Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000

Verze z 28. 12. 2020, 21:54, kterou vytvořil Sara.Bezvodova (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Za informační systém je možné všeobecně označit jakýkoliv systém vzájemně propojených prostředků a procesů, které slouží k ukládání, zpracovávání a poskytování informací. Dalším pomyslným stupněm je pak automatizovaný informační systém. Jedná se o moderní typ (v dnešní době již ve velkých firmách víceméně standard) informačního systému, který využívá informační technologie. Uložené informace mají podobu dat, které jsou uloženy v bázích dat.[1]

Typy informačních systémů

Podnikové informační systémy

Jsou provozovány podniky a organizacemi. Uchovávají vlastní soukromé informace a přístup k nim mají jen jejich pracovníci podle individuálně nastavených oprávnění.

Veřejné informační systémy

Uchovávají a nabízejí informace, k nimž má přístup veřejnost či komunita. O provoz se starají různé instituce (př. muzea, knihovny) a jsou financovány z různých zdrojů.

Modely podnikových informačních systémů

Technologický model

Dříve se jednalo o uzavřené systémy, které nebylo možné kombinovat. Vše se vyvíjelo tzv. "na klíč" pro danou instituci což s sebou přinášelo i velké náklady. Naopak dnes se upřednostňují systémy vyráběné pro tyto účely komerčně a je jednoduše přístupný, propojitelný a otevřený tzv. COTS

Tyto systémy mají třívrstvou architekturu obsahující v nejspodnější vrstvě data. Jedná se o tzv. bázi dat. Probíhají zde základní operace jako je například ukládání, výběr, agregace, předzpracování, integrita a audit dat. Tyto báze dat mohou být modelovány v hierarchickém, síťovém nebo relačním modelu.

Další vrstva bývá označována jako funkční vrstva nebo také jako vrstva aplikační. Zde jsou zajišťovány výpočty a operace prováděné mezi vstupně- výstupními požadavky a daty. Komunikují skrze protokoly ( TCP/IP, FTP, HTTP, HTTPS ), programovací jazyky (PHP, JavaScript), značkovací jazyky (HTML, CSS) a dotazovací jazyk SQL.

Třetí vrstvou je prezentační vrstva, která zajišťuje vstup požadavků a prezentaci výsledků. Je závislá na dané platformě, což znamená, že se může odlišovat v závislosti na používaném zařízení.[1]


Tento technologický model je základem všech řešení a při správném fungování by měl zajišťovat efektivnost, rychlost, kompatibilitu dat, pružnější rozdělení výkonu mezi zařízení uživatele a server. Výhodou také je, že prezentační vrstva může běžet i na velmi levných zařízeních.

Model z hlediska řízení podniku

Dalším způsobem, jak lze na informační systém nahlížet je z pohledu jeho uživatelů. V tomto případě je důležité si uvědomit z jakých pozic a skupin se pracovníci pracující s informačním systémem skládají a že se v prvé řadě nejedná o homogenní skupinu, přičemž každá skupina má na systém různé požadavky:

1. výrobní a obslužní pracovníci

Jedná se například o skladníky načítající kódy zboží. Jejich charakteristickou činností bývá realizace výrobků a služeb, zajištění sběru dat z výroby skladů, faktur apod. K těmto činnostem jsou pro ně stěžejní informace týkající se vlastního technologického procesu nebo také logistického procesu. Jako přístup k těmto informacím potřebují zejména stroje, čtečky čárových kódů, provozní terminály, přístroje na zpracování faktur.

2. pracovníci zpracovávající data

V této skupině se nacházejí pracovníci, kteří mají na starost analýzy nebo designují nové služby. Jejich stěžejní činností bývá návrh výrobku a způsobu výroby, zajištění výrobních zdrojů nebo i finanční analýzy. Informace, které ke své práci potřebují jsou zejména o použitých materiálech a technologiích, o aktuálním stavu zásob a kapacit nebo o nákladu výroby a spotřebě výrobních zdrojů. K získání informací využívají zejména integrované systémy typu ERP, pokročilé grafické programy typu CAD (Computer-aided Design) nebo aplikace typu PDM (Product Data Management).

3. střední management

Členové středního managementu zajišťují zejména kompletní realizaci zakázek nejčastěji formou projektů. Pro tuto činnost jsou stěžejní informace o plánování, řízení zakázek a také přehledné a aktuální informace o stavu zakázek. Tyto informace bývají poskytovány již výše zmiňovaných ERP systémem.

4. top management

Tato skupina určuje základní vize a strategie podniku, současně také informuje vlastníky o stavu a důležitých krocích podniků. K těmto činnostem potřebují přehledné a agregované dashboardy, které signalizují, jestli vše běží hladce nebo je potřeba přijmout nějaká opatření. Sledují stav a trendy v podniku, zejména pak finanční ukazatele. Důležité jsou pro ně i informace o okolí a oboru podniku, tj. konkurence, partneři, změny legislativy apod.

Procesní model

Příklad vyjádření procesu v diagramu BPMN

Tento model zachycuje čistě procesy ve firmě, prostřednictvím vstupů, výstupů a procesních toků, výsledkem takového procesu je pak hotový produkt. Důležitá je vzájemná provázanost, protože žádný proces nesmí končit "ve slepé uličce". Procesní model přispívá k pochopení procesů ve firmě a pak následné jednodušší implementaci nových technologií. Tento model bývá vyjádřen graficky např. diagramy BPMN.



Rodina norem ISO 9000

Jedná se o mezinárodně uznávanou certifikaci, která zaručuje splnění požadovaných standardů na výrobu, a tedy i výsledný produkt. Tyto certifikace jsou vydávány organizací ISO, známou také jako "Mezinárodní organizace pro normalizaci" a Česká republika je jejím členem v zastoupení Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.[2]

Rodina norem ISO 9000 se zabývá systémem managementu jakosti v oblastech jako:

  • výroba
  • poskytování služeb
  • marketing, prodej a vztahy se zákazníky
  • řízení kvality
  • řízení rizik
  • řízení vztahu se zákazníky

Do rodiny patří:

ISO 9000

Obsahuje základy, na kterých jsou vystavěny systémy managementu kvality a veškerou terminologii, jenž je používána ve spojitosti s těmito systémy. Současně tento standard obsahuje osm zásad, které je potřeba v souvislosti s ISO 9000 dodržovat. Jedná se o pravidla založené na osmi principech managementu kvality[3]:

1, Zaměření na zákazníka

Je důležité umět porozumět zákazníkovi jak v současných, ale i budoucích potřebách a požadavcích.

2, Vedení lidí

Směr celé organizace určují kompetentní osoby, které jsou ve vedoucích pozicích a jsou zodpovědné za bezchybně fungující interní prostředí. Mají za úkol motivovat, aktivizovat a odborně hospodařit s lidskými zdroji.

3, Zapojení lidí

Organizace efektivně zapojuje a využívá své lidské zdroje, dále si je vědoma i hodnoty těchto zdrojů. Současně musí být každý člověk ve firmě vnímán jako aktivní prvek, který má čím přispět.

4, Procesní přístup

Optimálního výsledku by mělo být dosaženo, pokud budou veškeré činnosti řízeny procesně.

5, Zlepšení

Jedná se o trvalý cíl organizace, který je kontrolován pravidelnou analýzou.

6, Rozhodování založené na důkazech

Efektivní rozhodnutí bývají vždy založena na doložitelných faktech, jako jsou například analýzy.

7, Správa vztahů

Cílem je udržení dobrých dodavatelských vztahů, které v procesu ovlivňují řadu faktorů.

ISO 9001

Jedná se o hlavní standard celé rodiny a ten, o který se organizace nejvíce zajímají. Obsahuje požadavky na systém managementu kvality, kdy daná organizace musí jednak prokázat schopnost poskytovat produkty, které naplňují veškerá přání jejich zákazníků, ale také způsobilost uplatňovat předpisy, sloužící ke zlepšení spokojenosti daných zákazníků. [4]

ISO 9004

Obsahuje pokyny pro vytvoření systému managementu kvality, který zvýší efektivitu práce a také úroveň služeb, které firma poskytuje, nejen u svých zákazníků, ale i ve svém okruhu. ISO 9004 popisuje potencionální způsoby budoucího zlepšování procesů souvisejících s jednotlivými sekcemi ISO 9001. [4]

ISO 9011

Jedná se o nejmladší část z roku 2002 a poskytuje informace o průběhu auditu úrovně kvality a enviromentálního managementu. Současně také rozšiřuje kapitolu, zabývající se auditem v ISO 9000.[5]

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 VOŘÍŠEK, J. (2008) Oeoconomica, Praha. ISBN 978-80-245-1440-6
  2. ISO members (2020) Dostupné z:https://www.iso.org/members.html
  3. ISO. Quality management principles (2012) Ženeva. ISBN 978-92-67-10573-4
  4. 4,0 4,1 ŠMEJDA, J. Řízení systému managementu kvality (2014) Dostupné z: https://is.muni.cz/th/jmvt3/dp_JanSmejda_hgbcg.pdf
  5. ISO. Online Browsing Platform (OBP) Dostupné z: https://www.iso.org/obp/ui/%

Seznam doporučené literatury

  • HOYLE, D. (2001) ISO 9000 Quality Systems Handbook. Reed Educational and Professional Publishing Ltd. ISBN: 1-138-18864-6
  • MUHORO, N. (2019) What is the ISO 9002 International Certificate? [online]. [cit. 26. 10. 2013]. Dostupné z http://smallbusiness.chron.com/iso-9002-international-certificate-56932.html
  • MUTAFELIJA, B.(2003) Systematic Process Improvement using ISO 9001:2000 and the CMMI. Artech House Publishers, ISBN 978-1580534871
  • ISO. About ISO – ISO [online] Dostupné z http://www.iso.org/iso/home/about.htm
  • HUČKA, M. (2017) Modely podnikových systémů. ISBN 978-80-7400-468-1
  • Technické normy (2018) http://www.iso-normy.cz

Související články

Podnikový informační systém

Klíčová slova

Informační systém, podnikový systém, management, projektový management, řízení podniku, ISO, norma, kvalita