Norbert Wiener: Porovnání verzí

Řádek 54: Řádek 54:
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Wiener, Norbert]]<br/>
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Wiener, Norbert]]<br/>
 
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]

Verze z 10. 3. 2016, 15:54

Norbert Wiener (26. listopadu 1894, Kolumbie, Missouri, USA – 18. března 1964 Stockholm, Švédsko) byl americký matematik a filozof ruského původu a je spolu s Arturo Rosenbluethem považován za zakladatele kybernetiky coby vědy. Vyučoval matematiku na Massachusettském technologickém institutu (MIT).

Biografie

Mládí a studium

Wiener byl jako dítě považován za zázračného. Jeho otec Leo Wiener, historik, lingvista a překladatel, učil slovanské jazyky na Harvardu a Norberta část jeho dětství učil doma. Ve škole byl pak Norbert v některých oblastech výrazně napřed, v jiných naopak zaostával, přesto ji dokončil již v 11 letech (jeho spolužákům bylo kolem 18 let)[1].
Poté nastoupil na Tufts College (dnes Tufts Univerzity). Za tři roky obdržel bakalářský titul v oblasti matematiky a následně nastoupil na Harvard, kde studoval zoologii. Po roce studia nakrátko přestoupil na Cornellskou univerzitu a začal na popud otce studovat filosofii, kterou ale ukončil opět na Harvardu. V roce 1912 zde Wiener obdržel titul Ph.D za dizertační práci z oblasti matematické logiky.
Později krátce studoval na Cambridgi v Anglii u Bertranda Russella a v Německu v Göttingenu pod Davidem Hilbertem. Nakonec se vrátil zpět do USA.[2]

Kariéra a působení na MIT

Když vypukla první světová válka, chtěl narukovat, ale byl odmítnut kvůli špatnému zraku. Pracoval pak pro General Electric, psal hesla pro encyklopedii, byl novinářem a učil na univerzitě v Maine.[2]
Roku 1919 získal místo profesora matematiky na MIT. Již v 25 letech se stal docentem, ve 37 řádným profesorem. Na MIT Wiener působil až do svého důchodu. Věnoval se teorii pravděpodobnosti a náhodným procesům - jeden z druhů náhodného procesu je dodnes nazýván Wienerův bílý šum. Zabýval se i lineárními prostory, teorií potenciálu, čísel a integrálu, analytickými funkcemi a dalšími obory.[1]
"Během práce pro MIT často cestoval po Evropě, kam se také vrátil po svatbě s Margaret Engemannovou. Většinu času strávil v Göttingenu nebo v Cambridge. Náplní jeho práce byl Brownův pohyb, Fourierův integrál, Dirichletovy problémy, harmonická analýza, Tauberianovy teorémy a další problémy. V období druhé světové války vybudoval teorii predikce stacionárních časových řad a použil ji pro řízení protiletadlového dělostřelectva."[3]

Wiener a kybernetika

Norbert Wiener je především znám jako "otec kybernetiky". Samotné slovo kybernetika pochází z řeckého kybernetés - kormidelník. Použil jej již v roce 1834 fyzik André Marie Ampére, který jako kybernetiku označil vědu o řízení lidské společnosti. [3] Wiener sám pak kybernetiku definuje jako vědu o řízení a sdělování v živých organismech, společnosti a strojích.[1]

Wiener dokázal principy, které se uplatňují v přírodě převést do světa technologie, čímž mimo jiné ovlivnil další vývoj vědy, například se jeho myšlenkami inspiroval výzkum možností rozšíření lidské schopnosti s uživatelským rozhraním a celkově pozměnil dosavadní pohled na počítačové technologie.[4]

Norbert Wiener

Dílo

První knihou, ve které se Wiener více věnoval základním aspektům kybernetiky je Kybernetika neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích, která v originále vyšla v roce 1948. Hlavním obsahem knihy je velmi náročný výklad teoretických základů nové vědy, která v krátkém čase vedla k dalekosáhlým výsledkům v oblasti elektronických automatů a zasahuje do mnoha dalších oborů praxe i výzkumu. Rychle stala velmi oblíbenou mezi širokým spektrem vědeckých pracovníků.[2]
Dalším stěžejním dílem z oblasti kybernetiky je Kybernetika a společnost z roku 1950. V orginále The human use of Human beings. Kapitoly pojednávají o dějinách kybernetiky, pokroku a entropii, dvou způsobech komunikativního chování, o mechanismu a dějinách jazyka. České vydání bylo rozšířeno o dvě stati.

Další publikace

  • 1948 - Cybernetics or the Control and Communication in the Animal and the Machine
  • 1950 - The Human Use of Human Beings (český překlad vyšel v roce 1963 pod názvem Kybernetika a společnost)
  • 1953 - Ex-Prodigy: My Childhood and Youth
  • 1956 - I am a Mathematician (český překlad vyšel v roce 1970 pod názvem Můj život - Norbert Wiener), je zde zmínka o jeho setkání s Masarykem.
  • 1958 - Nonlinear Problems in Random Theory
  • 1959 - The Tempter
  • 1964 - God & Golem, Inc.: A Comment on Certain Points Where Cybernetics Impinges on Religion - román

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 MAREŠ, Milan. Slova, která se hodí, aneb, Jak si povídat o matematice, kybernetice a informatice. Vyd. 1. Praha: Academia, 2006, 348 s.
  2. 2,0 2,1 2,2 Norbert Wiener: biography- American mathematician. In: Encyclopedia Britannica [online]. 2013 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/643306/Norbert-Wiener
  3. 3,0 3,1 Matematik a filozof, který ovlivnil podobu světa. 3 pól: Magazín plný pozitivní energie [online]. 2014 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/biografie/101-matematik-a-filozof-ktery-ovlivnil-podobu-sveta
  4. Norbert Wiener, Inventor of Cybernetics [online]. William Stewart [cit. 2016-2-11]. Dostupné z: http://www.livinginternet.com/i/ii_wiener.htm

Použitá literatura

Externí odkazy

Související články

Kyberprostor
Kybernetika
Umělá inteligence

Klíčová slova

MIT, matematika, kybernetika, logika