Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
Toto je rozcestník. Více informací o jednotlivých heslech najdete po rozkliknutí následujících odkazů:
+
====Kybernetika a nová média====
 +
Kybernetika se zabývá takovými principy přenosu informací mezi systémem a jeho okolím (a naopak), které mají informační obsah. Zakladatelem této vědní disciplíny je Norbert Wiener, který ji začal poprvé vymezovat v 50. letech 20. století.  
  
* '''[[Kybernetika a nová média|Kybernetika (a nová média)]]'''
+
====Teorie systémů====
* '''[[Teorie systémů]]'''
+
Teorie systémů spadá pod vědní obor teoretické kybernetiky. Blíže se zaobírá teoretickým uchopením systémů jako takových, tj. nahlíží na ně z metodologického hlediska a hledá jejich společné zákonitosti.
* '''[[Teorie sítí a nová média|Teorie sítí]]'''
 
  
== Teorie systémů ==
+
====Teorie sítí a nová média====
 +
Teorie sítí zkoumá graficky (v podobě sítí) zobrazené vztahy mezi navzájem propojenými prvky systému. Pomocí zobrazení sítí je možné zkoumat například cestu, jakou se distribuují informace v systému. V 90. letech se teorie sítí rozšířila na zkoumání sociálních sítí v online prostředí Internetu.
  
'''Teorie systémů''' je vědní obor, který je součástí teoretické kybernetiky. Zabývá se zkoumáním systémů z metodologického aspektu. Základy teorie systémů položil Ludwig von Bertalanffy v letech 1949 - 1952 na základě vzniku specifických problémů při zkoumání složitých objektů napříč různými vědními obory.
+
Toto je rozcestník. Více informací o jednotlivých heslech najdete po rozkliknutí následujících odkazů:
 
 
Mezi hlavní úlohy terie systému patří zmapování a vypracování obecných modelů systému, vytvoření matematicko-logického popisného aparátu systému a sestavování dílčích teorií systému. Předmětem zájmu teorie systémů tedy je výzkum mechanismů transformace vstupů, které působí z okolí systému na systém, na výstupy, jimiž systém reaguje na podněty.<ref>Dostupné z: http://www.kip.zcu.cz/kursy/svt/svt_www/5_soubory/5_1.html</ref>
 
 
 
Teorie systémů se nevěnuje zkoumání zákonitostí, které jsou předmětem zkoumání speciálních vědních disciplín (fyzika, biologie, ekonomika, sociologie apod.), ale snaží se pochopit a vysvětlit principy jevů, které jsou těmto objektům společné. V moderním pojetí se teorie systémů zabývá studiem systémů (reálných, abstraktních i obecných), jejich chováním a interakcemi s okolím a jejich celkovou adaptabilností.
 
 
 
=== Definice systému ===
 
 
 
Systém je '''množina elementů (prvků), které jsou mezi sebou vázány nějakým vztahem''', respektive vazbou, a jako celek má tento systém vztah ke svému okolí. Systém není jen souhrnem prvků, ale těch, jejichž vzájemné vztahy vytvářejí celek.
 
 
 
Bertalanffy dokázal, že interakce mezi prvky systému jsou pro vlastnosti celku stejně důležité a že celek může vykazovat vlastnosti, které bezprostředně nevyplývají z vlastností celku.
 
 
 
=== Vlastnosti systémů ===
 
 
 
Jak chování, tak struktura vyjadřují vnitřní funkční vztahy systému a obě vlastnosti spolu velmi úzce souvisí. Chování systému vyjadřuje závislost mezi okolními podněty, které působí na jeho vstup, a výstupními odezvami, které se objevují. Strukturou systému chápeme vnitřní uspořádání (strukturalizaci) prvků a jejich chování.
 
 
 
=== Dělení systémů ===
 
 
 
* '''abstraktní systémy''' jsou systémy, které jsou produktem lidského myšlení a nemají přímou analogii v reálném světě (tj. hypotézy, jazyky, vědecké systémy apod.)
 
* '''reálné systémy''' tvoří soubory materiálních objektů (tj. mechanické systémy, biologické systémy apod.)
 
* '''přírodní systémy'''jsou produktem přírody, např. živé organismy
 
* '''umělé systémy''' vznikají jako výsledek činnosti lidí
 
* '''řízené systémy''' jsou takové systémy, kde dochází k řídícímu procesu, kdy dochází k vzájemnému působení řízeného a řídícího objektu, dále je dělíme na automatizované a
 
* '''jednoduché systémy''' mají malý počet prvků stejného druhu a jednoznačné vazby mezi nimi
 
* '''složité systémy''' jsou komplexní systémy, které se vyznačují nejen složitostí vazeb, složením prvků, ale i tím, že systém je vždy řízený a nejde ho zcela formalizovat
 
* '''otevřené systémy''' s okolím reagují a navzájem se ovlivňují
 
 
 
=== Struktury systémů ===
 
 
 
:[[File:Screen Shot 2015-09-14 at 10.22.50.png|400px]]
 
 
 
== Teorie sítí ==
 
 
 
'''Teorie sítí''' spočívá ve studiu grafů jakožto reprezentací symetrických nebo asymetrických vztahů mezi diskrétními objekty. Má využití v mnoha disciplínách napříč obory - počítačová věda, ekonomie, biologie, sociologie a další. Zkoumání sítí nám může pomoci lépe pochopit například přenos, způsob distribuce a cestu informace na World Wide Webu, metabolické dráhy, logistické procesy či předvídat epidemiologické hrozby v síti kontaktů. Teorie sítí je součástí [[teorie grafů]].
 
 
 
Sítě obecně chápeme jako zobrazení vztahů a vazeb mezi prvky (nejen) v sociálním prostoru. V sítích rozlišujeme tzv. [[uzly]] a [[hrany]], které tvoří graf sítě.
 
 
 
Významnou osobností v teorii sítí je Albert-László Barabási, maďarsko-americký fyzik, který téma sítí zpracovává ve své knize ''V pavučině sítí''.<ref>BARABÁSI, Albert-László. V pavučině sítí. Vyd. 1. V Praze: Paseka, 2005, 274 s. Fénix (Paseka). ISBN 80-718-5751-3.</ref>
 
 
 
==== Sedm mostů města Královce ====
 
 
 
Matematickou hádanku, kterou vyřešil Leonard Euler v 18. století, považujeme za první problém vyřešený pomocí teorií sítí. Hádanka zněla, za je možné všechny mosty přejít takovým způsobem, aby člověk vstoupil na každý most pouze jednou. Euler jako první dokázal, že to není možné, graf totiž nelze přejít tzv. [[eulerovským tahem]].
 
 
 
[[File:konigsberg.jpg|400px]]
 
 
 
==== Šest stupňů odloučení ====
 
 
 
Též známé jako six degrees of separation je teorie, která říká, že se všichni lidé na planetě znají přes šest navzájem se propojených lidí. Teorie pochází z experimentu sociologa Stanleyho Milgrama, který v roce 1967 provedl pokus tzv. "[[malého světa]]".
 
 
 
=== Teorie sítí a nová média ===
 
  
Vznik analýz sociálních sítí (tedy social network analysis, pro potřeby dalšího textu dále jen jako SNA) se datuje do 70. let minulého století. O něco později, v polovině 90. let, výzkum sítí řeší otázku aktérství. V počátečních pracích se výzkumníci zajímali jen o dva typy aktérů – ti byli buď lidští, nebo se jednalo o jejich skupinové abstrakce. Ke změně však došlo, když mezi „uzly“ sítí byly zahrnuty i koncepty, kategorie a narativy. Kromě "obyčejné" sociální sítě se začaly řešit tzv. silné a slabé vazby, konektivita uzlů a celkový kontext, který uzly a vazby propojuje. <ref>Dostupné z: http://www.kip.zcu.cz/kursy/svt/svt_www/5_soubory/5_1.html</ref>
+
*[[Kybernetika a nová média|Kybernetika (a nová média)]]
 +
*[[Teorie systémů]]
 +
*[[Teorie sítí a nová média|Teorie sítí]]
  
==== Reference & seznam použité literatury ====
+
[[Kategorie:Odpadkový koš UISK]]
<references/>
 

Aktuální verze z 22. 9. 2020, 17:06

Kybernetika a nová média

Kybernetika se zabývá takovými principy přenosu informací mezi systémem a jeho okolím (a naopak), které mají informační obsah. Zakladatelem této vědní disciplíny je Norbert Wiener, který ji začal poprvé vymezovat v 50. letech 20. století.

Teorie systémů

Teorie systémů spadá pod vědní obor teoretické kybernetiky. Blíže se zaobírá teoretickým uchopením systémů jako takových, tj. nahlíží na ně z metodologického hlediska a hledá jejich společné zákonitosti.

Teorie sítí a nová média

Teorie sítí zkoumá graficky (v podobě sítí) zobrazené vztahy mezi navzájem propojenými prvky systému. Pomocí zobrazení sítí je možné zkoumat například cestu, jakou se distribuují informace v systému. V 90. letech se teorie sítí rozšířila na zkoumání sociálních sítí v online prostředí Internetu.

Toto je rozcestník. Více informací o jednotlivých heslech najdete po rozkliknutí následujících odkazů: