Obecná charakteristika Nové říše

Nová říše, je období vymezené 18. až 20. dynastií. Tedy cca. 1543 - 1080 před Kristem.[1] Začíná vyhnáním Hyksósů z Egypta za vlády panovníka Ahmoseho a znovusjednocení celé země pod vládu nové dynastie. Často se mluví o egyptském impériu a o zlatém věku egyptského umění a architektury.[2] Egypt byl součástí mezinárorní diplomacie, jak dokládá například Amarnský archív. Egypt během 18. dynastie ovládl velkou část Syropalestiny a také Nubie. Toto období je proto také protkáno potlačováním vzpour v nabytých oblastech, obzvláště povstání v Nubii je často zmiňováno v nápisech panovníků. Velké územní zisky byla také doprovázeny také odváděním daní a válečnými kořistmi. Země bohatla, nejvíce však bohatl Amonův chrám v Karnaku. Administrativním centrem po většinu Nové říše zůstávala Memfida, avšak nejvíce památek a největšího rozvoje se dočkaly Théby.

18. dynastie

Dynastie, během níž se Egypt dostal na vrchol, ale také zde byly nastartované procesy, jež zemi nakonec dovedly ke kolapsu.[3] Hlavní rysy této dynastie je: uctívání Amona v Karnaku, jako kromě Amarnského mezidobí, po celou Novou říši. Dále vojenské zisky v Nubii a Syropalestině, uzavřenost vnitřní královské rodiny, rozvoj administrativy, která byla založena na mocných rodinách. Úřad božské Amonovy manželky měly v držení energické královny.[4] Do této dynastie spadá další vláda ženy, a to je vlády královny Hatšepsut, která zorganizovala další výpravu do tajemné země Punt.

.

  1. Verner - Vachala - Bareš. 2007: Encyklopedie starého Egypta. Praha.
  2. Wilkinson T. 2008: The Thames & Hudson Dictionary of Ancient Egypt. London. 171-172.
  3. Janák, J. 2012: Achnaton - filozof na trůně, nebo tyran? In: Bárta - Kovář. eds. Kolaps a regenerace: Cesty civilizací a kultur. Praha.
  4. Bryan B. 2004: 18. dynastie před Amarnskou dobou. In: Shaw I. ed. Dějiny starověkého Egypta. Praha. Přel. Feltová D.