Neit

Verze z 2. 1. 2015, 16:16, kterou vytvořil Diana.Mickova (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „===Jméno=== Neit je prastará egyptská bohyně, objevující se již od počátku egyptských dějin. Její jméno může znamenat "Děsivá" nebo "Nahá…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Jméno

Neit je prastará egyptská bohyně, objevující se již od počátku egyptských dějin. Její jméno může znamenat "Děsivá" nebo "Nahánějící hrůzu". [1]

Ikonografie a sféry vlivu

Neit byla zřejmě jedním z nejdůležitějších božstvem už v preddynastické době, a byla uctívána ještě v ptolemaiovské a římské době. Jejím symbolem byl štít se dvěma zkříženými šípy, což poukazuje na její spojitost s bojem, lovem a bitvami. Odtud také pocházejí její epiteta Vládkyně šípů a Paní luku. [2] Kromě boje byla ale také spojována s ochranou, mateřstvím, taklcovstvím, a v jistých verzích se objevuje také jako stvořitelka světa. [3] Zobrazována bývá jako žena, často má na hlavě dolnoegyptskou korunu. Nad hlavou může mít štít se šípy jako svůj symbol, případně hieroglyfický znak, kterým se zapisuje její jméno, a který vypadá podobně. V ruce mívá luk a šípy, někdy také žezlo was nebo symbol života anch. V pozdějších obdobích bývá zobrazována i v zoomorfní podobě, a to většinou v podobě krávy nebo kobry. Řekové Neit ztotožnili s bohyní Athénou.

Mýty a funkce

Stvořitelka světa Neit bývá někdy označována jako Velká matka, což souvisí s její rolí jako stvořitelky světa. [4] V tomto aspektu se objevuje především od Nové říše, a je tak považována za androgynní bytost, někdy dokonce ztotžňovanou s praoceánem Nu či jeho personifikací bohem Nunem, nebo se stvořitelskou bohyní Mehetweret. První doklad tohoto konceptu nalezneme v textech na sarkofágu krále Merenptaha z 19.dynasstie, i když samotná idea je zřejmě mnohem starší.[5] Z Neitiných slin měl povstat i nepřítel slunečního boha, had Apop. V souvislost se stvořením světa se objevují její přívlastky Velká kráva a Velká záplava. [6] Z chrámu v Esně pochází nápis, v němž je Neit zmiňována jako hornoegyptská bohyně, která se vynořila z pravodstva, stvořila celý svět,včetně slunečního boha Rea, a pak cestovala do Dolního Egypta, kde založila své město Sais. [7]

Válečnice Jak již bylo popsáno výše, s Neit byl spojován boj, lov, zbraně a válečnictví. V této souvislosti se také objevují theoformní osobní jména, která v překladech znamenají například "Neit vítězí" nebo "Neit bojuje". Ve svém bojovém aspektu se Neit může objevovat také jako Reovo oko.[8]

Bohyně matka Jelikož byla Neit považována za stvořitelku, a tedy matku bohů i lidí, bývá spojována také s mateřstvím jako takovým. Často se objevuje v roli matky krále. Například v chrámu královny Hatšepsut v Dér el-Bahrí, a též ve stejné scéně v chrámu v Luxoru, je ve scéně zrození panovnice vyobrazena Neit spolu s bohyní Selket, jak přidržují postel, na níž se objímá královna s bohem Amonem. V mytologii byl za jejího syna považován krokodýlí bůh Sobek. Nikdy ovšem nebývá spojována s žádným mužským protějškem, což zřejmě souvisí s její rolí stvořitelky. [9]

Patronka Dolního Egypta Delta byla významným střediskem Neitina kultu, a tato bohyně byla považována za patronku a ochránkyni celého Dolního Egypta. V této roli bývá zobrazována s červenou dolnoegyptskou korunou na hlavě.[10] Symbolem Dolního Egypta byla také včela, a Neitin chrám ve městě Sais byl tak někdy nazýván "Dům včely".[11]

Spor Hora se Sutechem Ve sporu Hora se Sutechem vystupuje Neit jako prastará moudrá bohyně, jíž bohové, kteří spor nemohou rozhodnout, posílají dopisy a prosí ji o rady. [12]

Zásvětí Už od počátku byla Neit spojována se zásvětím a pomsrtným životem, což souvisí mj. s její rolí stvořitelského božstva. V tomto aspektu se objevuje především ve funkci ochranitelské. Tato ochranná funkce je v mytologii spojována s tím, že Neit věnovala mrtvému Usirovi rubáš. V Textech pyramid například stráží zemřelého krále spolu s dalšími třemi bohyněmi, Eset, Nebthet a Selket. Tyto čtyři bohyně bývají také zobrazovány, jak stráží skříňku, ve které byly uloženy kanopy s vnitřnostmi zesnulého.[13] V Textech rakví se v některých říkáních objevuje jako dohlížitelka u posmrtného soudu. [14]

Kult

S bohyní Neit je spojováno nejstarší egyptské zobrazení svatyně vůbec. Z častého vyobrazení jejího symbolu můžeme usuzovat, že se jednalo o jedno z nejdůležitějších božstev Raně dynastické doby. Během Staré říše byla nahrazována Hathor, a panovníkem, který se snažil o obnovu jejího kultu, měl být první vládce 5. dynastie Veserkaf. V době Staré říše měla Neit svatyni Mennoferu, a v říkání 408 Textů rakví je zmiňována jako "vládkyně Mendu". Během Střední a Nové říše její význam poněkud poklesl, a zdá se, že opět nabývá na významu v ramessovské době, kdy bylo hlavní město Egypta přesesno do Delty. [15] Velmi významnou bohyní se Neit opět stala během 26.dynastie, kdy se hlavní město nacházelo v Sais (dnes Sá el-Hagar). V Ptolemaiovské době byla významným místem jejího kultu též Esna.[16]

Reference

  1. Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.
  2. Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.
  3. Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.
  4. Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press
  5. Assmann, J. 1972 : "Neith spricht als Mutter und Sarg", in: MDAIK 28,2,115-139.
  6. Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.
  7. Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.
  8. Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.
  9. Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.
  10. Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.
  11. Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.
  12. Spor Hora se Sutechem, In: Gardiner, A. 1932 : Late-Egyptian stories. Bruxelles: Fondation Égyptologique Reine Élisabeth.
  13. Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.
  14. Např. CT 630 ((Buck, Adriaan de 1935 – 61 : The Egyptian Coffin texts, I – VII, Chicago: University of Chicago Press).
  15. Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.
  16. Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.