Ochrana fyzických fondů knihoven, typologie, preventivní opatření, krizová opatření.: Porovnání verzí

Řádek 39: Řádek 39:
  
 
'''Doporučení pro vhodné podmínky:'''  
 
'''Doporučení pro vhodné podmínky:'''  
*police: nejméně 25 cm od země (kvůli vodě)
+
*police by měly být nejméně 25 cm od země, kvůli případné vodě;
*inertní nátěry: emise ve vzduchu jsou také zdrojem poškození papíru a ostatních organických materiálů. Znečisťující látky ve vzduchu mají různou podobu, plynnou až po částečky prachu.
+
*inertní nátěry: emise ve vzduchu jsou také zdrojem poškození papíru a ostatních organických materiálů. Znečisťující látky ve vzduchu mají různou podobu, plynnou až po částečky prachu;
*kompaktní regály ve skladech
+
*kompaktní regály ve skladech;
*vlhkost 40-60%, stálá teplota cca 20°C. Řízení úrovně teploty a relativní vlhkosti (dále RV) je velmi důležité pro ochranu knihovních a archivních sbírek, protože nevyhovující hodnoty jsou významným činitelem při degradaci materiálu
+
*vlhkost by se měla pohybovat kolem 40-60%, stálá teplota cca 20°C. Řízení úrovně teploty a relativní vlhkosti je velmi důležité pro ochranu knihovních a archivních sbírek, protože nevyhovující hodnoty jsou významným činitelem při degradaci materiálu;
*ochranné obaly (nekyselý papír)
+
*ochranné obaly (nekyselý papír);
*prostory větratelné a zabezpečené proti přímému slunečnímu záření, k osvětlení využívat studené světlo umístěné na stropě.
+
*prostory větratelné a zabezpečené proti přímému slunečnímu záření, k osvětlení využívat studené světlo umístěné na stropě;
*1x ročně dezinfekce a deratizace, pravidelný úklid, zákaz jídla a pití ve skladech
+
*jednou ročně je provedena dezinfekce a deratizace;
*papír – 2-18 °C, 30-50% relativní vlhkost
+
*pravidelný úklid;
*fotografický film - <21%
+
*zákaz jídla a pití ve skladech;
 +
*papír – 2-18 °C, 30-50% relativní vlhkost;
  
 
'''Doporučení pro manipulaci:'''  
 
'''Doporučení pro manipulaci:'''  
 
*vyjímání knih za hřbet
 
*vyjímání knih za hřbet
 
*velké formáty by měly být v horizontální poloha
 
*velké formáty by měly být v horizontální poloha
*údržbou: očistou, ambulantními opravami, využitím konzervačních metod
+
*údržba: očista, ambulantní opravy, využití konzervačních metod
  
 
=== Hlavní rizika působení parametrů klimatu na skladované fondy ===
 
=== Hlavní rizika působení parametrů klimatu na skladované fondy ===

Verze z 3. 12. 2019, 10:31

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg

V posledních desetiletích se ochrana knihovního fondu stala nedílnou součástí vzrůstajícího zájmu o řízení sbírek. [1]Ochranu knihovních sbírek lze charakterizovat jako soubor dílčích oborů, technologií, postupů a strategií zaměřených na uchování knihovních sbírek – na minimalizaci jejich chemického a fyzikálního poškozování a rozpadu a na prevenci ztráty jejich informačního obsahu.[2]

Ochranou fyzických fondů knihovny se zabývá i knihovní zákon. Knihovna má povinnost zajistit umístění knihovního fondu v podmínkách vhodných pro poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb, zajistit ochranu knihovního fondu před odcizením a poškozením, zejména ochránit jej před nepříznivými vlivy prostředí a zajistit restaurování knihovních dokumentů, popř. jejich převedení na jiný druh nosiče, je-li to třeba k jejich trvalému uchování.

Obecné zásady ochrany knižního fondu

Ochranu knihovního fondu můžeme rozdělit na dva okruhy:
1. Ochranu preventivní: jde o udržování vhodných podmínek a prostředí úložných prostor. Ochrana fondu jako celku hraje stejnou roli jako např. preventivní lékařství ve vztahu k lidem.
2. Ochrana nápravná: napravuje fyzické nebo chemické poškození jednotlivin. Je potřeba odborného personálu a vybavení. Příkladem je deacidifikace, restaurování, reformátování v případě výrazného poškození dokumentu nebo jeho postupující degradace.

Cíle ochrany jsou:

1. Uchování původní fyzické formy knihovního nebo archivního materiálu v nejneporušenější formě.
2. Uchování intelektuálního obsahu zaznamenaných informací jejich přenosem na jiná média.[1]

Degradace sbírek

K degradaci dokumentů dochází od doby jejich vzniku. Podíl na tom mají jak vnější tak vnitřní faktory, důležité je proto vytvořit vhodné skladovací podmínky a zabránit tak negativním vlivům z okolí, kterými jsou zejména:

  • biologický faktor: mikroorganismy (bakterie, kvasinky, plísně), hmyz, hlodavci, destruktivní aktivity působené člověkem (nevhodné zacházení, vědomé poškození nebo zničení, zcizení)
  • fyzikální faktor: teplota vzduchu (nízká, vysoká, kolísavá), relativní vlhkost vzduchu (nízká, vysoká, kolísavá), proudění vzduchu, světlo (intenzita osvětlení a UV záření), destrkuce ohněm a nebo vodou (havárie, přírodní pohromy), mechanické poškození jako průvodní jev katastrofy (zhroucení knižních regálů)
  • chemický faktor: znečišťující látky ovzduší (prach, NOx, SO2, CO2, ozón, volné radikály), chemické přípravky (chybné postupy při ošetřování, konzervaci, restaurování)

Preventivní opatření

Ochrana proti krádeži

K obvyklým opatřením knihoven patří značení knih, které je důležitou pomocí v prevenci proti odcizení. Pokud k odcizení dojde, knihovna nebo někdo jiný (např. antikvář) může dokument identifikovat.

RFID: Radio Frequency Identification: Identifikace založená na rádiové frekvenci. RFID je bezdotyková automatická identifikace sloužící k přenosu a ukládání dat pomocí elektromagnetických vln. Mezi základní RFID komponenty pro ukládání a přenos informací patří radio-frekvenční čip, hardware pro přenos informací z čipu a software pro ovládání hardwaru a dekódování informací získaných z čipu. Čipy jsou přepisovatelné - data na nich uložena se mohou kdykoliv měnit, doplňovat a aktualizovat. Typy RFID čipů:

  • pasivní RFID: bez vnitřního napájení, přijímá energii z vnějšího zdroje, malá čtecí vzdálenost (několik cm nebo m), levné, na jedno použití.
  • aktivní RFID: vnitřní napájení, čip vysílá sám o sobě, anténa pouze naslouchá, vzdálené čtecí zařízení, drahé, znovupoužitelné.

Čárové kódy V souvislosti s automatizací základních knihovnických procesů vyvstala potřeba jednoznačné identifikace objektů evidovaných v datových bázích. Zejména z hlediska automatizované evidence výpůjček je třeba zabezpečit:

  • jednoznačné označení knihovních jednotek, které jsou předmětem výpůjček, a dalších operací souvisejících s výpůjčkou (např. rezervací, upomínek, prolongací), a uživatelů (čtenářů), kterým jsou výpůjční služby poskytovány,
  • bezchybný zápis těchto označení do příslušných bází dat.

Tyto dva základní požadavky lze nejjednodušším způsobem řešit metodami omezujícími chyby vzniklé lidským faktorem:

  • formální kontrolou na formát a duplicitu zvolených označení (což je záležitost programových prostředků),
  • zavedením některé z technik automatizovaného snímání těchto označení; ty kromě zvýšení spolehlivosti zápisu vstupních dat urychlují průběh příslušné operace.[3]

Ochrana sbírek

Důležité je uložením knih ve vhodných podmínkách a dále také šetrnou manipulací. Nevhodné podmínky uložení mají přímý dopad na použitelnost a životnost materiálu.

Doporučení pro vhodné podmínky:

  • police by měly být nejméně 25 cm od země, kvůli případné vodě;
  • inertní nátěry: emise ve vzduchu jsou také zdrojem poškození papíru a ostatních organických materiálů. Znečisťující látky ve vzduchu mají různou podobu, plynnou až po částečky prachu;
  • kompaktní regály ve skladech;
  • vlhkost by se měla pohybovat kolem 40-60%, stálá teplota cca 20°C. Řízení úrovně teploty a relativní vlhkosti je velmi důležité pro ochranu knihovních a archivních sbírek, protože nevyhovující hodnoty jsou významným činitelem při degradaci materiálu;
  • ochranné obaly (nekyselý papír);
  • prostory větratelné a zabezpečené proti přímému slunečnímu záření, k osvětlení využívat studené světlo umístěné na stropě;
  • jednou ročně je provedena dezinfekce a deratizace;
  • pravidelný úklid;
  • zákaz jídla a pití ve skladech;
  • papír – 2-18 °C, 30-50% relativní vlhkost;

Doporučení pro manipulaci:

  • vyjímání knih za hřbet
  • velké formáty by měly být v horizontální poloha
  • údržba: očista, ambulantní opravy, využití konzervačních metod

Hlavní rizika působení parametrů klimatu na skladované fondy

Teplota:

  • nízká: nebezpečí kondenzace vody na povrchu materiálů
  • vysoká: urychlení chemické degradace (hydrolýza, oxidace), podpora mikrobiální činnosti (růst plísní), snižování celkové mechanické odolnosti, celková deformace (zkroucení, odlupování filmu, lepkavost, zeslabení záznamu)
  • prudké výkyvy: rozměrové změny (rozpínání, smršťování, praskání)

Relativní vlhkost:

  • nízká: rozměrové změny (smršťování), snižování mechanické odolnosti (křehnutí, praskání)
  • vysoká: aktivace mikrobiální činnosti (růst plísní), rozměrové změny (bobtnání), snižování, mechanické odolnosti (kroucení), urychlení chemické degradace (hydrolýza, oxidace), celková deformace (odlupování filmu, lepkavost, zeslabení záznamu), barevné změny (blednutí barev), probíhá koroze kovových dílů
  • prudké výkyvy: snižování celkové mechanické odolnosti, celková deformace (praskání, zkroucení, borcení, tuhnutí a tvrdnutí kůže, odlupování barevných vrstev)

Světlo (UV-záření): urychlování chemické degradace (hydrolýza, oxidace), barevné změny (tmavnutí materiálů, blednutí barev)
Prach a popílek: ulpívání na povrchu (zdroj mikroorganismů, zeslabení záznamů), urychlení chemické degradace)[4]

Prevence katastrofických událostí

Životnost knihovního fondu bývá negativně ovlivňována různými haváriemi a živelními pohromami. Během požáru dochází k poškození knihovních materiálů nejenom samotným ohněm, sazemi a kouřem, ale i hasebními prostředky.

Možnosti požárního zabezpečení:

  • elektronická požární signalizace
  • elektronická zabezpečovací signalizace
  • přenosné hasící přístroje a stabilní hasicí přístroje (vodní systém, mlhový systém, plynový systém)

Dalším častým typem živelních pohrom jsou povodně. Ale i běžná havárie vodovodního potrubí může v knihovně způsobit rozsáhlé škody. Kromě živelních pohrom je nutno chránit budovy a sbírky před sabotáží, vandalismem a terorismem. Mezi možné pohromy musíme zařadit i válečné konflikty. Předcházení haváriím a živelním pohromám je třeba věnovat co největší pozornost; investice věnované do této oblasti se mnohonásobně vrátí zpět.

Krizový plán: obsahuje souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací. Součástí krizového plánu je havarijní plán a vnější havarijní plány.

Mimořádná událost: škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, dále havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací. Krizová situace je mimořádná událost, při níž je vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohrožení státu.

Krizové řízení: souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřený na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace. Typový krizový plán: je součástí havarijního plánu, obsahuje analýzu druhu bezpečnostní hrozby a jejích možných projevů, zásady a omezení pro řešení krizové situace a přijatelné úrovně ztrát, doporučené varianty řešení krizové situace, opatření k řešení jednotlivých variant, typové krizové postupy. [2]

Preventivní péče představuje snahy zabránit již samotnému vzniku poškozování knih, nebo alespoň jejich částečné eliminaci:

  • trvalým uložením knižních fondů ve vhodných klimatických podmínkách a jejich kontrolou
  • stanovením a kontrolou podmínek k vystavování knih
  • vytvářením bariér proti jejich poškozování, například ukládáním ve vhodných ochranných obalech

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 HUTAŘ, Jan, 2007. Ochrana novodobých knihovníchfondů 19. a 20. století [online]. Praha [cit. 2019-11-28]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Ochrana-novodob%c3%bdch-knihovn%c3%adch-fond%c5%af-19.-a-20.-stolet%c3%ad_Huta%c5%99.pdf
  2. 2,0 2,1 NĚMCOVÁ, Zdenka. Ochrana knihovních fondů [online]. 2015 [cit. 2019-11-28]. Dostupné z: https://docplayer.cz/1873240-Ochrana-knihovnich-fondu.html
  3. CHODOUNSKÁ, Alena. Čárové kódy pro české knihovny. NTK [online]. 2017 [cit. 2019-12-03]. Dostupné z: https://www.techlib.cz/cs/2920-carove-kody-pro-ceske-knihovny#tab_howto
  4. Hlavní rizika působení parametrů klimatu na skladované fondy, 2013. Národní knihovna České republiky [online]. [cit. 2019-12-02]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/pece-o-knihovni-sbirky/vlivy-tab2

Související články

Ochrana fondů - havárie a živelní pohromy
Ochrana fondů skladování dokumentů
Ochrana fondů - restaurování a konzervování
Ochrana knihovního fondu.

Klíčová slova

ochrana knihovního fondu, knihovní fond