Ohrožení dětí na internetu: Porovnání verzí

Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
Řádek 1: Řádek 1:
Používání internetu, který je dnes ve vyspělých zemích nezbytnou součástí, nese i svá rizika. Drtivá většina dětí a mladých lidí komunikuje skrz internetu, a to pomocí [[sociální sítě|sociálních sítí]], e-mailů, blogů nebo chatovacích místností. Jen v České republice má více než jedna třetina dětí nechráněný přístup k internetu.<ref>nenávistným projevům (z 13 na 20 %),
+
Používání internetu, který je dnes ve vyspělých zemích nezbytnou součástí, nese i svá rizika. Drtivá většina dětí a mladých lidí komunikuje skrz internetu, a to pomocí [[sociální sítě|sociálních sítí]], e-mailů, blogů nebo chatovacích místností. Jen v České republice má více než jedna třetina dětí nechráněný přístup k internetu.<<ref>ref>nenávistným projevům (z 13 na 20 %),
 
  stránkám podporujícím anorexii, tzv. pro-ana webům (z 9 na 13 %),
 
  stránkám podporujícím anorexii, tzv. pro-ana webům (z 9 na 13 %),
 
  stránkám s obsahem nabádajícím k sebepoškozování (ze 7 na 11 %),
 
  stránkám s obsahem nabádajícím k sebepoškozování (ze 7 na 11 %),
  kyberšikaně (ze 7 na 12 %).</ref>
+
  kyberšikaně (ze 7 na 12 %).</ref></ref>
  
 
Ze studie, kterou provedla britská organizace LSE vyplývá, že dětem (kromě jakékoliv formy sexuálního obtěžování) hrozí pravděpodobnost vystavení k nenávistným projevům (z 13 na 20 %), stránkám podporujícím anorexii, tzv. pro-ana webům (z 9 na 13 %), stránkám s obsahem nabádajícím k sebepoškozování (ze 7 na 11 %), kyberšikaně (ze 7 na 12 %).
 
Ze studie, kterou provedla britská organizace LSE vyplývá, že dětem (kromě jakékoliv formy sexuálního obtěžování) hrozí pravděpodobnost vystavení k nenávistným projevům (z 13 na 20 %), stránkám podporujícím anorexii, tzv. pro-ana webům (z 9 na 13 %), stránkám s obsahem nabádajícím k sebepoškozování (ze 7 na 11 %), kyberšikaně (ze 7 na 12 %).

Verze z 23. 1. 2015, 05:34

Používání internetu, který je dnes ve vyspělých zemích nezbytnou součástí, nese i svá rizika. Drtivá většina dětí a mladých lidí komunikuje skrz internetu, a to pomocí sociálních sítí, e-mailů, blogů nebo chatovacích místností. Jen v České republice má více než jedna třetina dětí nechráněný přístup k internetu.<[1]</ref>

Ze studie, kterou provedla britská organizace LSE vyplývá, že dětem (kromě jakékoliv formy sexuálního obtěžování) hrozí pravděpodobnost vystavení k nenávistným projevům (z 13 na 20 %), stránkám podporujícím anorexii, tzv. pro-ana webům (z 9 na 13 %), stránkám s obsahem nabádajícím k sebepoškozování (ze 7 na 11 %), kyberšikaně (ze 7 na 12 %).

Grooming

Grooming nebo také kybergrooming, je způsob, kterým uživatelé internetu kontaktují děti ve snaze vyvolat falešnou důvěru.[2] Povětšinou se pachatel vydává za vrstevníka, zjišťuje si osobní údaje a díky trpělivé komunikaci si vytváří přátelský vztah s obětí. Pachatel následně dítě pozve na schůzku s cílem je pohlavně zneužít. Grooming se často váže k veřejným chatům, seznamkám, nebo jiným sociálním aplikacím a sítím jako Facebook a ICQ.

Sexting

Sexting je složenina dvou anglických slov: „sex“ a „texting“. Jedná se o posílání fotografií a textů či videí s erotickým obsahem prostřednictvím internetu nebo mobilního telefonu. Mezi rizika patří i to, že bývalý partner, který těmito fotografiemi disponuje, je může libovolně zveřejnit na internetu.

Dětská pornografie

Vizuální zobrazení (fotografie, obraz, film, video) sexuálního charakteru, a to dětí a dospívajících mladších 18 let.[3] Držení, výroba i distribuce dětské pornografie je trestným činem.

Kyberšikana

Jedná se o specifický druh šikany, který využívá internet, mobilní telefony a další nástroje moderních komunikačních technologií za účelem ublížení či zesměšnění jiné osoby.[4] Může mít formu výhružných SMS zpráv a emailů, či agresorovo napadání oběti na chatu.

Cyberstalking

Je jednoduše stalking online, ať už prostřednictvím internetu nebo mobilního telefonu. Oběť je v kyberprostoru pronásledována nebo neustále obtěžována. Cyberstalking lze rozdělit na „přímý“ či „nepřímý“. Přímý kyberstalking např. zahrnuje používání mobilních telefonů a e-mailu pro odesílání zpráv s obsahem nenávisti, nemravností, hrozeb či zastrašování obětí. Nepřímý kyberstalking je používán k šíření nepravdivých fám o oběti.[5] Tyto zprávy mohou být zveřejněny na webových stránkách, v místnostech chatu, na diskusních fórech apod.

Preventivní projekty v České republice

Saferinternet CZ

Usiluje o zvyšování povědomí o bezpečnějším užívání internetu. Podporuje vzdělávání v této oblasti, a to zejména dětí [6]

Bezpečně online

Výchovně vzdělávací program určen pro uživatele ve věku 12-17 let, pedagogům nabízí praktické rady a metodické pomůcky.[7]

e-bezpečí

Projekt, který se krom nebezpečných internetových fenoménů zaměřuje na přednáškovou činnost a preventivní vzdělávací akce ve školách.

Bezpečný internet

Projekt nabízí online kurzy pro jednotlivé skupiny uživatelů

Preventivní projekty v zahraničí

StopCyberbullying.org

Celosvětová organizace zaměřená na internetovou bezpečnost

inSafe

Evropská síť složená z 31 národních informačních středisek. Každé národní centrum provozuje linku pomoci, kam si lidé mohou hlásit existenci ilegálních stránek

INHOPE

Mezinárodní asociace internetových horkých linek, které umožňují nahlášení nelegálního či škodlivého obsahu na internetu, shromáždila zprávy z 25 zemí po celém světě (Evropa, Asie, Severní Amerika, Austrálie) o nelegálním a škodlivém obsahu na internetu.[8]

Odkazy

Reference

  1. ref>nenávistným projevům (z 13 na 20 %), stránkám podporujícím anorexii, tzv. pro-ana webům (z 9 na 13 %), stránkám s obsahem nabádajícím k sebepoškozování (ze 7 na 11 %), kyberšikaně (ze 7 na 12 %).
  2. Danešová, str. 16
  3. Danešová, str. 14
  4. Veličková, str. 17
  5. Veličková, str. 37
  6. saferinternet CZ
  7. bezpečně online
  8. Veličková, str. 33

Použité zdroje

VELIČKOVÁ, Lenka. Internetová kriminalita zaměřená proti dětem. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2009

DANEŠOVÁ, Markéta. Děti, rodiče a jejich povědomí o bezpečném a legálním užívání obsahu internetu. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2012.

HÁŠOVÁ, Gabriela. Kybernetická šikana. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2009.

O nás. Saferinternet CZ [online]. 2013 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.saferinternet.cz/o-nas/10-o-nas.html

Úvod. Bezpečně online [online]. 2013 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.bezpecne-online.cz/uvod

Související články

Klíčová slova

děti, internet, nebezpečí, kyberšikana, grooming, sexting