Kvalitativní a kvantitativní výzkumy na podporu služeb knihoven, doloženo případovými studiemi.: Porovnání verzí

Řádek 59: Řádek 59:
 
===Pozorování===
 
===Pozorování===
 
Jde o cílevedomé, soustavné a plánovité vnímáníjevu a procesu, které smeruje k odhalenípodstatných souvislostí a vztahu sledované skutecnosti. Diagnostické pozorování má presnevymezený objekt, je vedeno urcitou myšlenkou a zamereno k urcitému cíli. Je presneorganizováno, probíhá podle stanoveného plánu a pozorované jevy a procesy jsou presneregistrovány. Záver pozorování tvorí analýza výsledku pozorování. Pozorovánílze rozdelit podle vztahu k objektu pozorování na prímé aneprímé a podle délky pozorování na krátkodobé a dlouhodobé. <ref name=":1">FRIEDMANN, Zdeněk. Úvod do pedagogické diagnostiky. Inkluzivní škola [online]. [cit. 2020-06-30]. Dostupné z: https://www.inkluzivniskola.cz/sites/default/files/uploaded/pedag_diagnostika_0.pdf</ref>
 
Jde o cílevedomé, soustavné a plánovité vnímáníjevu a procesu, které smeruje k odhalenípodstatných souvislostí a vztahu sledované skutecnosti. Diagnostické pozorování má presnevymezený objekt, je vedeno urcitou myšlenkou a zamereno k urcitému cíli. Je presneorganizováno, probíhá podle stanoveného plánu a pozorované jevy a procesy jsou presneregistrovány. Záver pozorování tvorí analýza výsledku pozorování. Pozorovánílze rozdelit podle vztahu k objektu pozorování na prímé aneprímé a podle délky pozorování na krátkodobé a dlouhodobé. <ref name=":1">FRIEDMANN, Zdeněk. Úvod do pedagogické diagnostiky. Inkluzivní škola [online]. [cit. 2020-06-30]. Dostupné z: https://www.inkluzivniskola.cz/sites/default/files/uploaded/pedag_diagnostika_0.pdf</ref>
 +
 +
- záměrné, cílevědomé, soustavné a plánovité vnímání a zaznamenávání jevů a procesů, které směřuje k odhalení podstatných souvislostí a vztahů sledované skutečnosti
 +
- umožňuje zachytit a analyzovat reálné jevy a procesy, které bychom pomocí dotazování nikdy neodhalili (rozdíl mezi tím, co lidé říkají, a tím, jak doopravdy jednají)
 +
- je jednou ze všeobecně akceptovaných výzkumných metod a hraje důležitou roli v rámci kvalitativního a kvantitativního výzkumu
 +
- má vždy výběrový charakter - výběr materiálu je prováděn s ohledem na stanovený cíl výzkumu tak, aby byl naplněn požadavek jeho úplnosti, předpokládá se přitom objektivita v podobě nezávislosti pozorovatele i objektu tak, že se vzájemně neovlivňují
 +
- dělení:
 +
- zúčastněné = pozorování, kdy je pozorovatel jedním z aktérů procesů a jevů, které pozoruje
 +
- nezúčastněné = pozorování, kdy pozorovatel z odstupu nezaujatě sleduje jevy v jejich přirozeném prostředí
 +
- skryté = pozorování, kdy nejsou účastníci výzkumu informování o tom, že jsou pozorováni
 +
- osobní x za pomoci technických prostředků
 +
- příklad: pozoruji, jak lidé vyhledávají v katalogu a kde mají problémy
  
 
===Analýza dokumentů===
 
===Analýza dokumentů===

Verze z 13. 7. 2020, 10:35

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg


Výzkumné metody - metody:

Kvantitativní výzkumy

Kvantitativní výzkum je metoda pro sběr dat, vědeckého i nevědeckého zkoumání, která má za cíl popsat zkoumanou oblast. Výzkum se dá provádět více metodami, ale kvantitativního průzkumu bývá nejčastěji využíváno pro jeho jednoduchost a nenáročnost. Kvantitativní metodou můžeme rozumět takový sběr dat, který je zaměřen na velké množství respondentů. Tito respondenti nejčastěji odpovídají na otázky formou dotazníků, které jsou následně zpracovány a statisticky vyhodnoceny.[1]

Cílem kvantitativního výzkumu je testování teorií a hypotéz. Je deduktivní, protože postupujeme od obycných soudů k jednotlivostem. Dochází zde ke strukturuované, standardizované metodě, během které získáváme velký výzkumný vzorek. Hodí se pro matematické a statistické zpracovávání. Generalizace je zde možná. Pokládáme si během něj otázky typu co? jak? kolik? Příkladem pak může být: analýzy návštěvnosti, frekvence půjčování a určování míry spokojenosti uživatelů.

Výhody kvantitativního výzkumu

  • Pokud zvolíte tuto metodu (dotazník pro kvantitativní výzkum), přinese Vám velké množství responsí – odpovědí – od klientů, zákazníků, uživatelů a ostatních skupin obyvatel, na které jste se Vy nebo Vaše organizace zaměřili. Na základě statistického zpracování kvantitativně získaných dat můžete poznatky využívat k efektivnějšímu rozhodování, přesnějšímu plánování, komunikaci se zákazníky apod.
  • Tato metoda se také vyznačuje tím, že je rychle proveditelná, levná a zvládnutelná jednotlivci, zejména je-li použit online dotazník ke sběru dat.

Nevýhody kvantitativního výzkumu

  • Výsledky z kvantitativního výzkumu mohou být příliš obecné. Ne vždy totiž dokážou popsat problém do hloubky.
  • Výzkumník může opomenout důležité vlastnosti zkoumaného vzorku, protože se soustředí na konkrétní problém a nemusí počítat s širší oblastí problému.[1]

Písemné dotazování

Dotazník - strukturovaný (s uzavřenými otázkami) - nestrukturovaný (s otevřenými otázkami) - výhody - relativně malé náklady - časová úspora - malá náročnost na počet výzkumníků - kvalitní dotazník lze opakovaně použít - přesvědčivá anonymita - reprezentativita výsledků - vysoká standardizace umožňující statistickou analýzu dat - nevýhody - měří názory a postoje, nikoliv však skutečné chování - maximální doporučená doba vyplňování je 30 minut - nízká návratnost - příklad: Masarykova univerzita, 2012 - Výzkum vzdělávacích preferencí návštěvníků veřejných knihoven v oblasti občanského vzdělávání dospělých

Anketa - vhodná metoda pro kontaktování respondentů, kteří nejsou ochotni poskytnout rozhovor - oslovení velkého počtu lidí, návratnost anketních lístků může být motivována odměnou - nereprezentativní skladba vzorku - vysoké nároky na formulaci otázek, aby nedošlo k nesprávné interpretaci

Kvalitativní výzkumy

Cílem kvalitativního výzkumu je hlubší porozumění zkoumané skutečnosti. Vytváří se nové hypotézy, nové porozumění či nové teorie. Je to výzkum indukativní, neboť oproti kvantitativnímu výzkumu, nyní postupujeme od jednotlivostí k obecným soudům. Kvantitativní výzkum se provádí pomocí rozhovorů a pozorování a dochází přitom k těsnému a dlouhodobému kontaktu. Získáváme při něm menší výzkumný vzorek, ale za to vyčerpávající informace o případu. Generalizace zde není možná. Dochází zde ke kódování. V rámci kvantitativního výzkumu si pokládáme otázky typu proč. Například: Proč lidé (ne)chodí do knihovny? Jak se v ní chovají a jaký význam pro ně knihovna má?

Prokvalitativní metodologii je typický tzv. idiografický přístup (idios = zvláštní), který zkoumá zvláštní, jedinečné, neopakující se jevy. Nesnaţí se popsat sociální skutečnost obecnými zákonitostmi, ale prostřednictvím pojmů, které jsou jedinečné aplatné právě pro toho kterého jedince či společenství. [2]

Charakteristický pro kvalitativní výzkum je záměrný výběr vzorku, neboť vyhledávámevhodné respondenty na základě našeho záměru (např. zástupce extrémních poloh, reprezentanty a „prototypy“). Výběr je však vždy nutno argumentovat a zdůvodnit.[3]

Osobní dotazování

(rozhovor, interview) – založeno na přímém kontaktu s respondentem (face to face) - tazatel čte otázky, případně varianty odpovědí, jak je formuloval výzkumník, a zaznamenává respondentovy reakce - techniky: - strukturovaný - polostrukturovaný - nestrukturovaný - příklad: Ronald Jantz, 2011 - zvýšit povědomí o důležitosti inovací v akademických knihovnách, identifikovat některé klíčové problémy


Pozorování

Jde o cílevedomé, soustavné a plánovité vnímáníjevu a procesu, které smeruje k odhalenípodstatných souvislostí a vztahu sledované skutecnosti. Diagnostické pozorování má presnevymezený objekt, je vedeno urcitou myšlenkou a zamereno k urcitému cíli. Je presneorganizováno, probíhá podle stanoveného plánu a pozorované jevy a procesy jsou presneregistrovány. Záver pozorování tvorí analýza výsledku pozorování. Pozorovánílze rozdelit podle vztahu k objektu pozorování na prímé aneprímé a podle délky pozorování na krátkodobé a dlouhodobé. [4]

- záměrné, cílevědomé, soustavné a plánovité vnímání a zaznamenávání jevů a procesů, které směřuje k odhalení podstatných souvislostí a vztahů sledované skutečnosti - umožňuje zachytit a analyzovat reálné jevy a procesy, které bychom pomocí dotazování nikdy neodhalili (rozdíl mezi tím, co lidé říkají, a tím, jak doopravdy jednají) - je jednou ze všeobecně akceptovaných výzkumných metod a hraje důležitou roli v rámci kvalitativního a kvantitativního výzkumu - má vždy výběrový charakter - výběr materiálu je prováděn s ohledem na stanovený cíl výzkumu tak, aby byl naplněn požadavek jeho úplnosti, předpokládá se přitom objektivita v podobě nezávislosti pozorovatele i objektu tak, že se vzájemně neovlivňují - dělení: - zúčastněné = pozorování, kdy je pozorovatel jedním z aktérů procesů a jevů, které pozoruje - nezúčastněné = pozorování, kdy pozorovatel z odstupu nezaujatě sleduje jevy v jejich přirozeném prostředí - skryté = pozorování, kdy nejsou účastníci výzkumu informování o tom, že jsou pozorováni - osobní x za pomoci technických prostředků - příklad: pozoruji, jak lidé vyhledávají v katalogu a kde mají problémy

Analýza dokumentů

- v případě, kdy se nemůžeme přímo zeptat, využíváme výpovědi z minulosti (jakýkoliv vytvořený artefakt, který nebyl primárně vytvořen pro účely našeho výzkumu) - velmi náročná metoda, ale může přinést potenciálně nejzajímavější výsledky - např. datová žurnalistika, analýza sociálních sítí, blogů nebo komentářů

Mystery shopping

= metoda, pomocí které se hodnotí kvalita určité služby, respektive spokojenost uživatele se službou

- výzkumník postupuje při hodnocení podle předem daných scénářů a hodnotí požadovaná kritéria - nejdůležitější je jeho pocit z interakce s personálem a vůbec z celé služby - pohled na službu očima uživatele - skryté nedostatky, přednosti, slabiny - příklad: projekt MyS3 navržený přímo pro knihovny


- příklad: pozoruji, jak lidé vyhledávají v katalogu a kde mají problémy

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 Kvantitativní výzkum 1 – Úvod. Blog Survio [online]. 2013 [cit. 2020-07-09]. Dostupné z: https://www.survio.com/cs/blog/serialy/kvantitativni-vyzkum-1-uvod
  2. OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. Metodologie vědecko-výzkumné činnosti. Fakulta tělesné výchovy [online]. Olomouc, 2010 [cit. 2020-07-09]. ISBN 978-80-905109–3-7 Dostupné z: http://web.ftvs.cuni.cz/hendl/metodologie/41metodologie_vedecko-vyzkumne_cinnosti.pdf
  3. VOJTÍŠEK, Petr. Výzkumné metody. Vyšší odborná škola sociálně právní [online]. Praha, 2012 [cit. 2020-07-09]. Dostupné z: http://skoly.praha.eu/files/=84121/Skripta+++V%C3%BDzkumn%C3%A9_metody.pdf
  4. FRIEDMANN, Zdeněk. Úvod do pedagogické diagnostiky. Inkluzivní škola [online]. [cit. 2020-06-30]. Dostupné z: https://www.inkluzivniskola.cz/sites/default/files/uploaded/pedag_diagnostika_0.pdf

Doporučená literatura

  • CRESWELL, John W. Research design: qualitative, quantitative, and mixed methods approaches. 2nd ed. Thousand Oaks: Sage Publications, 2003. ISBN 0-7619-2441-8.
  • JENSEN, Klaus, ed. A Handbook of media and communication research: qualitative and quantitative methodologies. London: Routledge, 2002. ISBN 978-0-415-22514-4.
  • SILVERMAN, David. Interpreting qualitative data: methods for analysing talk, text and interaction. 3rd ed., repr. 2007. London: Sage, 2006. ISBN 1-4129-2245-3.

Související články

Typy výzkumu v informační vědě
Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace
Výzkumné metody
Experiment

Klíčová slova

výzkum, dotazování, služby knihoven, případová studie, kvalitativní výzkum, kvantitativní výzkum