Předmětové heslo

Verze z 20. 7. 2015, 16:32, kterou vytvořil Tereza.Hrychová (diskuse | příspěvky) (kategorizace)

Předmětová hesla jsou nedílnou součástí věcného pořádání informací a jsou spojena s předmětovými katalogy. Patří k prekoordinovaným předmětovým selekčním jazykům, což znamená, že všechna témata dokumentů nebo dotazů jsou vyjádřena množinou slov přirozeného jazyka, která vytváří syntaktický celek. Každý člen hesla má pevně stanovené místo a posloupnost těchto členů je dána povahou složeného tématu dokumentu. Použití předmětových hesel předpokládá vyřešení logických, lingvistických a sémantických otázek (např. rododruhové vztahy, synonymie, homonymie atd.) prostřednictvím propracovaného systému vylučovacích a přidružovacích odkazů a vysvětlivek. To vyžaduje existenci normativního hesláře jako řízeného slovníku. [1] Nejznámější řízený slovník, který předmětová hesla spravuje je systém Library of Congress Subject Headings (LCSH). [2] V České republice se předmětovými hesly zabývá Předmětová hesla Národní knihovny ČR (PHNK), která jsou tvořena právě podle pravidel Kongresové knihovny.

Definice

TDKIV definuje předmětové heslo jako „ jednoslovný nebo víceslovný formálně upravený výraz používaný pro vyjádření obsahu, popř. i formy dokumentu. Předmětové heslo může být jednočlenné, skládající se z jednoho prvku, nebo vícečlenné, skládající se z více prvků (tzv. řetězec předmětového hesla). První prvek v pořadí se nazývá heslo (vstupní prvek), následující prvek je označován jako podheslo, které specifikuje význam hesla. Heslo i podhesla mohou být specifikována doplňkem, který se uvádí v závorce. Podle obsahové charakteristiky se rozlišují hesla a podhesla tematická, geografická, historická, chronologická, korporativní, názvová, personální a formální.[3]

Aplikace

Předmětové heslo se skládá z jednoho nebo více prvků - hesla a podhesla, která se navzájem oddělují pomlčkou s mezerou. Heslo i podhesla mohou být upřesněna doplňkem. Ten se u hesla uvádí v kulatých závorkách.

Příklad: Cukrovka (řepa)

První slovo hesla se píše na začátku s velkým písmenem a podstatná jména se většinou uvádějí v 1. pádě množného čísla.

Příklad: Automobily – konstrukce – učebnice[4]

Odkazy

Reference

  1. KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s
  2. BALÍKOVÁ, Marie. Soubor věcných autorit a jeho funkce v elektronickém prostředí. In: Sborník ze semináře CASLIN 2001 [online]. [cit. 2015-07-12]. Dostupné z: http://klement.nkp.cz/Caslin/caslin01/sbornik/autority-vec.htm.
  3. Balíková, Marie. předmětové heslo. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001615&local_base=KTD.
  4. PÍŠKOVÁ, Milada. Věcná katalogizace. NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Institucionální digitální repozitář: Studijní knihovna pro výzkum vývoje NTK [online]. 2012 [cit. 2015-07-12]. Dostupné z: http://repozitar.techlib.cz/record/558/files/idr-558_1.pdf

Literatura


Související články

Klíčová slova

předmětové heslo, věcné pořádání informací, selekční jazyk