Odpovědnost poskytovatele informačních služeb: Porovnání verzí

m
m
Řádek 14: Řádek 14:
 
Definice [[Internet a služby informační společnosti|služeb informační společnosti]] byla do [[Právo|právního]] systému ČR implementována prostřednictvím zákona č. 480/2004 sb., o některých službách informační společnosti a de facto kopíruje [[Právo|právní]] formulaci evropských směrnic a nařízení, zejména směrnici 2000/31/ES.<ref name="taborova">TÁBOROVÁ, Alice. ''Veřejnoprávní ochrana informační společnosti a místní působnost práva.'' Revue pro právo a technologie [online]. 2010, (1): 29-60 [cit. 2016-05-06]. ISSN 1805-2797. Dostupné z: http://revue.law.muni.cz/dokumenty/10467.</ref>
 
Definice [[Internet a služby informační společnosti|služeb informační společnosti]] byla do [[Právo|právního]] systému ČR implementována prostřednictvím zákona č. 480/2004 sb., o některých službách informační společnosti a de facto kopíruje [[Právo|právní]] formulaci evropských směrnic a nařízení, zejména směrnici 2000/31/ES.<ref name="taborova">TÁBOROVÁ, Alice. ''Veřejnoprávní ochrana informační společnosti a místní působnost práva.'' Revue pro právo a technologie [online]. 2010, (1): 29-60 [cit. 2016-05-06]. ISSN 1805-2797. Dostupné z: http://revue.law.muni.cz/dokumenty/10467.</ref>
  
'''§2 Pro účely tohoto zákona se rozumí:'''<ref name="480/2004">ČESKO. Zákon č. 480/2004 sb. ''Zákon o některých službách informační společnosti'', §2, [2016-05-05]. Dostupné z: https://www.uoou.cz/files/480.pdf</ref>
+
'''§2 Pro účely tohoto zákona se rozumí:'''<ref name="480/2004">ČESKO. Zákon č. 480/2004 sb. ''Zákon o některých službách informační společnosti'', §2,§3,§4,§5,§6 [2016-05-05]. Dostupné z: https://www.uoou.cz/files/480.pdf</ref>
  
 
a)[[Internet a služby informační společnosti|službou informační společnosti]] jakákoliv služba poskytovaná elektronickými prostředky na individuální žádost uživatele podanou elektronickými prostředky. Poskytována zpravidla za úplatu; služba je poskytnuta elektronickými prostředky, pokud je odeslána prostřednictvím sítě elektronických komunikací a vyzvednuta uživatelem z elektronického zařízení pro ukládání dat.  
 
a)[[Internet a služby informační společnosti|službou informační společnosti]] jakákoliv služba poskytovaná elektronickými prostředky na individuální žádost uživatele podanou elektronickými prostředky. Poskytována zpravidla za úplatu; služba je poskytnuta elektronickými prostředky, pokud je odeslána prostřednictvím sítě elektronických komunikací a vyzvednuta uživatelem z elektronického zařízení pro ukládání dat.  
Řádek 75: Řádek 75:
 
b) dozvěděli se prokazatelně o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací nebo o protiprávním jednání uživatele a neprodleně neučinil veškeré kroky, které lze po něm požadovat, k odstranění nebo znepřístupnění takovýchto [[Informace|informací]].
 
b) dozvěděli se prokazatelně o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací nebo o protiprávním jednání uživatele a neprodleně neučinil veškeré kroky, které lze po něm požadovat, k odstranění nebo znepřístupnění takovýchto [[Informace|informací]].
 
(2) Poskytovatel služby uvedený v odstavci 1 odpovídá vždy za obsah uložených informací v případě, že vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na činnost uživatele.<ref name="480/2004" />
 
(2) Poskytovatel služby uvedený v odstavci 1 odpovídá vždy za obsah uložených informací v případě, že vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na činnost uživatele.<ref name="480/2004" />
 +
 
'''§ 6Poskytovatelé služeb uvedení v § 3 až 5 nejsou povinni'''
 
'''§ 6Poskytovatelé služeb uvedení v § 3 až 5 nejsou povinni'''
  

Verze z 8. 5. 2016, 10:28

Pod pojmem „poskytovatel informačních služeb“ neboli ISP (Information service provider) najdeme subjekty, které za úplatu poskytují přístup do informační sítě. V evropském prostoru (EU) se této oblasti věnuje směrnice č. 98/34/ES. Ta definuje poskytování informačních služeb jako služby, které jsou objednány uživatelem a jsou poskytovány elektronicky a na dálku. Definice samotného pojmu „poskytovatel informačních služeb“ je právně upravena až ve směrnici 2000/31/ES.[1]


Charakteristika ISP

Článek 2 směrnice č. 2000/31/ES:

  • „služba informační společnosti“ služby ve smyslu čl. 1 odst. 2 směrnice 98/34/ES ve znění směrnice 98/48/ES;
  • „poskytovatelem“ každá fyzická nebo právnická osoba, která poskytuje určitou službu informační společnost;
  • „usazeným poskytovatelem“ poskytovatel, který účinně vykonává prostřednictvím stálého zařízení po neurčitou dobu hospodářskou činnost; existence a používání technických prostředků a technologií nezbytných k poskytování služby nevytváří samy o sobě usazení poskytovatele;
  • „příjemcem služby“ každá fyzická nebo právnická osoba, která k profesním či jiným účelům využívá služeb informační společnosti, zejména pro vyhledávání či zpřístupňování informací;
  • „spotřebitelem“ každá fyzická osoba, která jedná za účelem nespadajícím do její profesní či obchodní činnosti;[2]

Definice služeb informační společnosti byla do právního systému ČR implementována prostřednictvím zákona č. 480/2004 sb., o některých službách informační společnosti a de facto kopíruje právní formulaci evropských směrnic a nařízení, zejména směrnici 2000/31/ES.[3]

§2 Pro účely tohoto zákona se rozumí:[4]

a)službou informační společnosti jakákoliv služba poskytovaná elektronickými prostředky na individuální žádost uživatele podanou elektronickými prostředky. Poskytována zpravidla za úplatu; služba je poskytnuta elektronickými prostředky, pokud je odeslána prostřednictvím sítě elektronických komunikací a vyzvednuta uživatelem z elektronického zařízení pro ukládání dat.

d) poskytovatelem služby je každá fyzická nebo právnická osoba, která poskytuje některou ze služeb informační společnosti.

Za poskytovatele informačních služeb můžeme označit:[1]

  • Provozovatele síťové komunikační infrastruktury
  • Provozovatele síťové asistenční infrastruktury
  • Provozovatele hostingových služeb, služeb pro bloggery apod.
  • Provozovatele e-mailových služeb
  • Vyhledávače a portály
  • Diskuzní servery, diskuzní služby
  • Zpravodajské servery
  • Doménové autority

Oficiální klasifikace dle platné české legislativy (zákon 480/2004 sb.) rozděluje poskytovatele informačních služeb do tří skupin.[4]

  1. Poskytovatele služeb spočívajících v přenosu informací poskytnutých uživatelem (access provider)
  2. Poskytovatele služeb spočívajících v automatickém meziukládání informací poskytnutých uživatelem (caching)
  3. Poskytovatele služeb spočívajících v ukládání informací poskytnutých uživatelem (storage nebo hosting)

Pro všechny tři skupiny poskytovatelů informačních služeb (ISP) platí zásada, která říká, že: „je-li informace svou kvalitou protiprávní a ISP neměl povědomí a o a jejím vytvoření a případné komunikaci, je ISP ze zákona odpovědnosti zbaven“.[1]

Poskytovatelé služeb spočívajících v přenosu informací poskytnutých uživatelem

  • provozovatelé síťové komunikační infrastruktury (fyzické, logické)
  • provozovatelé síťové asistenční infrastruktury
  • operátoři služeb elektronických komunikací

§3 Odpovědnost poskytovatele služby za obsah přenášených informací

(1) Poskytovatel služby, jež spočívá v přenosu informací poskytnutých uživatelem prostřednictvím sítě elektronických komunikací nebo ve zprostředkování přístupu k sítím elektronických komunikací za účelem přenosu informací, odpovídá obsah přenášených informací, jen pokud, a) přenos sám iniciuje b) zvolí uživatele přenášené informace nebo c) zvolí nebo změní obsah přenášené informace.[4]

Poskytovatelé služeb spočívajících v automatickém meziukládání informací poskytnutých uživatelem

§4 Odpovědnost poskytovatele služby za obsah automaticky dočasně meziukládaných informací

Poskytovatel služby, jež spočívá v přenosu informací poskytnutých uživatelem, odpovídá za obsah informací automaticky dočasně meziukládaných, jen pokud:

a) změní obsah informace, b) nevyhoví podmínkám přístupu k informaci, c) nedodržuje pravidla o aktualizaci informace, která jsou obecně uznávána a používána v příslušném odvětví d) překročí povolené používání technologie obecně uznávané a používané v příslušném odvětví s cílem získat údaje o užívání informace, nebo e) ihned nepřijme opatření vedoucí k odstranění jím uložené informace nebo ke znemožnění přístupu k ní, jakmile zjistí, že informace byla na výchozím místě přenosu ze sítě odstraněna nebo k ní byl znemožněn přístup nebo soud nařídil stažení či znemožnění přístupu k této informaci.[4]

Poskytovatele služeb spočívajících v ukládání informací poskytnutých uživatelem

  • Provozovatelé hostingových služeb
  • Provozovatelé webmailu
  • Diskuzní servery, diskuzní služby

§ 5 Odpovědnost poskytovatele služby za ukládání obsahu informací poskytovaných uživatelem

(1) Poskytovatel služby, jež spočívá v ukládání informací poskytnutých uživatelem, odpovídá za obsah informací uložených na žádost uživatele, jen:

a) mohli-li vzhledem k předmětu své činnosti a okolnostem a povaze případu vědět, že obsah ukládaných informací nebo jednání uživatele jsou protiprávní, nebo b) dozvěděli se prokazatelně o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací nebo o protiprávním jednání uživatele a neprodleně neučinil veškeré kroky, které lze po něm požadovat, k odstranění nebo znepřístupnění takovýchto informací. (2) Poskytovatel služby uvedený v odstavci 1 odpovídá vždy za obsah uložených informací v případě, že vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na činnost uživatele.[4]

§ 6Poskytovatelé služeb uvedení v § 3 až 5 nejsou povinni

a) dohlížet na obsah jimi přenášených nebo ukládaných informací,

b) aktivně vyhledávat skutečnosti a okolnosti poukazující na protiprávní obsah informace.[4]

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 POLČÁK, Radim. Právo na internetu: spam a odpovědnost ISP. Brno: Computer Press, 2007. Právo a IT. ISBN 978-80-251-1777-4.
  2. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000, o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu ("směrnice o elektronickém obchodu"), čl. 2, Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/eli/dir/2000/31/oj, [2016-05-05]
  3. TÁBOROVÁ, Alice. Veřejnoprávní ochrana informační společnosti a místní působnost práva. Revue pro právo a technologie [online]. 2010, (1): 29-60 [cit. 2016-05-06]. ISSN 1805-2797. Dostupné z: http://revue.law.muni.cz/dokumenty/10467.
  4. 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 4,5 ČESKO. Zákon č. 480/2004 sb. Zákon o některých službách informační společnosti, §2,§3,§4,§5,§6 [2016-05-05]. Dostupné z: https://www.uoou.cz/files/480.pdf

Použitá literatura

  • POLČÁK, Radim. Právo na internetu: spam a odpovědnost ISP. Brno: Computer Press, 2007. Právo a IT. ISBN 978-80-251-1777-4.
  • TÁBOROVÁ, Alice. Veřejnoprávní ochrana informační společnosti a místní působnost práva. Revue pro právo a technologie [online]. 2010, (1): 29-60 [cit. 2016-05-06]. ISSN 1805-2797. Dostupné z: http://revue.law.muni.cz/dokumenty/10467
  • ČESKO. Zákon č. 480/2004 sb. Zákon o některých službách informační společnosti,[2016-05-05]. Dostupné z: https://www.uoou.cz/files/480.pdf
  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000, o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu ("směrnice o elektronickém obchodu"), čl. 2, Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/eli/dir/2000/31/oj, [2016-05-05]

Související články

Klíčová slova

právo, internet, ISP, informační služby, služby informační společnosti, odpovědnost poskytovatele informačních služeb