Makatonský slovník

Makatonský slovník

Makaton je nonverbální komunikační systém, který využívá jednoduché znaky doplněné symboly a mluvenou řečí. Znaky byly původně přejaty ze znakového jazyka neslyšících ve Velké Británii.

Vznik

Makatonský slovník byl vytvořen britskou logopedkou Margaret Walker a jejími spolupracovníky v 70. letech 19. století. Původně měl sloužit hlavně k umožnění komunikace neslyšícím osobám žijícím v nemocnici nebo dětem s poruchami autistického spektra či mentálním postižením. [1] Název tvoří první slabiky jmen tvůrců tohoto systému MA-rgaret Walker, KA-thy Johnson a TON-y Cornforth.[2]

Alternativní a augmentativní komunikace (AAK)

Makaton se řadí mezi systémy alternativní a augmentativní komunikace, jejímž cílem je kompenzace projevů závažných komunikačních poruch těžce postižených osob. Augmentativní komunikační systémy umožňují podporu a případný rozvoj již existujících komunikačních schopností. Alternativní komunikační systémy nahrazují mluvenou řeč.

V případě Makatonu se jedná o systém AAK nevyžadující pomůcky. Mimo něj sem spadá také vokalizace s komunikačním záměrem, znak do řeči, prstová abeceda, Lormova abeceda nebo i znakový jazyk. Dalšími systémy AAK jsou například Bliss systém, piktogramy, Výměnný obrázkový komunikační systém, sociální čtení aj.[3]

Slovník

Makatonský slovník tvoří 350 slov, na rozdíl od znakového jazyka jsou využívána pouze klíčová slova, nikoli celé věty. Slovník je členěn na 8 stupňů podle náročnosti, existuje také 9. stupeň, přídavný slovník. [1] Znaky každá země upraví a standardizuje zpravidla ze svého znakového jazyka, kromě řeči jsou doplněny i symboly. Již individuálně je třeba posoudit, kterým projevům dává uživatel Makatonu přednost – znaku a řeči nebo znaku, řeči i symbolům.[4] Při komunikaci se začíná několika základními znaky, postupně se slovník rozšiřuje. Symboly jsou často (hlavně ze začátku) využívány spolu se znaky a mluvenou řečí. Využívají další smysl uživatele. Stejně jako znaky i symboly je třeba upravit pro dané kulturní prostředí.[5]

Využití

Kubová[5] uvádí tyto hlavní důvody využití makatonu:

  • Pomoc k porozumění
  • Pomůcka vývoje vyjadřování
  • Podpora nesrozumitelné řeči
  • Základ komunikace s osobou se závažným postižením
  • Zraková podpora pro osoby se závažnými poruchami učení
  • Dočasná komunikace při přechodných potížích v dorozumívání
  • Podpora řeči malých dětí se stavy a syndromy souvisejícími s řečovými potížemi

Využívají jej hlavně osoby s mentálním nebo těžkým tělesným postižením, s poruchou autistického spektra (PAS), děti se sluchovou vadou nebo problémy s artikulací, ale i dospělé osoby po úrazech mozku.[2]

Výuka

Probíhá na formální a neformální rovině. Je důležité, aby se do používání Makatonského slovníku zapojilo co nejvíce lidí z okolí dané osoby. Tím se rozšíří prostředí ve kterém může komunikovat a zároveň může procvičovat nově osvojené znaky.[5]

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 CHARVÁTOVÁ, Olga. Vliv alternativní a augmentativní komunikace na edukaci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami: The influence of the alternative and augmentative communication on the education of persons with special educational requirements. 2009, 37s. (56 142), 17s. obr.příloh.
  2. 2,0 2,1 MARTINA, fraňková. Aplikace systémů AAK u dětí s narušenou komunikační schopností. Brno, 2010, 83 s.
  3. MELZEROVÁ, Marie. Využívání alternativní a augmentativní komunikace v ústavech sociální péče Ústeckého kraje. 2007, 121 s., 9 s. přílohy. Diplomové práce. Univerzita Palackého, Katedra speciální pedagogiky. Vedoucí práce Oldřich Müller.
  4. KLENKOVÁ, Jiřina. Logopedie: narušení komunikační schopnosti, logopedická prevence, logopedická intervence v ČR, příklady z praxe. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 224 s. ISBN 80-247-1110-9.
  5. 5,0 5,1 5,2 KUBOVÁ, Libuše. Alternativní komunikace, cesta ke vzdělávání těžce zdravotně postižených dětí. Praha: Tech-market, 1996, 45 s., 17 l. obr. příl. ISBN 8090213413.