Konflikt a frustrace

  • důležitým pojmem relevantním ke konfliktu je frustrace - psychický stav vyvolaný překážkou na cestě k cíli, ohrožení, či oddálení jeho dosažení.[1]. Stupeň frustrace závisí na důležitosti neuspokojené potřeby či nedosaženého cíle. Míra frustrace je tedy individuální, jedná se o subjektivní vnímání té které potřeby nebo cíle.[2]
  • charakter překážky, bránící dosažení cíle, může být:
  1. vnitřní - pocity viny, stydlivost
  2. vnější - jednání druhé osoby
  • dle Karen Horneyové vzniká frustrace z rozporu mezi egoismem a altruismem, potřebou a skutečnou možností jejího uskutečnění, teoretickou lidskou svobodou a nemožností ji uplatnit
  • reakce na frustraci je závislá na vnitřních dispozicích jedince, mezi nejčastější reakce patří:
  1. regrese - návrat k dřívějšímu vývojovému stupni, kde pociťujeme větší bezpečí
  2. fixace - stereotypní forma chování redukující úzkost
  3. růst hladiny motivace
  4. agrese - nejtypičtější případ
  5. kompenzace - nalezení náhradního objektu
  6. bagatelizace - znehodnocování nedosažitelného ("kyselé hrozny")
  7. racionalizace - ("logické") zdůvodnění neúspěchu [1].

Reference

  1. 1,0 1,1 Výrost, J., & Slaměník, I. (2008). Sociální psychologie. (2., přepracované a rozšířené vydání). Praha: Grada Publishing, a.s..
  2. Paulík, K. (2010). Psychologie lidské odolnosti. Praha: Grada Publishing a.s.