Metody výuky počátečního čtení: Porovnání verzí

 
Řádek 7: Řádek 7:
 
== Vliv škol na počáteční čtení dítěte ==
 
== Vliv škol na počáteční čtení dítěte ==
  
Ve druhé etapě se děti učí číst samy. Na počátku této etapy se dítě setkává s učitelem a školním výukovým programem, který může mít buď tradiční nebo alternativní formu (Waldorfská, Daltonská, Montessori…).
+
Ve druhé etapě se děti učí číst samy. Na počátku této etapy se dítě setkává s učitelem a školním výukovým programem, který může mít buď tradiční nebo alternativní formu (Waldorfská, Daltonská, Montessori…). <ref> Začít spolu. ''Alternativní školy: Povídání o alternativních školách a školství'' [online]. © 2001-
 +
2014 [cit. 2014-06-30]. Dostupné z: http://www.alternativniskoly.cz/category/zacit-spolu/ </ref>
 
Cílem školy je naučit děti takovou techniku čtení, která jim bude přínosná po zbytek života při studiu i ve společnosti. Škola by měla děti motivovat ke čtení a podporovat je v něm. Bohužel se v dnešní době [[Školní pedagogika|učitelé]] příliš spoléhají na učebnice, které jsou často textově náročnější, než jsou děti ve svém věku schopny zvládnout.<ref> HOŠTIČKA, Jan. Rozvoj čtenářské gramotnosti v praxi. In: Metodický portál RVP: Metodický
 
Cílem školy je naučit děti takovou techniku čtení, která jim bude přínosná po zbytek života při studiu i ve společnosti. Škola by měla děti motivovat ke čtení a podporovat je v něm. Bohužel se v dnešní době [[Školní pedagogika|učitelé]] příliš spoléhají na učebnice, které jsou často textově náročnější, než jsou děti ve svém věku schopny zvládnout.<ref> HOŠTIČKA, Jan. Rozvoj čtenářské gramotnosti v praxi. In: Metodický portál RVP: Metodický
 
''portál inspirace a zkušenosti učitelů'' [online]. 2011 [cit. 2014-05-13]. Dostupné z:
 
''portál inspirace a zkušenosti učitelů'' [online]. 2011 [cit. 2014-05-13]. Dostupné z:
 
http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/12985/ROZVOJ-CTENARSKE-GRAMOTNOSTI-VPRAXI.
 
http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/12985/ROZVOJ-CTENARSKE-GRAMOTNOSTI-VPRAXI.
html/ Další chybou pedagoga bývá, že mají žáci málo prostoru pro svou aktivitu v hodině a nemohou si do „svých“ od školy vypůjčených učebnic dělat potřebné poznámky. Děti by se neměli v hodinách čtení učit pouze číst, měli by se naučit pracovat s texty a vyhledávat v nich důležité informace. Pro tyto účely jsou šikovné otázky za textem, na které musí žáci odpovědět v několika větách.  
+
html/ </ref> Další chybou pedagoga bývá, že mají žáci málo prostoru pro svou aktivitu v hodině a nemohou si do „svých“ od školy vypůjčených učebnic dělat potřebné poznámky. Děti by se neměli v hodinách čtení učit pouze číst, měli by se naučit pracovat s texty a vyhledávat v nich důležité informace. Pro tyto účely jsou šikovné otázky za textem, na které musí žáci odpovědět v několika větách.  
  
 
== Vliv knihoven na na počáteční čtení dítěte ==
 
== Vliv knihoven na na počáteční čtení dítěte ==
Řádek 95: Řádek 96:
  
 
== Současný stav==
 
== Současný stav==
Metoda ve školách se dnes mírně liší od tradiční verze. Po inovaci klade metoda mnohem větší důraz na [[funkční gramotnos|funkční gramotnost,]] která jim bude výhodou v běžném životě. Více podporuje projektovou a integrovaně tematickou výuku. A celkově je možné kombinovat prvky jiných metod s touto.
+
Metoda ve školách se dnes mírně liší od tradiční verze. Po inovaci klade metoda mnohem větší důraz na [[funkční gramotnos|funkční gramotnost,]] která jim bude výhodou v běžném životě. Více podporuje projektovou a integrovaně tematickou výuku. A celkově je možné kombinovat prvky jiných metod s touto. <ref>ŠVRČKOVÁ, Marie. ''Kvalita počáteční čtenářské gramotnosti: výzkumná analýza a popis
 +
soudobého stavu.'' Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2011,
 +
242, [55] s. ISBN 978-807-4640-209. </ref>
  
 
== Zdroj==
 
== Zdroj==

Aktuální verze z 31. 1. 2018, 12:33

Metoda výuky počátečního počátečního čtení dítěte jsou závislé na prostředí, které ho během dospívání obklopuje a determinuje. Jedná se především o rodiče, školu a knihovny. Počátky metod čtení pro začátečníky sahají až do 19. století. Postupem času se vymezily dvě základní skupiny metod: Syntetické metody a analytické metody výuky počátečního čtení. Často využívaná je také metoda, která stojí na rozhraní těchto dvou skupin: synteticko-analytická metoda.

Vliv rodičů na počáteční čtení dítěte

V první etapě rozvoje gramotnosti mají na děti největší vliv rodiče. Je velice důležité, aby si s dětmi četli, předčítali, vyprávěli o knihách. Zkrátka, aby dítě přišlo do přímého kontaktu s knihou již od raného dětství.

Vliv škol na počáteční čtení dítěte

Ve druhé etapě se děti učí číst samy. Na počátku této etapy se dítě setkává s učitelem a školním výukovým programem, který může mít buď tradiční nebo alternativní formu (Waldorfská, Daltonská, Montessori…). [1] Cílem školy je naučit děti takovou techniku čtení, která jim bude přínosná po zbytek života při studiu i ve společnosti. Škola by měla děti motivovat ke čtení a podporovat je v něm. Bohužel se v dnešní době učitelé příliš spoléhají na učebnice, které jsou často textově náročnější, než jsou děti ve svém věku schopny zvládnout.[2] Další chybou pedagoga bývá, že mají žáci málo prostoru pro svou aktivitu v hodině a nemohou si do „svých“ od školy vypůjčených učebnic dělat potřebné poznámky. Děti by se neměli v hodinách čtení učit pouze číst, měli by se naučit pracovat s texty a vyhledávat v nich důležité informace. Pro tyto účely jsou šikovné otázky za textem, na které musí žáci odpovědět v několika větách.

Vliv knihoven na na počáteční čtení dítěte

Rozvoji a podpoře čtenářství napomáhá v knihovnách organizace SKIP (Svaz knihovníků a informačních pracovníků), který spolu s knihovnami pořádá pravidelné celostátní akce nejen pro nejmenší, ale i pro starší čtenáře. Samy knihovníci jsou školeni k podpoře dětského čtenářství. Knihovny buď spolupracují se školami, nebo jsou knihovny, které sídlí přímo ve škole. Školní knihovna by měla být rozdělena na knihovnu pro první a knihovnu pro druhý stupeň. Knihy z ní by učitelé měli aktivně zapojit do výuky a napomoci tak, vyšší návštěvnosti knihovny dětmi.

Metody syntetické

Jsou to nejstarší metody, které se používali již v antickém Řecku a Římě. Základním principem metod je převod psaného textu do zvukové podoby. Metody se dělí na slabikovací a hláskovací.

Slabikovací

Má tři vývojové etapy.

  1. Abecedáři - Žáci se nejprve naučí názvy a tvary jednotlivých písmen a učí se je zpaměti
  2. Slabikáři - skládají z písmen slabiky
  3. Nominaristé - čtou za pomocí slabik celá slova

Hláskovací

  • Metoda náslovných hlásek – nově vyvozovaná hláska se separuje jako první hláska ve slově neboli hláska náslovná
  • Metoda fonomická – metoda používá hlásky vyskytující se jako citoslovce. Je při ní podstatná mimika obličeje při vyslovování. Touto metodou se zabýval i Jan Amos Komenský.
  • Metoda fonetická – Základem metody je pozorování mluvidel při výslovnosti a následné napodobování pedagoga nebo obrázků z učebnice.
  • Metoda skriptolegická – souběžně se děti učí číst i psát. Nejprve rozkládají věty na slova, slova na slabiky, a nakonec slabiky na hlásky. Vše je založeno na sluchovém rozkladu, a proto je nutné napřed hlásku správně vyslovit a poté ji najít ve slovech. Vyučovací metoda se zaměřuje i na zdokonalování jemné motoriky dětí, která je během výuky procvičována kreslením.
  • Metoda genetická – s touto metodou je spojena osobnost Josefa Kožíška, který byl jejím průkopníkem. Metoda byla označována jako vrchol všech syntetických metod. Metoda klade důraz na porozumění textu, prvotní čtení slov po hláskách – neslabikuje se, postupné učení všech druhů písmen. Nejprve velkých tiskacích písmen, potom malých tiskacích a nakonec psacích.
  • Metoda normálních slabik – vznikla v 19. století v České republice a do jiných zemí se dále nešířila. Metoda používá tzv. návodné obrázky, které napomáhají k vytváření asociací. Např.: obrázek motýla = MO.
  • Metoda Petrákova – nejprve se zaměřuje na výuku čtení a až mnohem později na výuku psaní. Postupuje se při ní tak, že žák spojuje postupně hlásky až dokud nepřečte celé slovo. Tato metoda nebyla ve školách dostatečně přínosná, a proto nakonec zanikla.
  • Metoda slabiková (souhlásková) – představuje naprosto opačný postup než ostatní syntetické metody. Zatímco u všech ostatních je základem připojení samohlásky k souhlásce, tak, aby vznikla slabika. Tak zde se spojuje jedna samohláska se všemi ostatními souhláskami a ze složených slabik se následně složí rovnou celá věta. I tato metoda nakonec zanikla.

Metody Analytické

Vznikly na konci 18. století ve Francii jako reakce na nedokonalosti syntetických metod. Průběh těchto vyučovacích metod je naprosto odlišný a převrácený. Postupuje se od slov ke slabice a hlásce. Hlavní rozdíl je ve vnímání základů procesu čtení. V Syntetickách metodách je jádrem sluchový proces vnímání, v analytickém je to zrakový proces vnímání.

Metoda Jacototova

J. J. Jacotot byl průkopníkem této metody a sám ji aplikoval při výuce dospělých. Jedná se o metodu, při níž se rozloží celá věta na slabiky a hlásky.

Vogelova metoda (neboli metoda normálních slov)

Slova se rozloží na hlásky a ty se pak opět spojují ve slabiky a slova.

Metoda globální

Přechází se od celku k jednotlivinám. Základem jsou věty a slova, ale dítě musí samo dospět k analýze významových celků, nebere se zde ohled na přirozený vývoj žáka.

Analyticko-systematické metody

Nejrozšířenější metoda v České republice. Používá se od 50. let 20. století a až do roku 1989 byla jedinou používanou metodou výuky čtení, jelikož jiné byly v ČR zakázány. Rok 1953 – v tomto roce se začínaly na některých školách testovat učebnice, které byly sestaveny na základě této metody. O rok později se zavedly do všech škol povinně.

Charakteristika metody:

  • Má nejblíže ke slabikovacím metodám syntetickým
  • Klade důraz na bezchybné zvládnutí techniky čtení – zejména správnost, plynulost a výrazovost.
  • Menší důraz klade na porozumění textu
  • Základním principem je skládání od nejmenších jednotlivin po celky. Od hlásek přes slabiky ke slovům a větám.
  • Nejprve mají děti za úkol číst jednoduché texty ze slabikáře
  • Výuka samotných písmen probíhá pomocí jednoduchých slov s nápovědnými obrázky (akrofonie).
  • Dále se používá metoda fonomimie, neboli „živá abeceda“. Písmeno je představováno jako záznam zvuku (citoslovce).
  • Stejně důležitá zraková i sluchová analýza

Počáteční čtení je v této metodě rozděleno do 3 vývojových etap, které jsou striktně dodržovány v průběhu celého školního roku.

1. Etapa jazykové přípravy

Děti se učí číst všechny tvary písma najednou (malé, velké tiskací i psací). Děti pracují s hláskami, následně vyvozují souhlásky a základní samohlásky, a nakonec se učí spojovat slabiky.

2. Etapa slabičného analytického způsobu čtení

Obsahuje 12 metodických bodů, které jsou dodržovány v přesně stanoveném pořadí

  1. čtení tzv. otevřených slabik. Souhláska – samohláska.
  2. čtení slov z otevřených slabik
  3. čtení slov se samohláskou ve funkci slabiky na začátku slova
  4. čtení uzavřených slabik a jednoslabičných slov
  5. čtení prvních vět
  6. čtení dvojhláskou (au, ou)
  7. čtení slov se skupinou dvou hlásek na začátku a uvnitř slova
  8. čtení slov se slabikotvorným r, l
  9. čtení se slabikami di, ti, ni
  10. čtení se slabikami dě, tě, ně
  11. čtení se slabikami bě, pě, vě, mě
  12. čtení slov s ď, ť, ň

3. Etapa plynulého čtení slov a vět

První čtení souvislých textů, při kterém se rozvíjí čtení s porozuměním. Forma výuky je společná nebo individuální a jsou při ní využity učebnice, slabikáře, čítanky a jiné pomůcky.

Současný stav

Metoda ve školách se dnes mírně liší od tradiční verze. Po inovaci klade metoda mnohem větší důraz na funkční gramotnost, která jim bude výhodou v běžném životě. Více podporuje projektovou a integrovaně tematickou výuku. A celkově je možné kombinovat prvky jiných metod s touto. [3]

Zdroj

Článek je založen na práci FOUSKOVÁ, Kristýna. Čtenářská gramotnost dětí na 1. stupni ZŠ: vliv rozdílných vzdělávacích programů / Reading literacy of primary school children: educational programmes influence. Praha, 2015 [cit. 2018-01-02]. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Hana Landová.

Odkazy

Reference

  1. Začít spolu. Alternativní školy: Povídání o alternativních školách a školství [online]. © 2001- 2014 [cit. 2014-06-30]. Dostupné z: http://www.alternativniskoly.cz/category/zacit-spolu/
  2. HOŠTIČKA, Jan. Rozvoj čtenářské gramotnosti v praxi. In: Metodický portál RVP: Metodický portál inspirace a zkušenosti učitelů [online]. 2011 [cit. 2014-05-13]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/12985/ROZVOJ-CTENARSKE-GRAMOTNOSTI-VPRAXI. html/
  3. ŠVRČKOVÁ, Marie. Kvalita počáteční čtenářské gramotnosti: výzkumná analýza a popis soudobého stavu. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2011, 242, [55] s. ISBN 978-807-4640-209.

Související články

Klíčová slova

Metody výuky, dětské čtenářství, čtenářská gramotnost, školní výuka