Mentuhotep III.: Porovnání verzí

Řádek 15: Řádek 15:
  
 
<references/>
 
<references/>
[[Kategorie: Egyptologie|Střední říše|11. dynastie]]
+
[[Kategorie:Panovníci Střední říše]]

Verze z 21. 1. 2015, 16:48

Mentuhotep III. Sanchkare, nástupce Mentuhotepa II. vládl jako druhý panovník 11. dynastie. Za jeho vlády se země politicky i hospodářsky stabilizovala.

Stavební aktivity

Pravděpodobně jediný syn Mentuhotepa II. byl aktivním stavitelem. Postavil cihlový chrám na Thovtově hoře na thébském západním břehu, kde nacházíme nejstarší dochované příklady pylonů. Vedle chrámu stála tzv. západní stavba v podobě trojité svatyně, která měla pravděpodobně kultovní význam. Stejnou podobu měla i svatyně v Medínit Habú a můžeme tak tento typ architektury považovat za předzvěst pozdějších chrámů „rodinných triád“ z 18. dynastie.[1] Doklady stavebních aktivit známe také z Armantu, Elefantiny a dalších lokalit. V chrámu v Todu nacházíme reliéfní výzdobu tohoto panovníka, která je velmi jemná a propracovaná. Dobu Mentuhotepa III. tak můžeme považovat za vrchol reliéfního sochařství Střední říše. Kromě chrámů stavěl Mentuhotep také opevnění ve východní deltě a snažil se tak zabezpečit hranici Egypta.[1]

Výprava do Puntu

V 8. roce vlády vyslal výpravu do Puntu pro kadidlo a další suroviny, a stal se tak prvním panovníkem Střední říše, který zamířil do těchto míst. Výprava, kterou vedl úředník jménem Henenu a která čítala asi 3000 mužů, putovala přes Wádí Hammámát, jak dokládají zde nalezené nápisy.[2][3] Víme také, že cestou přes východní poušť bylo vyhloubeno asi 12 studen[4].

Hrobka

Za hrobku Mentuhotepa III. bývají považovány zbytky velké nedokončené hrobky daleko komplexu panovníkova předchůdce v Dér el-Bahrí.[5] Nedávné výzkumy však ukazují, že komplex mohl být možná plánován spíše pro Amenemheta I. na počátku jeho vlády před přesunem do nového hlavního města[4]. Jeho architektura nicméně mohla být inspirací pro stavbu hrobek typu bab na počátku 18. dyn.[1]

  1. 1,0 1,1 1,2 Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.
  2. Bard, K. A. 1999: Encyclopedia of the Archaeology of Ancient Egypt. London – New York.
  3. Couyat, J. - Montet, P. 1912: Les inscriptions hieroglyphiques et hieratique du Ouadi Hammamat. Cairo.
  4. 4,0 4,1 Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.
  5. Bareš, L. - Vachala, B. – Verner, M. 2007: Encyklopedie starověkého Egypta. Praha.