Metadatové formáty v dokumentografických systémech, charakteristika dvou vybraných zástupců dle volby studenta.: Porovnání verzí

Řádek 41: Řádek 41:
 
*'''Rozšiřitelnost:''' Dublin Core poskytuje ekonomickou alternativu k podrobnějšímu a složitějšímu modelu popisu, jakým je katalogizace v plném MARC formátu (běžná ve světě knihoven). Navíc v sobě zahrnuje užitečnou flexibilitu a rozšiřitelnost pro kódování struktury a komplikovanější sémantiku, které jsou vlastní bohatším standardům popisu.
 
*'''Rozšiřitelnost:''' Dublin Core poskytuje ekonomickou alternativu k podrobnějšímu a složitějšímu modelu popisu, jakým je katalogizace v plném MARC formátu (běžná ve světě knihoven). Navíc v sobě zahrnuje užitečnou flexibilitu a rozšiřitelnost pro kódování struktury a komplikovanější sémantiku, které jsou vlastní bohatším standardům popisu.
 
*'''Modularita metadat v prostředí WWW:''' Různorodost potřeb metadat na Webu vyžaduje infrastrukturu, která podporuje koexistenci vzájemně se doplňujících, samostatně udržovaných souborů metadat. Konsorcium World Wide Web (W3C) začalo s implementací architektury pro metadata pro Web; na podporu rozdílných potřeb metadat pro dodavatele a poskytovatele informací je navrhnutý Rámec popisu zdrojů (Resource description Framework, či RDF). Zástupci iniciativy Dublin Core jsou aktivně zapojeni ve vývoji této architektury a vytvářejí tak digitálním knihovnám perspektivu ovlivnit důležitou složku infrastruktury Webu.
 
*'''Modularita metadat v prostředí WWW:''' Různorodost potřeb metadat na Webu vyžaduje infrastrukturu, která podporuje koexistenci vzájemně se doplňujících, samostatně udržovaných souborů metadat. Konsorcium World Wide Web (W3C) začalo s implementací architektury pro metadata pro Web; na podporu rozdílných potřeb metadat pro dodavatele a poskytovatele informací je navrhnutý Rámec popisu zdrojů (Resource description Framework, či RDF). Zástupci iniciativy Dublin Core jsou aktivně zapojeni ve vývoji této architektury a vytvářejí tak digitálním knihovnám perspektivu ovlivnit důležitou složku infrastruktury Webu.
*'''Modifikovatelnost:''' každý prvek v Dublin Core má definici, která by měla být naprosto jasná. Je také ovšem nutné, aby definice prvků uspokojovaly potřeby rozdílných komunit. Tento cíl se dá splnit umožněním modifikovat každý prvek Dublin Core libovolným kvalifikátorem: když není kvalifikátor přítomen, prvek má svůj všeobecně chápaný význam; jinak je definice prvku modifikována hodnotou kvalifikátoru
+
*'''Modifikovatelnost:''' každý prvek v Dublin Core má definici, která by měla být naprosto jasná. Je také ovšem nutné, aby definice prvků uspokojovaly potřeby rozdílných komunit. Tento cíl se dá splnit umožněním modifikovat každý prvek Dublin Core libovolným kvalifikátorem: když není kvalifikátor přítomen, prvek má svůj všeobecně chápaný význam; jinak je definice prvku modifikována hodnotou kvalifikátoru. <ref>SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: Beck, 2001. ISBN 80-7179-409-0.</ref>
  
 
Prvky
 
Prvky

Verze z 24. 3. 2020, 12:33

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg

Metadata

Tento termín vznikl ve 2. pol. 20. stol. v kontextu počítačové komunikace informací. Jsou to strukturovaná data, která nesou informace o primárních objektech. Data, která nějakým způsobem popisují ty základní digitální objekty, které jsou v repositářích nebo v digitálních knihovnách uloženy, s tím, že mohou být různého charakteru. Hovoříme o nich od chvíle organizace informačních zdrojů.

K čemu jsou nám metadata v praxi?

Význam metadat roste v době exploze digitálního obsahu. Pomáhají nejen při řízení databází, kde popisují jejich strukturu, vlastnosti či umístění, ale uživatelům pomáhají zlepšovat vyhledávání, orientaci, třídění či pochopení. Pomáhají obsah dokumentovat a srozumitelně uchovávat v průběhu času a data trvale a přenositelně z člověka na člověka využívat.

Pro správu metadat existují specializované nástroje a metadatový software. Aby mohly organizace nebo aplikace mezi sebou data měnit nebo sdílet, je důležité, aby byly v souladu s normami a standardy metadat. Ty sjednocují strukturu, sémantiku i syntaxi metadat. ještě více toto funguje pro data na webu, kde se díky využití metadat hovoří o tzv. sémantickém webu. [1]

Dělení:

Popisná

  • reprezentují atributy zdrojů
  • slouží k identifikaci, odlišení verzí, vyhledávání, výběru
  • např. tvůrce, název, vydavatel, rok
  • příklady: Dublin Core, MODS, MADS, NUŠL, EVSKP (elektronické vysokoškolské kvalifikační práce v ČR), NUŠL (používá prvky z formátu Dublin Core)

Administrativní

  • slouží k řízní a správě (slouží profesionálům)
  • např. lokalizace, vznik a poslední modifikace, okolnosti digtalizace, elektronický podpis, práva přístupu

Strukturální

  • slouží k vnitřní organizaci objektu (nebo struktura a vazby dílčích objektů)
  • nezbytná pro zpřístupnění, pro správné zobrazení a navigaci, významná pro LTP
  • příklady: METS, PREMIS, MIX

Dublin Core

Metadata Dublin Core, známá jako DC, jsou pravděpodobně nejznámějším metadatovým schématem. Formát vznikl v roce 1995 v Dublinu v Ohiu. Původně obsahoval třináct prvků, dnes čítá prvků patnáct. Každý prvek je možné specifikovat pomocí kvalifikátoru. Používají se kvalifikátory dvojího typu - kvalifikátor zpřesňující význam celého prvku a schéma zápisu (obvykle všeobecně známé schéma) (DCMI, 2000). Tabulka 1 shrnuje základní prvky Dublin Core a uvádí kvalifikátory, které se s těmito prvky používají.[2]

Je to soubor metadatových prvků, jehož záměrem je usnadnit vyhledávání elektronických zdrojů. Původně byl vytvořen jako popis zdrojů na WWW sestavený přímo autorem, postupně ale zaujal instituce zabývající se formálním zpracováním zdrojů, jako jsou muzea, knihovny, vládní agentury a komerční organizace.

Vedení Dublin Core sídlí ve Spojených státech, konkrétně v OCLC ve státě Ohio v Úřadu pro výzkum a speciální dokumenty. Struktura Dublin Core je v současnosti používána ve 20 zemích Severní Ameriky, Evropy, Asie a Austrálie a počet zemí se postupně zvyšuje. [3]

Mezi jeho hlavní charakteristiky patří:

  • Jednoduchost: záměrem Dublin Core je použitelnost jak pro laiky, tak pro specialisty v oblasti popisu dokumentů. Většina prvků má všeobecně srozumitelnou sémantiku, která odpovídá přibližně jednoduchému knihhovnímu katalogizačnímu záznamu.
  • Sémantická interoperabilita: různorodé modely popisu blokují v prostředí Internetu možnost vyhledávání napříč vědními obory. Prosazování všeobecně srozumitelného souboru deskriptorů, které umožní unifikovat ostatní standardy pro určování obsahu dat zvyšuje možnost sémantické interoperability mezi různými systémy v rozdílných oborech.
  • Mezinárodní konsensus: uvědomění si mezinárodního dosahu zpřístupňování zdrojů na Webu je rozhodujícím momentem pro vývoj efektivní infrastruktury pro zpřístupňování elektronických zdrojů v prostředí globální informační sítě. Dublin Core těží z aktivní účasti a prosazování v asi 20 zemích Severní Ameriky, Evropy, Austrálie a Asie
  • Rozšiřitelnost: Dublin Core poskytuje ekonomickou alternativu k podrobnějšímu a složitějšímu modelu popisu, jakým je katalogizace v plném MARC formátu (běžná ve světě knihoven). Navíc v sobě zahrnuje užitečnou flexibilitu a rozšiřitelnost pro kódování struktury a komplikovanější sémantiku, které jsou vlastní bohatším standardům popisu.
  • Modularita metadat v prostředí WWW: Různorodost potřeb metadat na Webu vyžaduje infrastrukturu, která podporuje koexistenci vzájemně se doplňujících, samostatně udržovaných souborů metadat. Konsorcium World Wide Web (W3C) začalo s implementací architektury pro metadata pro Web; na podporu rozdílných potřeb metadat pro dodavatele a poskytovatele informací je navrhnutý Rámec popisu zdrojů (Resource description Framework, či RDF). Zástupci iniciativy Dublin Core jsou aktivně zapojeni ve vývoji této architektury a vytvářejí tak digitálním knihovnám perspektivu ovlivnit důležitou složku infrastruktury Webu.
  • Modifikovatelnost: každý prvek v Dublin Core má definici, která by měla být naprosto jasná. Je také ovšem nutné, aby definice prvků uspokojovaly potřeby rozdílných komunit. Tento cíl se dá splnit umožněním modifikovat každý prvek Dublin Core libovolným kvalifikátorem: když není kvalifikátor přítomen, prvek má svůj všeobecně chápaný význam; jinak je definice prvku modifikována hodnotou kvalifikátoru. [4]

Prvky

  • title: název zdroje, ejčastěji bude název tvořit jméno, pod nímž je zdroj oficiálně znám;
  • creator: tvůrce, entita primárně odpovědná za provedení zdroje – jakýkoliv původce; jakákoliv role;
  • subject: předmět a klíčová slova, téma obsahu zdroje (klíčová slova, klíčové fráze, klasifikační kódy apod.);
  • description: popis, vysvětlení obsahu zdroje (abstrakt, obsah, volný text, grafická reprezentace);
  • publisher: vydavatel, entita odpovědná za zpřístupnění zdroje (osoba, organizace, nebo služby);
  • contributor: přispěvatel, entita odpovědná za provedení příspěvku do zdroje (osoba, organizace, nebo služby);
  • date: určitá doba nebo časové období spojené s nějakou událostí v životním cyklu zdroje
  • type: povaha nebo žánr zdroje - doporučeno třídění Dublin Core
  • format: formát souboru, fyzické médium/rozměr (velikost, doba trvání) - doporučeno Multipurpose Internet Mail Extensions (typologie médií)
  • identifier: jednoznačný odkaz na zdroj v rámci daného kontextu
  • source: související zdroj, ze kterého byl popisovaný zdroj odvozen
  • language: jazyk zdroje - doporučen řízený slovník
  • relation: vztah k dalšímu příbuznému zdroji
  • coverage: prostorové nebo časové téma zdroje / aplikovatelnost zdroje / jurisdkce (souřadnice, datum nebo interval dat, administrativní entita, místo) - doporučeny řízené slovníky
  • rights: informace o právech vztahujících se k popisovanému zdroji.

Odkazy

Reference

  1. Metadata. Management Mania [online]. [cit. 2020-03-23]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/metadata
  2. SYNKOVÁ, Veronika. Vybrané aplikace metadatového formátu Dublin Core. Ikaros [online]. 2008, ročník 12, číslo 5 [cit. 2020-03-24]. urn:nbn:cz:ik-12779. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12779
  3. Dublin Core [online]. 2006 [cit. 2020-03-24]. Dostupné z: http://webserver.ics.muni.cz/dublin_core/index.html
  4. SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: Beck, 2001. ISBN 80-7179-409-0.

Doporučená literatura

  • POMERANTZ, Jeffrey. Metadata. Cambridge, Massachusetts: MIT Press, [2015]. Essential knowledge series. ISBN 978-0-262-52851-1.

Související články

Metadata
Digitalizace
Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů

Klíčová slova

metadatové formáty, metadata,