Opac, veřejně přístupné katalogy (discovery systémy)

Klíčová slova centrální index, vyhledávání
Synonyma sjednocené vyhledávání, new generation OPAC
Nadřazené pojmy knihovní katalog
Podřazené pojmy sklízení dat

Vztah discovery systém x OPAC

OPAC (online public access catalog) je jedním ze základních modulů knihovnického automatizovaného systému. Původně sloužil k vyhledávání klasických knihovních dokumentů. Tak jak knihovny začaly nakupovat stále více elektronických dokumentů, přestávaly být jeho funkcionality dostačující. Začaly tak vznikat OPACy nové (další) generace s rozšířenými funkcemi. Zde můžeme narazit na terminologické problémy. U některých autorů splývají termíny OPAC nové generace a discovery systém v jedno(Yang a Wagner 2010, s. 691) . Jiní naopak mezi těmito dvěma termíny důsledně rozlišují. (Blair et al. 2011, s. 449)[1]

Zaměříme-li se na to, jaké jsou zásadní vlastnosti OPACů nové generace, zjistíme, že se velmi překrývají s vlastnostmi discovery systémů (viz níže).

OPAC nové generace má mít následující vlastnosti:

  • vyhledávání z jednoho místa napříč všemi zdroji, které má knihovna k dispozici
  • moderní uživatelské rozhraní
  • obohacený obsah
  • fasetové vyhledávání
  • jednoduché vyhledávání v jednom boxu a možnost rozšířeného vyhledávání
  • vysoká relevance vyhledaných výsledků
  • funkce „měli jste na mysli?“
  • doporučování podobných zdrojů
  • uživatelé mohou zdroje hodnotit, komentovat etc.
  • RSS feed
  • integrace se soc. sítěmi
  • persistentní odkazy (Yang a Hofmann 2010, s. 269-271)

Discovery systémy[2]

"A preharvested central index coupled with a richly featured discovery layer that provides a single search across a library's local, open access, and subscription collections" (Hoeppner 2012)

Zjednodušeně by se dalo říci, že pomocí discovery systému (DS) prohledávám z jednoho místa jeden index, který obsahuje data z obrovského množství zdrojů.

Komponenty discovery systémů

DS se skládají ze dvou zásadních komponentů – prvním je obsah, druhý tvoří technologie, které uživateli poskytnou relevantní informace z dostupného obsahu.

Obsah

  • DS by měl indexovat v ideálním případě veškerý obsah, který má daná instituce k dispozici, a to jak lokálně, tak vzdáleně. U lokálních zdrojů se může jednat o záznamy z knihovního katalogu, institucionální repozitáře a podobně. Vzdálený obsah pak tvoří zakoupené či licencované zdroje knihovny (el. časopisy, databáze, e-knihy etc.) a také volně dostupné zdroje jako jsou OA časopisy, OA archivy, Manuscriptorium, aj.

Technologie

Schéma DS
  • Harvester – sklízí obsah od poskytovatelů dat (nakladatelé, knihovna, agregátoři, OA archivy, etc.) a přenáší ho směrem k centrálnímu indexu. Sklizeň může probíhat přes OAI-PHM či FTP.
  • Mapování metadat – probíhá před uložením metadat do centrálního indexu. Poskytovatelé obsahu využívají nejrůznější metadatová schémata, je proto nutné je převést do jednotné, normalizované podoby.


  • Centrální index – normalizovaná a deduplikovaná metadata jsou agregována v centrálním indexu (cloudu). Centrální index (často označován jako velký index) tvoří srdce každého DS a je tou nejdůležitější komponentou - všechny ostatní technologie/komponenty se mohou vyskytovat i u jiných řešení, např. u metavyhledávačů.


  • Algoritmus výpočtu relevance – zajišťuje, aby uživatel dostal jako výsledek svého dotazu ty nejrelevantnější výsledky. To je u DS velmi zásadní, protože dotaz se vyhodnocuje nad jednotným indexem, který obsahuje desítky milionů záznamů. Tj. na dotaz většinou dostaneme tisíce „hitů“, přičemž ty se musí seřadit dle relevance.
  • Linkovací resolver – využívá se k propojení záznamu dokumentu a jeho plného textu. Komunikace probíhá v rámci Open URL.
  • Interface – slouží k vyhledávání v indexu a k následné práci s výsledky; v závislosti na poskytovateli DS obsahuje i nejrůznější pokročilé funkce. (Cloud Web Scale Discovery services Landscape: An overview, 2013)

Výhody a nevýhody DS

Výhody

  • rychlost – protože prohledáváme jeden index a ne mnoho, dostaneme výsledky prakticky okamžitě. Rozdíl je zřejmý v porovnání s metavyhledávači, u kterých můžeme čekat na výsledky i několik desítek sekund.
  • jednoduchost – uživatelé využívají standardně jeden box pro zadání dotazu. Nemusí se také učit pracovat se systémem, DS jsou velmi intuitivní.
  • vysoká relevance – prohledáváme jeden index se standardizovanými daty.
  • další práce s výsledky – např. upřesňování dotazu dle faset.

Nevýhody

  • (ne)aktuálnost dat – data od poskytovatelů se sklízejí v dohodnuté frekvenci např. jednou denně či týdně, uživateli se tak nemusí zobrazovat nejaktuálnější záznamy. V tomto bodě vedou metavyhledávače, které pracují vždy s aktuálními záznamy.

Poskytovatelé DS

Existuje mnoho poskytovatelů DS[3], ale čtyři hlavní dominují ve světovém měřítku a budují si své vlastní centrální indexy. (Hoeppner 2012) Jedná se Ebsco Discovery Services (EDS) , WorldCat Local od OCLC, Primo od Ex Libris a Summon od Serial Solutions, který byl dostupný jako prvníDS už v roce 2009[4]. Zároveň je důležité upozornit, že DS se vždy skládá z obsahu (centrální index) a z nadstavby (technologie). Pokud má tedy nějaká knihovna zájem o DS, nemusí volit celé řešení od jednoho poskytovatele. AV ČR tak např. využívá centrální index EDS a nadstavbu Vufind.

Výběr DS[5]

Obecně lze říci, že různé DS[6] jsou si více podobné, než aby se nějak zásadně lišily. Důležitou roli při výběru pak mohou hrát např. zkušenosti s určitým DS získané v rámci zkušebního přístupu. Přesto je možno definovat určité oblasti, podle kterých lze vybrat určitý DS.

  • Obsah - v ideálním případě se má obsah centrálního indexu překrývat s obsahem, který má knihovna k dispozici. Další významnou roli hraje kvalita dat v indexu, frekvence sklízení obsahu, snadnost zařazení vlastního obsahu aj.
  • Vyhledávání- musí být jednoduché a zároveň musí poskytovat relevantní výsledky. DS musí rovněž umožňovat relevanci přizpůsobovat potřebám knihovny, personalizovat výsledky dle role konkrétního uživatele aj.
  • Kompatibilita- DS musí být kompatibilní s existujícím softwarem (sfx, proxy aj.) i s datovými formáty, které knihovna využívá. Důležitá je také snadná implemantace DS.

Odkazy

Poznámky

  1. K terminologické diskuzi viz též CAPLAN, Priscilla,2012. On discovery tools, OPACs and the motion of library language. Library Hi Tech [online], vol. 30, issue 1, s. 108-115 [cit. 2014-05-28]. DOI: 10.1108/07378831211213247. Dostupné z: http://www.emeraldinsight.com/10.1108/07378831211213247/
  2. V angličtině označovány jako web scale discovery systems.
  3. Seznam dalších poskytovatelů dostupný např. z http://www.librarytechnology.org/discovery.pl
  4. První instalace DS v Česku proběhla na Univerzitě Pardubice v říjnu 2012, přičemž byl zvolen DS Primo.
  5. K problematice výběru DS viz též VOJNAR, Martin, 2012. Jak si vybrat vhodný discovery systém. Ikaros [online], roč. 16, č. 12 [cit. 2014-05-28]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/jak-si-vybrat-vhodny-discovery-system
  6. Zejm. EDS, WorldCat Local, Primo a Summon.

Použitá literatura

  • YANG, Sharon Q. a Melissa A. HOFMANN, 2011. Next generation or current generation?: A study of the OPACs of 260 academic libraries in the USA and Canada. Library Hi Tech [online], vol. 29, issue 2, s. 266-300 [cit. 2014-05-28]. DOI: 10.1108/07378831111138170. Dostupné z: http://www.emeraldinsight.com/10.1108/07378831111138170
  • YANG, Sharon Q. a Kurt WAGNER, 2010 Evaluating and comparing discovery tools: how close are we towards next generation catalog?. Library Hi Tech [online], vol. 28, issue 4, s. 690-709 [cit. 2014-05-29]. DOI: 10.1108/07378831011096312. Dostupné z: http://www.emeraldinsight.com/10.1108/07378831011096312

Externí odkazy