Ochrana osobních údajů

Verze z 3. 5. 2016, 00:18, kterou vytvořil Marian.Ort (diskuse | příspěvky) (pouze uložení textu, následně budu upravovat a formátovat)

Pojem soukromí je v právní oblasti těžko uchopitelný a flexibilní výraz. Obecně jím rozumíme jak fyzickou tak i psychologickou integritu osoby. Zásadním problémem pro pochopení legislativní úpravy ochrany osobních údajů je její mezinárodní roztříštěnost, zejména srovnání mezi evropským a americkým právním výkladem. Dalším problematickým prvkem je internet a způsob jak dramatický vstupuje do společenských vztahů a proměňuje staré pořádky. Tradiční právní pojetí na internet nestačí a přestává být efektivní. V legislativě ČR je základním pramenem právní úpravy ochrany osobních údajů zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod jako součást ústavního pořádku České republiky, ve které je zakotveno i právo na ochranu osobních údajů. Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. Listina základních práv a svobod

Článek 7 Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena. Omezena může být jen v případech stanovených zákonem.

Článek 10 (1) Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. (2) Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života. (3) Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě.

Článek 13 Nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem, s výjimkou případů a způsobem, které stanoví zákon. Stejně se zaručuje tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením.

V čl. 7 Listina zakotvuje právo na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí, v čl. 10 odst. 3 Listiny upravuje právo každého na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě a v čl. 13 stanovuje, že nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem, s výjimkou případů a způsobem, které stanoví zákon; stejně se zaručuje tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením.