Norbert Wiener: Porovnání verzí

m (Doplnění souvisejících článků)
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
 
(Není zobrazeno 11 mezilehlých verzí od 6 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Norbert Wiener''' (26. listopadu 1894, Kolumbie, Missouri, USA – 18. března 1964 Stockholm, Švédsko) byl americký matematik a filozof a je považován za zakladatele [[Kybernetika|kybernetiky]] coby vědy. Vyučoval matematiku na Massachusettském technologickém institutu (MIT).
+
'''Norbert Wiener''' byl americký matematik a filozof ruského původu a je spolu s [[Arturo Rosenblueth|Arturo Rosenbluethem]] považován za zakladatele [[Kybernetika|kybernetiky]].<ref name="britannica" /> Toto slovo použil ve své knize Kybernetika aneb Řízení a sdělování u organismů a strojů.  Také v ní odhalil a formuloval zákonitosti při přenosu a zpracování informací. Objasnil podobnost v činnosti počítacích strojů a nervové soustavy. Během druhé světové války vybudoval teorii predikce stacionárních časových řad a použil ji pro řízení protiletadlového dělostřelectva.<ref name="wiener" />
 
== Biografie ==
 
== Biografie ==
=== Mládí a studium ===
+
Narodil se (26. listopadu 1894, Kolumbie, Missouri, USA – 18. března 1964 Stockholm, Švédsko) Leovi a Berthy Wienerových, ruských židovských emigramtů. Zemřel během pracovního pobytu ve Stockholmu v roce 1964. Již ve 25 letech se stal docentem a ve 37 řádným profesorem.<ref name="mareš" />
Wiener byl jako dítě považován za zázračného. Jeho otec Leo Wiener, historik, lingvista a překladatel, učil slovanské jazyky na Harvardu. Norberta většinu jeho dětství a mládí učili doma. <br />
 
Ve svých 11 letech nastoupil na vysokou školu Tufts College. Za tři roky obdržel bakalářský titul v oblasti matematiky a poté nastoupil na Harvard, kde měl v plánu studovat zoologii. Ale po roce se studia vzdal a přestoupil na Cornellskou univerzitu, kde se věnoval studiu filozofie. <br />
 
Další rok se Wiener vrátil opět na Harvard a pokračoval ve studiu filozofie, kde se také více začal věnovat matematické filozofii. V roce 1912 Wiener obdržel titul Ph.D za dizertační práci z oblasti matematické logiky.
 
Později chvíli studoval na Cambridgi v Anglii a v Německu v Göttingenu. Nakonec se ale vrátil zpět do USA.<ref>Norbert Wiener: biography- American mathematician. In: Encyclopedia Britannica [online]. 2013 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/643306/Norbert-Wiener</ref>
 
  
=== Kariéra a působení na MIT ===
+
== Vzdělání ==
Když vypukla druhá světová válka, chtěl narukovat, ale byl odmítnut kvůli špatnému zraku. Dlouhou dobu procházel různými zaměstnáními. Živil se například jako spisovatel pro encyklopedie, novinář nebo jako učitel na univerzitě v Maine.<br />
+
Jeho otec byl lingvista, překladatel a učitel slovanských jazyků na Harvardu. Učil tedy svého syna doma. Byl považován za zázračné dítě. Ve škole byl pak Norbert v některých oblastech výrazně napřed, v jiných naopak zaostáva, ale už v 11 letech odmaturoval (žaci obvykle končí studium v 18 letech) na Ayer High School. <ref name="mareš">MAREŠ, Milan. <i>Slova, která se hodí, aneb, Jak si povídat o matematice, kybernetice a informatice</i>. Vyd. 1. Praha: Academia, 2006, 348 s.</ref>
Až v roce 1919 získal místo profesora matematiky na MIT. Již v pětadvaceti letech se stal docentem. Věnoval se teorii pravděpodobnosti a náhodným procesům. Jeden druh náhodného procesu je dodnes pojmenován jako Wienerův bílý šum. Také se zabýval lineárními prostory, topologií, teorií potenciálu, teorií čísel, teorií integrálu a analytickými funkcemi.<br />
 
Během práce pro MIT často cestoval po Evropě, kam se také vrátil po svatbě s Margaret Engemannovou. Většinu času strávil v Göttingenu nebo v Cambridge. Náplní jeho práce byl Brownův pohyb, Fourierův integrál, Dirichletovy problémy, harmonická analýza, Tauberianovy teorémy a další problémy. V období druhé světové války vybudoval teorii predikce stacionárních časových řad a použil ji pro řízení protiletadlového dělostřelectva.
 
Wiener zůstal na fakultě MIT až do svého odchodu do důchodu.<ref name="wiener">Matematik a filozof, který ovlivnil podobu světa. 3 pól: Magazín plný pozitivní energie [online]. 2014 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/biografie/101-matematik-a-filozof-ktery-ovlivnil-podobu-sveta</ref>  
 
  
=== Wiener a kybernetika ===
+
V roce 1906 nastoupil na studium matematiky na vysokou školu Tufts collage, kde získal bakalářský titul. Poté nastoupil na Harvard, kde studoval zoologii, ale o rok později se přesunul na Cornellovu univerzitu, kde studoval filozofii na popud svého otce. O rok později tedy v roce 1911 se vrátil na Harvard, kde pokračoval ve studiu filozofie.  
Norbert Wiener nejvíce proslul jako spolutvůrce slova kybernetika (z řeckého kybernétes – lodivod či kormidelník) a jako její zakladatel coby vědy. Vlastní výraz kybernetika poprvé použil, i když v trochu jiné souvislosti, už slavný francouzský fyzik André Marie Ampére (1775–1836), když navrhl v roce 1834 klasifikaci věd a nazval tak dosud neexistující, ale jím předpovězenou vědu o řízení lidské společnosti.<ref name="wiener">Matematik a filozof, který ovlivnil podobu světa. 3 pól: Magazín plný pozitivní energie [online]. 2014 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/biografie/101-matematik-a-filozof-ktery-ovlivnil-podobu-sveta</ref> <br />
 
První knihou, ve které se více věnoval základním aspektům kybernetiky je '''''Kybernetika neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích''''', která v originále vyšla v roce 1948. Hlavním obsahem knihy je velmi náročný výklad teoretických základů nové vědy, která v krátkém čase vedla k dalekosáhlým výsledkům v oblasti elektronických automatů a zasahuje do mnoha dalších oborů praxe i výzkumu. Je spíše určena vědeckým a technickým pracovníkům. <br />
 
  
[[Soubor:Norbert wiener.jpg|200px|náhled|vpravo|Norbert Wiener]]
+
V roce 1912 obdržel titul Ph.D. na Harvardské univerzitě za svou dizertační práci týkající se matematické logiky. Odešel do Anglie, krátce studoval na Cambridgi u Bertranda Russella a v Německu v Göttingenu pod Davidem Hilbertem. Nakonec se vrátil zpět do USA. V roce 1931 mu byl udělen profesorský titul.<ref name="britannica">Norbert Wiener: biography- American mathematician. In: Encyclopedia Britannica [online]. 2013 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/643306/Norbert-Wiener</ref>
  
 +
== Kariéra ==
 +
V letech 1915-1916 začal učit kurzy filozofii na Harvardu. Když vypukla první světová válka, chtěl narukovat, ale byl odmítnut kvůli špatnému zraku.
 +
 +
Pracoval pak pro General Electric, psal hesla pro encyklopedii, byl novinářem a učil na univerzitě v Maine.<ref name="britannica" /> Později pracoval v oblasti balistiky v Aberdeen Proving Ground ve státě Maryland.<ref name="britannica" />
 +
 +
V Marylandu po skonšení války vzal místo učitele matematiky na MIT (poté co byl odmítla University of Melbourne). Na MIT Wiener působil až do svého důchodu. Během práce pro MIT často cestoval po Evropě (kde se oženil s Margaret Engemannovou). Cestoval také po univerzitách jako třeba Sovětský svaz a Čína, kde přednášel.
 +
 +
Roku 1961 byl v Praze hostem ČSAV, kde přednesl několik odborných přednášek.<ref name="mareš" />   
 +
 +
== Vědecká práce ==
 +
Věnoval se teorii pravděpodobnosti a náhodným procesům - jeden z druhů náhodného procesu je dodnes nazýván Wienerův bílý šum. Zabýval se i lineárními prostory, teorií potenciálu, čísel a integrálu, analytickými funkcemi a dalšími obory.<ref name="mareš" /><br />Náplní jeho práce byl Brownův pohyb, Fourierův integrál, Dirichletovy problémy, harmonická analýza, Tauberianovy teorémy a další problémy. V období druhé světové války vybudoval teorii predikce stacionárních časových řad a použil ji pro řízení protiletadlového dělostřelectva."<ref name="wiener">Matematik a filozof, který ovlivnil podobu světa. 3 pól: Magazín plný pozitivní energie [online]. 2014 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/biografie/101-matematik-a-filozof-ktery-ovlivnil-podobu-sveta</ref>
 +
 +
=== Kybernetika ===
 +
Norbert Wiener je především znám jako "otec kybernetiky". Samotné slovo kybernetika pochází z řeckého kybernetés - kormidelník. Použil jej již v roce 1834 fyzik André Marie Ampére, který jako kybernetiku označil vědu o řízení lidské společnosti. <ref name="wiener">Matematik a filozof, který ovlivnil podobu světa. 3 pól: Magazín plný pozitivní energie [online]. 2014 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/biografie/101-matematik-a-filozof-ktery-ovlivnil-podobu-sveta</ref> Wiener sám pak kybernetiku definuje jako vědu o řízení a sdělování v živých organismech, společnosti a strojích.<ref name="mareš"/> <br />
 +
 +
Wiener dokázal principy, které se uplatňují v přírodě převedením do světa technologie, čímž mimo jiné ovlivnil další vývoj vědy, například se jeho myšlenkou inspiroval výzkum možností rozšíření lidské schopnosti s [[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelským rozhraním]] a celkově pozměnil dosavadní pohled na počítačové technologie.<ref><i>Norbert Wiener, Inventor of Cybernetics</i> [online]. William Stewart [cit. 2016-2-11]. Dostupné z: http://www.livinginternet.com/i/ii_wiener.htm</ref>
 +
 +
== Ocenění ==
 +
Dostal Bocher Memorial Prize v roce 1933.
 +
 +
Ústav, kde učil MIT na památku v roce 1967 udělal Wienerovu cenu za aplikovanou matematiku, která je dodnes uděláva Americkou matematickou společností a Společností pro průmyslovou a aplikovanou matematiku.<ref name="britannica" />
 +
 +
==Dílo==
 +
[[Soubor:Norbert wiener.jpg|227x227px|náhled|vpravo|Norbert Wiener]]
 +
První knihou, ve které se Wiener více věnoval základním aspektům kybernetiky je '''''Kybernetika neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích''''', která v originále vyšla v roce 1948. Hlavním obsahem knihy je velmi náročný výklad teoretických základů nové vědy, která v krátkém čase vedla k dalekosáhlým výsledkům v oblasti elektronických automatů a zasahuje do mnoha dalších oborů praxe i výzkumu. Rychle stala velmi oblíbenou mezi širokým spektrem vědeckých pracovníků.<ref name="britannica"/><br/>
 
Dalším stěžejním dílem z oblasti kybernetiky je '''''Kybernetika a společnost''''' z roku 1950. V orginále ''The human use of Human beings''. Kapitoly pojednávají o dějinách kybernetiky, pokroku a [[Entropie v pojetí informační vědy|entropii]], dvou způsobech [[Komunikace|komunikativního chování]], o mechanismu a dějinách jazyka.  České vydání bylo rozšířeno o dvě stati.
 
Dalším stěžejním dílem z oblasti kybernetiky je '''''Kybernetika a společnost''''' z roku 1950. V orginále ''The human use of Human beings''. Kapitoly pojednávají o dějinách kybernetiky, pokroku a [[Entropie v pojetí informační vědy|entropii]], dvou způsobech [[Komunikace|komunikativního chování]], o mechanismu a dějinách jazyka.  České vydání bylo rozšířeno o dvě stati.
  
== Publikace ==
+
Měl veliké pole zájmů a napsal i několik detektivek a socialněkritických románů.
*1948 - Cybernetics or the Control and Communication in the Animal and the Machine
+
 
*1950 - The Human Use of Human Beings (český překlad vyšel v roce 1963 pod názvem Kybernetika a společnost)
+
=== Publikace ===
*1953 - Ex-Prodigy: My Childhood and Youth
+
*Cybernetics or the Control and Communication in the Animal and the Machine. 1948, 2nd revised ed..  ISBN 978-0-262-73009-9
*1956 - I am a Mathematician (český překlad vyšel v roce 1970 pod názvem Můj život - Norbert Wiener), je zde zmínka o jeho setkání s Masarykem.
+
*The Human Use of Human Beings (český překlad vyšel v roce 1963 pod názvem Kybernetika a společnost), 1950. ISBN: 978-0306803208
*1958 - Nonlinear Problems in Random Theory
+
*Ex-Prodigy: My Childhood and Youth. ISBN-13: 978-0262730082, 1953.
*1959 - The Tempter
+
*I am a Mathematician (český překlad vyšel v roce 1970 pod názvem Můj život - Norbert Wiener), je zde zmínka o jeho setkání s Masarykem. 1956. ISBN: 978- 0262730075
*1964 - God & Golem, Inc.: A Comment on Certain Points Where Cybernetics Impinges on Religion - román
+
*Nonlinear Problems in Random Theory, 1958. ISBN: 9780262230049
 +
*The Tempter. Publisher: Random House; 2nd Printing edition (1959)
 +
*God & Golem, Inc.: A Comment on Certain Points Where Cybernetics Impinges on Religion, 1964. ISBN: 978-0262730112
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
Řádek 37: Řádek 55:
 
=== Použitá literatura ===
 
=== Použitá literatura ===
 
* WIENER, Norbert. The human use of human beings: Cybernetics and society. New York: Doubleday anchor books, 1954, s. 2.
 
* WIENER, Norbert. The human use of human beings: Cybernetics and society. New York: Doubleday anchor books, 1954, s. 2.
* Norbert Wiener: biography- American mathematician. In: Encyclopedia Britannica [online]. 2013 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/643306/Norbert-Wiener
 
* Matematik a filozof, který ovlivnil podobu světa. 3 pól: Magazín plný pozitivní energie [online]. 2014 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/biografie/101-matematik-a-filozof-ktery-ovlivnil-podobu-sveta
 
 
* Norbert Wiener: Biography [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.norbertwiener.umd.edu/NW/biography.html
 
* Norbert Wiener: Biography [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.norbertwiener.umd.edu/NW/biography.html
 +
* <i>Norbert Wiener</i>. [cit. 2016-02-11]. 2016. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Norbert_Wiener
  
 
=== Externí odkazy ===
 
=== Externí odkazy ===
Řádek 45: Řádek 62:
  
 
=== Související články ===
 
=== Související články ===
[[Kyberprostor]]
+
[[Kyberprostor]]<br />
[[Kybernetika]]
+
[[Kybernetika]]<br />
 
[[Umělá inteligence]]
 
[[Umělá inteligence]]
  
Řádek 52: Řádek 69:
 
MIT, matematika, kybernetika, logika
 
MIT, matematika, kybernetika, logika
  
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Wiener, Norbert]][[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]
+
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Wiener, Norbert]]<br/>
 +
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]

Aktuální verze z 9. 2. 2019, 15:21

Norbert Wiener byl americký matematik a filozof ruského původu a je spolu s Arturo Rosenbluethem považován za zakladatele kybernetiky.[1] Toto slovo použil ve své knize Kybernetika aneb Řízení a sdělování u organismů a strojů. Také v ní odhalil a formuloval zákonitosti při přenosu a zpracování informací. Objasnil podobnost v činnosti počítacích strojů a nervové soustavy. Během druhé světové války vybudoval teorii predikce stacionárních časových řad a použil ji pro řízení protiletadlového dělostřelectva.[2]

Biografie

Narodil se (26. listopadu 1894, Kolumbie, Missouri, USA – 18. března 1964 Stockholm, Švédsko) Leovi a Berthy Wienerových, ruských židovských emigramtů. Zemřel během pracovního pobytu ve Stockholmu v roce 1964. Již ve 25 letech se stal docentem a ve 37 řádným profesorem.[3]

Vzdělání

Jeho otec byl lingvista, překladatel a učitel slovanských jazyků na Harvardu. Učil tedy svého syna doma. Byl považován za zázračné dítě. Ve škole byl pak Norbert v některých oblastech výrazně napřed, v jiných naopak zaostáva, ale už v 11 letech odmaturoval (žaci obvykle končí studium v 18 letech) na Ayer High School. [3]

V roce 1906 nastoupil na studium matematiky na vysokou školu Tufts collage, kde získal bakalářský titul. Poté nastoupil na Harvard, kde studoval zoologii, ale o rok později se přesunul na Cornellovu univerzitu, kde studoval filozofii na popud svého otce. O rok později tedy v roce 1911 se vrátil na Harvard, kde pokračoval ve studiu filozofie.

V roce 1912 obdržel titul Ph.D. na Harvardské univerzitě za svou dizertační práci týkající se matematické logiky. Odešel do Anglie, krátce studoval na Cambridgi u Bertranda Russella a v Německu v Göttingenu pod Davidem Hilbertem. Nakonec se vrátil zpět do USA. V roce 1931 mu byl udělen profesorský titul.[1]

Kariéra

V letech 1915-1916 začal učit kurzy filozofii na Harvardu. Když vypukla první světová válka, chtěl narukovat, ale byl odmítnut kvůli špatnému zraku.

Pracoval pak pro General Electric, psal hesla pro encyklopedii, byl novinářem a učil na univerzitě v Maine.[1] Později pracoval v oblasti balistiky v Aberdeen Proving Ground ve státě Maryland.[1]

V Marylandu po skonšení války vzal místo učitele matematiky na MIT (poté co byl odmítla University of Melbourne). Na MIT Wiener působil až do svého důchodu. Během práce pro MIT často cestoval po Evropě (kde se oženil s Margaret Engemannovou). Cestoval také po univerzitách jako třeba Sovětský svaz a Čína, kde přednášel.

Roku 1961 byl v Praze hostem ČSAV, kde přednesl několik odborných přednášek.[3]

Vědecká práce

Věnoval se teorii pravděpodobnosti a náhodným procesům - jeden z druhů náhodného procesu je dodnes nazýván Wienerův bílý šum. Zabýval se i lineárními prostory, teorií potenciálu, čísel a integrálu, analytickými funkcemi a dalšími obory.[3]
Náplní jeho práce byl Brownův pohyb, Fourierův integrál, Dirichletovy problémy, harmonická analýza, Tauberianovy teorémy a další problémy. V období druhé světové války vybudoval teorii predikce stacionárních časových řad a použil ji pro řízení protiletadlového dělostřelectva."[2]

Kybernetika

Norbert Wiener je především znám jako "otec kybernetiky". Samotné slovo kybernetika pochází z řeckého kybernetés - kormidelník. Použil jej již v roce 1834 fyzik André Marie Ampére, který jako kybernetiku označil vědu o řízení lidské společnosti. [2] Wiener sám pak kybernetiku definuje jako vědu o řízení a sdělování v živých organismech, společnosti a strojích.[3]

Wiener dokázal principy, které se uplatňují v přírodě převedením do světa technologie, čímž mimo jiné ovlivnil další vývoj vědy, například se jeho myšlenkou inspiroval výzkum možností rozšíření lidské schopnosti s uživatelským rozhraním a celkově pozměnil dosavadní pohled na počítačové technologie.[4]

Ocenění

Dostal Bocher Memorial Prize v roce 1933.

Ústav, kde učil MIT na památku v roce 1967 udělal Wienerovu cenu za aplikovanou matematiku, která je dodnes uděláva Americkou matematickou společností a Společností pro průmyslovou a aplikovanou matematiku.[1]

Dílo

Norbert Wiener

První knihou, ve které se Wiener více věnoval základním aspektům kybernetiky je Kybernetika neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích, která v originále vyšla v roce 1948. Hlavním obsahem knihy je velmi náročný výklad teoretických základů nové vědy, která v krátkém čase vedla k dalekosáhlým výsledkům v oblasti elektronických automatů a zasahuje do mnoha dalších oborů praxe i výzkumu. Rychle stala velmi oblíbenou mezi širokým spektrem vědeckých pracovníků.[1]
Dalším stěžejním dílem z oblasti kybernetiky je Kybernetika a společnost z roku 1950. V orginále The human use of Human beings. Kapitoly pojednávají o dějinách kybernetiky, pokroku a entropii, dvou způsobech komunikativního chování, o mechanismu a dějinách jazyka. České vydání bylo rozšířeno o dvě stati.

Měl veliké pole zájmů a napsal i několik detektivek a socialněkritických románů.

Publikace

  • Cybernetics or the Control and Communication in the Animal and the Machine. 1948, 2nd revised ed.. ISBN 978-0-262-73009-9
  • The Human Use of Human Beings (český překlad vyšel v roce 1963 pod názvem Kybernetika a společnost), 1950. ISBN: 978-0306803208
  • Ex-Prodigy: My Childhood and Youth. ISBN-13: 978-0262730082, 1953.
  • I am a Mathematician (český překlad vyšel v roce 1970 pod názvem Můj život - Norbert Wiener), je zde zmínka o jeho setkání s Masarykem. 1956. ISBN: 978- 0262730075
  • Nonlinear Problems in Random Theory, 1958. ISBN: 9780262230049
  • The Tempter. Publisher: Random House; 2nd Printing edition (1959)
  • God & Golem, Inc.: A Comment on Certain Points Where Cybernetics Impinges on Religion, 1964. ISBN: 978-0262730112

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 Norbert Wiener: biography- American mathematician. In: Encyclopedia Britannica [online]. 2013 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/643306/Norbert-Wiener
  2. 2,0 2,1 2,2 Matematik a filozof, který ovlivnil podobu světa. 3 pól: Magazín plný pozitivní energie [online]. 2014 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/biografie/101-matematik-a-filozof-ktery-ovlivnil-podobu-sveta
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 MAREŠ, Milan. Slova, která se hodí, aneb, Jak si povídat o matematice, kybernetice a informatice. Vyd. 1. Praha: Academia, 2006, 348 s.
  4. Norbert Wiener, Inventor of Cybernetics [online]. William Stewart [cit. 2016-2-11]. Dostupné z: http://www.livinginternet.com/i/ii_wiener.htm

Použitá literatura

Externí odkazy

Související články

Kyberprostor
Kybernetika
Umělá inteligence

Klíčová slova

MIT, matematika, kybernetika, logika