Mapka lokality el-Lišt

Pyramidový komplex Amenemheta I.

  • Název pyramidy: Místa (kultu) Amenemhetova zjevování se v záři
  • Název zádušního chrámu: Velebná je Amenemhetova krása

Archeologické výzkumy

  • 1882 Gaston Maspero
  • 1894-95 francouzská expedice, kterou vedli Gustave Jéquier a Joseph Étienne Paul Gautier
  • 1902-34 expedice Metropolitního muzea v NY, kterou vedli Albert Morton Lythgoe a Arthur Cruttenden Mace
Plán pyramidového komplexu Amenemheta I.

Pyramidový komplex

Celý komplex vychází z tradice Staré říše. Vchod se nachází na severní straně, kde stávala také tzv. severní kaple s nepravými dveřmi. Odtud vedla sestupná chodba do samotná pohřební komory, která je však dnes zaplavena spodní vodou. Ze Staré říše ovšem nebyly převzaty pouze idee, ale i některé stavební bloky, například ve vstupní chodbě. Na východní straně pyramidy stál zádušní chrám, ze kterého zůstalo dochováno velmi málo, nalezen tu však byl fragment nepravých dveří a žulový oltář. Pyramida i chrám byly obehnány dvěmi ohradními zdmi, mezi nimi se pak nacházely hrobky rodinných příslušníků, královen a úředníků, u jihovýchodního nároží ležela hrobka vezíra Antefikera. Součástí komplexu byla také satelitní pyramida, která později mizí.[1]

Pyramidový komplex Senusreta I.

  • Název pyramidy: Senusret shlíží na Obě země
  • Název zádušního chrámu: Sjednocena jsou místa Senusretova (kultu)

Archeologické výzkumy

  • 1894-95 francouzská expedice, kterou vedli Gustave Jéquier a Joseph Étienne Paul Gautier
  • 1902-34 expedice Metropolitního muzea v NY, kterou vedli Albert Morton Lythgoe, Ambrose Lansing a Arthur Cruttenden Mace
  • 1984-87 expedice Metropolitního muzea v NY, kterou vedl Dieter Arnold
Plán pyramidového komplexu Senusreta I.

Pyramida a vnitřní ohradní zeď

Senusret si pro svůj pyramidový komplex zvolil místo jižně od komplexu svého otce. Do pyramidy se vstupovalo tradičně ze severní strany, kde stála také kaple. Samotné podzemí je ale, stejně jako u pyramidy Amenemheta I., zatopeno spodní vodou. Rysem, který převzal Senusret od svého otce, bylo postavení dvou ohradních zdí. Vnitřní ohradní zeď (zahrnující nejužší prostor vlastní pyramidy, kultovní pyramidu a západní část zádušního chrámu) je postavena z vápencových bloků a byla zdobena pravidelně rozmístěnými panely s výzdobou ve vysokém reliéfu. Na jejich spodní části byla zobrazena božstva plodnosti a v horní části byl serech s Horovým jménem panovníka Anchmesut a k tomu střídavě trůnní jméno Cheperkare nebo rodné jméno Senusret.[2][3]

V jihovýchodní části vnitřního dvora stála malá kultovní pyramida pro panovníkovo ka. Nalézaly se v ní svě komory, dle Arnolda mohla jedna sloužit pro uložení sochy panovníkova ka a druhá pro uložení kanopické skříňky.

Vnější ohradní zeď a vzestupná cesta

Vnější ohradní zeď obklopovala hrobky členů královské rodiny, celkem 9 malých pyramidových komplexů, které mají vlastní ohradní zdi. Mezi nimi se podařilo se identifikovat komplexy princezny Itakajety a také královny Nofrety I., dcery Amenemheta I. a manželky Senusreta I., která byla první královnou, jež své jméno psala do kartuše.[4]

Vzestupná cesta vedoucí od údolního chrámu (který nebyl zkoumán) byla zastřešená a obsahovala niky, ve kterých pravděpodobně stály usirovské sochy panovníka, střídavě s červenou a bílou korunou.

Zádušní chrám

Zádušní chrám je vnitřní ohradní zdí rozdělen na dvě části. Charakteristickým rysem je značné zredukování počtu skladů oproti starším pyramidovým komplexům. Východní část chrámu se skládá z dlouhé vstupní síně a otevřeného sloupového dvora. Západní část pak kromě množství skladištních prostor sestává z kaple s pěti nikami, kde byl nalezen zlomek podstavce a chodidel stojící sochy panovníka, a tzv. antichambre carrée, kde se v dlažbě dochoval základový blok z červené žuly, na kterém byl patrný otisk dvanáctistvolového sloupu (dříve doloženy sloupy oktogonální či válcovité) a obětní síně.[2]

"cachette"

Zajímavý nález učinil roku 1884 Gautier, který pod dlažbou pyramidového dvora severně od zádušního chrámu nalezl 10 vápencových soch sedícího Senusreta v nadživotní velikosti, některé z nich nebyly nedokončeny. Archeologové předkládají dvě možná vysvětlení. Sochy mohly stát v otevřeném pilířovém dvoře chrámu, odkud byly v hyksóské době odneseny a ukryty, dle Dietera Arnolda však sochy stály původně v nikách vzestupné cesty, později však byly nahrazeny sochami usirovskými a tyto původní pak byly pietně pohřbeny.[1]

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 Verner, M. 2008: Pyramidy. Praha.
  2. 2,0 2,1 Arnold, D. 1988: The Pyramid of Senwosret I. New York.
  3. Bard, K. A. 1999: Encyclopedia of the Archaeology of Ancient Egypt. London – New York.
  4. Arnold, D. 1992: The Pyramid Complex of Senwosret I. New York.