Monolog: Porovnání verzí

m
 
(Není zobrazeno 19 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 3: Řádek 3:
 
== Definice ==
 
== Definice ==
  
Monolog je jednou z forem [[Sociální komunikace - obecný úvod|sociální komunikace]]. Jedná se o souvislý projev jednoho člověka, kdy ostatní účastnící [[komunikace|komunikace]] do tohoto projevu nevstupují. Jde o druh [[verbální komunikace|verbální komunikace]].<ref name="všobená encyklopedie">Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1997, 740 s. ISBN 80-858-4135-5.</ref>
+
Monolog je jednou z forem [[sociální komunikace]]. Jedná se o souvislý projev jednoho člověka, kdy ostatní účastnící [[komunikace|komunikace]] do tohoto projevu nevstupují. Jde o druh [[verbální komunikace|verbální komunikace]].<ref name="všobená encyklopedie">Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1997, 740 s. ISBN 80-858-4135-5.</ref>
  
 
== Charakteristika ==
 
== Charakteristika ==
Řádek 15: Řádek 15:
 
== Vnitřní monolog ==
 
== Vnitřní monolog ==
  
Monology jsou běžnou součástí lidské psychiky. Hlasitá artikuce myšlenek se objevuje už u děti od 2 let. Převážně u dětí lze také sledovat využití monologu k překonání sociální izolace.
+
Monology jsou běžnou součástí lidské psychiky. Hlasitá artikulace myšlenek se objevuje už u dětí od 2 let. Převážně u dětí lze také sledovat využití monologu k překonání sociální izolace.
  
 
Vnitřní monolog napomáhá k utřídění myšlenek, kontrole činnosti (např. simulace sociální interakce) nebo ke zvýšení koncentrace.
 
Vnitřní monolog napomáhá k utřídění myšlenek, kontrole činnosti (např. simulace sociální interakce) nebo ke zvýšení koncentrace.
Řádek 32: Řádek 32:
 
'''Shakespeare, William: Hamlet, kralevic dánský'''
 
'''Shakespeare, William: Hamlet, kralevic dánský'''
  
''''Být čili nebýt, ta jest otázka:  
+
''Být čili nebýt, ta jest otázka: víc důstojno-li ducha trpěti od střel a praků zlého osudu, neb ozbrojit se proti moři běd a ukončit je vzpourou. Umřít spát nic víc; a spánkem, řekněm, ukončit bol srdce, tisíc přirozených ran, jichţ tělo dědicem, toť skonání, jak si ho vroucně přáti.''
víc důstojno-li ducha trpěti  
+
<ref name="Hamlet">Vychází z: SHAKESPEARE, William. Hamlet : kralevic dánský tragedie o pěti jednáních. Přel. Josef Václav Sládek. 6. vyd. Praha : Fr. Růžička, 1946. 179 s. Přístup: http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/54/32/10/hamlet.pdf Verze z 28.4.2011. </ref>
od střel a praků zlého osudu,  
 
neb ozbrojit se proti moři běd  
 
a ukončit je vzpourou.
 
Umřít spát nic víc;  
 
a spánkem, řekněm,  
 
ukončit bol srdce, tisíc přirozených ran,  
 
jichţ tělo dědicem,  
 
toť skonání jak si ho vroucně přáti.'''' <ref name="Hamlet">Vychází z: SHAKESPEARE, William. Hamlet : kralevic dánský tragedie o pěti jednáních. Přel. Josef Václav Sládek. 6. vyd. Praha : Fr. Růžička, 1946. 179 s. Přístup: http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/54/32/10/hamlet.pdf Verze z 28.4.2011. </ref>
 
  
 
Divadelní formou založenou na monologu je [[monodrama|monodrama]]. Monodrama je hra o jediné postavě či z řady dlouhých promluv.
 
Divadelní formou založenou na monologu je [[monodrama|monodrama]]. Monodrama je hra o jediné postavě či z řady dlouhých promluv.
Řádek 49: Řádek 41:
 
Monolog jako „proud vědomí“ je literární technika. Chápán je jako vnitřní monolog postavy.
 
Monolog jako „proud vědomí“ je literární technika. Chápán je jako vnitřní monolog postavy.
  
Mluvčí formuluje namátkově, bez starosti o [[logika|logiku]] a bez jakékoli [[cenzura|cenzury]], větné fragmenty, které mu probíhají hlavou. Hlavní účinek, jehož má být dosaženo, je vyjádření emociálního a kognitivního chaosu vědomí.<ref name="Divadelní slovník">PAVIS, Patrice a Daniela JOBERTOVÁ. Divadelní slovník: [slovník divadelních pojmů]. Vyd. 1. Praha: Divadelní ústav, 2003, 493 s. ISBN 80-700-8157-0. </ref>
+
Mluvčí formuluje namátkově, bez starosti o [[logika|logiku]] a bez jakékoli [[cenzura|cenzury]] větné fragmenty, které mu probíhají hlavou. Hlavní účinek, jehož má být dosaženo, je vyjádření emociálního a kognitivního chaosu vědomí.<ref name="Divadelní slovník">PAVIS, Patrice a Daniela JOBERTOVÁ. Divadelní slovník: [slovník divadelních pojmů]. Vyd. 1. Praha: Divadelní ústav, 2003, 493 s. ISBN 80-700-8157-0. </ref>
  
 
Monolog v literatuře je spojován s [[modernismus|modernismem]].
 
Monolog v literatuře je spojován s [[modernismus|modernismem]].
Řádek 82: Řádek 74:
  
 
*Monologue. In: Wikipedie [online]. - [cit. 2015-01-02]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Monologue
 
*Monologue. In: Wikipedie [online]. - [cit. 2015-01-02]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Monologue
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]
+
[[Kategorie: Psychologie|*]]

Aktuální verze z 10. 1. 2015, 12:12

Monolog z řeckého monologos (moos = sám; logos = řeč) řeč se sebou samým (k sobě samému), projev jednoho mluvčího, samomluva (solilokvium).

Definice

Monolog je jednou z forem sociální komunikace. Jedná se o souvislý projev jednoho člověka, kdy ostatní účastnící komunikace do tohoto projevu nevstupují. Jde o druh verbální komunikace.[1]

Charakteristika

Monolog je opakem dialogu. Od dialogu se liší absencí slovní výměny a podstatnou délkou tirády, která se vyděluje z konfliktního a dialogického kontextu. Kontext se od začátku do konce nemění a změny v sémantické orientaci (charakteristické pro dialog) jsou omezeny na minimum, takže je zajištěna jednota subjektu vypovídání.[2]

Každá promluva směřuje k vytvoření komunikačního vztahu mezi mluvčím a adresátem sdělení: k tomuto způsobu výměny je nejvhodnější dialog. Monolog, jehož struktura nepočítá s odpovědí adresáta, vytváří přímý vztah mezi mluvčím a světem, o němž hovoří.[2]

Příkladem monologu je jednosměrné komunikace vyučujícího před třídou, například výklad nového učiva.[3]

Vnitřní monolog

Monology jsou běžnou součástí lidské psychiky. Hlasitá artikulace myšlenek se objevuje už u dětí od 2 let. Převážně u dětí lze také sledovat využití monologu k překonání sociální izolace.

Vnitřní monolog napomáhá k utřídění myšlenek, kontrole činnosti (např. simulace sociální interakce) nebo ke zvýšení koncentrace.

Vnitřní monolog může být i příznakem depresí nebo psychóz.[4]

Monolog v umění

Monolog na divadle

Souvislá promluva jedné dramatické postavy.

Monolog je vnímán jako nedramatický. Vytýká se mu statičnost, nudnost a nepravděpodobnost. Využíván byl převážně v předrealistickém divadle, zvláště pak v alžbětinské době.[2]

Shakespeare, William: Hamlet, kralevic dánský

Být čili nebýt, ta jest otázka: víc důstojno-li ducha trpěti od střel a praků zlého osudu, neb ozbrojit se proti moři běd a ukončit je vzpourou. Umřít spát nic víc; a spánkem, řekněm, ukončit bol srdce, tisíc přirozených ran, jichţ tělo dědicem, toť skonání, jak si ho vroucně přáti. [5]

Divadelní formou založenou na monologu je monodrama. Monodrama je hra o jediné postavě či z řady dlouhých promluv.

Monolog v literatuře

Monolog jako „proud vědomí“ je literární technika. Chápán je jako vnitřní monolog postavy.

Mluvčí formuluje namátkově, bez starosti o logiku a bez jakékoli cenzury větné fragmenty, které mu probíhají hlavou. Hlavní účinek, jehož má být dosaženo, je vyjádření emociálního a kognitivního chaosu vědomí.[2]

Monolog v literatuře je spojován s modernismem.

Woolfová, Virginia: Paní Dallowayová

Okouzlující žena, pomyslel si Scrope Purvis, je v ní něco ptačího, jakoby sojčího, modrozelená barva, lehkost, živost, i když je jí už přes padesát a od té nemoci hodně pobledla. Trčí tam jako na bidýlku, vůbec ho nevnímá, narovnaná jako podle pravítka čeká, až bude moct přejít.[6]

Odkazy

Reference

  1. Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1997, 740 s. ISBN 80-858-4135-5.
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 PAVIS, Patrice a Daniela JOBERTOVÁ. Divadelní slovník: [slovník divadelních pojmů]. Vyd. 1. Praha: Divadelní ústav, 2003, 493 s. ISBN 80-700-8157-0.
  3. GAVORA, P. Učitel a žáci v komunikaci. Brno: Paido, 2005. ISBN: 80-7315-104-9.
  4. Monolog, innerer (Selbstgespräch). In: Psychologie Lexikon [online]. - [cit. 2015-01-02]. Dostupné z: http://www.psychologielexikon.com/48-monolog-innerer-selbstgespraech
  5. Vychází z: SHAKESPEARE, William. Hamlet : kralevic dánský tragedie o pěti jednáních. Přel. Josef Václav Sládek. 6. vyd. Praha : Fr. Růžička, 1946. 179 s. Přístup: http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/54/32/10/hamlet.pdf Verze z 28.4.2011.
  6. WOOLF, Virginia. Paní Dallowayová. Vyd. 2, v tomto překladu 1. Překlad Kateřina Hilská. Praha: Odeon, 2004, 158 s. ISBN 80-207-1164-3.

Použitá literatura

  • PAVIS, Patrice a Daniela JOBERTOVÁ. Divadelní slovník: [slovník divadelních pojmů]. Vyd. 1. Praha: Divadelní ústav, 2003, 493 s. ISBN 80-700-8157-0.
  • Velký sociologický slovník: I. svazek A-O. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1996, 747 s. ISBN 80-718-4164-1.
  • Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1997, 740 s. ISBN 80-858-4135-5.
  • GAVORA, P. Učitel a žáci v komunikaci. Brno: Paido, 2005. ISBN: 80-7315-104-9.
  • WOOLF, Virginia. Paní Dallowayová. Vyd. 2, v tomto překladu 1. Překlad Kateřina Hilská. Praha: Odeon, 2004, 158 s. ISBN 80-207-1164-3.