Páteřní mícha: Porovnání verzí

m (Petr.Kosik přesunul stránku Periferní nervová soustava na Páteřní mícha: stránka rozdělena na více podstránek, ponechána část pouze o míše, nutno s ohledem na to přejmenovat)
 
(Není zobrazeno 26 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
* nervy = vlákna axonální bílé hmoty
+
=== Mícha ===
 +
* součást CNS, ale jistá autonomie
 +
* dlouhá 40 - 45 cm
 +
* horní část přechází v prodlouženou míchu a hranici s ní tvoří první krční obratel a '''decusatio pyramidum''' (křížení pyramidových drah)
 +
* na druhém konci je '''conus''' (L1 – L2) a odtud vycházejí vlákna až do oblasti S2
 +
* mícha se svými obaly ('''pia mater''' a '''arachnoidea''') je uzavřena ve vaku  s mozkomíšním mokem (ochrana)
 +
* má dvě rozšíření v místech, kde odstupuje inervace pro horní (C3 – Th2) a dolní (Th9 – L1) končetiny
 +
* šedá hmota je z těl a dendritů a bílá hmota je tvořena dráhami
 +
* šedá hmota tvoří jakoby motýlka v řezu míchou
 +
* šedá hmota tvoří přední a zadní sloupce (části motýla) → přepojování informací přicházejících z předních nebo zadních kořenů
 +
* bílá hmota se dělí na provazce (ale netvoří provazce, jen se tomu tak říká):
 +
# '''zadní provazce''' (mezi zadními kořeny)
 +
# '''postranní provazce''' (po stranách, mezi předními a zadními kořeny)
 +
# '''přední provazce''' (mezi předními kořeny)
 +
* v rámci jednoty míchy existují spojení '''krátká''' (zajišťují fungování v rámci jednoho segmentu) a '''dlouhá''' (spojení mezi segmenty, aby se chovaly jako celek)
  
# hlavové (mozkové) nervy
 
# míšní nervy
 
# útrobní nervy
 
  
== Hlavové nervy ==
+
[[Soubor:Micha1.jpg|náhled|střed]]
* vystupují přímo z mozku (prodloužená mícha, Varolův most, střední mozek)
 
* 12 párů
 
* funkce podle místa (senzorické, senzitivní, motorické i vegetativní vlákna)
 
  
  
# '''nervus olfaktorius''' (čichový)
+
==== Bílá hmota ====
# '''nervus opticus''' (zrakový)
+
'''Dráhy vzestupné (ascendentní)'''  
# '''nervus oculomotorius''' (okohybný)
+
* koordinace míchy a horních částí → dráhy jdoucí z míchy do mozku
# '''nervus trochlearis''' (kladkový)
+
* zadní a postranní provazce
# '''nervus trigeminus''' (trojklaný)
+
* přenášejí vesměs senzorickou inervaci směrem do mozečku nebo senzitivní informace (bolest, chlad, tlak) do příslušných korových center
# '''nervus abducens''' (odtahující)
+
* '''Dráha spinothalamická''' - jde z míchy do thalamu, senzitivní dráha, vede vzruchy kožní citlivosti (bolest, teplo, chlad, tlak), přijímá inervaci z periferie a přímo v míšním segmentu se kříží a jde do thalamu → jde kontralatelárně (informace z levé části těla jde do pravé části a naopak), takže když dojde k poškození těla v nějaké etáži, tak ztráta citlivosti bude na kontralatelární straně
# '''nervus facialis''' (lícní)
+
* '''Dráha spinocerebrální''' - jde z míchy do mozečku, inervace z proprioreceptorů (klouby, svaly, šlachy) → ovlivňuje svalové napětí a inervaci svalů (jemná motorika), jsou nezkřížené, jdou do mozku ve svých lokalitách → porucha jemné motoriky na té samé straně, na které dojde k poruše nervů
# '''nervus vestibulocochlearis''' (sluchový a rovnovážný)
+
* '''Dráha zadních provazců míšních''' - „dráha lubové citlivosti“, jde z kloubů, šlach a svalů, jde nezkříženě, typické je poškození při 4. stádiu syfilidy (nazývá se neurosyfilis)
# '''nervus glossopharingeus''' (jazykohltanový)
 
# '''nervus vagus''' (bloudivý)
 
# '''nervus accessorius''' (přídatný)
 
# '''nervus hypoglossus''' (podjazykový)
 
  
=== Nervus olfaktorius ===
 
* čichový nerv
 
* jde o výběžky na čichové ploténce, čichové buňky mají výběžky, které se spojují a tvoří čichový nerv
 
=== Nervus opticus===
 
* zrakový nerv
 
* informace ze sítnice (tyčinky a čípky), nerv jde ze zadní strany bulbů
 
* v místě hypofýzy je '''chiasma optimum''' (místo křížení vnitřních částí zrakového nervů), oba nervy končí v týlním zrakovém aparátu (týlní lalok)
 
* pravá dráha vede informace z pravé části pole a levá strana z levé dráha části pole
 
=== Nervus oculomotorius (3), nervus trochlearis (4), nervus abducens (6)===
 
* nervus oculomotorius - okohybný
 
* nervus trochlearis - kladkový
 
* nervus abducens - odtahující
 
* okohybný a kladkový odstupují ze středního mozku, odtahující z prodloužené míchy
 
* zajišťují pohyb oka → okohybné nervy (pohyb, akomodace, i adaptace)
 
* inervují okohybné svaly
 
* oculomotorius má i funkci vegetativní – inervuje oční duhovku a řasnaté tělísko → aktivace sympatiku ('''mydriáza''' – rozšíření duhovky) a parasympatiku ('''mióza''' – zúžení duhovky)
 
=== Nervus trigeminus ===
 
* trojklaný nerv
 
* má 3 větve, které zásobují různé části obličeje:
 
* '''nervus ophtalmicus''' – zásobuje oblast kůže čela, víčka a nosu
 
* '''nervus maxilaris''' – tváře, horní čelist, nosní křídla
 
* '''nervus mandibularis''' – dolní čelist, dolní ret a jazyk
 
* motorická (žvýkání) i senzorická funkce (přenáší bolest, protože tvoří nervy zubů)
 
* větve vystupují na povrchu obličeje – jde zkusit jejich citlivost
 
=== Nervus facialis ===
 
* lícní nerv
 
* vychází z prodloužené míchy, prochází přes kost spánkovou, příušní žlázu k mimickým svalům obličeje
 
* 3 vlákna, která inervují tři části obličeje, dělí se podobně jako 5. nerv
 
* při příušnicích může dojít k částečnému ochrnutí → změna mimiky (pokles svalů, nosních křídel, koutků úst)
 
* kromě motorické i senzorická funkce (přenos chuťových podnětů z prvních 2/3 jazyka)
 
* podílí se i na artikulaci
 
* obsahuje určité parasympatické vlákna, které prochází žlázou podjazykovou a podčelistní → sekrece slin
 
* poškození při příušnicích nebo mrtvici
 
=== Nervus vestibulocochlearis ===
 
* sluchový a rovnovážný
 
* senzorický nerv
 
* přenos sluchu statokinetiky (rovnováhy)
 
=== Nervus glossopharingeus ===
 
* jazykohltanový
 
* smíšený nerv (motorická i senzorická vlákna)
 
* senzorická vlákna – přenos chuti ze zadní 1/3 jazyka, informace z měkkého patra, nosohltanu, hltanu, bubínkové dutiny(hlavně bolest)
 
* motorická vlákna – inervuje svaly hltanu, vlákna v oblasti příušní slinné žlázy
 
=== Nervus vagus ===
 
* bloudivý nerv
 
* nejsložitější – všechny funkcce (senzorická, senzitivní, motorická, sekretorická i vegetativní vlákna)
 
* vychází z prodloužené míchy a vlákna prostupují až do oblasti hrudní a břišní
 
* motorická funkce – na starost hrtan (především hlasivky), společně s nervus glossopharingeus ovlivňuje oblast měkkého patra a hltanu
 
* sekretorická funkce - ovlivňuje slizniční žlázy v oblasti dýchacích a trávicích drah
 
* senzorická funkce – informace ze zvukovodů, z pharingu, z laringu, z jícnu, dýchacích cest, plic, aorty
 
* vegetativní funkce – (hlavně parasympatikus) inervuje všechny orgány (srdce, trávicí ústrojí, pankreas, ledviny)
 
=== Nervus accessorius ===
 
* přídatný nerv
 
* vychází z prodloužené míchy
 
* motorická funkce – ovlivňuje svaly pohybující hlavou trapézy – zdvihače hlavy
 
=== Nervus hypoglossus ===
 
* podjazykový nerv
 
* motorická funkce – inervuje svaly jazyka
 
* vychází z prodloužené míchy
 
  
== Míšní nervy ==
+
 
* jsou všechny smíšené (motorické + senzitivní)
+
'''Dráhy sestupné (descendentní)'''
* 31 párů
+
* jdoucí z mozku do míchy, motorické dráhy, vedou v předních a částečně postranních provazcích
* v rámci míšního nervu je několik částí:
+
* '''Dráha kortikospinální (pyramidová)''' - jde z kůry do míchy, začíná na pyramidových buňkách v kůře v zadní části čelního laloku, jde dále přes bazální ganglia, střední mozek, Varolův most, prodlouženou míchu a přes decusatio pyramidum, kde se kříží (z pravé části mozku jdou dráhy do levé části těla a naopak), po překřížení inervuje většinu velkých svalů → tzv. „dráha práce“, některá vlákna se v prodloužené míše přidružují k hlavovým nervům (takže nejdou na periferii), které ovlivňují jazyk, mimiku, polykání → říká se jim „dráha řeči“, fylogeneticky velmi mladá dráha, dozrává časem (dozrávají nervy, obalují se myelinem, nabírají funkci, dokončeno mezi 2. – 4. rokem života → začne chodit, mluvit, koordinovat pohyby), je především dráhou pohybu, při přerušení dochází k obrně
# '''zadní kořen míšní''' – vstup informace, především senzorická dráha
+
* '''Dráha extrapyramidová''' - vychází z různých částí šedé hmoty středního mozku, končí v předních rozích míšních, zajišťuje svalové napětí, reflexy rovnováhy, ovládá mimovolní automatické a poloautomatické pohyby (koordinace při chůzi, plavání, tanci,…)
# '''přední kořen míšní''' – především motorické informace
+
 
# '''plexus''' – přední a zadní kořen se po odstupu spojí a to tvoří plexus, je to pořád uvnitř obratle, takže je krátký a po výstupu z obratle se znova dělí na
+
'''Šedá hmota'''
větve: '''dorzální větev''' – jde do dorzální části těla, '''ventrální větev''' – jde do ventrální části těla, '''vegetativní ganglia''' – jsou provazce vedle míchy, shluky vláken nesoucí  vegetativní funkci takže se na vystupující nervy z páteře napojuje taky vegetativní vlákno
+
* uspořádání:
* mají podle rozložení svou funkci:
+
# zadní rohy, kde vychází zadní kořen (nervy ustupující do kořene)
# '''sympatikus''' – vystupuje z hrudní (Th) a lumbální (L) páteře
+
# přední rohy, kde vychází přední kořen
# '''parasympatikus''' – krční (C) a kostrční páteř
+
* '''zóna intermedia''' – obklopující centrální část míchy
 +
* šedá hmota je rozvrstvena do 10ti částí = '''laminy''', každá odpovídá za něco jiného
 +
* '''1.-6. lamina''' je v zadním rohu, senzorická funkce (každá lamina má jinou senzorickou funkci)
 +
* '''7. lamina''' je centrální, jádra, která se pak spojují s vegetativními ganglii
 +
* '''8. a 9. lamina''' je v předním rohu, motorická funkce
 +
* '''10. lamina''' je v centrální části, kolem míšního kanálu
 +
* motorická část má taky své podobné uspořádání pro svaly – svaly zajišťující stahy mají dráhu nejblíže centru míchy dráhy svalů jsou rozloženy podle motorické funkce
 +
* podobně jsou v míše uspořádány inervace svalových částí – jsou neřízkované od periferie k centru
 +
 
 +
==== Míšní reflexy ====
 +
* dělí se podle stimulace receptorů
 +
* jsou to reflexy za které odpovídá mícha → zajišťují především motoriku, součinnost svalových funkcí
 +
 
 +
* '''dvouneuronové monosynaptické reflexy''' - proprioeceptorové reflexy (ze svalů, šlach, kloubů), rychlé, jednoduché, nekoordinované, nepodléhají únavě, nemají nadřazené centrum v mozku (nejde je potlačit vůli), např.: patelární reflex
 +
* '''exterorecepční reflexy''' - 2 typy: '''extenzorové''' - vzniká stimulací dotekových receptorů, výsledkem je zvýšené napětí extenzorů a '''flexorové''' - vzniká stimulací receptorů přenášejících bolest, způsobují napětí flexorů → pro obranu ucukneme (tzv. obranné reflexy), např.: břišní reflex – ostřejším hrotem přejedeme po břichu → stah břišních svalů, exterorecepční reflexy jsou složitější (di nebo trisynaptické, reakční doba je delší, podléhají únavě, mají nadřazená centra v mozkové kůře, projevují se jako koordinovaná činnost
 +
 
 +
==== Patologie míšních funkcí ====
 +
* při poškození míchy nastane '''míšní šok'''
 +
* následky záleží na vývojovém stupni a jak rychle k poškození došlo (pomalá ztráta funkce, rychlý výpadek)
 +
* šok trvá od tří dnů dál (do několika hodin dojde k výpadku funkcce a pak nastane šok)
 +
* směrem k periferii dochází k úplné '''areflexii''' (nevybavení reflexů) → nastává ochabnutí, tzv. '''chabá periferní obrna'''
 +
* spolu s motorickou funkcí dojde i k poruše vegetativní funkce (např.: porucha močení)
 +
* poté šok postupně odeznívá
 +
* obnovují se (alespoň částečně záleží na poškození) vegetativní funkce, protože mají nadřazená centra
 +
* podle místa poškození se z motoriky nejprve obnoví flexorové reflexy, ale extenzorové reflexy se při protětí míchy neobjeví vůbec → z chabé obrny se objevují jen flexorové reflexy a s nimi '''spastická reakce''' – vznik tzv. '''spastické obrny''' (musí se chodit na rehabilitace, protož spasmy jsou bolestivé a mohou poškozovat i kosti)
 +
* pokud je mícha přerušená celá, poruší se i vegetativní nervy špatné prokrvení hrozí proleženiny, infekce
 +
* '''Brown-Sequardův syndrom''' - když je mícha porušena jen částečně (není celá proťata), vzniká '''vnitřní hemisyndrom''' - na poškozené straně dojde ke spastické obrně a je přerušena dráha hluboké citlivosti, na opačné straně těla je porušena citlivost na chlad, teplo, tlak a bolest, v místě přerušení míchy vzniká '''kořenový syndrom''' – dráždí ty přerušené kořeny → hypersenzitivita (přecitlivělost) nad místem poškození a pod místem poškození je úplná necitlivost
 +
== Zdroje ==
 +
<references />
 +
'''Zdroje obrázků'''
 +
* http://skolajecna.cz/biologie/Sources/Photogallery_Detail.php?intSource=1&intImageId=343
 +
[[Kategorie: Neurofyziologie|*]]

Aktuální verze z 19. 7. 2017, 18:45

Mícha

  • součást CNS, ale jistá autonomie
  • dlouhá 40 - 45 cm
  • horní část přechází v prodlouženou míchu a hranici s ní tvoří první krční obratel a decusatio pyramidum (křížení pyramidových drah)
  • na druhém konci je conus (L1 – L2) a odtud vycházejí vlákna až do oblasti S2
  • mícha se svými obaly (pia mater a arachnoidea) je uzavřena ve vaku s mozkomíšním mokem (ochrana)
  • má dvě rozšíření v místech, kde odstupuje inervace pro horní (C3 – Th2) a dolní (Th9 – L1) končetiny
  • šedá hmota je z těl a dendritů a bílá hmota je tvořena dráhami
  • šedá hmota tvoří jakoby motýlka v řezu míchou
  • šedá hmota tvoří přední a zadní sloupce (části motýla) → přepojování informací přicházejících z předních nebo zadních kořenů
  • bílá hmota se dělí na provazce (ale netvoří provazce, jen se tomu tak říká):
  1. zadní provazce (mezi zadními kořeny)
  2. postranní provazce (po stranách, mezi předními a zadními kořeny)
  3. přední provazce (mezi předními kořeny)
  • v rámci jednoty míchy existují spojení krátká (zajišťují fungování v rámci jednoho segmentu) a dlouhá (spojení mezi segmenty, aby se chovaly jako celek)


Micha1.jpg


Bílá hmota

Dráhy vzestupné (ascendentní)

  • koordinace míchy a horních částí → dráhy jdoucí z míchy do mozku
  • zadní a postranní provazce
  • přenášejí vesměs senzorickou inervaci směrem do mozečku nebo senzitivní informace (bolest, chlad, tlak) do příslušných korových center
  • Dráha spinothalamická - jde z míchy do thalamu, senzitivní dráha, vede vzruchy kožní citlivosti (bolest, teplo, chlad, tlak), přijímá inervaci z periferie a přímo v míšním segmentu se kříží a jde do thalamu → jde kontralatelárně (informace z levé části těla jde do pravé části a naopak), takže když dojde k poškození těla v nějaké etáži, tak ztráta citlivosti bude na kontralatelární straně
  • Dráha spinocerebrální - jde z míchy do mozečku, inervace z proprioreceptorů (klouby, svaly, šlachy) → ovlivňuje svalové napětí a inervaci svalů (jemná motorika), jsou nezkřížené, jdou do mozku ve svých lokalitách → porucha jemné motoriky na té samé straně, na které dojde k poruše nervů
  • Dráha zadních provazců míšních - „dráha lubové citlivosti“, jde z kloubů, šlach a svalů, jde nezkříženě, typické je poškození při 4. stádiu syfilidy (nazývá se neurosyfilis)


Dráhy sestupné (descendentní)

  • jdoucí z mozku do míchy, motorické dráhy, vedou v předních a částečně postranních provazcích
  • Dráha kortikospinální (pyramidová) - jde z kůry do míchy, začíná na pyramidových buňkách v kůře v zadní části čelního laloku, jde dále přes bazální ganglia, střední mozek, Varolův most, prodlouženou míchu a přes decusatio pyramidum, kde se kříží (z pravé části mozku jdou dráhy do levé části těla a naopak), po překřížení inervuje většinu velkých svalů → tzv. „dráha práce“, některá vlákna se v prodloužené míše přidružují k hlavovým nervům (takže nejdou na periferii), které ovlivňují jazyk, mimiku, polykání → říká se jim „dráha řeči“, fylogeneticky velmi mladá dráha, dozrává časem (dozrávají nervy, obalují se myelinem, nabírají funkci, dokončeno mezi 2. – 4. rokem života → začne chodit, mluvit, koordinovat pohyby), je především dráhou pohybu, při přerušení dochází k obrně
  • Dráha extrapyramidová - vychází z různých částí šedé hmoty středního mozku, končí v předních rozích míšních, zajišťuje svalové napětí, reflexy rovnováhy, ovládá mimovolní automatické a poloautomatické pohyby (koordinace při chůzi, plavání, tanci,…)

Šedá hmota

  • uspořádání:
  1. zadní rohy, kde vychází zadní kořen (nervy ustupující do kořene)
  2. přední rohy, kde vychází přední kořen
  • zóna intermedia – obklopující centrální část míchy
  • šedá hmota je rozvrstvena do 10ti částí = laminy, každá odpovídá za něco jiného
  • 1.-6. lamina je v zadním rohu, senzorická funkce (každá lamina má jinou senzorickou funkci)
  • 7. lamina je centrální, jádra, která se pak spojují s vegetativními ganglii
  • 8. a 9. lamina je v předním rohu, motorická funkce
  • 10. lamina je v centrální části, kolem míšního kanálu
  • motorická část má taky své podobné uspořádání pro svaly – svaly zajišťující stahy mají dráhu nejblíže centru míchy – dráhy svalů jsou rozloženy podle motorické funkce
  • podobně jsou v míše uspořádány inervace svalových částí – jsou neřízkované od periferie k centru

Míšní reflexy

  • dělí se podle stimulace receptorů
  • jsou to reflexy za které odpovídá mícha → zajišťují především motoriku, součinnost svalových funkcí
  • dvouneuronové monosynaptické reflexy - proprioeceptorové reflexy (ze svalů, šlach, kloubů), rychlé, jednoduché, nekoordinované, nepodléhají únavě, nemají nadřazené centrum v mozku (nejde je potlačit vůli), např.: patelární reflex
  • exterorecepční reflexy - 2 typy: extenzorové - vzniká stimulací dotekových receptorů, výsledkem je zvýšené napětí extenzorů a flexorové - vzniká stimulací receptorů přenášejících bolest, způsobují napětí flexorů → pro obranu ucukneme (tzv. obranné reflexy), např.: břišní reflex – ostřejším hrotem přejedeme po břichu → stah břišních svalů, exterorecepční reflexy jsou složitější (di nebo trisynaptické, reakční doba je delší, podléhají únavě, mají nadřazená centra v mozkové kůře, projevují se jako koordinovaná činnost

Patologie míšních funkcí

  • při poškození míchy nastane míšní šok
  • následky záleží na vývojovém stupni a jak rychle k poškození došlo (pomalá ztráta funkce, rychlý výpadek)
  • šok trvá od tří dnů dál (do několika hodin dojde k výpadku funkcce a pak nastane šok)
  • směrem k periferii dochází k úplné areflexii (nevybavení reflexů) → nastává ochabnutí, tzv. chabá periferní obrna
  • spolu s motorickou funkcí dojde i k poruše vegetativní funkce (např.: porucha močení)
  • poté šok postupně odeznívá
  • obnovují se (alespoň částečně – záleží na poškození) vegetativní funkce, protože mají nadřazená centra
  • podle místa poškození se z motoriky nejprve obnoví flexorové reflexy, ale extenzorové reflexy se při protětí míchy neobjeví vůbec → z chabé obrny se objevují jen flexorové reflexy a s nimi spastická reakce – vznik tzv. spastické obrny (musí se chodit na rehabilitace, protož spasmy jsou bolestivé a mohou poškozovat i kosti)
  • pokud je mícha přerušená celá, poruší se i vegetativní nervy → špatné prokrvení hrozí proleženiny, infekce
  • Brown-Sequardův syndrom - když je mícha porušena jen částečně (není celá proťata), vzniká vnitřní hemisyndrom - na poškozené straně dojde ke spastické obrně a je přerušena dráha hluboké citlivosti, na opačné straně těla je porušena citlivost na chlad, teplo, tlak a bolest, v místě přerušení míchy vzniká kořenový syndrom – dráždí ty přerušené kořeny → hypersenzitivita (přecitlivělost) nad místem poškození a pod místem poškození je úplná necitlivost

Zdroje

Zdroje obrázků