Měření výkonnosti a kvality v knihovnách: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
<br /> <br />  
+
<br />
'''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti uživatelů s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako "vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti". <ref name="měření">PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch</ref><br /> Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit a jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky mají apod. V mnohém napomáhá měření kvality a výkonnosti i výpočetní technika, s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná data.!!!ODKAZ Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat NIPOS.ODKAZ!!! Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat a také definic zkoumaných indikátorů.
+
'''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti uživatelů s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako "''vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti''". <ref name="měření">PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch</ref><br /> Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit a jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky mají apod. V mnohém napomáhá měření kvality a výkonnosti i výpočetní technika, s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná data. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS].<ref><i>NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS</i> [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88</ref> Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat a také definic zkoumaných indikátorů.
 
<br />
 
<br />
  
Řádek 7: Řádek 7:
 
=== Normy ===
 
=== Normy ===
  
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v jakékoli knihovně. Statistickou částí se zabývá norma ISO-2789:2013 ODKAZ!!, která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocení dat a sledování efektivity knihovny slouží norma ISO 11620:2014 ODKAZ!!!. Upozorňuje, že je třeba respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.
+
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v jakékoli knihovně. Statistickou částí se zabývá norma [https://www.iso.org/standard/60680.html ISO-2789:2013], která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocení dat a sledování efektivity knihovny slouží norma ISO [https://www.iso.org/standard/56755.html 11620:2014]. Upozorňuje, že je třeba respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.
 
<br />
 
<br />
  
 
=== Standard VKIS ===
 
=== Standard VKIS ===
  
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb. ODKAZ STANDARD!! Vymezuje několik kategorií jako provozní doba, umístění a dostupnost knihovny, webová prezezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat pro dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.
+
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb.<ref name="standard">[https://wikisofia.cz/wiki/Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb#Extern.C3.AD_odkazy:] [online]. [cit. 25. 12. 2017].</ref> Vymezuje několik kategorií jako provozní doba, umístění a dostupnost knihovny, webová prezezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat pro dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.
 
<br />
 
<br />
  

Verze z 25. 12. 2017, 21:12


Měření výkonnosti a kvality v knihovnách České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti uživatelů s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako "vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti". [1]
Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit a jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky mají apod. V mnohém napomáhá měření kvality a výkonnosti i výpočetní technika, s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná data. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat NIPOS.[2] Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat a také definic zkoumaných indikátorů.

Standardy pro knihovny

Normy

Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v jakékoli knihovně. Statistickou částí se zabývá norma ISO-2789:2013, která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocení dat a sledování efektivity knihovny slouží norma ISO 11620:2014. Upozorňuje, že je třeba respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.

Standard VKIS

Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb.[3] Vymezuje několik kategorií jako provozní doba, umístění a dostupnost knihovny, webová prezezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat pro dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.

Metody měření kvality a výkonu

Total Quality Management (TQM)

Jedná se o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků organizace. Podle ISO znamená TQM následující: „TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“ ODKAZ ISO: https://managementmania.com/cs/total-quality-management...

Benchmarking

Jedná se o metodu poskytující standardy pro porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven ODKAZ, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu Petera Brophyho ODKAZ (Benchmarking) v pěti základních krocích:
1) plánování,
2) hledání partnerů,
3) sběr dat,
4) analýza dat,
5) aplikace změn.

Benchmarking knihoven je obdoba německého BIX (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonů v knihovnách.

Analýza SWOT

SWOT je zkratka z angličtiny, kde S = Strengths (silné stránky), W = Weaknesses (slabé stránky), O = Opportunities (příležitosti), T = Threats (hrozby). Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá organizaci rozebrat a zhodnotit její současný stav a současné situace jejího okolí. Cílem SWAT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se vyobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z částí symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.

Balanced Scorecard (BSC)

Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku, byla poprvé publikována v roce 1992 pány Robertem S. Kaplan a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv:
1) finanční,
2) zákaznická,
3) interní procesy
4) učení a růst.

Analýza logů

Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace má nějaké své webové stránky a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou. Pojmem "log" označujeme soubory se záznamem informacemi o své činnosti a analýzou jejich zpracování. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože "monitorují", jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají a další.

Zdroj

  • Článek vychází ze:

PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.

Reference

  1. PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch
  2. NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88
  3. [1] [online]. [cit. 25. 12. 2017].

PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch

Použitá literatura

KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.

Klíčová slova

knihovna, měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách

Související články

Standard veřejných knihovnických a informačních služeb
Typy výzkumu v informační vědě
Výzkumné metody