Palermská deska: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
 +
[[Soubor:PelermoStoneFragment-PetrieMuseum.png|thumb|Fragment Palermské desky uložený v Londýně]]
 
Palermská deska je jedním z důležitých pramenů pro poznání chronologie Staré říše, konkrétně 1.-5. dynastie. Dochovala se v sedmi fragmentech, z nichž největší je dnes uložen v muzeu v Palermu (odtud její název), další se nacházejí v Britském muzeu v Londýně a v Egyptském muzeu v Káhiře.<ref>Verner, M. - Bareš, L. - Vachala, B. 2007: Encyklopedie starověkého Egypta. Praha.</ref>
 
Palermská deska je jedním z důležitých pramenů pro poznání chronologie Staré říše, konkrétně 1.-5. dynastie. Dochovala se v sedmi fragmentech, z nichž největší je dnes uložen v muzeu v Palermu (odtud její název), další se nacházejí v Britském muzeu v Londýně a v Egyptském muzeu v Káhiře.<ref>Verner, M. - Bareš, L. - Vachala, B. 2007: Encyklopedie starověkého Egypta. Praha.</ref>
  

Verze z 20. 1. 2015, 18:06

Fragment Palermské desky uložený v Londýně

Palermská deska je jedním z důležitých pramenů pro poznání chronologie Staré říše, konkrétně 1.-5. dynastie. Dochovala se v sedmi fragmentech, z nichž největší je dnes uložen v muzeu v Palermu (odtud její název), další se nacházejí v Britském muzeu v Londýně a v Egyptském muzeu v Káhiře.[1]

Dioritová deska obsahuje seznam mytických panovníků následovaný panovníky 1.-5. dynastie až po Neferirkarea. Právě kvůli jejímu časovému vymezení se předpokládá, že deska vznikla během Neferirkareovy vlády nebo spíše brzy po ní. U jednotlivých vládců je uvedeno datum nástupu na trůn a konce jejich vlády a také významné události, které se během jejich panování udály, např. zakládání staveb či válečná tažení. Důležitým údajem je také výška záplav Nilu, na které záviselo vyměřování daní.[2]

Podle rekonstrukcí původní deska o tloušťce 6,5 cm měřila asi 2,1 x 0,6 m.

  1. Verner, M. - Bareš, L. - Vachala, B. 2007: Encyklopedie starověkého Egypta. Praha.
  2. Krejčí, J. 2011: Egypt v době stavitelů pyramid. Praha.