|
|
(Není zobrazeno 19 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) |
Řádek 1: |
Řádek 1: |
− | {{Pracuje se}}
| + | ====Kybernetika a nová média==== |
| + | Kybernetika se zabývá takovými principy přenosu informací mezi systémem a jeho okolím (a naopak), které mají informační obsah. Zakladatelem této vědní disciplíny je Norbert Wiener, který ji začal poprvé vymezovat v 50. letech 20. století. |
| | | |
− | == Kybernetika == | + | ====Teorie systémů==== |
| + | Teorie systémů spadá pod vědní obor teoretické kybernetiky. Blíže se zaobírá teoretickým uchopením systémů jako takových, tj. nahlíží na ně z metodologického hlediska a hledá jejich společné zákonitosti. |
| | | |
− | '''Kybernetika''' je '''věda, která se zabývá principy přenosu a řízení informací v daném (živém i neživém) systému'''<ref>WIENER, Norbert. ''Kybernetika neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích''. 1. vyd. Praha: SNTL, 1960, 148 s. Řada teoretické literatury.</ref>. Kybernetika se zajímá pouze o takové vztahy mezi prvky systému a procesy, které na systém působí a kterými systém působí na okolí, a mají informační obsah. Definicí a pohledů na kybernetiku je ale obecně mnoho<ref>KLIR, George a Miroslav VALACH. ''Kybernetické modelování.'' 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1965, 355 s.</ref>.
| + | ====Teorie sítí a nová média==== |
| + | Teorie sítí zkoumá graficky (v podobě sítí) zobrazené vztahy mezi navzájem propojenými prvky systému. Pomocí zobrazení sítí je možné zkoumat například cestu, jakou se distribuují informace v systému. V 90. letech se teorie sítí rozšířila na zkoumání sociálních sítí v online prostředí Internetu. |
| | | |
− | Slovo kybernetika pochází z řeckého “kybernétés” (kormidelník). Tento pojem používal ve starověku už filozof Platón pro “vědu o řízení lodí” nebo umění řídit obecně. V roce 1843 ho užil francouzský matematik a fyzik André-Marie Ampère a polský filosof Tretnowski v pojednání ''Poměr filosofie ke kybernetice čili k umění, jak řídit národ.'' Téměř o sto let později v roce 1948 pojem kybernetika ustálil Norbert Wiener ve své knize ''Cybernetics: Or Control and Communication in the Animal and the Machine''. '''Wiener je zároveň považován za otce kybernetiky.'''
| + | Toto je rozcestník. Více informací o jednotlivých heslech najdete po rozkliknutí následujících odkazů: |
| | | |
− | Kybernetika má stejný významový základ v anglickém slově “government” ve smyslu řízení a zvládání procesů v komplexních systémech. | + | *[[Kybernetika a nová média|Kybernetika (a nová média)]] |
| + | *[[Teorie systémů]] |
| + | *[[Teorie sítí a nová média|Teorie sítí]] |
| | | |
− | === Historie ===
| + | [[Kategorie:Odpadkový koš UISK]] |
− | | |
− | Největším přínosem pro vývoj kybernetiky byl velký rozvoj přírodních věd, techniky a biologie ve 20. století. Zatímco v této době docházelo ke stále podrobnějšími zkoumání živých organismů a procesů, které se v nich odehrávají a to především ve vztahu k jejich struktuře, zároveň se podobné funkce a organizace začaly zkoumat i v neživých organismech.
| |
− | | |
− | Po vzniku prvních samočinných počítačů v 50. letech se začalo stále více ukazovat, že chování živých a neživých systémů může být analogické. Některé živé systémy (srdce, ledviny apod.) mohly být dokonce dočasně nahrazeny systémy umělými, tedy neživými. Navíc bylo potřeba si v rámci vědních disciplín poradit s nově vznikajícími stroji na zpracování informací a s pojmem informace jako takovým. Právě proto vznikl kolem roku 1955 nový obor kybernetika, který tyto domény zaštiťoval.
| |
− | | |
− | Kromě Norberta Wienera byli průkopníky kybernetiky Arturo Rosenbueth a Julian Bigelow. Tito tři spolu napsali článek ''Behavior, Purpose and Teleology'', což dle samotného Wienera dalo základ pro nový vědní obor kybernetiky.
| |
− | | |
− | ==== Wienerovo vymezení kybernetiky ====
| |
− | | |
− | Wiener vymezuje obor kybernetiky dvěma směry:
| |
− | * zkoumané objekty - živé systémy (organismy) a neživé systémy (lidmi vyroben stroje)
| |
− | * hlediska jejich definování - řízení a sdělování informace
| |
− | | |
− | Oproti Wienerově původnímu vymezení kybernetiky musíme dále počítat i například s objekty ekonomickými, sociálními a abstraktními (matematické, lingvistické a podobně). Rozšířit musíme i pole hledisek - kromě řízení a sdělování informace, je nutné brát v potaz i jejich uchování, zpracování a přenos informace.
| |
− | | |
− | ==== Rozdělení kybernetiky ====
| |
− | | |
− | * teoretická kybernetika
| |
− | * aplikovaná kybernetika
| |
− | | |
− | ==== Základní principy kybernetiky ====
| |
− | | |
− | * zpětná vazba
| |
− | * informace
| |
− | * model (modelování)
| |
− | * zákon nutné variety
| |
− | | |
− | ==== Vliv kybernetiky na další obory ====
| |
− | | |
− | Vliv kybernetiky na další vědní obory je od jejího vzniku znatelný.
| |
− | * matematika - teorie informace, teorie her, teorie automatů
| |
− | * biologie - teorie paměti, neuronové sítě, kódování informace v zárodečné buňce
| |
− | * technické disciplíny - nové způsoby sdělování informací, samoorganizzující se systémy, systémy s cílovým chováním podloženým zkušeností
| |
− | * filosofie- vztah mezi živou a neživou hmotou
| |
− | | |
− | == Teorie systému ==
| |
− | | |
− | Je vědní obor, který je součástí teoretické kybernetiky. Zabývá se zkoumáním systémů z metodologického aspektu. Základy teorie systémů položil Ludwig von Bertalanffy v letech 1949 - 1952 na základě vzniku specifických problémů při zkoumání složitých objektů napříč různými vědními obory.
| |
− | | |
− | Mezi hlavní úlohy terie systému patří zmapování a vypracování obecných modelů systému, vytvoření matematicko-logického popisného aparátu systému a sestavování dílčích teorií systému.
| |
− | | |
− | Teorie systémů se nevěnuje zkoumání zákonitostí, které jsou předmětem zkoumání speciálních vědních disciplín (fyzika, biologie, ekonomika, sociologie apod.), ale snaží se pochopit a vysvětlit principy jevů, které jsou těmto objektům společné. V moderním pojetí se teorie systémů zabývá studiem systémů (reálných, abstraktních i obecných), jejich chováním a interakcemi s okolím a jejich celkovou adaptabilností.
| |
− | | |
− | Předmětem zájmu teorie systémů tedy je výzkum mechanismů transformace vstupů, které působí z okolí systému na systém, na výstupy, jimiž systém reaguje na podněty. http://www.kip.zcu.cz/kursy/svt/svt_www/5_soubory/5_1.html
| |
− | | |
− | === Co je systém? ===
| |
− | | |
− | Systém je obecně množina elementů (prvků), které jsou mezi sebou vázány nějakým vztahem, respektive vazbou, a jako celek má tento systém vztah ke svému okolí. Systém není jen souhrnem prvků, ale těch, jejichž vzájemné vztahy vytvářejí celek.
| |
− | | |
− | Bertalanffy dokázal, že interakce mezi prvky systému jsou pro vlastnosti celku stejně důležité a že celek může vykazovat vlastnosti, které bezprostředně nevyplývají z vlastností celku.
| |
− | | |
− | === Vlastnosti systémů ===
| |
− | | |
− | Jak chování, tak struktura vyjadřují vnitřní funkční vztahy systému a obě vlastnosti spolu velmi úzce souvisí. Chování systému vyjadřuje závislost mezi okolními podněty, které působí na jeho vstup, a výstupními odezvami, které se objevují. Strukturou systému chápeme vnitřní uspořádání (strukturalizaci) prvků a jejich chování.
| |
− | | |
− | === Dělení systému ===
| |
− | | |
− | abstraktní systémy
| |
− | reálné systémy
| |
− | přírodní systémy
| |
− | | |
− | === Struktury systémů ===
| |
− | | |
− | :[[File:Screen Shot 2015-09-14 at 10.22.50.png|400px]]
| |
− | | |
− | Klasifikace systémů
| |
− | | |
− | | |
− | == Teorie sítí ==
| |
− | | |
− | === Historie ===
| |
− | | |
− | === Typy sítí ===
| |
− | * centralizovaný
| |
− | * distribuovaný
| |
− | | |
− | Bezškálová síť
| |
− | | |
− | Teorie grafů
| |
− | <references/>
| |