Modely osvojování řeči: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „* žádný z nich nedokáže vysvětlit osvojování ve všech oblastech * lze studovat formu (odkdy mluví dítě „foneticky“?) a obsah (sémantiku) …“)
 
Řádek 6: Řádek 6:
 
== Behaviorismus ==
 
== Behaviorismus ==
  
 +
* tzv. '''teorie percepčního učení''' – nic není předem dáno, dítě se vše učí od nuly, podle toho, co se děje kolem něj
 
* vznik v 50–60. letech 20. století
 
* vznik v 50–60. letech 20. století
 
* '''veškeré chování je naučené''' (reakce na dění v té době)
 
* '''veškeré chování je naučené''' (reakce na dění v té době)
Řádek 27: Řádek 28:
 
== Model psycholingvisticko-syntaktický ==
 
== Model psycholingvisticko-syntaktický ==
  
 +
* tzv. '''teorie univerzalistická''' – vše je vrozeno, schopnost vnímat kontrasty je dána od narození, postupně se nepotřebné kontrasty ztrácí
 
* 2. polovina 60. let
 
* 2. polovina 60. let
 
* '''Noam Chomsky''' – '''generativní gramatika''' (z lingvistického hlediska) = psycholingvisticko-syntaktivký model (z hlediska osvojování řeči)
 
* '''Noam Chomsky''' – '''generativní gramatika''' (z lingvistického hlediska) = psycholingvisticko-syntaktivký model (z hlediska osvojování řeči)
Řádek 52: Řádek 54:
  
  
== Socio-lingvistická teorie ==
+
== Model socio-lingvistický ==
  
 +
* tzv. teorie '''interakční''' – řada věcí je předem dána, ale vliv okolí zapříčiní vyhasnutí nepotřebných modelů
 
* ty předchozí se soustředí na psychiku jednotlivce, který si něco osvojuje, na okolí se nehledí
 
* ty předchozí se soustředí na psychiku jednotlivce, který si něco osvojuje, na okolí se nehledí
 
* tady se znovu '''zdůrazňuje spolupráce''' + návrat k některým prvkům behaviorismu
 
* tady se znovu '''zdůrazňuje spolupráce''' + návrat k některým prvkům behaviorismu

Verze z 8. 9. 2014, 23:07

  • žádný z nich nedokáže vysvětlit osvojování ve všech oblastech
  • lze studovat formu (odkdy mluví dítě „foneticky“?) a obsah (sémantiku) řeči
  • otázka užití (pragmatika)


Behaviorismus

  • tzv. teorie percepčního učení – nic není předem dáno, dítě se vše učí od nuly, podle toho, co se děje kolem něj
  • vznik v 50–60. letech 20. století
  • veškeré chování je naučené (reakce na dění v té době)
  • I.P. Pavlov
  • B.F. Skinner – 1957 napsal Verbal behavior
- jak se upevňují vazby mezi slovem a významem, jak se učí vazby mezi slovem a fonémem, vazby mezi promluvou a reakcí posluchače
  • striktní behaviorismus se drží toho, že vše přichází z venku, nic není vrozené
  • rodiče poskytují model k vybírání těch správných zvuků a zvučků (určitá „odměna a trest“ – odměnou může být i sama komunikace – rodič pozná, co chtělo dítě říct (titíčičí) a třeba ho opraví, naopak nepochopení je trest)
  • je třeba ten striktní názor zmírnit → existuje také nulová odezva, která má také funkci trestu (způsobuje oslabení nebo vyhasínání nežádoucího úkonu)
  • nároky na dítě se postupně stupňují – nejdříve je tití podporováno, postupně ale opravováno na čičí či kočku
  • behaviorismus se snaží podobné principy aplikovat na všechno – to není dobré
  • vycházel jen z logiky věci, neexistoval systematický sběr dat
→ v 80.l. přišel v Americe velký zájem o sběr dat dětské řeči – zjistilo se, že žádné selektivní upevňování hlásek neprobíhá (či něco podobného...)
  • klade veškerý důraz na produkci, nezabývá se percepcí ani podpovrchovou reprezentací
  • přicházelo se na to, že děti neimitují dospělé přímo
  • jak vysvětlit vadu řeči, kterou nikdo v rodině nemá?


Model psycholingvisticko-syntaktický

  • tzv. teorie univerzalistická – vše je vrozeno, schopnost vnímat kontrasty je dána od narození, postupně se nepotřebné kontrasty ztrácí
  • 2. polovina 60. let
  • Noam Chomskygenerativní gramatika (z lingvistického hlediska) = psycholingvisticko-syntaktivký model (z hlediska osvojování řeči)
  • když dítě něco říká špatně – ví to dítě o tom? je to vada produkční? → musí existovat nějaké predispozice, vnější prostředí dává jen impuls k osvojení nějakého jazyka
  • princip predikace je pro řečovou komunikaci velice důležitý
  • univerzálií je slabika
  • předpoklady jazykového chování jsou vrozené
  • univerzální mluvnické kategorie jsou člověku vrozeny (sám Chomsky to formuloval jen obecně, těžko se to vyvrací)
  • existuje modul osvojování jazyka (language aquisition device – LAD)
- dokládá se hlavně příklady ze syntaxe (fonetika, fonologie, vazba na kognitivní procesy jsou ignorovány)
  • správná forma je ta pTučný textodpovrchová (je vrozená?) – pomocí řady generativních pravidel generuje nedokonalou formu
  • dítě se postupně „odnaučuje“ různá pravidla a tím se blíží té správné formě
× snižuje se senzitivita vůči nějakým kontrastům × to neznamená, že se odnaučuje pravidla, ale jen, že se učí, co má považovat za percepčně ekvivalentní


Model sémanticko-kognitivní

  • důležitější je sémantika (= obsah), syntax je jen prostředkem komunikace
  • ne každé slovo může být dosazeno do syntaktického vzorce
  • „mimi ají“ = tohle je moje postýlka × chce se mi spát × moje malá sestřička spinká
- jedna konstrukce může znamenat více věcí × generativní lingvistika toto neuznává
  • syntax není vrozená a pak se podle přání okolí nenaplňuje
  • dítě musí pochopit princip symbolu, že slovo zastupuje objekt
  • tento model správně upozornil na slabiny předchozího a navrhl nové řešení → přiblížení psycholingvistice


Model socio-lingvistický

  • tzv. teorie interakční – řada věcí je předem dána, ale vliv okolí zapříčiní vyhasnutí nepotřebných modelů
  • ty předchozí se soustředí na psychiku jednotlivce, který si něco osvojuje, na okolí se nehledí
  • tady se znovu zdůrazňuje spolupráce + návrat k některým prvkům behaviorismu
  • kontext + čeho chci dosáhnout
  • řeč „něco dělá“, a právě cílem je zjistit, „co to dělá“
  • komunikační akt nějak předchází sémantické (a ještě nějaké) struktuře
- nejdřív se musí prostudovat kontext – má „řeč“ dítěte znamenat vyžadování děje / odpovědi / protestu, ...?
  • opakovaně se spojuje forma a funkce – komunikační funkce se u dítěte vyvíjí dřív než jazykové struktury
  • určitý návrat ke Skinnerovi
  • posilování se děje přímo komunikací


Reference

  • Sovák, M. (1984): Logopedie předškolního věku. Praha: SPN.
  • Vihman, M. M. (1996): Phonological development. Oxford: Blackwell. (kap. 3-4)
  • Owens, R. E. (2000): Language development: an introduction. Boston, London: Allyn&Bacon. (kap. 2, 4, a 8)
  • Fitch, W. T. (2000): The evolution of speech: a comparative review. Trends in cognitive sciences, roč. 4, č. 7, s. 258-267.
  • Škodová, E. - Jedlička, I. a kol. (2003): Klinická logopedie. Praha: Portál. (část III)


Zpět na rozcestník: Osvojování řeči | Fonetika