní vzdělávání
 
* vstupuje do našeho každodeního života
 
* vstupuje do našeho každodeního života
* roste jeho význam v oblasti vzdělávání, je potřeba jej z knihoven přesunout do šol a do občanského života
 
 
* je to kompetence pro 21. století (komunikační dovednosti, rozhodovací dovednosti, interpersonální dovednosti, dovednosti celoživotního učení)
 
* je to kompetence pro 21. století (komunikační dovednosti, rozhodovací dovednosti, interpersonální dovednosti, dovednosti celoživotního učení)
 
* Zahrnuje i znalost obecných etických a estetických zásad a základních společenských hodnot
 
* Zahrnuje i znalost obecných etických a estetických zásad a základních společenských hodnot

Verze z 5. 11. 2020, 09:37

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg

Historie

Vývoj pojmu informační gramotnost stále probíhá. Nikdy neexistovala jedna všemi uznávaná definice. Tento termín byl poprvé použit v sedmdesátých letech 20. století, jeho význam se ale od té doby proměnil.

Mezi nejpoužívanější definici je je považována defince od ALA. Definice byla zveřejněná roku 1989 ve zprávě Komise pro informační gramotnost a konkretné se jedná o to, že: "K dosažení informační gramotnosti musí být jedinec schopen rozeznat, kdy potřebuje informace, a dále je vyhledat, vyhodnotit a efektivně využít. Informačně gramotní lidé se naučili, jak se učit. Vědí, jak se učit, protože vědí, jak jsou znalosti pořádány, jak je možné informace vyhledat a využít je tak, aby se z nich další mohli učit. Jsou to lidé připravení pro celoživotní vzdělávání, protože mohou vždy najít informace potřebné k určitému rozhodnutí či k vyřešení daného úkolu."

  • Poprvé tento termín použil Paul Zurkowski v roce 1974.
  • Během sedmdesátých let se objevilo několik dalších definic, které se všechny shodovaly na tom, že informace jsou pro společnost nezbytné, a že je třeba stále více znalostí a dovedností k zacházení s nimi.
  • vliv na tento pojem má rozvoj IT a počítačová gramotnost
  • V r. 1986 William Demo rozvinul definici, kterou o rok dříve vyslovil Martin Tessmer: "Informační gramotnost je schopnost efektivně vyhledávat a hodnotit informace vztahující se k určité potřebě."
  • V r. 1987 se v USA konalo sympozium "Libraries and the Search for Academic Excellence". Ze závěrů jednání vyplynulo, že knihovny by se měly plně zapojit do vzdělávacího procesu a pomoci připravovat studenty pro celoživotní vzdělávání. Základem této přípravy by mělo být právě zvyšování informační gramotnosti.
  • r. 1989, kdy byla publikována zpráva Komise pro informační gramotnost ALA
  • nový rozměr – spojení se vzděláváním, celoživotním vzdělávání
  • dále pak začali vznikat další vládní aktivity, profesní organizace, aktivity škol a knihoven. [1]

Informační gramotný člověk má osvojeny následující způsobilosti, tedy dokáže:

  • identifikovat informační potřeby,
  • pro získání informací zvolit nejvhodnější strategii,
  • využívat odpovídající zdroje a informační systémy,
  • v informačních zdrojích vyhledat požadované informace,
  • získané informace kriticky zhodnotit,
  • informace vhodně zpracovat a využít,
  • informace zprostředkovat jiným lidem v různých podobách a prostřednictvím různých technologií,
  • posoudit morální a právní aspekty využívání informací. [2]

Společenský kontext

  • termín informační gramotnost se zpopularizoval s rozvojem informačních a komunikačních technologií, které jsou dnes součástí našeho každodenního života
  • klade nové nároky na občany
  • je základem pro fungování společnosti, ekonomiky a demokracie
  • je základním předpokladem pro celoživotní vzdělávání
  • vstupuje do našeho každodeního života
  • je to kompetence pro 21. století (komunikační dovednosti, rozhodovací dovednosti, interpersonální dovednosti, dovednosti celoživotního učení)
  • Zahrnuje i znalost obecných etických a estetických zásad a základních společenských hodnot
  • Informační vzděláváni probíhá v rámci: ZŠ a SŠ, VŠ, Ministerstvo školství, Profesní sdružení, knihovny
  • dnes je klíčovou dovedností
  • v IG řeší Ministerstvo kultury ČR (zajišťuje různé otázky týkající se příslušné legislativy, evidence knihoven a jejich rozvoj)

Informační gramotnost se rozvíjí s nástupem velkého množství elektronických informačních zdrojů v posledním desetiletí, přestože jeho podstata byla předmětem zájmu knihovníků už desetiletí předtím. Hlavně internet posunul tento vývoj dále. Další takový posun proniká i do reforem vzdělávání. Žáci a studenti by měli v průběhu celého studia procházet procesem vzdělávání v oblasti informačních studií a prací s různými programy. Vysoké školy by měli vybavit studenty schopnostmi kvalifikovaně řešit jejich problémy, měly by je připravit pro současný svět informací, rychlých změn a souvislostí. To v poslední době zahrnuje změnu stylu výuky a metod, které jsou založené na informačních zdrojích. [3]

Pro mnoho profesí v organizaci je informační gramotnost zásadní. Zejména pro důležité pozice v managementu organizací je informační gramotnost nezbytná, protože v informačním věku 21. století nelze bez schopnosti získávat a využívat informace efektivně rozhodovat. Informační gramotnost je zásadní pro řešení problémů. Informační gramotnost také přirozeně snižuje míru rizika a dalších negativních jevů, neboť správné vyhodnocení informací vede k jejich včasné eliminaci. Vysoká míra informační gramotnosti zvyšuje míru informační bezpečnosti. Požadavky na informační gramotnost jsou proto nedílnou součástí kvalifikačních předpokladů řady profesí, přestože nemusí být jasně pojmenovány. [4]

Informační gramotnost ve knihovnách

Rozvíjení informační gramotnosti v knihovnách je velice důležitá součást vzdělávání. Dnešní knihovny už se nezaměřují pouze na půjčování knih, ale nejen velké, ale i menší knihovny nabízejí vzdělání dětí, studentů, celoživotní vzdělávání dospělých a seniorů. Je potřeba, aby každá z knihoven pomohla dětem zdokonalit se v informační gramotnosti či proškolit je v internetové bezpečnosti. Dále je potřeba zavedení kurzů informačního vzdělávání pro dospělé, zavedení e-learningových kurzů a u seniorů je potřeba je vzdělávat v základní počítačové gramotnosti. Vzdělání by mělo nejčastěji probíhat formou kurzů, přednášek, besed, seminářů, workshopů a e-learningu a nejčastěji se kurzy zaměřují na vyhledávání v knihovním katalogu, práci s počítačem, vyhledávání na internetu a používání online informačních zdrojů a na internetovou bezpečnost. [4]

Informační výchova

Absence či nedostatek informační gramotnosti vytváří u občanů tak silný handicap, že může vést k diferenciaci (rozvrstvení) obyvatelstva, resp. může takovouto diferenciaci dále prohlubovat. Jde o problém označovaný jako tzv. „ digital divide“. Řešením situace je realizace informační výchovy. Zatímco informační gramotnost je cílem, informační výchova je rocesem, který k tomuto cíli vede.

Získání informační gramotnosti není jednorázovou záležitostí, ale má kontinuální charakter. Proto ani informační výchova nemůže být realizována pouze v určité fázi vývoje osobnosti člověka. Není vázána na vybraný stupeň vzdělávání ani na určitou věkovou úroveň vzdělávaných. Informační výchova je záměrný, cílevědomý a plánovitý proces přípravy člověka na vytváření získávání, zpracovávání a využívání informací v osobním i pracovním životě. Jedná se o komplexní cílevědomý formativní proces získávání:

  • znalostí a vědomostí z disciplín zabývajících se shromažďováním, zpracováváním, uchováváním, zpřístupňováním a využíváním různých druhů dokumentů a odborných informací,
  • dovedností a návyků pro práci s různými druhy a typy dokumentů a odborných informací a jejich zdrojů [2]

Výrazné domácí i zahraniční aktivity

Mezinárodní aktivity

  • 2003 Information Literacy Meeting of Experts (Praha): jde o odborný seminář
  • Aktivity UNESCO/IFLA - udělali logo informační gramotnosti
  • ECIL 2013-2018 - Evropská konference o informační gramotnosti, pořádala se i u nás, je jednou za dva roky.
  • LILAC - konference v Británii, je určena pro knihovní a informační profesionály, kteří se věnují informačnímu vzdělávání a kteří chtějí zlepšovat a rozšiřovat své dovednosti a znanlosti vztahující se k informační gramotnosti. Zaměřeno na univerzitní knihovny
  • Regionální konference a setkání

International Federation of Library Associations (IFLA)

Round Table on User Education: ustaven na konferenci v Havaně v roce 1994. Představuje otevřené fórum, které umožňuje knihovníkům sdílet své zkušenosti v oblasti šíření IG a informační výchovy všech skupin uživatelů.

Educational Resources and Information Center (ERIC)

ERIC - jedná se o sbírku informačních zdrojů z oblasti vzdělávání je vytvářena na Syracuse University ve Spojených státech a obsahuje i dokumenty z celého světa, které jsou věnované přímo problematice IG.

USA

National Forum on Information Literacy - koalice více než padesáti organizací (nejen amerických), která přispívá k šíření informační gramotnosti svými programy a publikacemi

Association of Supervision and Curriculum Development (ASCD)

usiluje o zařazení programů na zvýšení IG do školních osnov na všech úrovních vzdělávacího systému tak, aby odpovídaly věku a schopnostem studentů. [5]

Veřejná politika

  • Hlavní aktéři: ministerstva, profesní organizace, knihovny, školy, neziskové organizace
  • Situace v ČR (MŠMT, MK, AKVŠ, SKIP, SDRUK, neziskové organizace)
  • Politické dokumenty
  • Legislativa, doporučení
  • Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020
  • Silný vliv: sociální sítě, fake news, plagiátorství


Koncepce státní informační politiky ve vzdělávání(2000)-také tato koncepce definuje informační gramotnost převážně jako počítačovou a zabývá se především technickými hledisky, schopností pracovat spočítačem apod. Samotnou informační gramotnost pojímá příliš úzce

Státní informační a komunikační politika -e-Česko 2006 -je vládním dokumentemzroku 2006, jehož východiskemse stal Akční plán EU eEurope 2005, který je součástí tzv.Lisabonské strategie voblasti informační společnosti.Dokument se věnuje nejen počítačové gramotnosti, ale zmiňuje také informační kompetence. Jsou zde již zaneseny nové definiční snahy odborné komise IVIG, prosazující zvyšování informační gramotnost. [6]


Profesní sdružení v ČR


  • Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky Asociace knihoven vysokých škol ČR (hlavním cílem je podporovat aktivity vysokoškolských knihoven v oblasti informační výchovy, který přispívá k informační gramotnosti studentů i dalších uživatelů, vytvořit zázemí pro pracovníky knihoven, kteří s informační výchovou začínají, sídel získané zkušenosti atd.)

Zdroje

Reference

  1. LANDOVÁ, Hana. Informační gramotnost - náš problém(?). Ikaros [online]. 2002, ročník 6, číslo 8 [cit. 2020-10-29]. urn:nbn:cz:ik-10980. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10980
  2. 2,0 2,1 DOSTÁL, J. Informační a počítačová gramotnost – klíčové pojmy informační výchovy. In Infotech 2007 - moderní informační a komunikační technologie ve vzdělávání. Olomouc: Votobia, 2007. s. 60 – 65. [cit. 2020-11-04]. ISBN 978-80-7220-301-7. Dpstupné z: http://nazornost-ucebni-pomucky.xf.cz/informacni_gramotnost.pdf
  3. Informační gramotnost. ManagementMania.com [online]. 2016 [cit. 2020-11-04]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/informacni-gramotnost
  4. 4,0 4,1 LAURINOVÁ, Libuše. Informační gramotnost — a jak ji rozvíjet v knihovnách. Medium [online]. 2017 [cit. 2020-11-03]. Dostupné z: https://medium.com/uisk-library-services-today/informa%C4%8Dn%C3%AD-gramotnost-a-jak-ji-rozv%C3%ADjet-v-knihovn%C3%A1ch-5aa3df88452b
  5. LANDOVÁ, Hana. Kdo, kde a jak řeší problém informační gramotnosti?. Ikaros [online]. 2002, ročník 6, číslo 9 [cit. 2020-11-03]. urn:nbn:cz:ik-11000. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11000
  6. SVITÁKOVÁ, Jitka.Vliv veřejných knihoven na rozvoj informační gramotnosti žáků základních a středních škol. Plzeň, 2013. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni, Filozofická fakulta, Humanitní studia. Vedoucí bakalářské práce Vedoucí práce: Mgr. Helena Šlesingerová. Dostupné z: https://otik.zcu.cz/bitstream/11025/8832/1/Bakalarska%20prace-%20Svitakova%20Jitka.pdf

Doporučená literatura

  • Černý, Michal et al. Informační vzdělávání pro učitele. 1. vydání. Brno: Flow, 2015. 133 stran. ISBN 978-80-88123-07-1.
  • Informační gramotnost: sborník příspěvků z konference, konané ... v Moravské zemské knihovně. Brno: Moravská zemská knihovna, 2003-2008. ISSN 2694-7951.
  • Pifka, Tomáš. Informační gramotnost. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. 48 s. ISBN 978-80-244-2622-8.
  • Crawford, John C. Information literacy and lifelong learning: policy issues, the workplace, health and public libraries [online]. Philadelphia, PA: Chandos Pub., an imprint of Woodhead Pub., 2014. Chandos information professional series [cit. 2020-10-29]. ISBN 978-1-78063-348-0. Dostupné z: https://ebookcentral.proquest.com/lib/natl-ebooks/detail.action?docID=1574983.
  • Information literacy instruction that works: a guide to teaching by discipline and student population [online]. Second edition. Chicago, Illinois: Neal-Schuman, 2013 [cit. 2020-10-29]. ISBN 978-1-55570-874-0. Dostupné z: https://ebookcentral.proquest.com/lib/natl-ebooks/detail.action?docID=1702497.

Související články

Informační gramotnost
Mediální gramotnost
Informační společnost

Klíčová slova

informační gramotnost, informační společnost, aktivity, projekty