Metody akustické analýzy

  • zobrazení zvukové vlny


Kymograf

  • první (kyma = vlna)
  • vzruch dopadá na membránu, rozechvívá hrot a ten píše na papír vlnu
  • možnost používat orální i nazální část zároveň
  • relativně málo kvalitní, nepřenášely se vysoké frekvence (protože to neumělo kmitat rychle)


Lioretgraf

  • docházelo ke zpožděnému záznamu


Spektrograf

  • první zařízení, které dokázalo zobrazit spektrální zobrazení zvuku
  • dá se nastavit pásmový filtr
  • zápis na otáčející se válec
  • zdroj magnetofonová páska
  • spektrogram je trojrozměrný (opravdu se dělaly i 3D modely)


Extraktory základní frekvence

  • autokorelační algoritmus – vezme se vlna a posouvá se a zkoumá se korelace vlny s její vlastní kopií o něco posunutou (korelace = vzájemná závislost – když jedno stoupá, stoupá i druhé a tak)
  • cílem je najít co největší korelační koeficient – nastává při posunutí o jednu periodu (pravděpodobně) – ten posun = t0 (ta modrá linie v Praatu ve spektrogramu)


Reference

  • Janota, P. - Ptáček, M. (1997): Technika fonetické práce. Praha: Fonetický ústav FF UK.
  • Ladefoged, P. (2003): Phonetic data analysis. Oxford: Blackwell Publishing.
  • Ball, M. J. - Code, C. (1997): Instrumental clinical phonetics. London: Whurr Publishers.
  • Painter, C. (1979): An introduction to instrumental phonetics. Baltimore: University Park Press.
  • Borden, G. J. - Harris, K. S. (1984): Speech science primer. Baltimore: Williams & Wilkins. (6. kapitola)
  • Scott, S. K. - Wise, R. J. S. (2003): Functional imaging and language: A critical guide to methodology and analysis. Speech Communication, roč. 41, s. 7-21.


Zpět na rozcestník: Metody fonetické práce | Fonetika