• pravdivost bez ohledu na nás, naše znalosti
  • nelze falzifikovat
  • vypovídání de dicto - mluvíme o větě jako o celku; de re - mluvíme už o samotném objektu, nutnost klademe do reality
  • analytický soud je pravdivý pouze na základě významu obsažených výrazů - odlišuje se od Kantova přístupu, zastáváno některými filosofy
  • to, co vnímáme jako nutné pravdy je neinformativní, jsou postulovány dopředu jako jakási konvence
  • logické pravdy (jde o porozumění logických výrazů) analytické pravdy pravdy
  • Gottfried Leibniz: rozumové pravdy - mohly bychom analyzovat, rozložit na jednodušší, až dojedeme k nějakým identickým větám, které nelze vyvrátit; faktuální pravdy

Immanuel Kant

  1. epistemologické rozlišení soudů: a priori - pro ověření jejich pravdivosti nepotřebujeme zkušenost; a posteriori - ke zjištění jejich pravdivosti potřebujeme zkušenost
  2. logické rozlišení: analytické soudy - subjektu přičítáme predikát, který je již skrytě obsažen v samotném subjektu; syntetické soudy neboli rozšiřující nám sdělují o příslušném subjektu něco nového
  • poznávající subjekt je konstitutivní, záleží na souboru jeho názorů
  • nutné dává do rovnosti s a priori
  • analytický soud je pravdivý pouze na základě významu obsažených výrazů - odlišuje se od Kantova přístupu, zastáváno některými filosofy

Jak jsou možné syntetické soudy a priori? Kde se berou nutné soudy, jak je můžeme za nutné považovat, když jsou informativní, čili syntetické? Například 5 + 7 = 12. Nejkratší spojnice mezi dvěma body je úsečka.

Britský empirismus

  • vše co je v rozumu pochází ze zkušenosti, veškeré poznání je induktivní, vytváříme si pravděpodobnostní závěry

John Stuart Mill

  • s empirickými danostmi se seznamujeme od malička, takže je považujeme za nutné
  • jakmile něco získáme ze zkušenosti, už nepřipouštíme, že to lze zkušeností vyvrátit
  • nechceme připustit, že vztah kauzality neexistuje
  • všechny soudy jsou empirické, nutné soudy neexistují

Alfred Jules Ayer

  • kdybychom vládly dokonalým intelektem, znali bychom všechny důsledky výchozích postulátů, protože to tak ale není, jeví se nám některé výroky informativní

Ludwig Wittgenstein

"Zákony logiky, například vyloučení třetího a sporu, jsou libovolné. Tento výrok je trochu odpudivý, je nicméně pravdivý."[1]

Arthur Prior

  • nejprve zavedení pravidel pro novou spojku, např.: , následně hledáme příslušný význam, daný pravidly - upozorňuje, že takto to nefunguje!
  • význam už máme a pravidly ho teprve zachycujeme

Kurt Gödel

  • dostatečně konzistentní teorie nemůže dokázat svou vlastní konzistenci
  • kdyby matematika byla dána postuláty, musela by existovat efektivní rozhodovací metoda pravdivosti/nepravdivosti

Willard Quine

  • distinkce mezi analytickými a syntetickými výroky je téměř nepatrná
  • staví se skepticky ke zpracování pojmu nutnosti
  • s nutností pracujeme jako s modálním operátorem, pak neplatí substituovatelnost salva veritate ani nelze uvnitř výroku kvantifikovat, protože už vypovídáme de re - takové modality Quine odmítá, věci nelze přičítat nutnou vlastnost

Saul Kripke

  • vlastní jména fungují jako pevné znaky, napříč světy určují jednu osobu - teorie možných světů
  • rozdíl mezi nutným (nutně platné fakty, který poznáváme aposteriorně) a apriorním (některé poznatky máme apriorně, ale jsou nahodilé, např.: vlastní existence)
  • metafyzická nutnost

Zdroje

Tento článek vznikl na základě poznámek z přednášky Filosofie logiky. Doporučenou literaturu k tomuto tématu naleznete zde.

Reference

  1. Ludwig Wittgenstein. Co je analytický výrok. Český překlad J. Peregrin, OIKOYMENH, Praha. (1995).

Související články

Pravdivost
Analytická filosofie