Předmět sociální psychologie a její vztahy k ostatním psychologickým společenským vědám
Sociální psychologie patří mezi hlavní psychologické obory. Zabývá se vlivem společenských činitelů na psychiku jedince.[1]
Obsah
Definice sociální psychologie
Stejně jako psychologie osobnosti, s níž se překrývá, se zajímá o to, jak lidé vnímají a interpretují společnost a jak skutečná nebo domnělá přítomnost druhých lidí ovlivňuje jejich postoje, emoce a chování. Zabývá se také chováním skupin a společenskými vztahy mezi jednotlivci a skupinami. [2]
Sociální psychologie je vědecké studium efektu sociálních a kognitivních procesů na způsob, jakým jedince vnímají jiné lidi, způsob, jakým je ovlivňují a vytvářejí si vztahy k nim. (E.R.Smith, D.M.Mackie, 2000 podle Výrost a Slaměník, 2008)
Výrost a Slaměník (2008) komentují tuto definici podle jejích jednotlivých částí:
- Sociální psychologie je vědecké studium... = používá vědeckou metodu
- ...efektu sociálních a kognitivních procesů... = sociální procesy představují působení lidí kolem nás, sociálních skupin, sociálních institucí a kultury na naše myšlení, kognitivní procesy představují souhrnné působení našeho vlastního vnímání, představ, vzpomínek, myšlenek, prožívání a motivace na náš vztah ke světu kolem nás a naše konání
- ...na způsob, jakým jedinci vnímají jiné lidi; způsob, jakým je ovlivňují a vytvářejí si k nim vztahy. = soustředí se na jedince v rámci situačním, kontextovém a interakčním
Předmět sociální psychologie
Předmět sociální psychologie se postupně vyvíjel:
- V období stavění základů sociální psychologie byla předmětem problematika zkoumání davu (Gustav Le Bon)
Po tradičně uváděném vzniku se popisují tři stadia vývoje[3]:
- V prvním stadiu byl předmětem pojem postoj (pětidílná publikace Thomase a Znanieckeho Polský rolník v Evropě a Americe, 1918)
- Ve druhém stadiu je zájem rozšířen zejména o výzkum malých sociálních skupin (struktura, vůdcovství, skupinové procesy), dále sociální percepce a komunikace, agrese, atraktivita, láska, dyadické vztahy, přátelství atd.
- Ve třetím stadiu se vývoj vyznačuje především hledáním nové metodologie a snahou přivést sociální psychologii více k řešení každodenních sociálních problémů člověka.
Vztah s ostatními disciplínami
Sociální psychologie vznikla jako typická hraniční disciplína - na pomezí psychologie a sociologie. Jedná se o pojítko mezi strukturou osobnosti a strukturou sociální reality. Dosud lze zaznamenat přítomnost dvou linií:
- psychologizující
- sociologizující
Philip Zimbardo k vývoji postavení sociální psychologie: "Byla v psychologické statusové hierarchii dlouho v podřízeném postavení, až v posledních dvou třech desetiletích se sociální psychologie zařadila mezi základní psychologické disciplíny." (Zimbardo, 1992 podle Výrost a Slaměník, 2008).
Mezi další disciplíny, které jsou spjaty se vývojem sociální psychologie patří:
- obecná psychologie: základní pojmy
- vývojová psychologie: zejména téma socializace
- kognitivní psychologie
- psychologie osobnosti: odlišná tradice i metodologie, přesto můžeme shledat výraznou konvergenci v orientaci teorie a výzkumu v rámci obou těchto disciplín [4]
- psychologická metodologie a psychometrika.
Oblasti aplikace sociální psychologie
- Zdravotnictví: klinická a poradenská praxe, terapie, sociálně psychologické výcviky
- Školství: příprava učitelů
- Ekonomická praxe: fungování institucí a organizací, způsoby řízení, personalistika, poznávání trhu, vliv reklamy, spotřebitelské chování
- ↑ Hartl, P. (2010). Velký psychologický slovník (4. ed.). Praha: Portál.
- ↑ Rita, L. A. (2009). Psychologie Atkinsonové a Hilgarda (15. ed.). Praha: Portál.
- ↑ Výrost, J. (2008). Sociální psychologie (1.st ed.). Praha: Grada.
- ↑ Výrost, J. (2008). Sociální psychologie osobnosti (1.st ed.). Praha: Grada.