Linux: Porovnání verzí

(Přidána literatura do zdrojů)
Řádek 46: Řádek 46:
 
=== Použitá literatura ===
 
=== Použitá literatura ===
 
* LUCKÝ, Jakub. ''Ubuntu: Příručka uživatele Linuxu''. 1. Computer Press, 2008. ISBN 978-80-251-1900-6.
 
* LUCKÝ, Jakub. ''Ubuntu: Příručka uživatele Linuxu''. 1. Computer Press, 2008. ISBN 978-80-251-1900-6.
 +
*BEDNÁŘ, Vojtěch. Linux na firemním PC: možnosti, rizika, cena. Praha: BEN - technická literatura, 2007. ISBN 978-807-3002-251.
 +
*SCHRODER, Carla. Linux: kuchařka administrátora sítě. Brno: Computer Press, 2009. ISBN 978-802-5124-079.
  
 
=== Klíčová slova ===
 
=== Klíčová slova ===

Verze z 11. 12. 2018, 14:10

Linux, přesněji GNU/Linux, je řada svobodných operačních systémů, které spojuje jádro – Linux, na kterém jsou vystavěny další vrstvy operačního systému. Ty se od sebe často i výrazně liší a tvoří tak různé Linux distribuce.

Historie Linuxu

Za duchovní otce GNU/Linuxu můžeme považovat Richarda Stallmana a Linuse Torvaldse. Stallman jako první přišel s myšlenkou vytvoření svobodného operačního systému, který by byl založen na UNIXu.

UNIX byl původně navržen pro velmi výkonné počítače. Existoval v mnoha různých verzích, které spolu nebyly navzájem kompatibilní. To, spolu s vysokou pořizovací cenou systému a velkých požadavků na výpočetní výkon si vyžádalo trvalou kritiku z řad uživatelů. Proto Stallman roku 1983 představil myšlenku na operační systém GNU (znamenající "GNU's not UNIX", tedy "GNU není UNIX"), na jehož tvorbě se měla podílet a podílela veřejnost (z řad programátorů).

Hlavním problémem, s kterým se projekt od začátku potýkal, byla neexistence stabilního jádra, které by tvořilo základ nově vznikajícího OS. Tento problém vyřešil až začátkem 90. let švédský programátor Linus Torvalds, který vytvořil systém Linux (kde první část názvu tvoří jeho křestní jméno a X na konci odkazuje na UNIX systémy). První verze GNU/Linux vychází roku 1994.

Licence a OpenSource

Linux je od počátku své existence šířený jako open source software. Tedy je možné jej bezplatně stáhnout a upravovat. Mnohé distribuce jsou složeny výhradně z open source a je možné je tedy kompletně celé zdarma stáhnout z internetu. Vedle nich existují ale i distribuce komerční, za které je nutné zaplatit a které obvykle obsahují i placený software. Konkrétní licenční podmínky bývají vždy v textovém souboru přiloženém k distribuci, který po instalaci OS zůstane uložený disku.

Jádro

Linuxové jádro je koncipováno jako jednolitá část kódu s podporou načítání externích modulů. Toho se využívá ke zvýšení stability, urychlení běhu jádra, zmenšení velikosti samotného jádra a zmenšení paměťových nároků. Linuxové jádro umožňuje spouštět současně více úloh. Každá úloha se může skládat z jednoho nebo více procesů a každý proces může mít jeden nebo více podprocesů. Operační systémy, které umožňují běh více procesů a podprocesů zároveň jsou schopny využít i vícejádrové počítače a výrazně tak zefektivnit práci uživatele. Jádro Linuxu umožňuje obsluhu systému více uživateli. Jednotlivé uživatelské účty jsou chráněny před před neoprávněným přístupem autentizace (např. jménem a heslem). Uživatelé mohou mít přidělena v rámci systému různá práva.

Distribuce

Linux je sám o sobě pouze jádrem operačního systému, které je třeba doplnit o další programy. Ty jsou, ať už se jedná o aplikace nebo systémové nástroje, které zajišťují chod systému, dostupné na internetu ve formě zdrojových kódů. Pro zjednodušení lze stáhnout také tak zvané distribuce, v nichž byl všechen tento software již převeden do podoby spustitelných souborů, které mimo jádra nainstalují i všechny ostatní potřebné systémové nástroje a aplikace a připraví tak počítač s OS Linux k okamžitému použití. Distribuce sestavují jednotlivci, týmy dobrovolníků, ale i komerční společnosti. Jednotlivé distribuce se od sebe mohou výrazně lišit podle toho, pro jakou cílovou skupinu jsou určeny.

Využití

Linux je velmi rozšířený na internetové a intranetové servery. Často jej využívají superpočítače. Pomalu proniká i do podnikové sféry a často jej používají i domácí počítače. V této oblasti je ale jeho další šíření zbrzděno tím, že mnohý software v této oblasti používaný je určený výhradně pro systém Windows.

Kompatibilita s programy pro MS Windows

Pro běžné aplikace určené pro Microsoft Windows již dnes existuje s Linuxem kompatibilní alternativa. Nicméně je k dispozici celá řada různých emulátorů umožňujících využívat programy psané pro Windows. Nejznámějším z nich je beze sporu Wine, který je zdarma stažitelný z internetu, nebo Cadega, která se specializuje především na běh her napsaných pro MS Windows.

Zajímavé portály a další informace

Odkazy

Reference


Použitá literatura

  • LUCKÝ, Jakub. Ubuntu: Příručka uživatele Linuxu. 1. Computer Press, 2008. ISBN 978-80-251-1900-6.
  • BEDNÁŘ, Vojtěch. Linux na firemním PC: možnosti, rizika, cena. Praha: BEN - technická literatura, 2007. ISBN 978-807-3002-251.
  • SCHRODER, Carla. Linux: kuchařka administrátora sítě. Brno: Computer Press, 2009. ISBN 978-802-5124-079.

Klíčová slova

operační systém, linux