Měření výkonnosti a kvality v knihovnách: Porovnání verzí

Řádek 20: Řádek 20:
 
4) analýza dat,
 
4) analýza dat,
 
5) aplikace změn.
 
5) aplikace změn.
Benchmarking knihoven je obdoba německého BIX (Bibliotheksindex), databáze
+
Benchmarking knihoven je obdoba německého BIX (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonů v knihovnách. 
  
 
=== Analýza SWOT ===
 
=== Analýza SWOT ===
 +
SWOT je zkratka z angličtiny, kde S = Strengths (silné stránky), W = Weaknesses (slabé stránky), O = Opportunities (příležitosti), T = Threats (hrozby).  Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá organizaci rozebrat a zhodnotit její současný stav a současné situace jejího okolí. Cílem SWAT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se vyobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z částí symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.
 +
=== Balanced Scorecard (BSC) ===
 +
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku, byla poprvé publikována v roce 1992 pány Robertem S. Kaplan a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv:
 +
1) finanční,
 +
2) zákaznická,
 +
3) interní procesy
 +
4) učení a růst.
 +
 +
=== Analýza logů ===
  
  

Verze z 25. 12. 2017, 17:29

Měření kvality a výkonnosti knihoven v České republice i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti uživatelů s danou knihovnou. CITACE!!!Měření výkonnosti je definováno jako "vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti".CITACE!!!! Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit a jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky mají apod. V mnohém napomáhá měření kvality a výkonnosti i výpočetní technika, s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná data.!!!ODKAZ Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat NIPOS.ODKAZ!!! Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat a také definic zkoumaných indikátorů.


Standardy pro knihovny

Normy

Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v jakékoli knihovně. Statistickou částí se zabývá norma ISO-2789:2013 ODKAZ!!, která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocení dat a sledování efektivity knihovny slouží norma ISO 11620:2014 ODKAZ!!!. Upozorňuje, že je třeba respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.

Standard VKIS

Standard pro veřejné knihovnické a informační služby stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb. ODKAZ STANDARD!! Vymezuje několik kategorií jako provozní doba, umístění a dostupnost knihovny, webová prezezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat pro dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.

Metody měření kvality a výkonu

Total Quality Management (TQM)

Jedná se o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků organizace. Podle ISO znamená TQM následující: „TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“ ODKAZ ISO: https://managementmania.com/cs/total-quality-management...

Benchmarking

Jedná se o metodu poskytující standardy pro porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven ODKAZ, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu Petera Brophyho ODKAZ (Benchmarking) v pěti základních krocích: 1) plánování, 2) hledání partnerů, 3) sběr dat, 4) analýza dat, 5) aplikace změn. Benchmarking knihoven je obdoba německého BIX (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonů v knihovnách.

Analýza SWOT

SWOT je zkratka z angličtiny, kde S = Strengths (silné stránky), W = Weaknesses (slabé stránky), O = Opportunities (příležitosti), T = Threats (hrozby). Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá organizaci rozebrat a zhodnotit její současný stav a současné situace jejího okolí. Cílem SWAT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se vyobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z částí symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.

Balanced Scorecard (BSC)

Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku, byla poprvé publikována v roce 1992 pány Robertem S. Kaplan a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv: 1) finanční, 2) zákaznická, 3) interní procesy 4) učení a růst.

Analýza logů

Reference

PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch

Zdroj

  • Článek vychází ze:

PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.

Použitá literatura

KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.

Klíčová slova

knihovna, měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách

Související články

Standard veřejných knihovnických a informačních služeb
Typy výzkumu v informační vědě
Výzkumné metody