Mozková kůra (neokortex): Porovnání verzí

m (Petr.Kosik přesunul stránku Kůra velkého mozku (neokortex) na Mozková kůra (neokortex): vhodnější s ohledem na termíny užívané v rámci klasifikace článků)
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 19. 7. 2017, 19:28

  • vývojově nejmladší část CNS, ale nejdůležitější a nejvýznamnější ve smyslu rozsahu i funkce
  • dělí se na laloky = lobus, které jsou od sebe odděleny zářezy = sulcus
  • nejčastější je anatomické rozdělení podle Brodmanna, který rozdělil mozkovou kůru na 11 oblastí a 50 okrsků, funkčně a morfologicky se od sebe liší
  • každá část integruje určité funkce
  • kůra má specifické uspořádání – celá kůra má (co do architektury) 6 vrstev → každá vrstva má různé typy buněk, které se nevyskytují nikde jinde (je jich asi 60 druhů)
  • má také specifické spojení (koordinaci) díky vláknům, které spojují oblasti spolu nebo přepojují vyšší a nižší oddíly
  • postcentrální oblast – jdou zde somatosenzorické a chuťové informace, nachází se u centrálního zářezu
  • předcentrální oblast – je před zářezem, motorická funkce (sbíhají se zde pyramidové dráhy)
  • frontální oblast – asociační funkce
  • inzulární oblast – je uprostřed mozku (uvnitř), integrační funkce (integruje senzorické a limbické funkce)
  • temporální oblast – sluchová funkce
  • parientální oblast – asociační funkce (asociace k tělesné citlivosti)
  • okcipitální oblast – zraková funkce
  • cingulární oblast – v těch místech, ale uvnitř mozku, mimovolní aktivita/pohyb
  • oblast hypocampika – funkce čichového mozku (odpovídá za čich a paměť)
  • oblast olfaktorika – jen čich
  • oblast retroskleniální – funkce mimovolní

Funkční rozdělení

  • několik oblastí

Primární projekční oblasti

  • přijímá aferentaci z jednotlivých smyslových oblastí
  • podle toho odkud přijímá se dělí na oblasti:
  1. somestetická oblast - oblast, které přijímá informace z proprioreceptorů, interoreceptorů, receptorů bolesti, podle funkce organizována do oblasti centrálního zářezu
  2. sluchová oblast - oblast inzuly, projekce sluchu
  3. chuťová oblast - také oblast inzuly, ale z druhé strany
  4. čichová oblast - oblast limbického systému, hypocampu
  5. zraková (projekční) oblast - oblast týlního laloku, primární projekční oblasti, které odpovídají za smyslové aktivity

Efektorová oblast

  • oblast neokortexu – zajišťuje odpovědi hybné, vegetativní, útlumové
  • 3 funkční projevy:
  1. motorický projev - lokalita, kam patří pyramidový a mimopyramidový systém, při poruše: poruchy motoriky
  2. vegetativní projevy - poruchy: poruchy dechové frekvence (zpomalení, zrychlení), cirkulační odpovědi (frekvence srdce), poruchy trávení, změny svalstva vylučovacích orgánů, změny zornicového reflexu
  3. tlumivý projev - potlačuje aktivitu jiných oblastí mozku

Oblast asociační

  • asociuje (zajišťuje) konvergenci/spojení několika modalit → koordinace vyšších a nižších oblastí (korové a podkorové smyslové oblasti) → tvorba paměti, řeči,…
  • při poškození - těžké poruchy vyšší NS
  • centrum nejdůležitějších projevů mozku
  • odpovídá za asociaci různých aktivit, dává je dohromady se smyslovýma aktivitami, za poznávání, vnímání
  • výsledkem je tvorba ucelených vjemů
  • některé části mohou být poškozeny:

Unimodální agnózie

  • při poškození jedné lokality
  • neschopnost vnímat/ rozpoznávat (ve smyslu jedné funkce) určitý objekt, navzdory tomu, že ten smyslový orgán funguje, často součástí jiné choroby
  • zraková agnózie - např.: agnózie pro kresbu = nenajdou 10 rozdílů na dvou stejných obrázcích, nerozliší detaily na obrázku (ale pozná co na něm je)
  • achromatopsie = porucha rozlišení barev a jasnosti odstínů (pozná, že je to modrá, ale nerozpozná jaký typ modré)
  • agnózie pro hloubku prostoru
  • agnózie pro pohyb = neschopnost vnímat pohyb v rámci zorného pole (vidí pohyb jako na filmovém pásu, trhavý)
  • prosopagnózie = neschopnost identifikovat tváře známých lidí; např.: součást Alzheimerovy choroby
  • sluchová agnózie - čistá slovní hluchota = slyší řeč, ale není schopen pochopit význam, sám umí mluvit, číst i psát, poškození levé hemisféry
  • agnózie pro neverbální zvuky = většinou porucha pravé (nedominantní) hemisféry; nerozpozná zvuky vnímané předměty, zvířaty, či amuzie (neudrží rytmus)
  • somatosenzorická agnózie - astereoagnózie = ztrácí schopnost rozpoznávat předměty hmatem, asomatognózie = neschopnost orientovat se na vlastním těle

Polymodální agnózie

  • poruchy týkající se čtení, psaní, řeči, praktických dovedností
  • Gerstmanův syndrom - neschopnost poznat pravou a levou polovinu těla – svou i jiných, plus agrafie (poruchy psacích funkcí), akalkulie, nedokáže pojmenovat prsty
  • Heminegleckův syndrom - neschopnost vnímat polovinu těla → ignoruje vizuální , sluchovou, senzomotorickou polovinu těla (myje si půl těla, oblíkne si jen jednu ponožku,…)
  • asociační poruchy se mohou týkat i poruch skupin funkcí, které se týkají strategických procesů (plánování, úmyslné pohyby) → perseverace - setrvaní na jednom započatém vzorci chování, zkouška vyšetřením: pacient vidí pod sebou napsané – kruh, kříž, kruh, kříž, kruh, kříž, kruh, kruh,… a má kreslit za sebou to, co čte, pacient ale stále kreslí: O, ×, O, ×, O, ×, O, ×, …

Poruchy řeči

  • svým způsobem funkčně patří k poruchám asociační činnosti, ale je to zároveň zvláštní téma
  • v oblasti temporální oblasti se nachází dvě centra:
  1. Wernickeho centrum řeči - senzorické centrum řeči, odpovídá za pochopení významu mluvené a psané řeči → propojení sluchové a zrakové korové oblasti
  2. Brockovo centrum řeči - centrum motorické řeči, odpovídá za slovní a písemné vyjádření myšlenek

Wernickeho (senzorická, percepční) afázie

  • porucha Wernickeho centra
  • člověk není schopen chápat mluvenou ani psanou řeč (včetně vlastní) → tzn. když nechápe smysl, není schopen sestavit koherentní myšlenku
  • nápadný pokles výstižných slov (podstatných jmen), používá nesprávné pojmy nebo si vymýšlí své pojmy (neologismy) → řeč je nesrozumitelná, ale rytmus/melodie řeči je normální
  • sám ale nemá pocit, že má nějaký problém → hněvá se na okolí, že ho nechápe, nerozumí mu

Brockova (motorická, expresivní) afázie

  • pochopení smyslu je zachováno, tak jako sestavení myšlenky, ale už to nedokáže projevit v písemném projevu a mluvené slovo má nenormální rytmus/melodii
  • převažují slovesa a podstatná jména → změněná gramatická struktura nebo ztratí schopnost mluvit a psát úplně
  • dotyčný si je své poruchy vědom
  • fascikulus arkulatus – svazek nervových vláken, které spojují Wernikeho a Brockovo centrum → při poruše: úvaha, že to může stát za dyslexií = vrozená porucha/deficit ve vývoji dominantní (levé) hemisféry, převažují ♂ nad ♀a leváci nad praváky, neschopnost koordinovat čtení, psaní, chápání jiných symbolů je zachováno (poznávací schopnost a inteligence taky), plete si podobná písmena

Konduktivní afázie

  • neschopnost opakovat slova, věty, pojmenovávat nazírané předměty
  • je to jako lehčí Brockova afázie, kdy chápání řeči je také zachováno

Globální afázie

  • neschopnost verbální, grafické produkce, neschopnost opakovat mluvenou i psanou řeč, porozumět ji
  • poškození všech funkcí řeči

Anomická afázie

  • neschopnost pojmenovávat nebo nalézt vhodné slova pro dané objekty

Tranzkortikální afázie

  • typická pro ischemii v oblasti hlavních mozkových tepen
  • většinou postihuje jednu modalitu:
  • senzorická afázie – nechápe smysl
  • motorická afázie – chápe smysl, ale nevyjádří se
  • smíšená afázie – výjimečná, obojí

Symbolické poruchy

  • gnostické poruchy - zahrnují veškeré funkce, které v sobě skrývají poznání předmětů (zrak, sluch, hmat), tzv. agnozie (porucha té funkce; i přes to že smyslové orgány fungují, nejsou schopny věci identifikovat)
  • fatické poruchy - neschopnost hovořit, psát, počítat a porozumět hovorové i psané řeči, spadají sen všechny afázie
  • apraxie (poruchy praktických funkcí) - neschopnost poznávat předměty (cílevědomě) hmatem
  • poruchy symbolických funkcí (je narušena kůra velkého mozku)
  • existují i poruchy symbolických funkcí, které se týkají jen jedné poloviny mozku

Poškození pravé hemisféry

  • aprosodie = porucha sdělovaní a vnímání emocionálních komponent myšlenek
  • emocionální = emoční citová složka, která doprovází melodii řeči, ovlivňuje výšku hlasu, artikulaci, gestikulaci,…
  • dvě podskupiny:
  1. motorická aprosodie - léze odpovídají poškození Brockova pole → neschopnost vyjádřit citový aspekt řeči (mluví jako stroj, v jedné emoční rovině)
  2. senzorická aprosodie - odpovídá Wernickeho poli → neschopnost vnímat citový projev druhého člověka (vnímá druhého jakoby mluvil jako stroj), neuvědomuje si to

Poškození levé hemisféry

  • tato hemisféra je verbálně specializovaná
  • neschopnost číst - alexie a psát - agrafie
  • vnímat mluvenou řeč a vyjadřovat se je zachováno
  • může dojít i k čisté alexii bez agrafie - zachována schopnost rozumět mluvené řeči, má schopnost také mluvit a psát, ale je porušena schopnost číst, často spojeno s pravostrannou homonymní hemianopii = léze v pravém okcipitálním kortexu → způsobí slepotu v pravé polovině zorného pole (postižený tedy používá jen levou polovinou zorného pole, kterou vnímá pravým lalokem)

Apraxie

  • zahrnuje necvičené, účelové pohyby → ztráta schopnosti praktických dovedností (jako jemná motorika – zavázat si boty, jíst příborem, otočit klíčem v zámku, ale netýká se to psaní)
  • není způsobená žádnou somatickou poruchou
  • 3 druhy:
  1. ideomotorická apraxie - zná účel toho předmětu, ale ten úkon vždy provádí jakoby poprvé (např.: strká klíč do zámku opačnou stranou)
  2. ideativní apraxie - vzácný typ, vůbec neví k čemu ten předmět slouží → porucha gnostických (poznávacích) a praktických schopností
  3. konstrukční apraxie - porucha zahrnuje potíže s kreslením, kopírováním obrazců, sestavováním obrazců, když mu řekneme nakresli dva kruhy, které se prolínají, nedokáže to (ani když mu ten obrázek dám); nesestaví něco z kostek
  • všechny tyto poruchy jsou poruchy neokortexu spolu s nižšími etážemi
  • mohou být vrozené i v důsledku úrazů (krvácení, hematom) a demyelinizačních procesů (Creutzfeld-Jakobova choroba)

Lateralizace

  • rozdíly mezi levou (L) a pravou (P) hemisférou
  • i když jsou stejné, funkčně je jedna (ne)dominantní a to na všech úrovních:
  • makroskopicky (např.: počet spojení mezi neurony, počet neuronů), histologicky
  • i chemicky
  • nesouměrnost co se týče anatomie se dá prokázat už ve 30. týdnu gravidity
  • proč je taková geneze se neví
  • je prokázaná alela praváků (dextral), která odpovídá za praváctví a je v populaci více rozšířená

genetika

  • oba rodiče praváci → 10% pravděpodobnost, že dítě bude levák
  • jeden rodič levák → 20% pravděpodobnost, že dítě bude levák
  • když je matka levák - větší pravděpodobnost, že dítě bude levák, než když je levák otec
  • oba rodiče leváci → 25% pravděpodobnost, že dítě bude levák
  • je 18% leváků, kteří nemají vůbec dextral alelu → „čistí leváci“
  • v rámci lateralizace sice rozlišujeme P a L, (ne) dominantní hemisféru, ale výsledek vyšší nervové činnosti je závislý na obou hemisférách
  • praváci mají větší čelní L lalok, ale P spánkový a týlní mají menší než leváci
  • leváci mají větší P čelní lalok a L týlní a spánkový mají menší
  • praváci mají větší P postranní komoru než L
  • leváci mají větší L postranní komoru než P

funkční rozdělení:

levá hemisféra

  • odpovídá za schopnost verbálního projevu
  • analytické a abstraktní myšlení
  • lepší racionální uvažování a vyhodnocování situací
  • je dominantní pro jazyk, řeč, základní postupy pro řečení problémů

pravá hemisféra

  • odpovídá za neverbální projev, podílí se na intuitivním chování (více zpracovává emotivní složku)
  • podporuje abstraktní představivost
  • podílí se na abstraktním (aproporciálním) myšlení
  • je dominantní pro vizuospaciální úlohy (zvládání trojrozměrného prostoru i ve smyslu poznávání tváří a objektů) a pro rozměry emotivity

Zdroje