Mezinárodní bibliografická kontrola, role organizace IFLA v zajištění legilativy povinného výtisku, systémy národních bibliografií

Mezinárodní bibliografická kontrola

Neboli v anglickém jazyce Universal Bibliographic Control (UBC). Jedná se o dlouhodobý program na rozvoj celosvětového systému kontroly a výměny bibliografických informací. Cílem programu je koordinace bibliografického zpracování dokumentů, tak aby byl každý dokument zpracován v jedné formě pro potřeby ostatních zemí.

Základem jednotnosti bibliografických záznamů jsou společné standardy jako jsou ISBD (struktura záznamu) a UNIMARC (formát pro výměnu dat).

Projekt byl schválen na Mezinárodní konferenci o národních bibliografických službách v Kodani roku 1998. Mezinárodní bibliografickou kontrolu zaštiťuje mezinárodní organizace IFLA (International Federation of Libraries and Associations).

program podporuje:

  • význam národní bibliografie - její uznání za hlavní prostředek úplného zaznamenání národního publikovaného dědictví
  • dosažení účinné bibliografické kontroly
  • spolupráci - fakt, že spolupráce národních knihoven a národní bibliografických agentur s dalšími institucemi může fungovat. Ale stále na nich zůstává plná odpovědnost za koordinaci činností a zavádění standardů.
  • důraz na význam povinného výtisku jako prostředku zajišťujícího ochranu kulturního a intelektuálního dědictví a jazykové rozmanitosti státu a jejich zpřístupnění současným i budoucím uživatelům.[1]

Vývoj programu

Program UBC organizace IFLA byl v roce 2003 ukočen. V roce 2004 navázal na program UBC nový program ICABS (IFLA-CDNL Alliance for Bibliographic Standards) jehož cílem bylo koordinovat aktivity směřující k rozvoji stadardů a rozšířit mezinárodní výměnu bibliografických záznamů - podporou, propagací, vývojem metadat a formováním standardů. Tento program byl v roce 2008 vytřídán programem ICADS (IFLA-CDNL Alliance for Digital Strategies), který se více zaměřil na otázku digitálních knihoven. Cílem programu bylo budování digitálních sbírek (digitalizace, povinný výtisk digitálních informačních zdrojů archivace webu), správa digitálních sbírek (ukládání a uchovávání digitálních objektů) a přístup k digitálním sbírkám (vyhledávání ve sbírkách, správa autorských práv).

IFLA a povinný výtisk

IFLA

Mezinárodní federace knihovnických institucí a organizací (International Federation of Libraries and Associations). IFLA je nevládní a nekomerční organizace podporující knihovnické a informační instituce po celém světě a zároveň tvoří partnerství s Organizací spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu UNESCO

V projektu UBC se zabývá koordinační činností ve vývoji systémů a norem bibliografické kontroly na národní úrovni a mezinárodní výměny bibliografických údajů. Zodpovídá za správu, propagaci a tvorbu bibliografických standardů a směrnic, které usnadňují sdílení bibliografických a autoritních dat (například rodina konceptuálních modelů FRBR).

Povinný výtisk

  • Povinný výtisk neperiodických publikací
  • Povinný výtisk periodických publikací

Zákon ze č. 37/1995 ze dne 8. února 1995 o neperiodických publikacích vydán organizací IFLA se vztahuje na rozmnoženiny literárních, vědeckých a uměleckých děl určené k veřejnému šíření, které jsou vydány jednorázově. Popřípadě vycházejí jednou ročně nebo po částech i častěji, tovří-li obsahově jeden celek.

jedná se tedy o:

  • knihy
  • grafiku
  • hudebniny
  • zvukové nosiče
  • kartografické dokumenty

Cílem zákona je zachování národního kulturního dědictví. Povinný výtisk dostávají povinně od nakladatelů pověřené knihovny. Nakladatel je povinen bezplatně na svůj náklad odevzdat z každého vydání neperiodické publikace do 30 dnů ode dne vydání stanovený počet publikací určeným institucím.

  • Národní knihovna České republiky (2 výtisky)
  • Moravská zemská knihovna v Brně (1 výtisk)
  • Státní vědecká knihovna v Olomouci (1 výtisk)
  • regionální výtisk místně příslušné státní vědecké knihovně podle sídla vydavatele (1 výtisk)
  • Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana (1 výtisk, pokud je publikace slepeckým písmem)

Zákon č. 46/2000 ze dne 14.3. 2000 o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů se vztahuje na noviny, časopisy a jiné tiskoviny vydávané pod stejným názvem, se stejným obsahovým zaměřením a v jednotné grafické úpravě nejméně dvakrát v kalendářním roce.

Nakladatel je povinen bezplatně na svůj náklad odevzdat z každého vydání periodického tisku do 7 dnů ode dne vydání stanovený počet výtisků určeným institucím.

  • Národní knihovna České republiky (dva výtisky)
  • Moravská zemská knihovna v Brně (1 výtisk)
  • knihovna Národního muzea v Praze (1 výtisk)
  • ministerstvo (1 výtisk)
  • Parlamentní knihovna (1 výtisk)
  • regionální povinný výtisk příslušné státní vědecké knihovně (1 výtisk)
  • regionální povinný výtisk Městské knihovně hlavního města Prahy (1 výtisk)
  • Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana (1 výtisk periodického tisku, který je vydavatelem určen pro nevidomé nebo slabozraké)

Povinný výtisk elektronických zdrojů - návrh k legislativě přednesla IFLA na 71. světovém kongresu knihovnických a informačních pracovníků IFLA. Stále ovšem není schváleno.

Systémy národních bibliografií

Národní bibliografie může být souběžná nebo retrospektivní.

Česká národní bibliografie

Česká národní bibliografie (ČNB) je retrospektivní bibliografie. která stále zaznamenává dokumenty i zpětně, obsahuje záznamy dokumentů vydaných na našem území. Jejím jádrem jsou bibliografické záznamy od roku 1901 do dnes, postupně je báze doplňována produkcí z období 1801-1900. Často jde o záznamy dokumentů zaslaných do Národní knihovny České republiky jako povinný výtisk.

Knihopis

Knihopis je zásadním dílem ČNB o které se stará NK ČR a Akademie věd ČR. Nejprve se realizaci této bibliografie zasloužili Zdeněk V. Tobolka a František Horák. V první polovině 20. století vycházel formou sešitů pod názvem Knihopis českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do konce 18. století. Dnes je Knihopis přístupný v digitální podobě a obsahuje cca 18 000 bibliografických záznamů. Bibliografie je rozdělena na dvě části, první část obsahuje [inkunábule] - prvotisky do roku 1500, jejichž prvním záznamem je Kronika Trojánská. Druhá část obsahuje tisky z let 1501-1800 na které plynule navazuje ČNB.

Zdroje

Použitá literatura

Odkazy

Reference