Páteřní mícha: Porovnání verzí

m (Petr.Kosik přesunul stránku Periferní nervová soustava na Páteřní mícha: stránka rozdělena na více podstránek, ponechána část pouze o míše, nutno s ohledem na to přejmenovat)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Periferní nervová soustava''' (PNS) je část nervové soustavy obsahující nervy a [[neuron|neurony]], které se nalézají mimo [[Centrální nervová soustava|centrální nervovou soustavu]] (mozek a mícha). [[Periferní nervy]] se dělí na nervy mozkomíšní hlavové a vegetativní. '''Nervy''' jsou svazky [[neurit|neuritů]], vláken axonální bílé hmoty. Dělí se na:
 
# Hlavové (mozkové) nervy
 
# míšní nervy
 
# útrobní nervy
 
== Hlavové nervy ==
 
Hlavové nervy vystupují přímo z mozku (prodloužená mícha, Varolův most, střední mozek), u člověka se vyskytují ve '''dvanácti párech''' (ve skutečnosti třinácti, ale nultý ''Terminální nerv'' se často neuvádí<ref>Terminal nerve. (n.d.). En.wikipedia.org. Retrieved July 22, 2014, from: http://en.wikipedia.org/wiki/Terminal_nerve</ref>). Vedou rozmanitý druh informace a jejich funkce se mění podle místa inervace (senzorická, motorická, senzitivní i vegetativní vlákna).
 
# [[Čichový nerv|'''Nervus olfaktorius''']] (čichový)
 
# [[Zrakový nerv|'''Nervus opticus''']] (zrakový)
 
# [[Okohybný nerv|'''Nervus oculomotorius''']] (okohybný)
 
# [[Kladkový nerv|'''Nervus trochlearis''']] (kladkový)
 
# [[Trojklanný nerv|'''Nervus trigeminus''']] (trojklanný)
 
# [[Odtahující nerv|'''Nervus abducens''']] (odtahující)
 
# [[Lícní nerv|'''Nervus facialis''']] (lícní)
 
# [[Sluchový a rovnovážný nerv|'''Nervus vestibulocochlearis''']] (sluchový a rovnovážný)
 
# [[Jazykohltanový nerv|'''Nervus glossopharingeus''']] (jazykohltanový)
 
# [[Bloudivý nerv|'''Nervus vagus''']] (bloudivý)
 
# [[Přidatný nerv|'''Nervus accessorius''']] (přídatný)
 
# [[Podjazykový nerv|'''Nervus hypoglossus''']] (podjazykový)
 
== Míšní nervy ==
 
Všechny míšní nervy jsou smíšené (motorická a senzitivní funkce) a je jich 31 párů. Míšní nerv je možno dělit na několik částí:
 
# '''Zadní kořen míšní''' – vstup informace, především senzorická dráha
 
# '''Přední kořen míšní''' – především motorické informace
 
# '''Plexus''' – přední a zadní kořen se po odstupu spojí a to tvoří plexus, je to pořád uvnitř obratle, takže je krátký a po výstupu z obratle se znova dělí na větve: '''dorzální větev''' – jde do dorzální části těla, '''ventrální větev''' – jde do ventrální části těla, '''vegetativní ganglia''' – jsou provazce vedle míchy, shluky vláken nesoucí  vegetativní funkci → takže se na vystupující nervy z páteře napojuje taky vegetativní vlákno
 
* mají podle rozložení svou funkci:
 
# '''sympatikus''' – vystupuje z hrudní (Th) a lumbální (L) páteře
 
# '''parasympatikus''' – krční (C)  a kostrční páteř
 
* míšní nervy mají svoje funkční uspořádání – tvoří pletence, které se shlukují a jdou do těla pospolu (ale nejsou spojeny, jdou jako svazek):
 
'''C1 – C4''' - '''cervikální pleteň''' - '''plexus cervicalis''' - inervuje zrak, svaly horní části hrudníku, trapézy, některé svaly ruky
 
'''C5 – Th1''' - '''plexus brachialis''' - inervuje celou ruku
 
'''L1 - L4''' - '''plexus lumbosacralis'''
 
* při poruše vypadne funkce celého svazku nervů, celé té části
 
* C4 a C5 inervuje bránici
 
* ty nervy, které zde nejsou uvedeny se neshlukují do plexů a jsou samostatné, proto i jejich poškození není tak závažné a není s tím tolik potíží
 
 
== Vegetativní (autonomní) nervy ==
 
* centra uložené ve vegetativních gangliích podél páteře
 
* funkce je automatická, neuvědomujeme si jejich činnost
 
* mají ale svá nadřazená centra v mozku v centrálním systému (především oblast hypothalamu) → nejsou zcela autonomní
 
* funkce: excitační (aktivace) a inhibiční (útlum)
 
==== Sympatikus ====
 
* aktivující centrum ve smyslu uvolňování energie → '''katabolický vliv''' na organismus
 
* uplatnění při situacích náročných na organismus (stres)
 
* zvyšuje tep, tlak, povzbuzuje dýchací činnost (zrychlený dech), rozšiřuje zornice - '''mydriáza'''
 
* mění rozložení krve – přesun na periferie – ve svalech '''vazodilatace''', ve vnitřních orgánech '''vazokonstrikce''' (utlumení činnosti, když nemají krev, žaludek, slinivka, střeva, ledviny, pohlavní orgány)
 
* ovlivňuje jaterní činnost – podporuje štěpení glykogenu v játrech
 
* podporuje bdělý stav
 
==== Parasympatikus ====
 
* '''trofický, anabolický vliv''' na organismus
 
* vyrábí energii do zásoby
 
* aktivita převažuje v období spánku, klidu
 
* zpomaluje tep, snižuje tlak, zpomaluje dýchání
 
* stahuje krev z periferie (vazokonstrikce) do orgánů (vazodilatace), zúžení zornic - '''mióza'''
 
 
* se sympatikem a parasympatikem souvisí hodně reflexů – záleží na které funkci závisí (např.: vylučování žaludečních šťáv při parasympatiku)
 
 
 
=== Mícha ===
 
=== Mícha ===
 
* součást CNS, ale jistá autonomie
 
* součást CNS, ale jistá autonomie

Aktuální verze z 19. 7. 2017, 17:45

Mícha

  • součást CNS, ale jistá autonomie
  • dlouhá 40 - 45 cm
  • horní část přechází v prodlouženou míchu a hranici s ní tvoří první krční obratel a decusatio pyramidum (křížení pyramidových drah)
  • na druhém konci je conus (L1 – L2) a odtud vycházejí vlákna až do oblasti S2
  • mícha se svými obaly (pia mater a arachnoidea) je uzavřena ve vaku s mozkomíšním mokem (ochrana)
  • má dvě rozšíření v místech, kde odstupuje inervace pro horní (C3 – Th2) a dolní (Th9 – L1) končetiny
  • šedá hmota je z těl a dendritů a bílá hmota je tvořena dráhami
  • šedá hmota tvoří jakoby motýlka v řezu míchou
  • šedá hmota tvoří přední a zadní sloupce (části motýla) → přepojování informací přicházejících z předních nebo zadních kořenů
  • bílá hmota se dělí na provazce (ale netvoří provazce, jen se tomu tak říká):
  1. zadní provazce (mezi zadními kořeny)
  2. postranní provazce (po stranách, mezi předními a zadními kořeny)
  3. přední provazce (mezi předními kořeny)
  • v rámci jednoty míchy existují spojení krátká (zajišťují fungování v rámci jednoho segmentu) a dlouhá (spojení mezi segmenty, aby se chovaly jako celek)


Micha1.jpg


Bílá hmota

Dráhy vzestupné (ascendentní)

  • koordinace míchy a horních částí → dráhy jdoucí z míchy do mozku
  • zadní a postranní provazce
  • přenášejí vesměs senzorickou inervaci směrem do mozečku nebo senzitivní informace (bolest, chlad, tlak) do příslušných korových center
  • Dráha spinothalamická - jde z míchy do thalamu, senzitivní dráha, vede vzruchy kožní citlivosti (bolest, teplo, chlad, tlak), přijímá inervaci z periferie a přímo v míšním segmentu se kříží a jde do thalamu → jde kontralatelárně (informace z levé části těla jde do pravé části a naopak), takže když dojde k poškození těla v nějaké etáži, tak ztráta citlivosti bude na kontralatelární straně
  • Dráha spinocerebrální - jde z míchy do mozečku, inervace z proprioreceptorů (klouby, svaly, šlachy) → ovlivňuje svalové napětí a inervaci svalů (jemná motorika), jsou nezkřížené, jdou do mozku ve svých lokalitách → porucha jemné motoriky na té samé straně, na které dojde k poruše nervů
  • Dráha zadních provazců míšních - „dráha lubové citlivosti“, jde z kloubů, šlach a svalů, jde nezkříženě, typické je poškození při 4. stádiu syfilidy (nazývá se neurosyfilis)


Dráhy sestupné (descendentní)

  • jdoucí z mozku do míchy, motorické dráhy, vedou v předních a částečně postranních provazcích
  • Dráha kortikospinální (pyramidová) - jde z kůry do míchy, začíná na pyramidových buňkách v kůře v zadní části čelního laloku, jde dále přes bazální ganglia, střední mozek, Varolův most, prodlouženou míchu a přes decusatio pyramidum, kde se kříží (z pravé části mozku jdou dráhy do levé části těla a naopak), po překřížení inervuje většinu velkých svalů → tzv. „dráha práce“, některá vlákna se v prodloužené míše přidružují k hlavovým nervům (takže nejdou na periferii), které ovlivňují jazyk, mimiku, polykání → říká se jim „dráha řeči“, fylogeneticky velmi mladá dráha, dozrává časem (dozrávají nervy, obalují se myelinem, nabírají funkci, dokončeno mezi 2. – 4. rokem života → začne chodit, mluvit, koordinovat pohyby), je především dráhou pohybu, při přerušení dochází k obrně
  • Dráha extrapyramidová - vychází z různých částí šedé hmoty středního mozku, končí v předních rozích míšních, zajišťuje svalové napětí, reflexy rovnováhy, ovládá mimovolní automatické a poloautomatické pohyby (koordinace při chůzi, plavání, tanci,…)

Šedá hmota

  • uspořádání:
  1. zadní rohy, kde vychází zadní kořen (nervy ustupující do kořene)
  2. přední rohy, kde vychází přední kořen
  • zóna intermedia – obklopující centrální část míchy
  • šedá hmota je rozvrstvena do 10ti částí = laminy, každá odpovídá za něco jiného
  • 1.-6. lamina je v zadním rohu, senzorická funkce (každá lamina má jinou senzorickou funkci)
  • 7. lamina je centrální, jádra, která se pak spojují s vegetativními ganglii
  • 8. a 9. lamina je v předním rohu, motorická funkce
  • 10. lamina je v centrální části, kolem míšního kanálu
  • motorická část má taky své podobné uspořádání pro svaly – svaly zajišťující stahy mají dráhu nejblíže centru míchy – dráhy svalů jsou rozloženy podle motorické funkce
  • podobně jsou v míše uspořádány inervace svalových částí – jsou neřízkované od periferie k centru

Míšní reflexy

  • dělí se podle stimulace receptorů
  • jsou to reflexy za které odpovídá mícha → zajišťují především motoriku, součinnost svalových funkcí
  • dvouneuronové monosynaptické reflexy - proprioeceptorové reflexy (ze svalů, šlach, kloubů), rychlé, jednoduché, nekoordinované, nepodléhají únavě, nemají nadřazené centrum v mozku (nejde je potlačit vůli), např.: patelární reflex
  • exterorecepční reflexy - 2 typy: extenzorové - vzniká stimulací dotekových receptorů, výsledkem je zvýšené napětí extenzorů a flexorové - vzniká stimulací receptorů přenášejících bolest, způsobují napětí flexorů → pro obranu ucukneme (tzv. obranné reflexy), např.: břišní reflex – ostřejším hrotem přejedeme po břichu → stah břišních svalů, exterorecepční reflexy jsou složitější (di nebo trisynaptické, reakční doba je delší, podléhají únavě, mají nadřazená centra v mozkové kůře, projevují se jako koordinovaná činnost

Patologie míšních funkcí

  • při poškození míchy nastane míšní šok
  • následky záleží na vývojovém stupni a jak rychle k poškození došlo (pomalá ztráta funkce, rychlý výpadek)
  • šok trvá od tří dnů dál (do několika hodin dojde k výpadku funkcce a pak nastane šok)
  • směrem k periferii dochází k úplné areflexii (nevybavení reflexů) → nastává ochabnutí, tzv. chabá periferní obrna
  • spolu s motorickou funkcí dojde i k poruše vegetativní funkce (např.: porucha močení)
  • poté šok postupně odeznívá
  • obnovují se (alespoň částečně – záleží na poškození) vegetativní funkce, protože mají nadřazená centra
  • podle místa poškození se z motoriky nejprve obnoví flexorové reflexy, ale extenzorové reflexy se při protětí míchy neobjeví vůbec → z chabé obrny se objevují jen flexorové reflexy a s nimi spastická reakce – vznik tzv. spastické obrny (musí se chodit na rehabilitace, protož spasmy jsou bolestivé a mohou poškozovat i kosti)
  • pokud je mícha přerušená celá, poruší se i vegetativní nervy → špatné prokrvení hrozí proleženiny, infekce
  • Brown-Sequardův syndrom - když je mícha porušena jen částečně (není celá proťata), vzniká vnitřní hemisyndrom - na poškozené straně dojde ke spastické obrně a je přerušena dráha hluboké citlivosti, na opačné straně těla je porušena citlivost na chlad, teplo, tlak a bolest, v místě přerušení míchy vzniká kořenový syndrom – dráždí ty přerušené kořeny → hypersenzitivita (přecitlivělost) nad místem poškození a pod místem poškození je úplná necitlivost

Zdroje

Zdroje obrázků