Ochrana fyzických fondů knihoven, typologie, preventivní opatření, krizová opatření.: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 41 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Pracuje se}}
+
V posledních desetiletích se ochrana [[Knihovní fond|knihovního fondu]] stala nedílnou součástí vzrůstajícího zájmu o řízení sbírek.<ref name=":hutař">HUTAŘ, Jan. Ochrana novodobých knihovních fondů 19. a 20. století [online]. Praha, 2007 [cit. 2019-11-28]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Ochrana-novodob%c3%bdch-knihovn%c3%adch-fond%c5%af-19.-a-20.-stolet%c3%ad_Huta%c5%99.pdf</ref> Ochranu knihovních sbírek lze charakterizovat jako soubor dílčích oborů, technologií, postupů a strategií zaměřených na uchování knihovních sbírek – na minimalizaci jejich chemického a fyzikálního poškozování a rozpadu a na prevenci ztráty jejich informačního obsahu.<ref name=":němcová">NĚMCOVÁ, Zdenka. Ochrana knihovních fondů [online]. 2015 [cit. 2019-11-28]. Dostupné z: https://docplayer.cz/1873240-Ochrana-knihovnich-fondu.html</ref>  
V posledních desetiletích se ochrana knihovního fondu stala nedílnou součástí vzrůstajícího zájmu o řízení sbírek. <ref name=":hutař">HUTAŘ, Jan, 2007. Ochrana novodobých knihovníchfondů 19. a 20. století [online]. Praha [cit. 2019-11-28]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Ochrana-novodob%c3%bdch-knihovn%c3%adch-fond%c5%af-19.-a-20.-stolet%c3%ad_Huta%c5%99.pdf</ref>Ochranu knihovních sbírek lze charakterizovat jako soubor dílčích oborů, technologií, postupů a strategií zaměřených na uchování knihovních sbírek – na minimalizaci jejich chemického a fyzikálního poškozování a rozpadu a na prevenci ztráty jejich informačního obsahu.<ref name=":němcová">NĚMCOVÁ, Zdenka. Ochrana knihovních fondů [online]. 2015 [cit. 2019-11-28]. Dostupné z: https://docplayer.cz/1873240-Ochrana-knihovnich-fondu.html</ref>  
 
  
Ochranou fyzických fondů knihovny se zabývá i knihovní zákon. Knihovna má povinnost zajistit umístění knihovního fondu v podmínkách vhodných pro poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb, zajistit ochranu knihovního fondu před odcizením a poškozením, zejména ochránit jej před nepříznivými vlivy prostředí a zajistit restaurování knihovních dokumentů, popř. jejich převedení na jiný druh nosiče, je-li to třeba k jejich trvalému uchování.  
+
Ochranou fyzických fondů knihovny se zabývá i [[Knihovní zákon|knihovní zákon]]. Knihovna má povinnost zajistit umístění knihovního fondu v podmínkách vhodných pro poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb, zajistit ochranu knihovního fondu před odcizením a poškozením, zejména ochránit jej před nepříznivými vlivy prostředí a zajistit restaurování knihovních dokumentů, popř. jejich převedení na jiný druh nosiče, je-li to třeba k jejich trvalému uchování.  
  
 
==Obecné zásady ochrany knižního fondu ==
 
==Obecné zásady ochrany knižního fondu ==
 
Ochranu knihovního fondu můžeme rozdělit na dva okruhy:<br />
 
Ochranu knihovního fondu můžeme rozdělit na dva okruhy:<br />
'''1. Ochranu preventivní:'''jde o udržování vhodných podmínek a prostředí úložných prostor. Ochrana fondu jako celku hraje stejnou roli jako např. preventivní lékařství ve vztahu k lidem.<br />  
+
'''1. Ochranu preventivní:''' jde o udržování vhodných podmínek a prostředí úložných prostorů. Ochrana fondu jako celku hraje stejnou roli jako např. preventivní lékařství ve vztahu k lidem.<br />  
'''2. Ochrana „nápravná“:''' napravuje fyzické nebo chemické poškození jednotlivin. Je potřeba odborného personálu a vybavení. Příkladem je deacidifikace, restaurování, reformátování v případě výrazného poškození dokumentu nebo jeho postupující degradace.
+
'''2. Ochranu nápravnou:''' napravuje fyzické nebo chemické poškození jednotlivých děl. Je potřeba odborného personálu a vybavení. Příkladem je [[Deacidifikace papíru|deacidifikace]], [[Restaurování|restaurování]], reformátování v případě výrazného poškození dokumentu nebo jeho postupující degradace.
  
==== Cíle ochrany jsou: ====  
+
====Cíle ochrany knihovního fondu jsou:====  
 
1. Uchování původní fyzické formy knihovního nebo archivního materiálu v nejneporušenější formě.<br />  
 
1. Uchování původní fyzické formy knihovního nebo archivního materiálu v nejneporušenější formě.<br />  
2. Uchování intelektuálního obsahu zaznamenaných informací jejich přenosem na jiná média.<ref name=":hutař">HUTAŘ, Jan, 2007. Ochrana novodobých knihovníchfondů 19. a 20. století [online]. Praha [cit. 2019-11-28]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Ochrana-novodob%c3%bdch-knihovn%c3%adch-fond%c5%af-19.-a-20.-stolet%c3%ad_Huta%c5%99.pdf</ref>
+
2. Uchování intelektuálního obsahu zaznamenaných informací jejich přenosem na jiná média.<ref name=":hutař">HUTAŘ, Jan. Ochrana novodobých knihovních fondů 19. a 20. století [online]. Praha, 2007 [cit. 2019-11-28]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Ochrana-novodob%c3%bdch-knihovn%c3%adch-fond%c5%af-19.-a-20.-stolet%c3%ad_Huta%c5%99.pdf</ref>
 
 
==Ochrana sbírek==
 
*uložením ve vhodných podmínkách, šetrnou manipulací. Nevhodné podmínky uložení mají přímý dopad na použitelnost a životnost materiálu.
 
*police: nejméně 25 cm od země (kvůli vodě)
 
*inertní nátěry: emise ve vzduchu jsou také zdrojem poškození papíru a ostatních organických materiálů. Znečisťující látky ve vzduchu mají různou podobu, plynnou až po částečky prachu.
 
*vyjímání knih za hřbet
 
*velké formáty – horizontální poloha
 
*přeprava knih
 
*kompaktní regály ve skladech
 
*vlhkost 40-60%, stálá teplota cca 20°C. Řízení úrovně teploty a relativní vlhkosti (dále RV) je velmi důležité pro ochranu knihovních a archivních sbírek, protože nevyhovující hodnoty jsou významným činitelem při degradaci materiálu
 
*ochranné obaly (nekyselý papír)
 
*prostory větratelné a zabezpečené proti přímému slunečnímu záření, k osvětlení využívat studené světlo umístěné na stropě. Monitorování je velmi důležité, protože dokumentuje existující podmínky prostředí, indikuje, zda existující zařízení na regulaci prostředí pracuje správně a jestli vytváří požadované podmínky.
 
*1x ročně dezinfekce a deratizace, pravidelný úklid, zákaz jídla a pití ve skladech
 
*papír – 2-18 °C, 30-50% relativní vlhkost
 
*fotografický film - <21%
 
*údržbou: očistou, ambulantními opravami, využitím konzervačních metod,
 
*restaurátorským zásahem
 
  
 
== Degradace sbírek ==
 
== Degradace sbírek ==
Jedním ze zdrojů ohrožení knihovních dokumentů jsou vnitřní faktory, působící postupný rozpad samotného nosiče: nestabilní materiály organického původu od okamžiku svého vzniku podléhají degradačním procesům.
+
K degradaci dokumentů dochází od doby jejich vzniku. Podíl na tom mají jak vnější faktory tak vnitřní faktory, důležité je proto vytvořit vhodné skladovací podmínky a zabránit tak negativním vlivům z okolí, kterým je zejména:
 
*'''biologický faktor:''' mikroorganismy (bakterie, kvasinky, plísně), hmyz, hlodavci, destruktivní aktivity působené člověkem (nevhodné zacházení, vědomé poškození nebo zničení, zcizení)
 
*'''biologický faktor:''' mikroorganismy (bakterie, kvasinky, plísně), hmyz, hlodavci, destruktivní aktivity působené člověkem (nevhodné zacházení, vědomé poškození nebo zničení, zcizení)
 
*'''fyzikální faktor:''' teplota vzduchu (nízká, vysoká, kolísavá), relativní vlhkost vzduchu (nízká, vysoká, kolísavá), proudění vzduchu, světlo (intenzita osvětlení a UV záření), destrukce ohněm a nebo vodou (havárie, přírodní pohromy), mechanické poškození jako průvodní jev katastrofy (zhroucení knižních regálů)
 
*'''fyzikální faktor:''' teplota vzduchu (nízká, vysoká, kolísavá), relativní vlhkost vzduchu (nízká, vysoká, kolísavá), proudění vzduchu, světlo (intenzita osvětlení a UV záření), destrukce ohněm a nebo vodou (havárie, přírodní pohromy), mechanické poškození jako průvodní jev katastrofy (zhroucení knižních regálů)
 
*'''chemický faktor:''' znečišťující látky ovzduší (prach, NOx, SO2, CO2, ozón, volné radikály), chemické přípravky (chybné postupy při ošetřování, konzervaci, restaurování)
 
*'''chemický faktor:''' znečišťující látky ovzduší (prach, NOx, SO2, CO2, ozón, volné radikály), chemické přípravky (chybné postupy při ošetřování, konzervaci, restaurování)
  
== Ochrana proti krádeži ==
+
== Preventivní opatření ==
K obvyklým opatřením knihoven patří značení knih, které je důležitou pomocí v prevenci proti odcizení. Pokud k odcizení dojde, knihovna nebo někdo jiný (např. antikvář) může dokument identifikovat.<ref name=":hutař">HUTAŘ, Jan, 2007. Ochrana novodobých knihovníchfondů 19. a 20. století [online]. Praha [cit. 2019-11-28]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Ochrana-novodob%c3%bdch-knihovn%c3%adch-fond%c5%af-19.-a-20.-stolet%c3%ad_Huta%c5%99.pdf</ref>
+
=== Ochrana proti krádeži ===
*Značky by měly být umístěny přímo na materiál dokumentu, ne na jeho odstranitelné části.
+
K obvyklým opatřením knihoven patří označení knih, které je důležitou pomocí v prevenci proti odcizení. Pokud k odcizení dojde, knihovna nebo někdo jiný (např. antikvář) může dokument identifikovat.<br />
*Značky by měly být dvojí, viditelná a skrytá, obě neodstranitelné, neškodné pro knihu samotnou nebo i pro čtenáře, kterého by neměly omezovat.
+
 
*Značky musí nepochybně a jednoduše identifikovat majitele.
+
'''[[RFID|RFID]]''': identifikace založená na rádiové frekvenci. RFID je bezdotyková automatická identifikace sloužící k přenosu a ukládání dat pomocí elektromagnetických vln. Mezi základní RFID komponenty pro ukládání a přenos informací patří radio-frekvenční čip, hardware pro přenos informací z čipu a software pro ovládání hardwaru a dekódování informací získaných z čipu. Čipy jsou přepisovatelné - data na nich uložena se mohou kdykoliv měnit, doplňovat a aktualizovat.
 +
 
 +
Typy RFID čipů:<br />
 +
*pasivní RFID: bez vnitřního napájení, přijímá energii z vnějšího zdroje, malá čtecí vzdálenost (několik centimetrů nebo metrů), levné, na jedno použití.<br />
 +
*aktivní RFID: vnitřní napájení, čip vysílá sám o sobě, anténa pouze naslouchá, vzdálené čtecí zařízení, drahé, znovupoužitelné.<br />
 +
'''[[Čárový kód|Čárové kódy]]''': v souvislosti s automatizací základních knihovnických procesů vyvstala potřeba jednoznačné identifikace objektů evidovaných v datových bázích. Zejména z hlediska automatizované evidence výpůjček je třeba zabezpečit:
 +
*jednoznačné označení knihovních jednotek, které jsou předmětem výpůjček a dalších operací souvisejících s výpůjčkou (např. rezervací, upomínkami, prolongací), a uživatelů, kterým jsou výpůjční služby poskytovány,
 +
*bezchybný zápis těchto označení do příslušných bází dat.
 +
 
 +
Tyto dva základní požadavky lze nejjednodušším způsobem řešit metodami omezujícími chyby vzniklé lidským faktorem:
 +
*formální kontrolou na formát a duplicitu zvolených označení (záležitost programových prostředků),
 +
*zavedením některé z technik automatizovaného snímání těchto označení; ty kromě zvýšení spolehlivosti zápisu vstupních dat urychlují průběh příslušné operace.<ref>CHODOUNSKÁ, Alena. Čárové kódy pro české knihovny. NTK [online]. 2017 [cit. 2019-12-03]. Dostupné z: https://www.techlib.cz/cs/2920-carove-kody-pro-ceske-knihovny#tab_howto</ref>
 +
 
 +
=== Ochrana sbírek ===
 +
V rámci ochrany fyzických fondů je vždy důležité uložení knih ve vhodných podmínkách a dále také šetrná manipulace. Nevhodné podmínky uložení mají přímý dopad na použitelnost a životnost materiálu.
 +
 
 +
'''Doporučení pro vhodné podmínky:'''
 +
*police by měly být nejméně 25 cm od země, kvůli případné vodě;
 +
*inertní nátěry: emise ve vzduchu jsou také zdrojem poškození papíru a ostatních organických materiálů. Znečisťující látky ve vzduchu mají různou podobu, plynnou až po částečky prachu;
 +
*kompaktní regály ve skladech;
 +
*vlhkost by se měla pohybovat kolem 40-60%, stálá teplota cca 20°C. Řízení úrovně teploty a relativní vlhkosti je velmi důležité pro ochranu knihovních a archivních sbírek, protože nevyhovující hodnoty jsou významným činitelem při degradaci materiálu;
 +
*ochranné obaly (nekyselý papír);
 +
*prostory větratelné a zabezpečené proti přímému slunečnímu záření, k osvětlení využívat studené světlo umístěné na stropě;
 +
*jednou ročně je provedena dezinfekce a deratizace;
 +
*pravidelný úklid;
 +
*zákaz jídla a pití ve skladech.
 +
 
 +
'''Doporučení pro manipulaci:'''
 +
*vyjímání knih za hřbet;
 +
*velké formáty by měly být v horizontální poloze;
 +
*údržba: očista, ambulantní opravy, využití konzervačních metod.
  
*'''RFID''' = Radio Frequency Identification: Identifikace založená na rádiové frekvenci. RFID je bezdotyková automatická identifikace sloužící k přenosu a ukládání dat pomocí elektromagnetických vln. Mezi základní RFID komponenty pro ukládání a přenos informací patří radio-frekvenční čip, hardware pro přenos informací z čipu a software pro ovládání hardwaru a dekódování informací získaných z čipu. Čipy jsou přepisovatelné - data na nich uložena se mohou kdykoliv měnit, doplňovat a aktualizovat.
+
=== Hlavní rizika působení parametrů klimatu na skladované fondy ===
Typy RFID čipů:<br>
+
'''Teplota:'''<br />
1. pasivní RFID: bez vnitřního napájení, přijímá energii z vnějšího zdroje, malá čtecí vzdálenost (několik cm nebo m), levné, na jedno použití. <br>
+
*nízká: nebezpečí kondenzace vody na povrchu materiálů
2. aktivní RFID: vnitřní napájení, čip vysílá sám o sobě, anténa pouze naslouchá, vzdálené čtecí zařízení, drahé, znovupoužitelné. <br>
+
*vysoká: urychlení chemické degradace (hydrolýza, oxidace), podpora mikrobiální činnosti (růst plísní), snižování celkové mechanické odolnosti, celková deformace (zkroucení, odlupování filmu, lepkavost, zeslabení záznamu)
*'''Čárové kódy:''' je prostředek pro automatizovaný sběr dat a je to druhý přístup k označování dokumentů - identifikace čtenáře nebo exempláře. K ochraně fondu se nepoužívá, protože k načtení kódu musí být kód přímo vystaven čtecímu zařízení
+
*prudké výkyvy: rozměrové změny (rozpínání, smršťování, praskání)<br />
 +
'''Relativní vlhkost:'''
 +
*nízká: rozměrové změny (smršťování), snižování mechanické odolnosti (křehnutí, praskání)
 +
*vysoká: aktivace mikrobiální činnosti (růst plísní), rozměrové změny (bobtnání), snižování, mechanické odolnosti (kroucení), urychlení chemické degradace (hydrolýza, oxidace), celková deformace (odlupování filmu, lepkavost, zeslabení záznamu), barevné změny (blednutí barev), probíhá koroze kovových dílů
 +
*prudké výkyvy: snižování celkové mechanické odolnosti, celková deformace (praskání, zkroucení, borcení, tuhnutí a tvrdnutí kůže, odlupování barevných vrstev)<br />
 +
'''Světlo (UV-záření):'''
 +
urychlování chemické degradace (hydrolýza, oxidace), barevné změny (tmavnutí materiálů, blednutí barev)<br />
 +
'''Prach a popílek:'''
 +
ulpívání na povrchu (zdroj mikroorganismů, zeslabení záznamů), urychlení chemické degradace)<ref name=":11">Hlavní rizika působení parametrů klimatu na skladované fondy. Národní knihovna České republiky [online]. 2013 [cit. 2019-12-02]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/pece-o-knihovni-sbirky/vlivy-tab2</ref>
  
 
== Prevence katastrofických událostí ==
 
== Prevence katastrofických událostí ==
*havárie
+
Životnost knihovního fondu bývá negativně ovlivňována různými haváriemi a živelními pohromami. Například během požáru dochází k poškození knihovních materiálů nejenom samotným ohněm, sazemi a kouřem, ale i hasebními prostředky. Základem předcházení haváriím a živelním katastrofám je průzkum a definování konkrétních rizikových faktorů jak, tak zavedeného způsobu ukládání fondů. Ze získaných informací vycházejí návrhy preventivních a ochranných opatření, které berou v úvahu požadavky prioritních fondů.
*živelné pohromy
+
 
*požární zabezpečení (elektronická požární signalizace, elektronická zabezpečovací signalizace, přenosné hasící přístroje a stabilní hasicí přístroje - vodní systém, mlhový systém, plynový systém)
+
'''Možnosti požárního zabezpečení:'''
 +
*elektronická požární signalizace
 +
*elektronická zabezpečovací signalizace  
 +
*přenosné hasící přístroje a stabilní hasicí přístroje (příkladem je - vodní systém, mlhový systém, plynový systém)
 +
 
 +
Dalším častým typem živelních pohrom jsou povodně. Ale i běžná havárie vodovodního potrubí může v knihovně způsobit rozsáhlé škody. Kromě živelních pohrom je nutno chránit budovy a sbírky před sabotáží, vandalismem a terorismem. Mezi možné pohromy musíme zařadit i válečné konflikty. Předcházení haváriím a živelním pohromám je třeba věnovat co největší pozornost; investice věnované do této oblasti se mnohonásobně vrátí zpět.
 +
 
 +
'''Krizový plán:''' vrámci toho existují i krizové plány, ten obsahuje souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací. Součástí krizového plánu je havarijní plán a vnější havarijní plány.
 +
 
 +
'''Mimořádná událost:''' jedná se o škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, dále havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací. Krizová situace je mimořádná událost, při níž je vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohrožení státu.
 +
 
 +
'''Krizové řízení:''' souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřený na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace. Typový krizový plán: je součástí havarijního plánu, obsahuje analýzu druhu bezpečnostní hrozby a jejích možných projevů, zásady a omezení pro řešení krizové situace a přijatelné úrovně ztrát, doporučené varianty řešení krizové situace, opatření k řešení jednotlivých variant, typové krizové postupy.<ref name=":němcová">NĚMCOVÁ, Zdenka. Ochrana knihovních fondů [online]. 2015 [cit. 2019-11-28]. Dostupné z: https://docplayer.cz/1873240-Ochrana-knihovnich-fondu.html</ref>
 +
 
 +
Při hodnocení depozitářů z hlediska možnosti vzniku havárií a z hlediska ohroženosti živelními pohromami je třeba vzít v úvahu:
 +
*umístění v záplavovém pásmu;
 +
*stav hydrantů, okapů, oken, střechy;
 +
*stav elektroinstalace a kabelů;
 +
*stav vnějších a vnitřních zdí, základů a otázka statiky budovy;
 +
*stav vodní a topenářské instalace;
 +
*stav z hlediska protipožárních opatření a protipožárního a hasícího vybavení.<ref>Havárie a živelní pohromy. Národní knihovna České republiky [online]. 2013 [cit. 2019-12-03]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/havarie-a-zivelni-pohromy/havarie#prevence</ref>
 +
 
 +
===Modrý štít a předcházení havárií===
 +
Havárie či živelné pohromy bývají častou příčinou poškození nebo zničení knihovních dokumentů. Většině poškození lze zabránit již při výstavbě nebo rekonstrukci depozitáře tím, že je vodovodní vedení nebo topení projektováno tak, aby při případné havárii nepoškodilo fondy, regály by měly být opatřeny stříškou, aby při průsaku stropem nestékala voda přímo na knihy, neměly by se obsazovat nejspodnější police do 40 cm nad podlahou a vzácnější svazky by měly být uchovávány v ochranných obalech. Při požáru jsou kromě vody nebezpečné další zplodiny jako kouř a saze, před kterými chrání také jen ochranné obaly. Knihy vystavené během požáru vysoké teplotě mají křehký papír a je třeba je následně reformátovat. Knihovny by měly mít pro tyto účely zpracovány krizové plány, připraveny pomůcky pro ošetření, prostředky pro transport a sjednány mrazírenské kapacity v blízkosti sídla knihovny, aby nejvzácnější dokumenty promáčené vodou mohly být co nejdříve zamrazeny a takto přečkat do zásahu konzervátorů a restaurátorů. Měla by se eliminovat rizika požáru dodržováním požárně bezpečnostních předpisů a prostory skladišť by měly být vybaveny signalizačně poplachovými, příp. samozhášecími systémy. Nejvýznamnější knihovny by se měly zapojit do mezinárodní iniciativy Modrý štít, která koordinuje tyto aktivity na mezinárodní úrovni.<ref>POLIŠENSKÝ, Jiří. Ochrana knihovních fondů z hlediska strategických přístupů. Sdružení knihoven ČR [online]. 2013 [cit. 2019-12-03]. Dostupné z: http://sdruk.mlp.cz/data/xinha/sdruk/ks2002/2002-3-315.pdf</ref>
  
==Krizová opatření==
+
Preventivní péče představuje snahy zabránit již samotnému vzniku poškozování knih, nebo alespoň jejich částečné eliminaci:
Škodlivé působení sil a jevů vyvolených činností člověka, přírodními vlivy, dále havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací
+
*trvalým uložením knižních fondů ve vhodných klimatických podmínkách a jejich kontrolou; 
 +
*stanovením a kontrolou podmínek k vystavování knih;
 +
*vytvářením bariér proti jejich poškozování, například ukládáním ve vhodných ochranných obalech.
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
Řádek 70: Řádek 114:
 
=== Klíčová slova ===
 
=== Klíčová slova ===
 
ochrana knihovního fondu, knihovní fond
 
ochrana knihovního fondu, knihovní fond
 +
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]

Aktuální verze z 13. 12. 2019, 11:12

V posledních desetiletích se ochrana knihovního fondu stala nedílnou součástí vzrůstajícího zájmu o řízení sbírek.[1] Ochranu knihovních sbírek lze charakterizovat jako soubor dílčích oborů, technologií, postupů a strategií zaměřených na uchování knihovních sbírek – na minimalizaci jejich chemického a fyzikálního poškozování a rozpadu a na prevenci ztráty jejich informačního obsahu.[2]

Ochranou fyzických fondů knihovny se zabývá i knihovní zákon. Knihovna má povinnost zajistit umístění knihovního fondu v podmínkách vhodných pro poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb, zajistit ochranu knihovního fondu před odcizením a poškozením, zejména ochránit jej před nepříznivými vlivy prostředí a zajistit restaurování knihovních dokumentů, popř. jejich převedení na jiný druh nosiče, je-li to třeba k jejich trvalému uchování.

Obecné zásady ochrany knižního fondu

Ochranu knihovního fondu můžeme rozdělit na dva okruhy:
1. Ochranu preventivní: jde o udržování vhodných podmínek a prostředí úložných prostorů. Ochrana fondu jako celku hraje stejnou roli jako např. preventivní lékařství ve vztahu k lidem.
2. Ochranu nápravnou: napravuje fyzické nebo chemické poškození jednotlivých děl. Je potřeba odborného personálu a vybavení. Příkladem je deacidifikace, restaurování, reformátování v případě výrazného poškození dokumentu nebo jeho postupující degradace.

Cíle ochrany knihovního fondu jsou:

1. Uchování původní fyzické formy knihovního nebo archivního materiálu v nejneporušenější formě.
2. Uchování intelektuálního obsahu zaznamenaných informací jejich přenosem na jiná média.[1]

Degradace sbírek

K degradaci dokumentů dochází od doby jejich vzniku. Podíl na tom mají jak vnější faktory tak vnitřní faktory, důležité je proto vytvořit vhodné skladovací podmínky a zabránit tak negativním vlivům z okolí, kterým je zejména:

  • biologický faktor: mikroorganismy (bakterie, kvasinky, plísně), hmyz, hlodavci, destruktivní aktivity působené člověkem (nevhodné zacházení, vědomé poškození nebo zničení, zcizení)
  • fyzikální faktor: teplota vzduchu (nízká, vysoká, kolísavá), relativní vlhkost vzduchu (nízká, vysoká, kolísavá), proudění vzduchu, světlo (intenzita osvětlení a UV záření), destrukce ohněm a nebo vodou (havárie, přírodní pohromy), mechanické poškození jako průvodní jev katastrofy (zhroucení knižních regálů)
  • chemický faktor: znečišťující látky ovzduší (prach, NOx, SO2, CO2, ozón, volné radikály), chemické přípravky (chybné postupy při ošetřování, konzervaci, restaurování)

Preventivní opatření

Ochrana proti krádeži

K obvyklým opatřením knihoven patří označení knih, které je důležitou pomocí v prevenci proti odcizení. Pokud k odcizení dojde, knihovna nebo někdo jiný (např. antikvář) může dokument identifikovat.

RFID: identifikace založená na rádiové frekvenci. RFID je bezdotyková automatická identifikace sloužící k přenosu a ukládání dat pomocí elektromagnetických vln. Mezi základní RFID komponenty pro ukládání a přenos informací patří radio-frekvenční čip, hardware pro přenos informací z čipu a software pro ovládání hardwaru a dekódování informací získaných z čipu. Čipy jsou přepisovatelné - data na nich uložena se mohou kdykoliv měnit, doplňovat a aktualizovat.

Typy RFID čipů:

  • pasivní RFID: bez vnitřního napájení, přijímá energii z vnějšího zdroje, malá čtecí vzdálenost (několik centimetrů nebo metrů), levné, na jedno použití.
  • aktivní RFID: vnitřní napájení, čip vysílá sám o sobě, anténa pouze naslouchá, vzdálené čtecí zařízení, drahé, znovupoužitelné.

Čárové kódy: v souvislosti s automatizací základních knihovnických procesů vyvstala potřeba jednoznačné identifikace objektů evidovaných v datových bázích. Zejména z hlediska automatizované evidence výpůjček je třeba zabezpečit:

  • jednoznačné označení knihovních jednotek, které jsou předmětem výpůjček a dalších operací souvisejících s výpůjčkou (např. rezervací, upomínkami, prolongací), a uživatelů, kterým jsou výpůjční služby poskytovány,
  • bezchybný zápis těchto označení do příslušných bází dat.

Tyto dva základní požadavky lze nejjednodušším způsobem řešit metodami omezujícími chyby vzniklé lidským faktorem:

  • formální kontrolou na formát a duplicitu zvolených označení (záležitost programových prostředků),
  • zavedením některé z technik automatizovaného snímání těchto označení; ty kromě zvýšení spolehlivosti zápisu vstupních dat urychlují průběh příslušné operace.[3]

Ochrana sbírek

V rámci ochrany fyzických fondů je vždy důležité uložení knih ve vhodných podmínkách a dále také šetrná manipulace. Nevhodné podmínky uložení mají přímý dopad na použitelnost a životnost materiálu.

Doporučení pro vhodné podmínky:

  • police by měly být nejméně 25 cm od země, kvůli případné vodě;
  • inertní nátěry: emise ve vzduchu jsou také zdrojem poškození papíru a ostatních organických materiálů. Znečisťující látky ve vzduchu mají různou podobu, plynnou až po částečky prachu;
  • kompaktní regály ve skladech;
  • vlhkost by se měla pohybovat kolem 40-60%, stálá teplota cca 20°C. Řízení úrovně teploty a relativní vlhkosti je velmi důležité pro ochranu knihovních a archivních sbírek, protože nevyhovující hodnoty jsou významným činitelem při degradaci materiálu;
  • ochranné obaly (nekyselý papír);
  • prostory větratelné a zabezpečené proti přímému slunečnímu záření, k osvětlení využívat studené světlo umístěné na stropě;
  • jednou ročně je provedena dezinfekce a deratizace;
  • pravidelný úklid;
  • zákaz jídla a pití ve skladech.

Doporučení pro manipulaci:

  • vyjímání knih za hřbet;
  • velké formáty by měly být v horizontální poloze;
  • údržba: očista, ambulantní opravy, využití konzervačních metod.

Hlavní rizika působení parametrů klimatu na skladované fondy

Teplota:

  • nízká: nebezpečí kondenzace vody na povrchu materiálů
  • vysoká: urychlení chemické degradace (hydrolýza, oxidace), podpora mikrobiální činnosti (růst plísní), snižování celkové mechanické odolnosti, celková deformace (zkroucení, odlupování filmu, lepkavost, zeslabení záznamu)
  • prudké výkyvy: rozměrové změny (rozpínání, smršťování, praskání)

Relativní vlhkost:

  • nízká: rozměrové změny (smršťování), snižování mechanické odolnosti (křehnutí, praskání)
  • vysoká: aktivace mikrobiální činnosti (růst plísní), rozměrové změny (bobtnání), snižování, mechanické odolnosti (kroucení), urychlení chemické degradace (hydrolýza, oxidace), celková deformace (odlupování filmu, lepkavost, zeslabení záznamu), barevné změny (blednutí barev), probíhá koroze kovových dílů
  • prudké výkyvy: snižování celkové mechanické odolnosti, celková deformace (praskání, zkroucení, borcení, tuhnutí a tvrdnutí kůže, odlupování barevných vrstev)

Světlo (UV-záření): urychlování chemické degradace (hydrolýza, oxidace), barevné změny (tmavnutí materiálů, blednutí barev)
Prach a popílek: ulpívání na povrchu (zdroj mikroorganismů, zeslabení záznamů), urychlení chemické degradace)[4]

Prevence katastrofických událostí

Životnost knihovního fondu bývá negativně ovlivňována různými haváriemi a živelními pohromami. Například během požáru dochází k poškození knihovních materiálů nejenom samotným ohněm, sazemi a kouřem, ale i hasebními prostředky. Základem předcházení haváriím a živelním katastrofám je průzkum a definování konkrétních rizikových faktorů jak, tak zavedeného způsobu ukládání fondů. Ze získaných informací vycházejí návrhy preventivních a ochranných opatření, které berou v úvahu požadavky prioritních fondů.

Možnosti požárního zabezpečení:

  • elektronická požární signalizace
  • elektronická zabezpečovací signalizace
  • přenosné hasící přístroje a stabilní hasicí přístroje (příkladem je - vodní systém, mlhový systém, plynový systém)

Dalším častým typem živelních pohrom jsou povodně. Ale i běžná havárie vodovodního potrubí může v knihovně způsobit rozsáhlé škody. Kromě živelních pohrom je nutno chránit budovy a sbírky před sabotáží, vandalismem a terorismem. Mezi možné pohromy musíme zařadit i válečné konflikty. Předcházení haváriím a živelním pohromám je třeba věnovat co největší pozornost; investice věnované do této oblasti se mnohonásobně vrátí zpět.

Krizový plán: vrámci toho existují i krizové plány, ten obsahuje souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací. Součástí krizového plánu je havarijní plán a vnější havarijní plány.

Mimořádná událost: jedná se o škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, dále havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací. Krizová situace je mimořádná událost, při níž je vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohrožení státu.

Krizové řízení: souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřený na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace. Typový krizový plán: je součástí havarijního plánu, obsahuje analýzu druhu bezpečnostní hrozby a jejích možných projevů, zásady a omezení pro řešení krizové situace a přijatelné úrovně ztrát, doporučené varianty řešení krizové situace, opatření k řešení jednotlivých variant, typové krizové postupy.[2]

Při hodnocení depozitářů z hlediska možnosti vzniku havárií a z hlediska ohroženosti živelními pohromami je třeba vzít v úvahu:

  • umístění v záplavovém pásmu;
  • stav hydrantů, okapů, oken, střechy;
  • stav elektroinstalace a kabelů;
  • stav vnějších a vnitřních zdí, základů a otázka statiky budovy;
  • stav vodní a topenářské instalace;
  • stav z hlediska protipožárních opatření a protipožárního a hasícího vybavení.[5]

Modrý štít a předcházení havárií

Havárie či živelné pohromy bývají častou příčinou poškození nebo zničení knihovních dokumentů. Většině poškození lze zabránit již při výstavbě nebo rekonstrukci depozitáře tím, že je vodovodní vedení nebo topení projektováno tak, aby při případné havárii nepoškodilo fondy, regály by měly být opatřeny stříškou, aby při průsaku stropem nestékala voda přímo na knihy, neměly by se obsazovat nejspodnější police do 40 cm nad podlahou a vzácnější svazky by měly být uchovávány v ochranných obalech. Při požáru jsou kromě vody nebezpečné další zplodiny jako kouř a saze, před kterými chrání také jen ochranné obaly. Knihy vystavené během požáru vysoké teplotě mají křehký papír a je třeba je následně reformátovat. Knihovny by měly mít pro tyto účely zpracovány krizové plány, připraveny pomůcky pro ošetření, prostředky pro transport a sjednány mrazírenské kapacity v blízkosti sídla knihovny, aby nejvzácnější dokumenty promáčené vodou mohly být co nejdříve zamrazeny a takto přečkat do zásahu konzervátorů a restaurátorů. Měla by se eliminovat rizika požáru dodržováním požárně bezpečnostních předpisů a prostory skladišť by měly být vybaveny signalizačně poplachovými, příp. samozhášecími systémy. Nejvýznamnější knihovny by se měly zapojit do mezinárodní iniciativy Modrý štít, která koordinuje tyto aktivity na mezinárodní úrovni.[6]

Preventivní péče představuje snahy zabránit již samotnému vzniku poškozování knih, nebo alespoň jejich částečné eliminaci:

  • trvalým uložením knižních fondů ve vhodných klimatických podmínkách a jejich kontrolou;
  • stanovením a kontrolou podmínek k vystavování knih;
  • vytvářením bariér proti jejich poškozování, například ukládáním ve vhodných ochranných obalech.

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 HUTAŘ, Jan. Ochrana novodobých knihovních fondů 19. a 20. století [online]. Praha, 2007 [cit. 2019-11-28]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Ochrana-novodob%c3%bdch-knihovn%c3%adch-fond%c5%af-19.-a-20.-stolet%c3%ad_Huta%c5%99.pdf
  2. 2,0 2,1 NĚMCOVÁ, Zdenka. Ochrana knihovních fondů [online]. 2015 [cit. 2019-11-28]. Dostupné z: https://docplayer.cz/1873240-Ochrana-knihovnich-fondu.html
  3. CHODOUNSKÁ, Alena. Čárové kódy pro české knihovny. NTK [online]. 2017 [cit. 2019-12-03]. Dostupné z: https://www.techlib.cz/cs/2920-carove-kody-pro-ceske-knihovny#tab_howto
  4. Hlavní rizika působení parametrů klimatu na skladované fondy. Národní knihovna České republiky [online]. 2013 [cit. 2019-12-02]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/pece-o-knihovni-sbirky/vlivy-tab2
  5. Havárie a živelní pohromy. Národní knihovna České republiky [online]. 2013 [cit. 2019-12-03]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/havarie-a-zivelni-pohromy/havarie#prevence
  6. POLIŠENSKÝ, Jiří. Ochrana knihovních fondů z hlediska strategických přístupů. Sdružení knihoven ČR [online]. 2013 [cit. 2019-12-03]. Dostupné z: http://sdruk.mlp.cz/data/xinha/sdruk/ks2002/2002-3-315.pdf

Související články

Ochrana fondů - havárie a živelní pohromy
Ochrana fondů skladování dokumentů
Ochrana fondů - restaurování a konzervování
Ochrana knihovního fondu.

Klíčová slova

ochrana knihovního fondu, knihovní fond