Kvalitativní a kvantitativní výzkumy na podporu služeb knihoven, doloženo případovými studiemi.: Porovnání verzí

Řádek 56: Řádek 56:
 
===Písemné dotazování===
 
===Písemné dotazování===
 
'''Dotazník'''
 
'''Dotazník'''
 +
 
Může být strukturovaný s uzavřenými otázkami nebo nestrukturovaný s otevřenými otázkami
 
Může být strukturovaný s uzavřenými otázkami nebo nestrukturovaný s otevřenými otázkami
 
výhody:
 
výhody:
Řádek 74: Řádek 75:
  
 
'''Anketa'''
 
'''Anketa'''
 +
 
Je vhodnou metodou pro kontaktování respondentů, kteří nejsou ochotni poskytnout rozhovor. Umožňují oslovení velkého počtu lidí, návratnost anketních lístků může být motivována odměnou. Nevýhodou je nereprezentativní skladba vzorku a potřeba vysokých nároků na formulaci otázek, aby nedošlo k nesprávné interpretaci.
 
Je vhodnou metodou pro kontaktování respondentů, kteří nejsou ochotni poskytnout rozhovor. Umožňují oslovení velkého počtu lidí, návratnost anketních lístků může být motivována odměnou. Nevýhodou je nereprezentativní skladba vzorku a potřeba vysokých nároků na formulaci otázek, aby nedošlo k nesprávné interpretaci.
  

Verze z 13. 7. 2020, 14:02

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg


Výzkumné metody - metody: - rozdělení podle zdroje informací: - získávání primárních dat - získávání sekundárních dat – údaje z databází a publikací, nevýhodou časová prodleva mezi zjištěním a zveřejněním informací - fáze výzkumu: - 1. Zvolte si výzkumný problém, definujte výzkumné téma - Ujasněte si cíle výzkumu - Seznamte se s předchozími výzkumy na dané téma - Diskutujte ideu výzkumu s kolegy - Objasněte si rozsah a náročnost zkoumané problematiky - Zformulujte výzkumný problém jasně a srozumitelně - 2. Studujte literaturu - 3. Formulujte výzkumné otázky - 4. Formulujte dílčí výzkumné otázky a hypotézy - 5. Rozhodněte se o technice sběru dat a o vzorku - při výběru vhodné metody musíme myslet na to, aby zohlednila naše výzkumné potřeby a záměry a naše finanční a časové možnosti - 6. Navrhněte výzkumný nástroj (třeba dotazník nebo scénář rozhovoru) - 7. Proveďte pilotní výzkum a spravte výzkumný nástroj - 8. Sbírejte data - 9. Analyzujte - 10. Napište výzkumnou zprávu - 11. Šiřte výsledky výzkumu dál - specifika v prostředí knihoven - smysl výzkumu: - navrhovat a realizovat změny v nabídce knihovních služeb - přizpůsobit služby potřebám konkrétních uživatelů - zlepšit spokojenost uživatelů knihovny - zefektivnit nákup knihovního fondu - argumentovat před zřizovatelem potřebu nákupu vybavení nebo obnovení fondu - žádný způsob není komplexní, je nutno kombinovat různé metodiky - mezi knihovnami existují rozdíly (základní x vysokoškolská atd.) - různá kritéria - vždy je nutné si dobře rozmyslet, jaké ukazatele chceme sledovat, abychom požadovanou informaci skutečně získali - problémy - správné vyplňování výkazů (knihovny docházejí k výpočtu některých údajů různým způsobem) a při srovnání více institucí nastane problém - fyzické návštěvy a elektronické návštěvy - pro správné a jednotné vedení statistik je nutné mít vypracovanou kvalitní a co nejpodrobnější metodiku, která jednoznačně definuje, jakým způsobem údaj pro danou položku výkazu získávat - dalším problémem může být falšování statistik - překlepy


Kvantitativní výzkumy

Kvantitativní výzkum je metoda pro sběr dat, vědeckého i nevědeckého zkoumání, která má za cíl popsat zkoumanou oblast. Výzkum se dá provádět více metodami, ale kvantitativního průzkumu bývá nejčastěji využíváno pro jeho jednoduchost a nenáročnost. Kvantitativní metodou můžeme rozumět takový sběr dat, který je zaměřen na velké množství respondentů. Tito respondenti nejčastěji odpovídají na otázky formou dotazníků, které jsou následně zpracovány a statisticky vyhodnoceny.[1]

Cílem kvantitativního výzkumu je testování teorií a hypotéz. Je deduktivní, protože postupujeme od obycných soudů k jednotlivostem. Dochází zde ke strukturuované, standardizované metodě, během které získáváme velký výzkumný vzorek. Hodí se pro matematické a statistické zpracovávání. Generalizace je zde možná. Pokládáme si během něj otázky typu co? jak? kolik? Příkladem pak může být: analýzy návštěvnosti, frekvence půjčování a určování míry spokojenosti uživatelů.

Výhody kvantitativního výzkumu

  • Pokud zvolíte tuto metodu (dotazník pro kvantitativní výzkum), přinese Vám velké množství responsí – odpovědí – od klientů, zákazníků, uživatelů a ostatních skupin obyvatel, na které jste se Vy nebo Vaše organizace zaměřili. Na základě statistického zpracování kvantitativně získaných dat můžete poznatky využívat k efektivnějšímu rozhodování, přesnějšímu plánování, komunikaci se zákazníky apod.
  • Tato metoda se také vyznačuje tím, že je rychle proveditelná, levná a zvládnutelná jednotlivci, zejména je-li použit online dotazník ke sběru dat.

Nevýhody kvantitativního výzkumu

  • Výsledky z kvantitativního výzkumu mohou být příliš obecné. Ne vždy totiž dokážou popsat problém do hloubky.
  • Výzkumník může opomenout důležité vlastnosti zkoumaného vzorku, protože se soustředí na konkrétní problém a nemusí počítat s širší oblastí problému.[1]

Písemné dotazování

Dotazník

Může být strukturovaný s uzavřenými otázkami nebo nestrukturovaný s otevřenými otázkami výhody:

  • relativně malé náklady
  • časová úspora
  • malá náročnost na počet výzkumníků
  • kvalitní dotazník lze opakovaně použít
  • přesvědčivá anonymita
  • reprezentativita výsledků
  • vysoká standardizace umožňující statistickou analýzu dat

nevýhody:

  • měří názory a postoje, nikoliv však skutečné chování
  • maximální doporučená doba vyplňování je 30 minut
  • nízká návratnost

příklad: Masarykova univerzita, 2012 - Výzkum vzdělávacích preferencí návštěvníků veřejných knihoven v oblasti občanského vzdělávání dospělých

Anketa

Je vhodnou metodou pro kontaktování respondentů, kteří nejsou ochotni poskytnout rozhovor. Umožňují oslovení velkého počtu lidí, návratnost anketních lístků může být motivována odměnou. Nevýhodou je nereprezentativní skladba vzorku a potřeba vysokých nároků na formulaci otázek, aby nedošlo k nesprávné interpretaci.

Kvalitativní výzkumy

Cílem kvalitativního výzkumu je hlubší porozumění zkoumané skutečnosti. Vytváří se nové hypotézy, nové porozumění či nové teorie. Je to výzkum indukativní, neboť oproti kvantitativnímu výzkumu, nyní postupujeme od jednotlivostí k obecným soudům. Kvantitativní výzkum se provádí pomocí rozhovorů a pozorování a dochází přitom k těsnému a dlouhodobému kontaktu. Získáváme při něm menší výzkumný vzorek, ale za to vyčerpávající informace o případu. Generalizace zde není možná. Dochází zde ke kódování. V rámci kvantitativního výzkumu si pokládáme otázky typu proč. Například: Proč lidé (ne)chodí do knihovny? Jak se v ní chovají a jaký význam pro ně knihovna má?

Prokvalitativní metodologii je typický tzv. idiografický přístup (idios = zvláštní), který zkoumá zvláštní, jedinečné, neopakující se jevy. Nesnaţí se popsat sociální skutečnost obecnými zákonitostmi, ale prostřednictvím pojmů, které jsou jedinečné aplatné právě pro toho kterého jedince či společenství. [2]

Charakteristický pro kvalitativní výzkum je záměrný výběr vzorku, neboť vyhledávámevhodné respondenty na základě našeho záměru (např. zástupce extrémních poloh, reprezentanty a „prototypy“). Výběr je však vždy nutno argumentovat a zdůvodnit.[3]

Flick et al (9) rozlišují čtyři druhy kvalitativních metod:

1. Dotazovací techniky (např. kvalitativní interview, skupinovou diskusi),

2. Pozorovací techniky (terénní výzkum, nereaktivní postupy),

3. Postupy analýzy získaných dat (kvalitativní obsahovou analýzu, grounded theory),

4. Komplexní metody (např. biografickou metodu, akční výzkum).

Podobný soupis metod z oblasti kvantitativního výzkumu zahrnuje dobře známé plány výzkumu (experimentální, quasiexperimentální, korelační, vývojový a srovnávací plán a plán N = 1 ), techniky náhodného výběru a strukturovaného sběru dat (měření, interview a pozorování) a techniky statistického zpracování dat. http://web.ftvs.cuni.cz/hendl/metodologie/qual1.htm

Osobní dotazování

(rozhovor, interview) – založeno na přímém kontaktu s respondentem (face to face) - tazatel čte otázky, případně varianty odpovědí, jak je formuloval výzkumník, a zaznamenává respondentovy reakce - techniky: - strukturovaný - polostrukturovaný - nestrukturovaný - příklad: Ronald Jantz, 2011 - zvýšit povědomí o důležitosti inovací v akademických knihovnách, identifikovat některé klíčové problémy - jednotlivé metody: - dotazování - fáze: - úvod – vysvětlení cíle, popis způsobu práce, informace o době a průběhu; snaha vzbudit zájem respondenta, připravit a motivovat jej - střední část – postupné zadávání otázek; na začátku je třeba vzbudit zájem, uprostřed zásadní otázky, jež jsou předmětem výzkumu, na konci nejméně náročné - závěr – umožnit vyjádření vlastního názoru respondenta, případně dodatečného kontaktu; poděkování za vstřícnost - 1. osobní dotazování (rozhovor, interview) – založeno na přímém kontaktu s respondentem (face to face) - tazatel čte otázky, případně varianty odpovědí, jak je formuloval výzkumník, a zaznamenává respondentovy reakce - techniky: - strukturovaný - polostrukturovaný - nestrukturovaný - příklad: Ronald Jantz, 2011 - zvýšit povědomí o důležitosti inovací v akademických knihovnách, identifikovat některé klíčové problémy - 3. internetové (online) dotazování - technika založená na využití ICT - využívá se především k průzkumům trhu, nikoli však k sociálně-politickým průzkumům - výhody - snazší správa a vyhodnocování - rychlost a menší náročnost na sběr dat - vyšší komfortnost vyplňování - okamžitý přístup k odpovědím - nevýhody - neosobní přístup tazatele - nízká možnost kontroly podvodu - výzkumník musí umět s aplikací pracovat - omezení na internetovou populaci - 4. telefonické dotazování - modifikovaná podobá osobního dotazování - částečná anonymita respondenta - kratší čas než při osobním setkání - nemožnost využít vizuální pomůcky - využívá se u tzv. bleskových průzkumů

Pozorování

Jde o cílevedomé, soustavné a plánovité vnímáníjevu a procesu, které smeruje k odhalenípodstatných souvislostí a vztahu sledované skutecnosti. Diagnostické pozorování má presnevymezený objekt, je vedeno urcitou myšlenkou a zamereno k urcitému cíli. Je presneorganizováno, probíhá podle stanoveného plánu a pozorované jevy a procesy jsou presneregistrovány. Záver pozorování tvorí analýza výsledku pozorování. Pozorovánílze rozdelit podle vztahu k objektu pozorování na prímé aneprímé a podle délky pozorování na krátkodobé a dlouhodobé. [4]

- záměrné, cílevědomé, soustavné a plánovité vnímání a zaznamenávání jevů a procesů, které směřuje k odhalení podstatných souvislostí a vztahů sledované skutečnosti - umožňuje zachytit a analyzovat reálné jevy a procesy, které bychom pomocí dotazování nikdy neodhalili (rozdíl mezi tím, co lidé říkají, a tím, jak doopravdy jednají) - je jednou ze všeobecně akceptovaných výzkumných metod a hraje důležitou roli v rámci kvalitativního a kvantitativního výzkumu - má vždy výběrový charakter - výběr materiálu je prováděn s ohledem na stanovený cíl výzkumu tak, aby byl naplněn požadavek jeho úplnosti, předpokládá se přitom objektivita v podobě nezávislosti pozorovatele i objektu tak, že se vzájemně neovlivňují - dělení: - zúčastněné = pozorování, kdy je pozorovatel jedním z aktérů procesů a jevů, které pozoruje - nezúčastněné = pozorování, kdy pozorovatel z odstupu nezaujatě sleduje jevy v jejich přirozeném prostředí - skryté = pozorování, kdy nejsou účastníci výzkumu informování o tom, že jsou pozorováni - osobní x za pomoci technických prostředků - příklad: pozoruji, jak lidé vyhledávají v katalogu a kde mají problémy

Analýza dokumentů

- v případě, kdy se nemůžeme přímo zeptat, využíváme výpovědi z minulosti (jakýkoliv vytvořený artefakt, který nebyl primárně vytvořen pro účely našeho výzkumu) - velmi náročná metoda, ale může přinést potenciálně nejzajímavější výsledky - např. datová žurnalistika, analýza sociálních sítí, blogů nebo komentářů

Mystery shopping

Mystery shopping je metoda, pomocí které se hodnotí kvalita určité služby, respektive spokojenost uživatele s danou službou. - výzkumník postupuje při hodnocení podle předem daných scénářů a hodnotí požadovaná kritéria - nejdůležitější je jeho pocit z interakce s personálem a vůbec z celé služby - pohled na službu očima uživatele - skryté nedostatky, přednosti, slabiny - příklad: projekt MyS3 navržený přímo pro knihovny


Experiment

Jde o sledování vztahu mezi dvěma nebo více proměnnými, jehož cílem je potvrdit (verifikovat) nebo vyvrátit (falzifikovat) hypotézu. - výzkumník aktivně a úmyslně přivodí změnu situace (manipuluje s nezávisle proměnnými X) a sleduje reakci (měří změnu závisle proměnných Y) - je třeba vytvořit kontrolní skupinu (tzv. slepý vzorek), aby byl vyloučen vliv jiných než zkoumaných faktorů - experimentální skupina je podrobena vstupnímu testu (pretestu) před začátkem experimentu a závěrečnému testu (posttestu) po jeho skončení - 2 typy: - laboratorní - opakovatelný za stejných přesně stanovených a měřitelných podmínek, pracovní postup bývá detailně a přesně popsán - terénní experiment - probíhá v přirozeném prostředí, jde-li o lidské jedince, netuší, že jsou účastníky experimentu - příklad: lekce informační gramotnosti pro určitou cílovou skupinu, měření před a po

Benchmarking

Benchmarking je soustavné srovnávání a hodnocení vlastních procesů, produktů nebo služeb s obdobnými aktivitami jiných institucí, které umožňuje realistické nastavení cílů a stanovení efektivních strategií, jejichž realizace umožňuje dosažení těchto cílů. Benchmarking platí pouze pro obecní (městské) knihovny, protože jsou souměřitelné. Provozuje jej Národní knihovna od roku 2005 a umožňuje dobrovolné zapojení dalších knihoven. Výpovědní hodnota o kvalitě není úplná a neukazuje ideální efektivitu, jen srovnává existující hodnoty.

Postup benchmarkingu lze stručně shrnout do pěti základních kroků:

  • analýza vlastních výkonů a situace knihovny;
  • nalezení knihovny pro vzájemné porovnávání;
  • vzájemné srovnávání, analýza dosažených výsledků, identifikace silných a slabých stránek;
  • změny ve vlastní činnosti, využití nových postupů a získaných zkušeností;
  • měření dosažených výsledků, zjištění účinnosti změn. [5]

Return of Investment (ROI)

  • použití v českém prostředí (Tomáš Řehák)
  • měří se, zda investované finance přináší hodnotu (pro jednotlivce i celek) - veřejné instituce musí obhajovat svoji užitečnost a efektivnost. [6]


- příklad: pozoruji, jak lidé vyhledávají v katalogu a kde mají problémy

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 Kvantitativní výzkum 1 – Úvod. Blog Survio [online]. 2013 [cit. 2020-07-09]. Dostupné z: https://www.survio.com/cs/blog/serialy/kvantitativni-vyzkum-1-uvod
  2. OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. Metodologie vědecko-výzkumné činnosti. Fakulta tělesné výchovy [online]. Olomouc, 2010 [cit. 2020-07-09]. ISBN 978-80-905109–3-7 Dostupné z: http://web.ftvs.cuni.cz/hendl/metodologie/41metodologie_vedecko-vyzkumne_cinnosti.pdf
  3. VOJTÍŠEK, Petr. Výzkumné metody. Vyšší odborná škola sociálně právní [online]. Praha, 2012 [cit. 2020-07-09]. Dostupné z: http://skoly.praha.eu/files/=84121/Skripta+++V%C3%BDzkumn%C3%A9_metody.pdf
  4. FRIEDMANN, Zdeněk. Úvod do pedagogické diagnostiky. Inkluzivní škola [online]. [cit. 2020-06-30]. Dostupné z: https://www.inkluzivniskola.cz/sites/default/files/uploaded/pedag_diagnostika_0.pdf
  5. RICHTER, Vít. Benchmarking knihoven. Čtenář [online]. 2009 [cit. 2020-07-13]. Dostupné z: https://www.svkkl.cz/en/ctenar/clanek/2226
  6. DOKOUPILOVÁ, Barbora. Využití ROI vměstských knihovnách. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2018. 52 s. [cit. 2020-07-13]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/pxb1y/Dokoupilova_Barbora_Vyuziti_ROI_v_mestskych_knihovnach_BP.pdf

Doporučená literatura

  • CRESWELL, John W. Research design: qualitative, quantitative, and mixed methods approaches. 2nd ed. Thousand Oaks: Sage Publications, 2003. ISBN 0-7619-2441-8.
  • JENSEN, Klaus, ed. A Handbook of media and communication research: qualitative and quantitative methodologies. London: Routledge, 2002. ISBN 978-0-415-22514-4.
  • SILVERMAN, David. Interpreting qualitative data: methods for analysing talk, text and interaction. 3rd ed., repr. 2007. London: Sage, 2006. ISBN 1-4129-2245-3.

Související články

Typy výzkumu v informační vědě
Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace
Výzkumné metody
Experiment

Klíčová slova

výzkum, dotazování, služby knihoven, případová studie, kvalitativní výzkum, kvantitativní výzkum