Otevřená data (Open data)

Verze z 2. 10. 2021, 13:35, kterou vytvořil Anna.Najmanova (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Jak už název dat vypovídá, jedná se o informace a data, která jsou dostupná na internetu, bezplatně. Jsou prezentována ve strukturované a strojově čitelné formě. Využití pro uživatele by mělo být bezproblémové, bez překážek. [1]

Charakteristika

Otevřená data jsou neopomenutelnou součástí procesu digitalizace. Jejich dostupnost, neomezenost a snadné sdílení je důvodem, proč se staly velmi oblíbenými. Mezi základní vlastnosti je nutné jmenovat jejich snadné a opakovatelné využívání, neomezené možnosti jejich základního zhodnocování, snadné automatické strojové zpracování a v neposlední řadě také poskytování v nejrůznějších formátech (také otevřené formáty).[2]

V každodenním životě se s otevřenými daty setkáváme, a ani si to neuvědomujeme. Příkladem mohou být jízdní řády, příjmy států, seznam poskytovatelů sociálních služeb, kalendář ministerstva, měření čistoty ovzduší. Data pocházejí z nevládních organizací, univerzit, soukromých firem nebo veřejné správy. [3]

Historie

Průkopníkem v prvním systematickém zveřejňování dat byla vláda USA v roce 2009, a brzy následovaly další země – například Rakousko nebo Velká Británie. Tyto země v oblasti dat v otevřené podobě patří mezi nejlepší. [4]

Česká republika se v roce 2011 připojila k programu otevřených dat Open Goverment Partnership. O zapojení otevřených dat do Evropské unie se rozhodovalo také v roce 2011, musela být odsouhlasena Evropským parlamentem a Radou Evropské unie. Dále musela být odsouhlasena také revize evropské PSI směrnice z roku 2003, dle které musí všechny členské státy EU do svých zákonů zanést pravidla pro transparentní přístup k veřejným informacím.[4]

Zásady

Bezpečnost

Aby data mohla být srozumitelně využívána, je nutné, aby plnila následující zásady:

  • Technická otevřenost

– data ve standardním strojově čitelném formátu

  • Legislativní otevřenost

– data jsou zveřejňována pod otevřenou licencí (například Creative Commons)

  • Dostupnost a původnost

– data zveřejňována jako celek, nesmí být následně změněna

  • Přehlednost

– uspořádání do katalogu dat přináší snadnější vyhledávání [4]

Význam a role

Na otevřená data lze pohlížet prostřednictvím jejich životního cyklu:

  • Nástroj transparentnosti

- souvisí se začátky využívání otevřených dat z důvodu zviditelnění a zprůhlednění veřejné správy, tyto data hrají významnou roli zejména v open governmentu

  • „Infrastruktura“

- zde hraje velkou roli poznání, že existují i jiná data, která mohou být zajímavá a užitečná, nejenom data z veřejné správy, tato data v digitálním světě vytváří i naše prostředí - jsou například významnou rolí v konceptu Smart Cities

  • „Normál“

- v této fázi se data vrací k reálu - už nehovoříme o samotných datech, ale o jejich zhodnocení, uživatelích a vytváření datových příběhů, normálem se tato fáze nazývá z důvodu považování stavu za normální a další úsilí je vynaloženo na využívání otevřených dat [5]

Přínosy

Můžeme jmenovat několik přínosů, která otevřená data poskytují:

  • Lepší služby pro občany
  • Využití statistiky a analýzy
  • Podporují ekonomiku
  • Zvyšují transparentnost veřejné správy [6]

Zneužití

I otevřená data se nevyhnou problémům s kvalitou a zákony. Databáze by měly obsahovat „čistá“ data, ale i tak se objevují chyby, které vznikly z nepozornosti nebo nedostatečnou kontrolou dat při zadávání do celkového systému. Problém se vyskytl i v oblasti legislativy. Využívané datasety obsahují totiž i citlivé osobní údaje. Nebylo tedy těžké si zjistit například číslo občanského průkazu. Tento problém ale řeší GDPR – nařízení Evropské unie o ochraně osobních údajů. [4]

Otevřená data v ČR

V České republice mají otevřená data několik oblastí využití. Příkladem může být veřejná správa. V této oblasti jsou otevřená data základem, aby se mohl budovat e-government v rámci celé Evropské unie. Jedná se o širokou škálu dat, a proto je nutné je ohraničit. V tomto případě legislativou. Česká republika využívá několik typů dokumentů:

  • Strategické dokumenty (Strategický rámec Česká republika 2030)
  • Akční plány (Akční plán pro Společnost 4.0, Akční plán boje s korupcí na rok 2018)
  • Právní úprava otevřených dat (Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím)
  • Vybrané dotčené (související) předpisy (Zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském)[7]

Národní katalog otevřených dat

Národní katalog otevřených dat (NKOD) je zřizován Ministerstvem vnitra ČR. Účelem je evidovat a publikovat na jednom místě zveřejňovaná data a informace z celé veřejné správy. Cílem je následně maximální dostupnost k dalšímu využití otevřených dat. Byl vytvořen katalog, díky kterému se může uživatel snadněji orientovat a vyhledávat v otevřených datech, která jsou publikována veřejnou správou ČR z jednoho místa. Katalog také ukládá metadata, ze kterých je možné následně zjistit, kdo data publikuje, kdy je možné data použít nebo kdy byla publikována.[8]

Pojmy

Datová sada - Množina údajů, které spolu souvisí - množina je zpřístupňována prostřednictvím distribuce (jedna ale i více)

Schéma

Distribuce datové sady - způsob, jakým bude datová sada zpřístupněna prostřednictvím souboru ke stažení ve formátech: CSV, XML, JSON, RDF a další

Míra otevřenosti dat - tvoří ji pět stupňů otevřenosti - čím vyšší číslo, tím je i otevřenost vyšší. V ČR je vyžadován stupeň tři a výše

Otevřený formát - jedná se o formát, který není závislý na konkrétním technickém či programovém vybavení - je zpřístupněn veřejnosti bez omezení

Poskytovatel dat - povinný subjekt nebo správce informačního systému veřejné správy, který poskytuje data v souladu s právním předpisem

Propojená data - datové sady, jejichž údaje odkazují na jiné údaje v jiných datových sadách

Strojově čitelný formát - formát se strukturou, která je pomocí programového vybavení snadno dohledatelná, rozpoznatelná a lze z ní získat konkrétní informace [9]


Odkazy

Reference

  1. Co jsou otevřená data. Společně otevíráme data [online]. [cit. 2021-8-13]. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20150626164553/http://www.otevrenadata.cz/otevrena-data/co-jsou-otevrena-data/
  2. Kontext otevřených dat. Otevřená data [online]. [cit. 2021-8-13]. Dostupné z: https://opendata.gov.cz/informace:kontext:start
  3. Co jsou otevřená data. Otevřená data [online]. [cit. 2021-8-24]. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20150626164553/http://www.otevrenadata.cz/otevrena-data/co-jsou-otevrena-data/
  4. 4,0 4,1 4,2 4,3 Otevřená data. Jak na internet [online]. [cit. 2021-8-22]. Dostupné z: https://www.jaknainternet.cz/page/1701/otevrena-data/
  5. Kontext otevřených dat. Otevřená data [online]. [cit. 2021-8-13]. Dostupné z: https://opendata.gov.cz/informace:kontext:start
  6. Základy otevřených dat. Otevřená data [online]. [cit. 2021-8-13]. Dostupné z: https://data.gov.cz/informace/z%C3%A1klady-otev%C5%99en%C3%BDch-dat-pro-z%C3%A1jemce/
  7. Legislativní prostředí otevřených dat. Otevřená data [online]. [cit. 2021-8-22]. Dostupné z: https://opendata.gov.cz/legislativa:start
  8. Národní katalog otevřených dat na Portálu veřejné správy. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. [cit. 2021-8-13]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/clanek/narodni-katalog-otevrenych-dat-na-portalu-verejne-spravy.aspx
  9. Důležité pojmy v oblasti otevřených dat. Otevřená data [online]. [cit. 2021-8-22]. Dostupné z: https://opendata.gov.cz/informace:d%C5%AFle%C5%BEit%C3%A9-pojmy-v-oblasti-otev%C5%99en%C3%BDch-dat


Související články

Data

Databáze

GDPR

E-government

Externí odkazy

Otevřená data v ČR

Jak na internet

Strategický rámec Česká republika 2030

Klíčová slova

Data, Databáze, Veřejná správa